O křtu Duchem Svatým

rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy
Izajáš

Matouš
Marek
1. list Korintským
Efezským
Zjevení

Bible v mobilu
české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro Bibli

základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible poznámky k Bibli

různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse
Augustin o Janovi

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika

Starší články:

2023
2022
2021

nejnovější příspěvky
do diskuse:

Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w

Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone

Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci.

Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji

Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :)

Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo

Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA

Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o

O křtu Duchem Svatým

Marcel Brus, 22.11.2009

Asi každý 'tradiční' křesťan, který se setkal s letničním důrazem na křest Duchem Svatým, prožil menší či větší otřes ve víře, který mohl vzbudit zásadní tázání typu: "Nejsem náhodou 'neplnohodnotný křesťan'?", "Přijal jsem skutečně Ducha Svatého?", "Musím prožít letniční Křest Duchem Svatým, abych mohl žít vítězný život v Kristu?" atd. Osobně jsem věnoval nemálo času a přemýšlení (a také rozhovorů s druhými lidmi), abych se v tomto nepochybně zásadním tématu zorientoval. Snažil jsem se být poctivý jak argumentům 'tradičních' evangelikálních křesťanů, tak k pohledům a autentickým zkušenostem letničních. Pokud vás tato otázka zajímá, zvu vás ke čtení a zamyšlení nad studií, kterou naleznete zde.

Diskuse:

Břeťa, přidáno 2009-11-24 06:48:38

Marceli, je to krásná teologická studie, pokrýváš velkou část knihy Skutků, souhlasím s názorem, že by obstála jako bakalářská práce, protože pracuje s literaturou a snaží se vést k zodpovědným závěrům.

Zdá se mi ale, řečeno terminologií dnešních filmových sérií, že se jedná jen o první sérii filmů, protože děj končí právě v tom nejnapínavějším okamžiku: Končíš veršem \"usilujte o vyšší dary\", ale nevysvětluješ nebo nezabýváš se tím, co to jsou ty vyšší dary, ani jak o ně můžeme usilovat. Dalším dílem by mohlo být vysvětlení těchto dvou otázek na základě prvního dopisu do Korintu.

Také si nemyslím, že bychom neměli v evangelikálních sborech touhu po duchovních darech nebo moci Ducha, to je zjednodušený pohled ze Tvé strany a není to pravda. Klíčovou otázkou je, co je to dar proroctví, k jehož hledání jsme vyzváni na začátku 1 Kor 14. Mám za to, že charizmatické sbory mají na tuto věc často zúžený pohled, a Tvoje práce tohle také nijak nedefinovala, ani se tím nezabývala. Myslím, že v našem sboru usilujeme jak o zmocnění ke službě, tak o dary, které nás spojují více s Bohem. Přeji hodně moudrosti do dalšího čtení Bible.

rv, přidáno 2009-11-24 06:49:53

Marceli a Břeťo, nevíte, proč v evangelikáních sborech neprožíváme více ty věci ohledně mluvení jazyky a projevů Ducha?

Břeťa, přidáno 2009-11-24 06:53:22

Mám za to, že je to z toho důvodu, že chceme být čestní vůči Bibli. Skutky jsou historická kniha a nikde není napsáno, že v našem životě se mají odehrát přesně tytéž události, jako kdysi v historii s prvními křesťany. Našimi průvodci by měly být spíše výzvy v novozákoních dopisech, protože ty pak mluví ke křesťanům nebo k lidem, které ke křesťanství chtějí vést.

No a jediným dopisem, který o mluvení jazyky mluví, je první list Korintským -- a ten je dost kontroverzní. Pokud například čteme první list Korintským, kapitoly 12 až 14, tak tyto kapitoly jako celek jsou spíše napomenutím sboru, kde na bohoslužbě probíhal zmatek, než povzbuzením, abychom usilovali o dar jazyků. Pokud tedy jediné místo v novozákonních dopisech, které mluví o daru jazyků, je spíše napomenutím v této věci, tak křesťan, který čestně čte Bibli, by neměl v této věci být příliš aktivní. Cílem kapitol 12 až 14 je spíše výzva k praktické lásce a pomoci (kapitola 13), než k usilování o nějaké zvláštní duchovní prožitky.

Marcel, přidáno 2009-11-27 17:12:31

To RV:
proč neprožíváme letniční zkušenosti v evangelikálních sborech? Neznám přesnou odpověď, ale dovolím si dvě poznámky:

1. Těžko lze tento způsob Božího působení očekávat tam, kde o to nikdo nestojí. Břeťa říká, že mám zúžený pohled, že my ve sboru o Boží moc stojíme, ale to je nedorozumění - ano, my o Boží moc stojíme, ale to naše \"stání\" je vždy v souladu s tím, co považujeme za správné a skutečné.
Moje vlastní zkušenost je ta, že jsem byl od svého \"křesťanského mládí\" (to nebylo v ES) vyučován, že tyto věci jsou nanejvýš podezřelé a dost možná od ďábla. Budu pak něco takového hledat a modlit se za to? Asi těžko. Pokud vím, většina lidí v našem sboru vzešla v prostředí, které o letničních projevech smýšlí obdobně.
V našem sboru (ES) jsme umírněnější a to v tom smyslu, že se o těchto věcech prostě nemluví, a když už, je zřetelný postoj zdrženlivosti, opatrnosti. Lidé se pak o \"letničních projevech\" dovídají z jiných zdrojů a jsou minimálně rozpolceni (i na mě samotného toto vnitřní rozpolcení doléhá). Opět, lze se divit, že lidé tyto věci nehledají, že po nich \"celým, nerozpolceným srdcem\" netouží?

2. Ve skutečnosti i mezi \"tradičními\" se tyto věci někdy (výjimečně) stanou: vím bratrovi z jednoho neletničního sboru, který prožil letniční zkušenost sestoupení Ducha Svatého a následné spontánní mluvení v jazycích. Bylo to v době, kdy prožíval nesmírnou úzkost, problémy, které před ním - poměrně tehdy mladým křesťanem - vyvstaly, se zdály být prostě neřešitelné. Když se uprostřed těchto úzkostí obracel k Bohu, Duch Svatý na něj spontánně sestoupil. On něco takového nehledal, nikdo ho k tomu nepovzbuzoval a ani on sám neusiloval o nějaký \"jen prožitek\" (jak tradiční rádi shrnují dary Ducha vyzdvihované letničními). Duch Svatý sestoupil a on se spontánně modlil v jazycích. Modlitba v jazyku mu přinášela silný prožitek Boží blízkosti a upokojení, což bylo to, co v dané chvíli nejvíc potřeboval. Vnímal, že věci se určitě vyřeší, i když mu nebylo zjeveno jak.
Postupně se věci skutečně vyřešily. Onen bratr zůstal v neletničním sboru, v rámci něhož se svůj dar neodvažoval projevovat a ani o něm mluvit. Věděl, že by nebyl přijat a měl by zbytečné problémy. A tak, jak čas šel, jeho dar zakrněl, až nakonec úplně vymizel. Ale onomu bratrovi se i bez daru mluvení v jazycích daří dobře a je respektovaným členem ve svém sboru.
Poučení ať si v tom najde každý sám.

Pavel, přidáno 2009-11-27 20:35:43

Břeťo,

můj \"čestný\" pohled na 1K vypadá takto:
Hned v úvodu je Pavel hodně moc vděčný Bohu za to, že Korintští nemají nedostatek v žádném charismatu (daru milosti také duchovním daru) a výslovně jmenuje charisma slova (moudrosti) a (slova) poznání (1,5-7). V kap. 12 chce Pavel, aby projevy charismat měly řád a hlavně aby sloužily budování těla Kristova. V kap. 13 říká, že bez lásky nejsou charismata k ničemu. Ve světle kap. 12 to je jasné, protože bez lásky si křesťané nebudou sloužit svými charismaty navzájem. Ale Pavel rozhodně charismata nezavrhuje, vždyť jak si budou moci sloužit a budovat církev, když nebudou mít čím? A proto je ve 14. kap. vyzývá, aby dychtili po charismatech. Říká, že kdo mluví jazykem, buduje sám sebe, ale kdo prorokuje, buduje církev. Proto mají usilovat zvláště o charisma proroctví. Navíc Pavel opět vyjadřuje vděčnost za to, že mluví jazyky více než všichni Korintští dohromady. No a na konci 14. kap dává výzvu \"nebraňte mluvit jazyky!\".
Co se týče toho, že se o mluvení jazyky nemluví jinde než v 1K se ptám: A co Ježíš? Mluvil on o tom, že křesťané budou mluvit jazyky? Ano, viz. Mk 16,17. I pokud bych uznal, že mám být opatrný v odvozování čehokoliv pro současnou církev ze Skutků (což mi přijde jako duchovní sebevražda), tak nemohu pominout to, že Marek napsal co napsal (i když v některých rukopisech se tato část Marka nevyskytuje). Navíc Pavel mluví o charismatech (ne už výlučně jazycích) v Ř, 2K, 1 Pt. V 1 Tm 4,14 a 2 Tm 1,6 dokonce napomíná Timotea, aby rozněcoval charisma, které dostal po vzkládání rukou. Myslím si, že i Timoteus byl pokřtěn v Duchu Svatém. Pavel tedy píše do sborů, že charismata (všechny, tedy i včetně mluvení jazyky) jsou žádoucí. To, že už o nich nepíše nějak zvlášť a nevěnuje jim větší pozornost mi spíše ukazuje na to, že charismata byla v první církvi běžná.
Sám pocházím z tradičního evangelikálního prostředí, ale vzal jsem si k srdci výzvy z Pavlových epištol a usiloval jsem o charismata. A Bůh mě vyslyšel, jsem čerstvě (4 týdny) pokřtěný v Duchu Svatém. Myslím si, že křest v Duchu Svatém může vypadat velmi různě. Dokonce si myslím, že někdo ani nemusí mluvit jazykem, protože Pavel píše, že ne každý má ten dar. Já jsem při svém pokřtění v Duchu moc jazykem nemluvil. Něco ze mě sice vypadlo, ale hlavně jsem prožil neobyčejnou radost a smál jsem se nahlas na celé kolo. Ještě 10 minut poté jsem si připadal jako opilý. Podobné projevy jsou známé.

Petr, přidáno 2009-11-30 16:35:29

Plně souhlasím s příspěvkem Pavla a nebudu opakovat věci co on, Marcel a Břeťa napsali. Jen doplním několik stručných poznámek, které si myslím, že je potřeba také zmínit v tázce proč neprožíváne tyto duchpovní dary.

a) Dar mluvení ve vytržení a výklad jsou uvedeny v 1. Kor. 12,8-10 (stejně i v 12,28-30) jako poslední a není to náhodou. Není to dar pro celou církevní obec, ale pro určitého jednotlivce, k jeho osobnímu užitku (1 Kor,14,4). Pokud někdo takový dar má a ví, že je to dar pro něj, tak s tím „neotravuje“ okolí a potom se okolí může zdát, že to neprožíváme.

b) Nelze nezmínit „nedůvěru“ vůči charismatům v evangelikálních sborech. Zejména v „intelektuálních“ sborech se dívají na tyto dary s odstupem, protože se to těžko „rozumem“ chápe a vysvětluje. Máme usilovat o dary (1 Kor 12,31. 14,1), ale mohou lidé usilovat o něco o čem pochybují? Můžeme dostat nebo prožívat něco, o co ani nežádáme?

c) Zcela samostatnou kapitolou jsou vedoucí a vedení evangelikálních sborů. Pokud vedoucí tyto obdarování nemají a mají (oprávněně) jiné priority (evangelizace, vedení dětí ke Kristu, finance, …), tak od nich ani nemůžeme očekávat, že se budou zabývat touto problematikou.

d) Otázka darů není o znalostech Bible a usilování o dary. Jde o osobní zkušenost a z toho plynoucí znalost Boha a důvěru v jeho moc. Vzpomínám si na jednu zkušenost ze školy. Byl jsem na brigádě s asi 10 africkými studenty. Věřícími studenty. Bibli jsem znal lépe než oni (je to pyšné vyjádření, ale bylo to tak), ale od nich jsem dostal pořádnou lekci z víry a modlitby. Kamarád dostal úžeh ze sluníčka až to s ním seklo o zem. Někdo začal se sháněním vody, jiný kluk volal záchranku a studenti z Afriky nám prakticky ukázali dar uzdravování jednoho z nich a víru … a sanitku jsme ještě před příjezdem odvolali. Kdybych neviděl, nevěřím. A potom někdo přijde a řekne, že uzdravování patří do období knihy Skutků a dnes už je jiná doba. Neva, já žiji v době Skutků a co je v Bibli napsáno je skutečně napsáno a nemám důvod to přecházet nebo cenzurovat.
Pozn. A ještě jsem od těch studentů dostal lekci v modlitbě a zpívání. Jednou byl problém a oni se nemodlili za vyřešení problému, rovnou začali zpíváním chválit Boha. A vyšlo jim to.

Břeťa, přidáno 2009-12-01 06:49:41

to Marcel: Moje zkušenost s charizmatickými projevy byla spíše nepříjemná -- očekávalo se, že při \"druhé zkušenosti Ducha\" budu mluvit jazyky, a spíše jsem se cítil nepříjemně a do něčeho tlačen. Nechci říct, že to tak je vždy. Ale myslím si, že to charizmatické hnutí si tak trochu podřezává větev pod sebou, když se snaží i z těch projevů udělat nějaký zákon -- to pak vede k pýše a nadřazování se, než aby bylo lidem pomocí (a stejnému omezení v tom, že tito lidé stojí pouze o věci, \"které považují za správné a skutečné\", abych použil Marcelova slova). Jako vedoucí nebo starší ve sboru bych určitě k tomu byl hodně ostražitý, a hlavně případnému zájemci hodně zdůraznil závěr Jima Packera v knize Choďme Duchem (v češtině Návrat domů 1999), že totiž ty zkušenosti, které se v charizmatických sborech praktikují na shromáždění, byť povzbuzují k hledání Ducha svatého, nejsou přesně stejnými věcmi, o jakých mluví Bible ve Skutcích a v prvním listu do Korintu (a protože se jedná o jiné věci, tak bych k nim nové věřící nijak nevedl a jsem rád, že na ně v našem sboru neklademe důraz). Tuto knihu doporučuji ne jako \"jedinou možnou pravdu\", ale jako varování či pokus o vyvážený postoj v těchto věcech.

To Pavel (a možná i Marcelovi, ono to souvisí): Pavle, ta diskuse o výkladu biblických míst je na dél, určitě také na jednu bakalářskou práci, proto jsem to Marcelovi také řekl. Myslím si, že máme usilovat o něco trochu jiného. Docela dobře charizma proroctví vidím jako schopnost vysvětlit evangelium a schopnost předávat Boží slovo lidem tak, aby mu rozuměli -- právě takové slovo si podle mne Bůh používá, aby promluvil k lidem konkrétně do jejich situace. Takže aplikaci 1.Korintským bych viděl v usilování o porozumění Božímu Slovu, to přesně je význam slova poznání a napomenutí a zjevení v 1.Korintským 14,6. Sám ty věci bych rád uchopil lépe -- měl k nim vyvážený postoj, tj. nebránil se tomu, že Duch může vanout, kam chce (a učil se mu poddat), ale současně také pořádně četl Bibli a korigoval všechny projevy a \"vanutí Ducha v mé mysli a srdci\" Božím Slovem.

Gratuluji k duchovnímu prožitku, ale podle Bible si myslím, že se o křest Duchem nejednalo, protože už jsi Ducha získal při svém uvěření (Efezským 1,13-14; Římanům 8,9). Tím nechci snížit význam té věci -- mohlo se jednat o uzdravení nebo povzbuzení v některé věci, nebo vyzbrojení pro nějakou konkrétní věc nebo službu, a nebo šlo o povzbuzení od Boha celkově.

ctv, přidáno 2009-12-02 21:02:00

Já se domnívám, že tato disputace není úplně nejlepší způsob, jak danou problematiku řešit. Myslím, že je to podobné, jako snažit se analyzovat hru malého chlapce s vláčkem. Je to více věcí spontánnosti než nějakých tuhých pravidel a otazníků, proč chlapec posunul vláček o půlmetr vpřed a pak se zahloubal nad prostředním vagónkem..

Břeťa, přidáno 2009-12-08 17:57:47

Taky bych si jen hrál s vláčkem, ale existují i vážné otázky - jak vést sbor, jak vést shromáždění, a hlavně jak vést nové věřící ke vnímání Ducha Svatého a k plnohodnotnému chození s Bohem.

Našel jsem stručný pohled Davida Nováka
http://www.multivitamin316.cz/clanek.php?clanek=166,
který je celkem rozumný, jsem rád, že souhlasí s mým pohledem, že \"druhou zkušenost\" by nenazýval jako křest Duchem. S tímto pohledem se lze co nejvíc ztotožnit (v rámci jeho stručnosti).

Derek Prince ve své knize Základy nastiňuje následující linii výkladu Bible: křest Duchem svatým teprve zaručuje plnohodnotné chození člověka s Bohem a je vždy doprovázen darem jazyků (mluvením v jazycích). Tentýž názor je nyní prezentován i na stránce Apoštolské církve ČR:
http://www.apostolskacirkev.cz/view.php?cisloclanku=2004020101
Osobně tento extrém nepovažuji za příliš šťastný pohled. Je tam řečeno, že křest Duchem je hlavně vystrojením ke službě, což si myslím, že je jen jeden aspekt, podle mne křest Duchem je hlavně o znovuzrození člověka a o společenství s Bohem.

www.cirkevbezhranic.eu/download.php?documentID=78&fileID=78
uvádí podobné vysvětlení a je trochu více benevolentní v tom (nikoli oficiální vysvětlení, ale pravděpodobně vysvětlení pastora sboru), že křest Duchem nemusí být nutně spojen s darem jazyků, ale s některým z devíti darů uvedených v 1.Korintským 12. To je podle mne velmi vstřícný výklad, ubírající se velmi dobrým směrem, a protože žádný seznam darů v Bibli není vyčerpávající v matematickém významu uvedení množiny darů výčtem všech jejich prvků, já osobně doporučuji jít ještě dál a jsem pro výklad, že \"druhá zkušenost\" může předat mnohem rozmanitější dary než jen ty z 1.listu do Korintu (ale třeba Římanům 12, Efezským 4).

Já osobně pak jdu ještě dále a věřím, že křest Duchem nemusí mít viditelné ani zážitkové projevy - že Boží Duch může vstoupit do srdce člověka v naprosté tichosti + že projevem Ducha je ovoce Ducha (Galatským 5,22-23: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota,...) a proměna charakteru pod vedením Ducha. Důkazem je jakýkoli křesťan, který uvěřil v odpuštění skrze Ježíše Krista a vydal svůj život Bohu, a přitom neprožil jakýkoli viditelný zážitek (respektive každý křesťan má za sebou prožití zvláštního zážitku uvěření, ale ten mohl být tak krátký a tichý, že jej nikdo z okolí nepostřehl; nebo při delším usilování a hledání tak rychlý, že ani člověk sám si nepamatuje konkrétní okamžik -- najednou se mu dostává ujištění, že v něm žije Duch Svatý).

Pavel, přidáno 2009-12-08 23:30:39

Břeťo mrzí mě, že máš negativní zkušenost z letničního sboru. Mám také negativní zkušenost z jednoho sboru Církve bez hranic a souhlasím s tebou, že není možné z projevů křtu Duchem udělat zákon nebo dogma. Nicméně faktem je, že i dnes lidé prožívají podobné zkušenosti, jaké jsou popsané v knize Skutků.

Píšeš, že podle Ef 1,13-14 a Ř 8,9 se v mém případě nejednalo o „křest Duchem“. Tady se však nehovoří o „křtu“. To, že jsem získal Ducha Sv. při svém uvěření nepopírám. Byl jsem označen Duchem Svatým tak, jako se označují dopisy pečetí (Ef 1,13). Chápu to tak, že jsem neporušený ve svém duchu a patřím Pánu, protože mám Kristova ducha (Ř 8,9). Mohu si dovolit napsat ducha s malým „d“, protože řečtina nerozlišuje malá a velká písmena. Totiž i když mám Kristova ducha, tak to neznamená, že jsem naplněn Duchem svatým. Podle mě verše „Kdo nemá ducha Kristova, ten není jeho.“ mluví o skutečnosti znovuzrození a ne o křtu Duchem. Podle evangelisty Lukáše je pojem „křest Duchem“ zaměnitelný s pojmem „sestoupení Ducha“ nebo „vylití Ducha“. Jeden příklad za všechny.
• Sk 10:45-47 – Lukáš popisuje, že na pohany v Cesareji byl vylit Duch Svatý
• Sk 11:15-16 – Petr o té stejné události vypravuje židům, že na pohany sestoupil Duch Svatý a spojuje tuto událost s Pánovými slovy, o tom, že bude „křtít Duchem Svatým“.
Marcel ve své práci došel k závěru, že „Podle Lukáše se jeví, že je-li člověk pokřtěn Duchem svatým , pak je v té chvíli i naplněn Duchem svatým. Naplněn Duchem však může být i jindy, nejenom při křtu. Obecně pravděpodobně platí: Jeden Křest v Duchu, jedno či více Naplnění.“ (Brus, str. 2)
Mohu tedy s jistotou říci, že při dříve popsané zkušenosti jsem byl naplněný Duchem Svatým a tím pádem podle Lukáše i pokřtěn Duchem Svatým.

Přiznám se, že jsem nečetl knihu od Choďme Duchem od Jima Packera. Mám ale pochybnosti o jeho závěru, že: „… ty zkušenosti, které se v charismatických sborech praktikují na shromáždění, byť povzbuzují k hledání Ducha svatého, nejsou přesně stejnými věcmi, o jakých mluví Bible ve Skutcích a v prvním listu do Korintu“. Ptám se, v jakém smyslu „stejnými věcmi“? Někteří křesťané dnes vydávají svědectví o tom, že prožili stejnou zkušenost jako apoštolé o letnicích. Duch Svatý se dnes projevuje stejně jako v první církvi. A věřím, že se také projevuje mnoha dalšími způsoby, které ve Skutcích zapsané nemáme.

Gordon Fee si ve své knize „Jak číst Bibli s porozuměním“ (Návrat, 1997) klade otázku biblického precedentu. Cituji: „Klíčovou hermeneutickou otázkou tu je, zda biblická vyprávění, která popisují, co se dělo v prvotní církvi, slouží také jako normy, které mají zobrazit, co se musí dít i v církvi pozdějších dob. Spolu s mnoha dalšími se domníváme, že pokud nám Písmo o něčem výslovně neříká, že to dělat musíme, nemůže pouhé vyprávění nikdy sloužit jako normativní způsob. Aby biblický precedent mohl ospravedlnit nynější jednání, musí se o principu tohoto jednání vyučovat ještě jinde, kde je takovéto vyučování hlavním záměrem.“ Je zajímavé, že například mluvení jazyky tuto podmínku splňuje. Současnou zkušenost mluvení jazyky lze opřít nejen o precedent ve Skutcích, ale také o vyučování o duchovních darech v 1K.

Ve Skutcích Apoštolů nám evangelista Lukáš nepředkládá žádný konkrétní příklad, který by měl sloužit jako norma křesťanských zkušeností. To prostě nebyl jeho záměr. Nicméně si myslím, že Lukáš měl s většinou knihy Skutků záměr, aby sloužila jako model. Ne však jako model konkrétních věcí, ale spíše jako celkový obraz. Myslím si, že norma, kterou se Lukáš snaží stanovit pro církev je, aby církev byla misijní (z Jeruzaléma až na konec světa). Zároveň je jasně vidět, že misie se neděje na základě lidských plánů, ale že u každé klíčové osoby hraje Duch svatý hlavní roli. K tomu, aby prokázali, že evangelium je pravdivé, jim pak Bůh dává dary Ducha (uzdravování, mocné činy, jazyky). Píšeš, že projevem Ducha je ovoce Ducha a proměna charakteru. Ano souhlasím, ale myslím si, že ovoce Ducha je něco jiného než dary Ducha. Je to vidět na Korintských, kteří neměli moc ovoce Ducha, ale zato měli hojně darů Ducha. Skoro mám pocit, že buď se ve sborech vyskytuje jedno nebo druhé. Kéž bychom měli oboje v rovnováze!

Břeťa, přidáno 2009-12-15 06:53:17

Pavle,

je trochu nešťastné zaměňovat pojmy naplnění Duchem a křest Duchem. Myslím, že kdyby se křesťané dohodli na označení \"křest\" jako uvedení věřícího do sféry Ducha při druhém narození, ušetřili bychom si hodně bolesti a nepochopení (nejen my dva, ale obě hnutí obnovy -- charizmatické a necharizmatické) při snaze se dorozumět. Podle Bible bych docela silně znovuzrození se křtem Duchem spojil, takže na ty další zkušenosti pak zbývá termín \"naplnění Duchem\", což je označení stejně docela důstojné. Posuď sám: V NZ se pojem \"křest Duchem\" (nebo v Duchu) vyskytuje na sedmi místech: Mt 3,11; Mk 1,8; Lk 3,16; J 1,33; Sk 1,5; 11,16; 1 Kor 12,13. Nedá se docela dobře chápat, že všech sedm míst mluví o znovuzrození?

První list do Korintu jsem pořádně nečetl, takže asi nemám moc právo jím argumentovat v otázce duchovních darů. Co se týká specielně daru jazyků, podle způsobu argumentace knihy Gordona Fee, který uvádíš, v 1 Kor není řečeno, že jej musíme používat, takže by 1 Kor neměl sloužit jako normativ. V 1 Kor 14,5 sice Pavel říká, že by si přál, aby všichni mluvili jazyky, ale celkově kapitola 14 slouží jako napomenutí, že korintští mluví na shromáždění nesrozumitelně. 1 Kor 14,22: jazyky jsou znamením pro nevěřící!!! Jak by mne tato kapitola mohla přesvědčit, abych o dar jazyků usiloval? Jinými slovy, dar jazyků není hlavním záměrem tohoto oddílu. Celý oddíl mluví spíše o tom, aby korintští usilovali o jiné dary, které slouží druhým (1 Kor 14,1-5: usilujte o jiné dary, o vyšší dary než je dar jazyků).

Aleš Bambušek, přidáno 2009-12-19 15:15:28

Břéťovi:
Jak jste myslel : \"První list do Korintu jsem pořádně nečetl...?
Modlíte se doma, když jste sám s Bohem, jazykem, kterému bez výkladu nerozumíte, ale jehož mluvení můžete ovládat? Nebo si spíš myslíte, že by tento \"zázrak\" narušil vaši osobní integritu? (Respektuji, že ne všichni mluví jazyky.)

S přáním pokoje Aleš Bambušek

Břeťa, přidáno 2009-12-21 08:20:47

Měl jsem na mysli, že první list do Korintu jsem nečetl dostatečně na svůj vkus: nepřemýšlel důkladněji nad tím, o čem ty kapitoly vlastně mluví. Jazykem, kterému nerozumím, se nemodlím, a není mi jasné, proč bych měl o dar jazyků usilovat, ani proč bych měl k daru jazyků vést kohokoli jiného. Měl jsem na mysli, že čtení toho listu mi udělá více jasno.

Aleš Bambušek, přidáno 2009-12-21 11:16:08

Děkuji za vyjádření.

S pozdravem Aleš Bambušek

Pavel, přidáno 2009-12-30 11:23:41

Souhlasím, že 1K 12,13 mluví jasně o znovuzrození. Podle Gordona Fee (Komentář k 1K,s. 606) lze tuto pasáž shrnout takto: „Byli jsme všichni ponořeni v jednom Duchu, abychom se stali jedním tělem.“ Důraz v této pasáži není na nějakou další zvláštní zkušenost Ducha po jejich obrácení, ale na fakt, že všichni přijali stejného Ducha, který je sjednocuje. Na druhou stranu Sk 11,16 ukazují spíše na to, že znovuzrození a křest v Duchu jsou dvě rozdílné zkušenosti. Nebo snad apoštolové nebyli ještě znovuzrození? V tomto spočívá ta obtíž se Skutky. Na tento rozpor nemám odpověď.

Co se týče termínů, tak jak už jsem napsal výše, je podle evangelisty Lukáše pojem „křest Duchem“ zaměnitelný s pojmem „sestoupení Ducha“ nebo „vylití Ducha“ nebo také „naplnění Duchem“ – Sk 2,4. Takže této zkušenosti můžeme klidně říkat naplnění Duchem. Je ale jasné, že to není totéž jako obrácení. Naplnění Duchem je něco, o co můžeme a máme usilovat. A s naplněním Duchem přichází i charismata, včetně daru jazyků.

Je potřeba vidět také pozitivní aspekty daru jazyků. V Korintu byl zřejmě dar jazyků nesprávně pochopen. Každý dar Ducha má svůj účel a je potřeba s ním správně zacházet. Korintští se pravděpodobně pokoušeli v jazycích kázat a vyučovat (14:6,19,20). Apoštol Pavel varuje před nesrozumitelným mluvením jazyky na shromážděních, protože to může být pro nevěřící kamenem úrazu. Ale zároveň píše, že by si přál, aby všichni mluvili jazyky. Sám Pavel mluvil jazyky a říká, že „kdo ve vytržení mluví jazyky, buduje sám sebe.“ 14,4. Také říká, že člověk, který mluví v nesrozumitelném jazyku „nemluví k lidem, ale k Bohu a duchem vypravuje tajemství.“ 14,2. Když se modlíme jazykem, modlí se náš duch – 14,14. Zvláštní hodnota daru jazyka tedy spočívá v modlitbě. Já sám takto tento dar používám ve smyslu Pavlovy výzvy: „budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí.“ Je jasné, že Pavel oceňuje více proroctví než dar jazyků. Ale vzhledem k tomu, že dar proroctví (věřím že zatím) nemám, tak zůstávám u toho, co mám.

Petr, přidáno 2010-01-18 02:46:17

Moji milí bratři,

nějak jste se \"zasekli\" v pokračování vašich myšlenek o Křtu v Duchu svatém. Vím, že je to téma, které se dnes hojně diskutuje.
Jestliže je něco v Písmu, má to svůj smysl.A pro poctivé hledače odpovědi to znamená s modlitbou ony pasáže studovat, srovnávat, tázat se, co je tím míněno, co Hospodin zamýšlí.Pro církev dnešních dnů máme za základ Nový zákon.
Mám za to, že pokud se zaměříme především na pasáže a verše o spasení, záchraně člověka, na evangelium, radostnou správu o
lásce Boží skrze Ježíše Krista a snažíme se získávat učedníky ; známe jen jednu část, jednu stranu Božího díla. Je to nanejvíš podstatné. Spasení, obrácení, změna života, učednictví. Získávání ztracených lidí. To je jedna strana mince. Druhá strana je život z Ducha svatého.
Charismatici tvrdí, že k ovoci Ducha je potřebí také darů Ducha. Odkazují na závěr Markova evangelia, na činy, skutky apoštolů ve Skutcích a na mnoho pobídek v epištolách.
Někteří evangelikálové tvrdí, že nadpřirozené dary Ducha byly potřebí jen na začátku církve, a odkazují na Pavlova slova, že jazyky utichnou (1.Kor.13,8). Ano, utichnou v Božím království, kde jich nebude potřebí.
Chci ukázat (zjednodušeně) na dvě hlavní /mezní/ skupiny křesťanů.
Jedni, studují slovo, sytí se slovem, rozebírají je, a co jim do jisté míry nejde vysvětlit, to \"odvysvětlí\" tím, že to platí tehdy a tehdy, anebo již to neplatí.
Takže si vezmeme především epištolu Římanům, části evangelí a zaměříme se na volání ku obrácení. Problémové listy 1. Korintským, Skutky apoštolů, knihu Zjevení a některé jiné verše pomineme. Potom se nám vytrácí ŽIVOT V DUCHU. Spasení, znovuzrození, evangelizace ; úporná snaha pro Pána pracovat. Ale k vědomí že patřím Kristu, následuji jeho učení, evangelizuji ; patří také skušenosti, prožitky s chození v Duchu. Vnímavost na Boží království, znamení a zázraky, radost z Ducha svatého. Bez tohoto je křesťanův život nesmírně těžké nasazení plné lidského úsilí a lidského rozumu, plánů a vizí našich sborů.
Na druhé straně ti, co hledají \"jen prožitky\", skušenosti,
za každou cenu, bez korekce Písmem, míjí se s Božím plánem. Jsou to často takoví \"hledači duchovní slasti\" bez Božího vedení. Blouznivci svého ducha. Různí \"triumfální křesťané center víry\", vydupávající si na Pánu Bohu \"své\" představy, co má dle nich dělat.On to někdy udělá, ale spíše ne.
Obojí je nesprávné.
Doporučuji zvláště bratru Břeťovi, prostudovat 1.Korintským a poctivě se ptát, co Bůh chtěl skrze Pavla a Korintské zdělit. Proč tolik kontrastů v této epištole. A Skutky apoštolů? Je to jenom \"historie církve prvních let\"?
Proč máme jiný přístup k různým knihám Písma ? Jedny odkládáme, druhé preferujeme. Proč? Jako Martin Luther pokládal Jakubovu epištolu za \"slaměnou\", protože dostal Boží zjevení na \"spasení z milosti\" v epištole Římanům. Až posleze se církev vyrovnává se skutky a milostí. Dnes se bratří evangelikálové musí vyrovnat s evagelizací a učedenictvím na jedné straně, a se znameními a zázraky z Ducha svatého na druhé straně. Je to na Vás, bratří...
ThMgr.Petr Mečkovský A pokračujte ....

Břeťa, přidáno 2010-02-03 14:38:22

Bratře Petře,

děkuji za Váš vyvážený pohled nastiňující dva extrémní pohledy, určitě to říká mnohé a ukazuje také, že vyvážený život je někde uprostřed.

Nemyslím, si, že by jedni nebo druzí některé biblické knihy nečetli, spíše všichni čteme všechno, a taky ve většině biblických knih jsou zastoupeny oba pohledy. Například superklasický dopis Efezským nastiňuje křesťanskou etiku, ale také na velmi mnoha místech vyzývá k čerpání síly od Boha a k naplňování Duchem. Nemyslím, že by některá ze skupin nechtěla následovat Boha v plnosti či nechtěla čerpat od Boha věci v plnosti, spíš si myslím, že se lišíme v otázce interpretace, jak. Musíme se asi učit ještě trošinku víc hledat nějakou shodu interpretace, stejně jako vzájemnému přijetí své praktické zkušenosti a zbožnosti.

Jsem rád, že Marcel ve své studii, ke které je tato diskuse, se snaží směřovat k vyváženému pohledu: upozorňuje, že některým evangelikálním skupinám chybí víra, že by Pán Bůh mohl přímo promluvit do jejich situace (nebo jednat v jejich situaci), ale na druhé straně nechce dělat z \"hlučné\" zkušenosti Ducha (nebo z čekání na zvláštní a specielní Boží hlas či čin) nějaký normativ, že by jej musel prožít každý (to by byl ten druhý nezdravý extrém, který vyplývá z extrémního interpretačního důrazu).

Osobně bych rád vyvážil interpretaci verše 1.Korintským 14,1, který zmiňuje např. Dan Drápal (odkaz viz závěr Marcelovy studie) -- usilujte o získání vyšších darů, horlivě jich žádejte -- následujícím: Může si člověk sám vybrat, který dar dostane od Boha, když (1 Kor 12,11) Duch uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce? Co když 1 Kor 14,1 jen vede církev v Korintu jako celek a vyzývá je nikoli, aby všichni usilovali o tentýž dar, ale aby někteří, kteří daný dar nemají, dali prostor jiným, kteří jej mají (a se svým darem se nezdravě nevnucovali)? Celý dopis mluví o neshodách a haštěření, a Pavlova reakce na mnoha místech (počínaje 1 Kor 1,10) je: respektujte se navzájem, dejte si navzájem prostor.

Mečkovský, přidáno 2010-02-08 15:45:32

I.Korintským patří do takzvané \"soteriologické\" - spásné skupiny Pavlových dopisů. Přestože se zdá být nejtvrdším a nejpřísnější Pavlovou epištolou, je plna jeho lásky vůči tamějším křesťanům. Začáte a konec epištoly o tom svědčí. Také důraznost apelů, výzev k jeho milovaným Korintským. Aby jejich následování Ježíše bylo plné, hodnotné, skutečné. Pavel, jak víme, napsal čtyři dopisy do Korintu. Té epištole, které říkáme první, ta je ve skutečnosti druhým dopisem. Korint tehdy byl jakýmsi předobrazem dnešního lidstva i dnešní církve (obecně). Pro svou polohu byl středem obchodu celého Řecka, bylo v něm mnoho lidí všech národností, Židů, Řeků, Římanů, Asiatů i Féničanů. Byl to \"trh marnosti\" římského impéria prvního století. Město bylo známo rozmařilostí, zhýralostí a množstvím pohanských kultů. Sbor v Korintu se skládal většinou z pohanů a to z těch nejchudších, nevzdělaných, společensky vyvrhnutých lidí nejnižších tříd ( 1K 1, 26-28). Ti byli původně i adresáty tohoto dopisu. Jak trefné, pro naši společnost, i denominace v ní !
Křesťané v Korintu byli Pavlovi drazí, protože byl jejich duchovním otcem (4,15 ) a dobře věděl, že jestliže odmítnou jeho autoritu v tomto dopise, bude Korint ztracen a veškerá jeho práce zmařena. Proto ta vášeň, s jakou kárá a prosí a vede svou obhajobu.
A podstatou té epištoly je kříž Kristův, který prochází každou myšlenkou a předmětem, o kterém apoštol mluví.
Vlastně v této epištole GOLGATY je čtrnáctkrát přímý odkaz (jak jsem spočt.) na \"kříž, ukřižován, zemřel,krev a obětován\". Dopis je nesmírně praktický, a nelze jej tedy považovat za \"nějaké vybočující dílo, vybočující sbor, z vzniklých sborů Pavlovou misií\", NAOPAK, je pro všechny křesťany vodítkem k mnoha skutečnostem ! Pojmy - moudrost Boží, rozkoly, manželství, Večeře Páně, duchovní dary, chvála lásky, pořádek při shromáždění, vzkříšení z mrtvých, maso obětované modlám, vzkříšení těla .... Toto bychom se bez této epištoly do \"hříšného\" Korintu, tak podrobně jinde nedočetli!
Nelze tedy epištolu kvalifikovat jako dopis varující JEN před ROZKOLY ! Jistě, také. Ale především pregnantně ukazuje na prvotní církev v realitě, která se podobá i naší. A pokud v některých sborech či církvích není průkazné \"smilstvo\", je zde třeba právě nedostatek \"duchovních darů\" Ducha svatého.
Buďme poctiví!
Velké téma, kterému zatím všichni, bratře Břeťo nerozumíme, je Tělo Kristovo, a patřičné služebnosti.
Nemyslím si, že by Pavel měl na mysli \"vyváženost\" bratrů, sester a duchovních darů, protože, i když uvádí od Pána slovo, že Duch rozděluje jak sám chce ; PŘESTO ( a tedy PROČ! pro koho ? (všem to sděluje !) ) vybízí - \"horlivě se snažte prorokovat a nebraňte mluvit jazyky. Všechno ať se děje slušně a spořádaně.\"(14,39).
Kdyby to záleželo \"jakoby JEN na DUCHU\", proč by použil slovo HORLIVĚ ŽÁDEJTE ? Proč máme mít dar proroctví, když máme tak skvělé kazatele? Tak dobré komentáře, vyučování, semináře, studujeme řečtinu, hebrejštinu, exegezi -- pozor,
já tu teologii také studoval a mám tituly z UK.
Nicméně toužím po darech: - proroctví, slova moudrosti, slova poznání, rozeznání duchů ; --- dar jazyka a výklad, a také i někdy maličko dar prorocké mluvy mě Pán ze své milosti dává. A to jsem prosím duchovním, farářem CČSH, církve, nad kterou mají mnozí otazníky. Ale Bůh mne tam poslal, i když jsem nechtěl...
Díky jemu za to, i za ty milé bratry ! Byť bych chtěl probuzení právě tady ...
Tam nejde o prostor pro druhé, oni ho měli spíše až příliš, v tom se nelišíme, že Pavel je usměrňoval . ALE dary Ducha církev potřebuje. Pokud je nemá, slovo je literou, byť požehnanou. Církev ( CELÁ ), potřebuje znamení Božího Království- divy a zázraky ( ne samoúčelně), ale pro prolamování KRÁLOVSTVÍ ( BASILEA - jediné slovo v Otčenáši napsané 2x! )do naší konzumní, démonizované, ateistické, agnostické, okultně zaměřené společnosti. Vědmy v TV, zdá se, že ví víc, než renomovaní kazatelé a pastoři z církví. V Africe a Číně se dějí znamení Ježíšovy moci, a u nás ne ???
Že je pojem darů, křtu v Duchu, jazyků, proroctví těžko teologicky uchopitelný ??? ANO.( Nakonec celá BIBLE je problémem (pokud máme pocit, velmi mylný pocit, že ji můžeme pochopit a tedy \"uchopit\", vlastnit ???!...)) Máme o to zájem ? A proč ne ? Jestliže Pán Ježíš v Markovi na závěr říká, jaké budou mít věřící znamení? Máme je ?
My si raději uděláme studie, kolokvia a semináře ; PRINCIPY JAK, KOHO, A KDE, OSLOVIT, ale uniká nám často SMYSL evangelia - zvěst o Božím Království.

Velomi se omlouvám za horlivá slova. Sám potřebuji proměňovat svůj život, a být světlem a solí.
\"Kdo hledá nalézá, kdo tluče, tomu bude otevřeno\". Jestliže budeme vnitřně POCTIVÍ, uznáme, že něco nám chybí. ANO ??? Nejenom dary, především DÁRCE.
V lásce Boží.Milovaní bratří. Pokoj a milost v Kristu Ježíši ! Petr Mečkovský Sorry.

Břeťa, přidáno 2010-02-09 09:57:02

Bratře Petře, nemusíte se omlouvat, řekl jste vše v dobrém duchu, je to dobrý důraz. Souhlasím, můžeme žádat Boha o dobré věci, a nejvíce o něj samotného. Máte pravdu, že někdy nám Pán Bůh některé věci nedává prostě proto, že nemáme natažené ruce, aby je do nich mohl vložit -- že je nečekáme, nejsme připraveni.

Mečkovský, přidáno 2010-02-09 12:59:46

Děkuji bratře Břeťo, za povzbudivá slova.
Jde nám všem o totéž, zvěstovat evangelium a nést Boží království, žít z moci Ducha svatého v Ježíši Kristu.
Ať Vám, a celému společenství Pán žehná.
Pokoj a milost!

Srdečně přeje Petr Mečkovský

Mečkovský, přidáno 2010-02-24 22:29:30

Malý dovětek. Těm Korintským, které také tolik kritizuje, píše Pavel s autoritou Boží a apoštolskou toto:
...milost, která vám byla DÁNA v Kristu Ježíši: NEBOŤ V NĚM jste BYLI VE VŠEM OBOHACENI, v každém SLOVU i v KAŽDÉM POZNÁMÍ...takže nemáte NEDOSTATEK V ŽÁDNÉM DARU MILOSTI a dychtivě očekáváte zjevení našeho Pána Ježíše Krista. On vás také bude UTVRZOVAT až do konce , abyste byli bez ÚHONY v den našeho Pána Ježíše Krista. VĚRNÝ JE BŮH...!!!(1.K 1,4-9)

Korintští přes všechny nedostatky, sváry, rozkoly a roztržky i hřích ve svém společenství MĚLI VŠE, CO BŮH NÁM VŠEM NABÍZÍ.
Souvisí to se Křtem v Duchu svatém, či jinak řečeno, naplněním či naplňováním průběžně, Duchem svatým a Jeho DARY !

V epištole EFESKÝM píše Pavel, že ...se modlí, aby : ...vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal DUCHA MOUDROSTI A ZJEVENÍ V PRAVÉM POZNÁNÍ JEHO SAMÉHO A OSVÍCENÉ OČI SRDCE, abyste VĚDĚLI, jaká je NADĚJE v jeho POVOLÁNÍ, jaké je BOHATSTVÍ SLÁVY v jeho DĚDICTVÍ ve svatých a JAK NESMÍRNÁ JE VELIKOST JEHO MOCI vůči nám, kteří věříme v souladu s působením PŘEVAHY JEHO SÍLY ! ...dal ho za hlavu ( KRISTA) nade VŠÍM CÍRKVI, která je jeho tělem, PLNOSTÍ TOHO, jenž všechno ve všem NAPLŇUJE. ( EF 1,16-23 )

Jinými slovy - CÍRKEV má mít skrze DUCHA SVATÉHO A JEHO DARY TUTÉŽ PLNOST DUCHOVNÍCH DARŮ A MOCI, jako má Ježíš Kristus skrze Dary a Křest Duchem svatým. Má mít VÍRU, žít VŔOU, pohybovat se ve VÍŘE V NEBESKÝCH OBLASTECH ( Ef 1,3 !)
Jinak slouží pouze slovem, svědectvím, a kázáními. Vede k učednictví, ale nevede k plnosti VÍRY, která je, jak říká epštola Hebrejům(Židům- ČSP )= VÍRA je PODSTATA věcí v něž doufáme, DŮKAZ SKUTEČNOSTÍ, které NEVIDÍME. ( Žid 11,1 )

Jak se můžeme \"pohybovat v nebeských oblastech a mít otevřené oči srdce\" bez Darů Ducha svatého a Jeho naplňování,
milí bratří ???
Jak můžeme \"CHODIT V DUCHU V BOŽÍ PŘÍTOMNOSTI S PŮSOBENÍM JEHO MOCI, KTEROU DAL NEJEN KORINTSKÝM A EFESKÝM, a kterou chce dát i nám, když spoléháme na svůj rozum a ne na BOHATSTVÍ V NEBESKÝCH OBLASTECH SKRZE DUCHA SVAT0HO ???

Buďme upřímní. Církev této doby potřebuje znamení KRISTOVY MOCI skrze DUCHA.
Natáhněme ruce, a prosme o Ducha svatého ! Amen.

petr meč, přidáno 2010-08-24 10:02:13

Milí bratři, milé sestry,

nějak jsme sezasekli. Dochází zde ke klasickému evangelikálnímu problému : věci musí být exegeticky vysvětleny ( případně \"odvysvětleny\"), musí na sebe navazovat, musí mít logickou konstrukci, musí být racionální....
A při tom je vše jinak. Petr šel po vodě VÍROU, neměl nic zdůvodněného, nějaký precedent ze SZ, on prostě viděl Ježíše, a šel po vodě za ním.
Křest v Duchu svatém je něco podobného, nelze jej \"prostudovat\", promyslet, pochopit, nelze jej také zdůvodnit PROČ. Prostě Jan řekl : \" On vás bude křtít Duchem svatým. ( A to si ještě neumíme zdůvodnit exegeticky -- \"a ohněm\". Teologicky a filosoficky ano. Bible tu není pro pochopení, ale pro ŽIVOT !!!
A ten život se má žít, ne studovat. Jinak běžte na Univerzitu Karlovu jako já, ale tam jsem Křest Duchem neprožil, ani o něm neučili...
Chci-li něco poznat, musím vstoupit dovnitř. Ne to proměřovat zvenku...
To bohatství v NEBESKÝCH OBLASTECH potřebujeme uchopit a pohybovat se v něm. Jinak to nemá ŽÁDNÝ SMYSL, viď, Marceli ?
Musíme na tu vodu vstoupit a jít VE VÍŘE po ní.A nedívat se na vlny, vítr, neposlouchat informace rozumu...
To je problém evropskoamerického myšlení. Pochopit. Ale Bůh chce - milý člověče, moje dítě, choď se mnou za ruku po té vodě a mysl si proměň VÍROU. ŽIJ PRO MNE.
Tak je to z Duchem svatým...

Váš v Kristu Petr Mečkovský ( magistr theologie, která jej
po \"vodě\" zázraků chodit nenaučila, byť stála a stojí za to ji studovat...)

Danča , přidáno 2010-08-26 08:51:17

Ahoj lidi .
Měla jsem před čtvrt stoletím takovejto zážitek :
Přišlo za mnou Slunce , ulomilo ze sebe kousíček jako když palcem s koláče a dalo mi jej ochutnat se slovy : Na najez se moji lásky .
Hlas to byl mladšího muže .
Potom jsem se dívala do toho sluníčka a ulomený kousek se zase zcelil do kulata .
Potom jsem prožívala asi 3 dni absolutní blaženost , ale ta se časem vytratila , studovala jsem potom mnoho let Bibli a přišla jsem na to, že Bohem žen je Matka , protože jsme dcerami .
Diskutuji o tom už 4 roky v diskusních forech vetšinou v kategorii Náboženství obecně .
Dříve jsem tam vystupovala pod nickem \"danamichel\" .
Kam se ten můj prožitek dá zařadit ??
To jsem také pokřtěná Duchem Svatým ??
Nejsem pokřtěná a nepatřím k žádné církvi.
Mám na to téma na doporučení spoludiskutujících založené diskusní forum http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=71567&auth=
Ale už mi tam s toho hodně smazali .

Danča, přidáno 2010-08-27 09:14:23

Do srozumitelnější řeči se mi to podařilo v poslední době dostat do takovéto podoby :
Bohem mým je Hospodinka ?
Dávám tam za to otazník protože to považuji za otázku stále jen otevřenou..

Petr Meč, přidáno 2010-08-28 00:28:42

To je na dlouhé povídání....To /možná/ až jindy .../
Jen stručně, jste feministka ?
Jedna kř. svatá řekla : DUŠE NEMÁ POHLAVÍ !!!
A ještě k tomu verš z bible : / V Kristu / není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, MUŽEM A ŽENOU. Vy všichni jste JEDNO v Kristu Ježíši ..... ( Galatským 3, 28)
Víc, pokud budete chtít.
BOHEM JE ((( POUZE ))) HOSPODIN !!!
Dančo, nepleťte si pojmy s dojmy. Každý z nás má OTCE i MATKU.
Ale Bůh je jen jeden a není to \"Hospodinka\"...
Potřebujete přijmout Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele /zachránce/ a Pána.
Jinak v prvotním křersťanství měly velikou úlohu ženy. Chodily s Ježíšem a nikdy nebyly až druhořadé.

Duch svatý - hebrejsky rúach je rodu ženského. Váš problém je jinde, než v tom - kdo je Bůh a jakého pohlaví.
Spojte se s opravdovými křesťany a ptejte se, hledejte.
Slovo \"Hospodinka\" je, promiňte - NESMYSL.
Petr Mečkovský

Danča, přidáno 2010-08-28 08:22:33

Du Ducha ja nic, ale je-li Bohem Otec a Syn potom je božství o pohlaví, to je jednou dané už jenom tím to, že je Otec a Syn .
Potom si povšimněte jak tvoří člověka, podle sebe, podle Jeho a Ji :

Genezis 1/26 Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.
27 I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.

A tady o sobě mluví také jako o Jeho a Ji .
Izaiáš 66 :
9 Což bych já, kterýž otvírám život matky, neplodil? praví Hospodin. Což bych já, kterýž činím to, aby rodily, zavřín byl? praví Bůh tvůj.
10 Veselte se s Jeruzalémem, a plésejte v něm všickni, kteříž jej milujete. Radujte se s ním velice, kteříž jste koli kvílili nad ním,
11 Proto že ssáti budete, a sytiti se z prs potěšení jeho, ssáti budete, a rozkoš míti v blesku slávy jeho.
12 Nebo takto praví Hospodin: Aj, já obrátím na něj jako řeku pokoj, a jako potok rozvodnilý slávu národů. I budete ssáti, na rukou pěstováni a na klíně rozkošně chováni budete.
13 Jako ten, kteréhož matka jeho těší, tak já vás těšiti budu, a tak v Jeruzalémě potěšováni budete.
Je mi to líto , ale Bible sama mluví o tom že Bůh je ON i Ona .

Mně jde ale o to, že milovati máme Boha SVÉHO a bližní své jako SEBE, což je zase určujicí .
A nad tato podobná sobě si přikázání v Celém zákoně není i je to víc než proroci .
Když je něco mého, a ty druhé mám milovati tak jako sebe, určuje to mne samou a Boha mého a to:
Celým svým srdcem, celou svoji duší, celou svoji myslí, celou svoji mocí i celou svoji silou a má síla, má moc, mé srdce, má duše i má mysl jestvuje v ženském provedení a s tím nic nenadělám .
Bible často mluví o synech, vyučuje syny, mluviti o dcerách se jaksi nepatřilo, ženy ani do nedávné doby neuměli číst, ani psát, což mnohé neumí dodnes, ale přesto jestvujeme a podle jaké podoby Boha jsme stvořeny ?

Feministka nejsem, ale mám za úkol milovati Boha svého a bližní své, tak jako sebe a stavím se k tomuto Ježišovému vyjádření, či doporučení zodpovědně, nic víc, nic míň.

Co se týče opravdových věřících ač křesťanů, či nekřesťanů dovoluji si vyjádřit pochybnosti, neb už Svatý Jan nás varuje, aby jsme nepodléhali prvním vnuknutím a že mnoho falešných proroků vyšlo do světa a povšimněte si, že už za jeho života mluví o tom v minulém čase, říká že vyšlo, musí jich být tedy a jejich následovníků po světě rozeseto hodně a mi nemáme vcházeti širokou branou, ale úzkou, no jasně že by bylo jednoduché i nejjednodušší vstoupit do jakékoliv církve a odříkávat to, co se po staletí odříkává tam, ale už zde je třeba mít se na pozoru, co to ti věřící odříkavájí..

Danča, přidáno 2010-08-28 09:00:20

Ano, to dělám, přijímám Pána Ježíše Krista, jako svého Spasitele /zachránce/ a Pána, ale to znamená :
Číst Jeho Slovo , vnímat Jeho Slovo, naslouchat Jeho Slovu , rozjímat nad Jeho Slovami a v neposlední řadě uposlechnout Jeho Slovo, ne jiné litanie, neboť na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.

petr meč, přidáno 2010-08-28 09:05:19

Jen konstatuji, že starý Izrael a Pán Ježíš měli výrazně krásný vztah a JINÝ, LEPŠÍ- IZRAEL , Ježíš dokonce perfektní vztah vůči ženám, oproti JINÝM NÁRODŮM !!!

Vy se musíte napřed vyrovnat se svým ženstvím a tím, čemu se říká přirozená AUTORITA....A POSLUŠNOST. PODŘÍZENOST, z níž skutečná léska může TEPRVE PRAMENIT !

Na vojně je také hierarchie, a je to nutné.

O pohlasví to opravdu NENÍ !!!

Hospodin Bůh je VÍC než muž či žena !
On je JHVH - Jsem který jsem
Jsem který se stávám

A Kristus miluje Církev, jako muž má milovat svou ženu, a pokládá za ni život, Písmo říká, ať je žena podřízena muži.
Tak jako DĚTI nemohou být DOSPĚlÍ, a mají pro své dobro poslouchat, tak ŽENY nemohou být MUŽI. Není v tom ani kapka šovinismu, mám, 5 dětí a VÍM jak je těžký POROD. ( Nechtěl bych v tomto případě být ženou. I v sexualitě žena je na tom JINAK, ne hůř, ne líp, prostě jinak !Každý máme OTCE a MATKU. V Bohu se to slučuje, ALE !!! POZOR, ta Autorita a posloupnost tu je,
JSOU JEDNO, zároveň OTEC je výš než SDyn a Duch svatý.Současně JSOU JEDEN. Tak i muž a žena jsou JEDEN v manželství... Každý mají svou roli. A TO JE PODSTATNÉ.

Takže žádná \"hospodyňka\" ( tou můžete být Dančo spíš Vy ) ALE ON ! - PRAVÝ HOSPODIN. Už jsem psal, že slovo rúach je ženského rdu. Ty rody a pohlaví nejsou důležité. Důležitá jke lÁSKA. A POSLUŠNOST !!! Ježíš říká- Já sa Otec JEDNO JSME ! Anedělám NIC, než to, co mi řekne Otec ! A Duch zase ukazuje na Ježíše a připomíná, co On nás učí ...
A Duch Boží byl při stvoření...
Na konci bible je kromě Boha Otce, Beránek - Ježíš a také Duch a Nevěsta, CÍRKEV.
NEVĚSTA - CÍRKEV touží po enichovi z láky , viz Píseň Písní ....Ženich nemůže být bez nevěsty !!!

Prostě pohlaví nemá nic společného se VZTAHEM LÁSKY !
Nenechte si do svého mozku pouštět myšlenky, které mohou bát od toho Zlého , PROSÍM !
Je to velmi nebezpečné ... Od toho vznikají všechny VZPOURY i ta Luciferovská...
Mluvte o tom s Vámi blízkými křesťany, ne po internetu, to je velmi zavádějící. Čtěte BIBLI S MODLITBOU !!!

ThMgr. Petr Mečkovský Th. D.

Danča, přidáno 2010-08-28 09:16:56

Však rozhodným a dlouho snad i bludným kamenem pro mně byl tento verš :

Matouš 6
6. Ale ty když bys se modlil, vejdi do pokojíka svého, a zavra dvéře své, modliž se Otci svému, kterýž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.

Kdo je se mnou v pokojíku mém za zavřenými dveřmi ?
Kdo vidí v mém skrytě a kdo se projevuje zjevně ?
Když tam je se mnou jenom ja a můj Bůh ?
V takovém těsném místě ?
A co to je pokojík můj ?
Není to něco, co nosíme sebou a v sobě třebas i uprostřed hřmějícího davu ?

Danča, přidáno 2010-08-28 09:33:53

Ja už jsem mnohými církvemi prošla, není to pro mně neznámá půda, nejsem nedonošené mládě, je mi 52 let a starého psa, novým kouskům nenaučíte, asi by jste se mne tak rádi zbavili, strčit mne do nějaké církve, umlčet zašlapat mne někam do němého poslušného davu, ale položím vám otázku přijdeli po druhé JKN sem na Zem a do které že Církve půjde a který to bude ten 7.den ke slavení ?
Muslimové světí pátek .
Židé sobotu .
Křesťané neděli , no to je mi pěkné nadělení :-)
A to jsem našla na netě skupinu věřících co světí jako den 7.čtvrtek .
Stavíte přede mne nelehkej úkol a říkám vám o tom to není někam zaplout , někam patřit .
Koho myslíte si že JKN 7. dnem navštíví, koho tím poctí ?
:-)Snad ne věřící i nevěřící, snad ne Všechny ? :-)

petr meč, přidáno 2010-08-28 09:55:46

Omlouvám se, dělám hrozné překlepy a CHYBY, , naučil jsem se pracovat na PC až před 10 lety a píši dvěma prsty jako doktoři - lékaři.

Ježíš o tom pokojíku řekl s jasným úmyslem o farizejích, nemá to žádný \"spirituální\" význam, jde o to nepředvádět se před lidmi !
Mohu se modlit v tramvaji nebo dokonce na WC. O to nejde.
On - B°H je s Vámi všude !!!
Skrytě je dnes, zjevně v budoucnosti.
Bůh je s Vámi právě v tom pokojíku...

Patřit máte Ježíši Kristu, ne \"jen\" CÍRKVI, i když společenství je nesmírně důležité !

Máte ve své mysli chaos ( promiňte), proto potřebujete dary Ducha svatého. A sestry a bratry, kteří Vám pomohou hledast.

Já jsem například byl od ranného dětství evangelík, potom s rodiči baptista, také jsem letniční - charismatik a řízením Božím jsem vystdoval HTF UK ( husitskou fak.) a jsem husitský farář. Vůbec mně to nedělá problémy. Jsem celkově v CELÉ CÍRKVI KRISTOVĚ po celém světě.

Ty CHYBY můžete právě jako já překlepy pohldat skrze Ježíše Krista. Největší chybou by bylo sednout na ďáblův lep a myslet tím \"pseudofeministickým způsobem\".

Zkuste zajít do Evangelikálního společenství na Barvičovu ulici v Mas. čtvrti v neděli v 10 hodin. Třeba Vám tam poradí, přijmou, pomohou ...
I starý pes, já jsem starší starý pes ( 61 ) se může naučit novým \"kouskům\". JENOM CHTÍT !
A být poslušný - slovo poslušnost je od základu SLYŠET a ČINIT !!!

Promiňte, končím, mám mnoho práce, a PC je svazující, je to také závislost jako drogy.
Bůh Vám žehnej !

Petr Mečkovský. DNES UŽ PSÁT ČI ODPOVÍDAT NEMOHU. ( Děkuji )

Danča, přidáno 2010-08-28 10:16:05

petr meč, přidáno 2010-08-28 09:55:46
výňatek určený moji osobě : \"Máte ve své mysli chaos\"

Danča : Prosim Vás nesuďte , neb jenom jakou měrou měříte , tak jenom takovou vám bude naměřeno.

Stále jste mi neodpověděli na otázku položenou v tomto příspěvku :
Danča , přidáno 2010-08-26 08:51:17
Jsem pokřtěná Duchem Svatým , ano nebo ne ?
Kam mám svůj zážitek se Sluncem zařadit ?
Sv. Pavel se také setkal se Sluncem .
Je to významná událost pro člověka ?
Co si o tom myslíte ??

Danča, přidáno 2010-08-28 10:42:41

petr meč, přidáno 2010-08-28 09:55:46
\"Zkuste zajít do Evangelikálního společenství na Barvičovu ulici v Mas. čtvrti v neděli v 10 hodin\".
To je kde ? V Brně a nebo v Praze v Čechách a nebo na Moravě ?
Ja nemám tryskáč, ani lítající čarodějné koště , ba ani na vlak na tož čas na cestování a pobývání v dalekých krajích , ale povinnosti a nemůžu si lítat po republice kdy a jak mne napodne, ať je to, kde je to, jinak děkuji za pozvání občas usednout za počítač, to mi stačí ..

Danča, přidáno 2010-08-28 16:37:47

:-) Ja že mám přijmout Ježíše ?
:-)A kdy ho přijme zbytek světa ? :-)
Co si počne Hospodin , bez Hospodinky a Hospodinka bez Hospodina ?
:-)A do Ráje jednou vrátí se jenom Adam a nebo také Eva ?
Co v nebi jedno je svázáno , na Zemi je svázáno také , Člověk bez otce a matky na svět nepřijde a v Ráji je to takové také , člověk , muž a žena stvořen je podle obrazu i podle podobenství Boha .
Co Bůch jednou spojil , člověk tedy , ať nerozlučuje .
Nevím co na tom je nepochopitelné a k nevíře .
Někdo jinej tu má asi chaos v hlavě :-).

petr meč, přidáno 2010-08-28 17:39:28

Promiňte, nejsem uražen, nezlobím se na vás, ale tato debata nemá SMYSL Končím s jakýmikoliv diskusemi..
Bůh ať Vám požehná. PETR MEČKOVSKÝ

Danča, přidáno 2010-08-29 05:54:57

Děkuji a přeji totéž :-).

Danča, přidáno 2010-08-29 09:28:31

Ještě poznámečku , když už jsem sem zavítala :
Desatero by se totiž mohlo také přeložit do ženského rodu, přízpůsobit ženám , asi takhle by to vypadalo :

1. Já jsem Hospodinka, Bůh tvá ;
já jsem tě vyvedla z egyptské země, z domu otroctví.
Já jsem Paní, Bůh tvá :
2. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.
Nezneužiješ jména Hospodina-ky, svého Boha.
3.Cti svého otce a svou matku,
4. 4. 3. Pamatuj na den odpočinku
Nezabiješ.
7. 7. 6. Nesesmilníš. (dosl. Nezcizoložíš)
8. 8. 7. Nepokradeš.
9. 9. 8. Nevydáš proti svým bližním křivé..
10. 10. 9. Nebudeš dychtit po domě své blizské.
10 Nebudeš dychtit po muži své blizské.

Jo?
Ty povinnosti z toho vyplívající jsou závazné v takovéhle podobě nějaké pro ženy .
Jak jinak ?
Tedy panovati sobě , svým zlým vlastnostem , neboli nepatřičným choutkám lidským , umět si poručit , tak tomu rozumím , umět vládnout sama sobě , víc se snad od nás v desateru nežádá..

Danča, přidáno 2010-08-29 09:48:23

Tedy i Ježíšoo dvojtero by se dalo přizpůsobit ženám asi takto :
Milvati B.svou ( Boha svého ) a ostatní lidi , tak jako sebe.
Tedy rozvíjet lásku v sobě a po té i s ostatním světem .

Břeťa, přidáno 2010-09-01 09:39:46

To Danča: Prožitky můžeme mít různé. Apoštol Pavel třeba viděl světlo, ale také slyšel hlas: Já jsem Ježíš (Skutky 9). Pokud Vás Váš prožitek vedl k Ježíši Kristu, mohl být z toho dobrého Ducha.

Ale jestli se jednalo o křest Duchem svatým, to nemohu posoudit, to musíte posoudit sama podle toho, jak Bůh promlouvá k Vašemu srdci v současné době. Podobně jako člověk nevnímá to, že žije, na základě prožitku svého narození před dvaceti třiceti lety, ale na základě prožitků, které vnímá dnes.

Danča, přidáno 2010-09-01 10:26:34

No super díky , no to mně se nikdo nepřestavil při tom Slunci , ale hlas to byl asi JKN , tak nějako to znělo , ve Starém Zákoně se o tom občas také objevuje správa takovéhoto znění : \"A vyšlo, nebo vzešlo mu slunce..\"
Mně ten můj zážitek připomíná slova : A lámejte chléb na moji památku , že se mi z toho Slunce kousek odlomilo , jako když palcem s koláče .
Ja skoro nikam jinam nechodím už 4 roky na netě , než-li na diskusní fora o náboženství , tak nejčastěji sem hle někam :
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=42288&auth=
Tak jako když je to moje nějaká parketa :-)
S přátelským pozdravem zase někdy :-)
Dana

Danča, přidáno 2010-09-01 22:08:51

První Epištola S. Pavla k Korintským, kapitola 11

23 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
24 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.

Břeťa, přidáno 2010-09-02 08:26:22

Ano, Matouš 20,28: Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.

Pavel, přidáno 2010-09-06 21:17:34

To: Danča

Milá Dančo, nevím na kterou Vaši otázku chcete více odpověď. Tedy jestli Vám vrtá hlavou jakou povahu má Bůh,který je v Bibli představen jako hlavně jako otec, i když sám o sobě mluví i jako o matce. Nebo Vám stále stále ještě není jasné co s Vaším zážitkem z minulosti. Nemám na tyto věci jasný názor a obojí by pro mě bylo zajímavé téma na diskuzi. Nicméně se obávám, že by diskuze o těchto tématech byla ztrátou času. Co považuji za důležitější je Váš vztah k Církvi. Z Vašich příspěvků mám dojem, že jste zklamaná církví. A to mě upřímně mrzí. Chci Vás ale požádat, abyste nad námi křesťany nelámala hůl. Jsem z Evangelikálního společenství - www.esbrno.cz a pokud jste z Brna, přidávám také svoje pozvání na naše shromáždění. Najdete nás v Brně na Biskupském gymnáziu na Barvičově ulici každou neděli v 9:30.

Danča, přidáno 2010-09-07 07:53:00

Děkuji za pozvání , nejsem s Brna , jsem z Východních čech .
Mně se moje studium Bible zdá být přelomové v tom že ano , synové mají Boha Otce(Hospodina) a dcery asi že Matku(Hospodinku) , neb milovati máme Boha \"Svého\" a ostatní lidi, tak jako \"sebe\".
Na těchto dvouch podobných sobě přikázáních totiž Celý zákon stojí i je to víc než proroci.
Bible většinou vyučuje syny, lze to doložit mnohými textmi s Bible , nejdu je sem všechny skopírovávat však to všichni víme .
Bible je určena většinou synům, možná i jen s prostého důvodu, že ženy do nedávna ani neuměli číst a psát .
Písmo jako takové vymysleli muži a Biblické texty zase vždy jen sepisovali i přepisovali muži , byla to vždy ryze mužská záležitost. Což je i v pořádku vždyť žena byla stvořena až po Adamovi , tedy vše má svůj čas i poznání .
Ja tomu tak rozumím , že mám Boha svého Hospodinku a bližní své mám milovati, tak jako sebe .
Že je to tak dané a že mám asi že nějakej dar od Boha tomu takhle rozumět.
Někde v církvi to asi že praktikovat nelze, ale vycházím s tohoto verše : Ale ty , kdyby jsi se chtěla modlit vejdi do pokojíka svého , zavři za sebou dveře ..
V pokojíku mém za zavřenými dveřmi je skryté i zjevné jenom to, že tam se mnou nikdo jinej není, než-li jen to, co je spjato s moji vlastní osobou a to je ženského rodu .
Mně je s mojí B. Hospodinkou dobře a myslím si, že jsem pod dlouhé strastiplné cestě spočinula na svém pravém místě :-).

Pavel, přidáno 2010-09-12 20:57:11

Tak to mě těší, že jste spočinula na svém pravém místě. Bůh Matka, Syn a Duch svatý ať Vám požehnají! :-)

Pavel, přidáno 2010-09-12 20:58:52

Mimochodem neznáte knížku Chatrč od Paula Younga? Tam je Bůh Otec také pěkně ilustrovaný jako Matka. Doporučuji!

Danča, přidáno 2010-09-13 20:41:33

Ja měla hlavně velké obavy , aby mi Bůh nebyl modlou, protože se nemáme klanět jiným Bohům a takhle mám prostě naději že Bůh Matka mi modlou nebude, protože to jaksi Eva, Mátě všech živých byla asi že stvořena k obrazu jejímu, podle podobenství jejího .

Danča, přidáno 2010-09-14 08:28:54

Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho..
I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.

No a na nás je aby jsem milovali Boha svého ( svou )a ostatní lidi , tak jako sebe .
Na těchto dvouch podobných sobě přikázáních Celý zákon stojí i je to víc než proroci .

Břeťa, přidáno 2010-09-17 13:56:16

I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.

V těchto slovech zaznívá, že muž i žena byli stvořeni k obrazu jednoho Boha - tj. není jeden Bůh pro muže (Bůh muž) a jiný pro ženy (Bůh žena), ale je jeden Bůh pro všechny. Bůh Bible paradoxně stejně dobře rozumí mužům i ženám -- obrazem Boha jsou muži i ženy společně: Bůh tedy bohatství své osobnosti rozdělil mezi dvě pohlaví. To je obsaženo i ve slově sex - latinské secare znamená rozseknout, oddělit. Proto se naše vnímání nachází v jednom ze dvou pólů, buď mužském, nebo ženském, ale Bůh zahrnuje veškeré bohatství obou těchto osobností.

Danča, přidáno 2010-09-24 11:21:31

Ja jen že Syn vyznával Boha svého Otce , se kterým byl jedno a mně to jde lépe být jedno s Matkou .
Otce vnímám jako svrchní obal Boha , takové zastřešení Boha ale osobním Bohem je mi víc Matka .
To v tom pokojíku mém za zavřenými dveřmi se to až diferencuje.

Danča, přidáno 2010-09-24 11:32:43

Vždyť přeci milovati máme Boha svého (B. svou ):
Celým svým srdcem, celou svoji duší, celou svoji myslí, celou svoji silou i celou svoji mocí a bližní své, tak jako sebe .

A na těchto dvouch podobných sobě přikázáních Celý zákon stojí i je to víc než proroci .

Danča, přidáno 2010-09-24 11:43:53

Co se týče jména Boha , to je : JSEM .
Bůh řekl Mojžíšovi: \"Řekni Izraelcům toto: JSEM (EHYE ) posílá mě k vám.\"

Eduarda Heczková, přidáno 14.05.2013, 23:36:31

Práce bratra Marcela mne naprosto nadchla. S naprostou většinou v ní uvedených myšlenek mohu souhlasit, některé mne dost obohatily a přiměly nad \"věcmi\" přemýšlet ještě z jiných úhlů nežli obvykle. Jsem charismatická křesťanka - kazatelka, v necharismatické církvi a vůbec s tím nemám problém. Ostatně - každý křesťan, který život s Bohem bere vážně, je do jisté míry charismatik - tj. má některé, třeba i nenápadné, duchovní dary, jen je najít - a co takhle Láska? O té se tak málo hovoří, když se hovoří o duchovních darech - a přitom je dle 1 K darem nejvyšším?

Vstup do diskuse: