|
o autorech stránek
rozhovor nad Biblí: Genesis Exodus Žalmy Matouš Efezským české překlady Bible komentáře k Bibli software pro čtení Bible základní otázky: Existuje Bůh? Proč křesťanství? poselství Bible různá témata: společnost film, televize souvislosti matematiky povídky recenze knih drobnosti teologická diskuse učit se, učit se: angličtina matematika + fyzika Starší články: 2011 2010 2009 nejnovější příspěvky do diskuse: Mia Miľková 2012-05-02 19:42:13 Recenze - Gulbranssen: norská trilogie: Nedovolím si hodnot Břeťa 2012-04-19 17:14:36 Srovnání světových náboženství: To opravdu nevím, k Veronika 2012-04-19 15:52:40 Srovnání světových náboženství: Dobrý den, potřebov Břeťa 2012-04-10 19:09:33 Genesis 1-2: Nemyslím, že Váš ko Břeťa 2012-03-24 14:43:47 Problém zla - část 1: Ano, to je určitě t the.fish 2012-03-24 08:23:55 Problém zla - část 1: Tak na tohle nelze Břeťa 2012-03-17 17:59:18 Problém zla - část 1: Asi bych zde použil Lukáš 2012-03-17 00:50:40 Problém zla - část 1: Zajímalo by mě proč |
Dvoupatrový pohled na světBřeťa Fajmon, 2.11.2009 Toto je 4. článek v sérii matematika v souvislostech. Následující myšlenky jsou převážně od Nancy Pearcy, která navazuje na pohledy Francise Schaeffera (v češtině obsažené myslím v knize Ten, který je skutečností). Studenti se mne občas ptají, jak mohu já jako učitel matematiky současně věřit v Boha, vždyť to nejde moc dohromady. Já si ale myslím, že to jde dohromady docela dobře. Ba co víc, právě naopak: je možné, že dnešní technické univerzity (a s nimi i dnešní obor matematiky) zde existují právě díky křesťanství. První matematické jevy v lidské civilizaci jsou spojeny s praktickými principy, se kterými se lidé v životě setkávali – počítání s čísly souviselo s obchodem, geometrické principy souvisely s vyměřováním pozemků (geometrie = zeměměřičství) a s architekturou. Matematika jako samostatná disciplína se začala krystalizovat v době 6. až 3.století před letopočtem, kdy Pythagoras a jeho žáci rozvíjeli matematicko-filosofické myšlenky (z tohoto období: Pythagoras, Platón, Euklides, Archimédes). Oni začali tušit, že matematické poznání nepramení jen ze zkušenosti (je 5+7=12 jen zkušeností, nebo je to nadčasová pravda?). Zdá se, že tvrzení 5+7=12 sahá za hranice zkušenosti, že je to jakýsi zákon, na jehož základě funguje svět. Matematický zákon tedy dává tomuto světu řád. Euklidés rozpracoval tzv. axiomatickou metodu – tehdejší stovky principů z geometrie roztřídil a spatřil v nich pět základních axiomů (= nedokazatelných výchozích tvrzení), ze kterých lze odvodit (pomocí tzv. dedukce) všechny další zákonitosti a principy v geometrii. V matematice tedy Euklidés viděl jak bezchybně logický systém, tak přesný popis skutečnosti. Před dobou Euklida a Pythagora už v Číně byly zpracovávány nějaké poznatky ohledně řešení systémů lineárních rovnic. Dále během prvního tisíciletí našeho letopočtu známe z arabského světa pokusy zpracovávat matematické algoritmy. Zdá se, že Pythagorova a Euklidova škola v otázkách matematiky v historii vystupují na svou dobu nejmohutněji. PROČ ALE rozvoj matematiky byl od dob velkého Euklida v jakémsi hybernačním spánku více než tisíc let a matematika a související obory se začaly rozvíjet jako samostatné disciplíny až v 15. a 16. století, a to ještě jen v Evropě? Určitě odpověď na tuto otázku má více faktorů, ale jedním z nich (a věřím, že důležitým) je i světový názor v době před letopočtem a kolem roku nula i mírně potom. Tento světový názor by se dal označit jako tzv. dvoupatrový pohled na svět, nebo jako tzv. dualismus: v době přelomu letopočtu lidé sice věřili v existenci duchovního světa, ale také věřili, že hmota je zde věčně – a že celá historie je zápasem dobrého Boha a nezkrotné, a nedokonalé a podřadné hmoty.
Myslím si (stejně jako Nancy Pearcy, Francis Schaeffer a mnozí další), že toto rozdělení pohledu na svět na dvě sféry je nezdravé a je ztrátou pro všechny. Co mám na mysli: lidé, kteří kolem počátku letopočtu věřili v Boha, začali díky dvoupatrovému pohledu na svět považovat fyzický svět za málo dokonalý, což u nich vedlo k asketismu a nezdravému oddělování se od okolního světa (i křesťanství v prvních stoletích po svém vzniku je prostoupeno asketismem, ne díky svému učení, ale právě díky filosofickému pohledu okolního světa). Na druhé straně, lidé, kteří nevěřili v Boha nebo kteří se snažili vyložit a popsat fyzický svět, měli ve svém světonázoru jen nezkrotnou a nepodřizující se hmotu, takže bylo pro ně těžké si připustit, že by i hmotě byly dány nějaké hranice, nějaký řád. Až mnohem později (15. až 17. století) ve společnosti zavládlo takové klima (a právě jen v Evropské společnosti, vybudované na mnohých křesťanských principech), ve kterém velká řada lidí začala věřit, že pouze Bůh je věčný – že Bůh stvořil hmotu, takže hmota není zlá a nezkrotná, ale zcela podřízena Bohu. Proto se začali vědci v Evropě věnovat objevování řádu, který do hmoty zakódoval Bůh. A tak jedním z důležitých předpokladů pro vznik vědy byla křesťanská víra. Hmota "poslušně plní" pravidla, která určil Bůh, proto lze matematiku aplikovat v praxi. Zdroje a podněty k dalšímu čtení, které ještě nebyly uvedeny v předchozích částech:
zpět na sérii: Matematika v souvislostech
Diskuse: Vstup do diskuse: |