o autorech stránek
articles in English
rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy

Matouš
Efezským
Zjevení

české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro čtení Bible
základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika
Starší články:

2016
2015
2014

nejnovější příspěvky
do diskuse:


Břeťa 2017-08-30 11:25:23 Zjevení 16: Přes léto jsem měl

Petr 2017-08-11 10:50:47 Zjevení 16: Moc děkuji za Váš č

Břeťa 2017-08-01 14:06:32 Předurčení nebo volba?: Lukáš Makovička nab

Břeťa 2017-06-12 16:20:15 Křest a Večeře Páně: Chápu důvody, proč

Petr 2017-06-09 14:00:01 Křest a Večeře Páně: Dle mého názoru kře

Vlasta 2017-05-31 11:23:10 Křest a Večeře Páně: Vážený bratře Fajmo

Libor Diviš 2017-04-25 15:23:57 Software pro čtení Bible: Naprogramoval jsem

Břeťa 2017-02-15 17:03:18 Břeťa - intro: Vracím se k výuce m




Dvoupatrový pohled na svět


Břeťa Fajmon, 2.11.2009

Toto je 4. článek v sérii matematika v souvislostech. Následující myšlenky jsou převážně od Nancy Pearcy, která navazuje na pohledy Francise Schaeffera (v češtině obsažené myslím v knize Ten, který je skutečností).

Studenti se mne občas ptají, jak mohu já jako učitel matematiky současně věřit v Boha, vždyť to nejde moc dohromady. Já si ale myslím, že to jde dohromady docela dobře. Ba co víc, právě naopak: je možné, že dnešní technické univerzity (a s nimi i dnešní obor matematiky) zde existují právě díky křesťanství.

První matematické jevy v lidské civilizaci jsou spojeny s praktickými principy, se kterými se lidé v životě setkávali – počítání s čísly souviselo s obchodem, geometrické principy souvisely s vyměřováním pozemků (geometrie = zeměměřičství) a s architekturou. Matematika jako samostatná disciplína se začala krystalizovat v době 6. až 3.století před letopočtem, kdy Pythagoras a jeho žáci rozvíjeli matematicko-filosofické myšlenky (z tohoto období: Pythagoras, Platón, Euklides, Archimédes). Oni začali tušit, že matematické poznání nepramení jen ze zkušenosti (je 5+7=12 jen zkušeností, nebo je to nadčasová pravda?). Zdá se, že tvrzení 5+7=12 sahá za hranice zkušenosti, že je to jakýsi zákon, na jehož základě funguje svět. Matematický zákon tedy dává tomuto světu řád.

Euklidés rozpracoval tzv. axiomatickou metodu – tehdejší stovky principů z geometrie roztřídil a spatřil v nich pět základních axiomů (= nedokazatelných výchozích tvrzení), ze kterých lze odvodit (pomocí tzv. dedukce) všechny další zákonitosti a principy v geometrii. V matematice tedy Euklidés viděl jak bezchybně logický systém, tak přesný popis skutečnosti.

Před dobou Euklida a Pythagora už v Číně byly zpracovávány nějaké poznatky ohledně řešení systémů lineárních rovnic. Dále během prvního tisíciletí našeho letopočtu známe z arabského světa pokusy zpracovávat matematické algoritmy. Zdá se, že Pythagorova a Euklidova škola v otázkách matematiky v historii vystupují na svou dobu nejmohutněji. PROČ ALE rozvoj matematiky byl od dob velkého Euklida v jakémsi hybernačním spánku více než tisíc let a matematika a související obory se začaly rozvíjet jako samostatné disciplíny až v 15. a 16. století, a to ještě jen v Evropě?

Určitě odpověď na tuto otázku má více faktorů, ale jedním z nich (a věřím, že důležitým) je i světový názor v době před letopočtem a kolem roku nula i mírně potom. Tento světový názor by se dal označit jako tzv. dvoupatrový pohled na svět, nebo jako tzv. dualismus: v době přelomu letopočtu lidé sice věřili v existenci duchovního světa, ale také věřili, že hmota je zde věčně – a že celá historie je zápasem dobrého Boha a nezkrotné, a nedokonalé a podřadné hmoty.

Bůh: věčný rozum
----------------------------
Hmota: věčná a samostatná

Myslím si (stejně jako Nancy Pearcy, Francis Schaeffer a mnozí další), že toto rozdělení pohledu na svět na dvě sféry je nezdravé a je ztrátou pro všechny. Co mám na mysli: lidé, kteří kolem počátku letopočtu věřili v Boha, začali díky dvoupatrovému pohledu na svět považovat fyzický svět za málo dokonalý, což u nich vedlo k asketismu a nezdravému oddělování se od okolního světa (i křesťanství v prvních stoletích po svém vzniku je prostoupeno asketismem, ne díky svému učení, ale právě díky filosofickému pohledu okolního světa). Na druhé straně, lidé, kteří nevěřili v Boha nebo kteří se snažili vyložit a popsat fyzický svět, měli ve svém světonázoru jen nezkrotnou a nepodřizující se hmotu, takže bylo pro ně těžké si připustit, že by i hmotě byly dány nějaké hranice, nějaký řád.

Až mnohem později (15. až 17. století) ve společnosti zavládlo takové klima (a právě jen v Evropské společnosti, vybudované na mnohých křesťanských principech), ve kterém velká řada lidí začala věřit, že pouze Bůh je věčný – že Bůh stvořil hmotu, takže hmota není zlá a nezkrotná, ale zcela podřízena Bohu. Proto se začali vědci v Evropě věnovat objevování řádu, který do hmoty zakódoval Bůh. A tak jedním z důležitých předpokladů pro vznik vědy byla křesťanská víra. Hmota "poslušně plní" pravidla, která určil Bůh, proto lze matematiku aplikovat v praxi.

Zdroje a podněty k dalšímu čtení, které ještě nebyly uvedeny v předchozích částech:
  • (4) Charles Thaxton, Nancy Pearcy: Duše vědy. Vydal Návrat domů kolem roku 2000. Nancy Pearcy je autorkou kapitol 5 a 6, které mluví o historii matematiky.


zpět na sérii: Matematika v souvislostech


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: