V roce 1977 jsem se naučil číst a dostal jsem od rodičů jediný překlad
celé Bible v češtině, který tehdy byl široce přístupný: tzv. Bibli
Kralickou z roku 1613 (online zde).
Všichni lidé mladší než já už dnes možná nedokážou ocenit, že překlady
Bible, které čtou, nejsou několik set let staré, ale existují v
současné češtině.
Jazyk Bible Kralické je hodně vzdálen od současné češtiny,
jak rozdílností některých slov, tak posunem významu jiných. Například:
Genesis 1,26: Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.
Zas až se ta čeština za těch 400 let tolik nezměnila, ale spíše než že člověk byl
stvořen "podle podobenství" dnes řekneme "podle podoby". Vsadil bych se, že méně než padesát procent lidí by dnes vědělo, že "hovado" je výraz pro "dobytek". Já to třeba nevím. Pod slovem "hovado" se mi nejvíce vybavuje jistý druh hmyzu.
Genesis 21,1-2: Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil. Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
Znalci angličtiny zde vidí staročeskou analogii času předminulého "byl mluvil", "byl řekl". Češtině, na rozdíl, od angličtiny, se podařilo tyto konstrukce naprosto z užívání zlikvidovat (až do té míry, že těmto obratům téměř významově nerozumíme).
Žalm 3,6: Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Těmto slovům bychom dnes rozuměli, kdyby místo "zdržoval" bylo "držel" nebo "podpíral" (jedná se o posun významu slova). Bůh chránil Davida a jeho armádu, když proti němu jeho syn vzburcoval povstání. David děkuje, že Bůh ho chránil i v noci.
Efezským 2,13-16: Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteříž jste někdy byli dalecí, blízcí učiněni jste skrze krev Kristovu. Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo, a nepřátelství, totiž zákon přikázaní v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby ty oboje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, tak čině pokoj, a v mír uvodě oboje v jenom těle Bohu skrze kříž, vyhladiv nepřátelství skrze něj.
To je přechodníková klasika: přítomný přechodník "čině", minulé přechodníky "zbořiv", "vyprázdniv", "uvodě", "vyhladiv". Taky už si myslím, že patří spíše minulosti češtiny.
Na druhé
straně je biblická kraličtina nejblíže původním originálním jazykům Bible,
zejména řečtině. Dnešní čeština je v porovnání s jazykem o několik set let starším jednodušší, nepoužívá tolik dlouhých vět a přechodníkových vazeb.
Jako bychom během staletí (a nejen češi, ale i ostatní jazyky) zjednodušovali gramatiku svého vyjadřování. Proto asi kraličtina nebude svým věrným
kopírováním starořečtiny předstižena žádným moderním překladem Bible do češtiny,
takže Kralická Bible možná zůstane platným překladem, ze kterého lze vycítit
atmosféru originální, dva tisíce let staré gramatiky. Například oddíl Efezským 3,8-12 je v řeckém originálu jedinou dlouhou větou. Kralický text překládá téměř doslova ve stylu, který dnes v době krátkých vět asi nelze v naší současné češtině napodobit. Pokud chce čtenář neznalý řečtiny zakusit náročnost řeckého textu, Bible Kralická jej věrně zprostředkuje:
Efezským 3,8-12: Mně nejmenšímu ze všech svatých dána jest milost ta, abych mezi pohany zvěstoval ta nestihlá bohatství Kristova, a vysvětlil všechněm, jaké by bylo obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista, aby nyní oznámena byla knížatstvu a mocem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží, podlé předuložení věčného, kteréž uložil v Kristu Ježíši Pánu našem, v němž máme smělost a přístup s doufáním skrze víru jeho.
Kdo si právě uvedené souvětí zrovna nevychutnal jako napínavé dobrodružství, možná ocení některé novější překlady Bible :-) [update 2015: překlad SPMP nyní převzal roli modernějšího překladu, který
zprostředkuje čtenáři náročnost či melodičnost originálních jazyků, při zachování přesnosti, respektive ještě možná s větší přesností než BK]
[Update 2014: ] S trochou píle (nikoli na internetu, ale v knihovnách) lze sehnat i některé další starší české překlady Bible,
jako například:
Staročeská Bible drážďanská a olomoucká: vydání české Bible ze
14. století s kritickými poznámkami. Pátý díl (ve dvou svazcích) z roku 2009/2010 je dnes (2014) stále ke koupi, 4. díl vyšel jen v zahraničí (což nás nemusí mrzet, protože ten obsahuje jen deuterokanonické knihy
- ono těch přístupných 66 kanonických knih je stejně na zvládnutí dost), první tři díly vyšly po řadě v letech 1981, 1985, 1988 (viz daný internetový odkaz).
Podlahova Bible (1917-1925): spojení Hejčlova Starého zákona a Sýkorova Nového zákona (zdroj: J. Bartoň: Pět českých novozákonních překladů, ČBS 2013, strana 67).
Starý zákon Josefa Hegera (1955-1958) s Novým zákonem Colovým (1961) (zdroj: J. Bartoň: Pět českých novozákonních překladů, ČBS 2013, strana 67).
Bible kralická ovšem jaksi "přežila" všechny tyto starší překlady, protože kromě online přístupu na internetu
je stále možné ji koupit jako knihu (distribuuje Česká biblická společnost).
