„Předvolební” superčlánek Tomáše Bílka

• ukazuje, že být dobrým politikem či bojovat za dobré věci lze v jakékoli politické straně (i když některé ideologie dávají existenci dobré společnosti větší prostor);


• uvádí křesťanský pohled na politiku; pokud Bůh je stvořitelem veškeré skutečnosti, pak Bible musí obsahovat rozumný pohled i na oblast řízení státu (či aspoň obsahovat principy, ze kterých vyjít).

Východiska

• upozorňuje, že úsilí o všeobecné blaho a o sociální stát (levicové programy) je někdy jen únikem z reality a plýtváním a rozptylováním na úkor jiných lidí či budoucích generací; to neznamená, že být v levicové straně je špatné, ale že levicová strana si musí vytvořit rozumné hranice, kdy neplýtvat v přítomnosti a zodpovědně myslet na budoucnost;


• i když křesťan ví, že „nebe na zemi” nevybuduje (že vždy bude na zemi hřích a špatní lidi), tak je ochoten „zapřít sebe sama” a usilovat o lepší společnost – rozhojňovat to dobré a chránit je před tím špatným (příkladem je mu Ježíš Kristus, který šel do Jeruzaléma, aby dokončil svou misi, přestože věděl, že za svou věc zaplatí smrtí);


• kde je ta hranice, kdy už plýtváme svěřenými věcmi? paradoxně tato hranice spočívá v „zapření sebe sama”, tj. znamená „pomoci druhému ještě dříve, než mám zajištěn dostatek pro sebe sama”; proto mají křesťané šanci tuto hranici uplatňovat dobře, protože čekají odměnu v nebi (jaký mají nekřesťané základ pro zapírání sebe sama? paradoxně žádný – proto tento princip lze těžko uplatňovat ve společnosti, kde většina lidí věří, že mohou získat jen to, o co bojují svýma vlasníma rukama).

Odklon neokřesťanského liberalismu od původního křesťanství

Problém selektivní morálky

Liberálně-konzervativní pohled

• Bůh: ten je autorem morálních zákonů; ale také tím, kdo nám dává další zdroje k životu kromě těch, které běžně známe (dává nám je jak v nebi, tak v našem současném životě). Víme, že on se o nás postará i v oblasti, ve které je proud požehnání náhle uzavřen (nemusíme překračovat jím stanovené hranice, protože nám dá věci ze svého zdroje).


• Člověk: ten usiluje o dobré věci, ale při nejepší vůli si počíná selektivně (= daří se mu jen v některých oblastech), tj. v jiných oblastech je slabý, či agresivní,a potřebuje jisté vymezení hranic, nápravu a pomoc.


• Svoboda jednotlivce: dnes velmi důležitá hodnota, která je respektovaná a v kursu; ale bez Boha (který v dnešní společnosti uznáván není) nebudou mít lidé morálku a utlučou se svými „svobodnými právy” (musíme se učit respektovat hranice druhých a hranice, které nám vymezil Bůh). Svoboda je ovšem veledůležitá hodnota: jen ve společnosti, kde je respektována svoboda, mohou vyrůst další důležité hodnoty jako sociální cítění, vlastenectví či zdravá úcta k tradici (= zdravý konzervatismus).


• Volný trh: zřejmě atmosféra společnosti, kde má každý příležitost podnikání a není znevýhodňován předem.


• Obětavost: to je princip „zapření sebe sama”, o kterém už byla řeč.