o autorech stránek
articles in English
rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy

Matouš
Efezským
Zjevení

české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro čtení Bible
základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse

učit se, učit se:

angličtina
biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika + fyzika
Starší články:

2016
2015
2014

nejnovější příspěvky
do diskuse:


Libor Diviš 2017-04-25 15:23:57 Software pro čtení Bible: Naprogramoval jsem

Břeťa 2017-02-15 17:03:18 Břeťa - intro: Vracím se k výuce m

Břeťa 2016-12-19 11:04:23 Efezským 4: Dobrý den,
<

jonovo 2016-12-16 23:36:25 Efezským 4: Nevím nakolik je mo

Břeťa 2016-11-08 08:53:17 Existuje Bůh?: No, ale tímto útoke

Karel 2016-11-08 02:06:59 Existuje Bůh?: <?php echo "

Karel 2016-11-08 02:06:33 Existuje Bůh?: ?><script>

Karel 2016-11-08 01:58:57 Existuje Bůh?: Bůh neexistuje!




Svědectví o holokaustu: desatero lži


Břeťa Fajmon, 3.9.2015

Proč zde existuje antisemitismus? Na tuto otázku byly napsány knihy. Jako křesťan jsem se shodl s jedním kamarádem, že za tím stojí démonská síla, která se zlobí na to, že z židovského národa přišel Ježíš Kristus, nebo na to, že Židé jsou národ, který si vyvolil Bůh, aby lidstvu sdělil svoje zákony.

Tato odpověď ovšem v případě holokaustu (holokaust = cílené vyvražďování celého národa) v průběhu 2.světové války nestačí, protože holokaust v té době znamenal cílené vyvražďování nejen Židů, ale též Rómů, Poláků a Rusů. Židům byl zabaven jejich majetek, ale Rómové majetek často neměli, a přesto byli zabíjeni ve velkém měřítku (viz [5], str.9). Ať už byly příčiny vyvražďování celých národnostních skupin v historii jakékoli, Fedor Gál ve filmu [5] shrnuje tyto důvody na jiné rovině: lidé a) přestali vidět lidi v jiných; b) a současně sami přestali být lidmi.

Jako člen pochodu Vrba-Wetzler Memoriál 2015 a návštěvník muzea Osvětim a též konference 26.8. v Žilině pod názvem Odhalování Šoa (šoa je hebrejské slovo pro holokaust, znamená "zničení, zkázu, zmar") na Slovensku v době 2.světové války bych rád pro sebe i pro další, co budou tento článek číst, shrnul několik lží, kterými museli projít zejména Židé (ale nikoli výlučně Židé, jak už bylo řečeno) na své smutné cestě na smrt:
  • a) První lží bylo hlásání toho, že některé rasy (či národnostní skupiny) jsou nadřazenější těm ostatním. Byl hlásán opak toho, co se dnes označuje jako první věta všeobecné deklarace lidských práv: "Všechny lidské bytosti se rodí jako svobodné a rovnocenné ve své důstojnosti a právech".

    Dalším krokem této lži byl nacionalismus, který zhruba hlásal to, že na území daného státu je nadřazený jistý národ. Například na Slovensku to znamenalo, že Češi, Židé, Rómové a další menšiny nemohou mít stejná práva jako Slováci. Lidé nemohli studovat a ztráceli svá zaměstnání, protože byli "něco méně než Slováci".

    Ono to je hezká a nevinná myšlenka, aby každý národ měl svůj stát, ale co ti, kteří žádný nemají? Ti, co "hledali odpověď na židovskou otázku", vlastně říkali: Sem nepatříte, běžte někam jinam -- víme, že nemáte kam jít, ale to není naše věc. Touto kruhovou logikou bylo Židům sdělováno, že jsou tady na světě omylem, že nepatří nikam.

  • b) Velmi smutnou lží byla lež "církve" -- kněz Tiso, který se stal prezidentem Slovenského Štátu, překrucoval slova Bible, aby podpořil tuto zrůdnou formu nacionalismu (viz film [5], citáty Tisovy): Tiso vzal biblické "miluj svého bližního jako sám sebe" a říkal jen: "Milovat sebe sama je Boží příkaz, a tato láska mi velí zbavit se všeho, co mi škodí a ohrožuje můj život. Nemyslím si, že je třeba někoho přesvědčovat o tom, že židovský prvek ohrožuje životy Slováků".

    Nebo další Tisův citát: "Je pokládána otázka, zda to, co se děje, je křesťanské -- zda je to lidské a není to jen drancování. Ale já se ptám: je to křesťanské, když se slovenský národ chce zbavit svého odvěkého nepřítele -- Židů?".

  • c) Samozřejmě je motivů mnoho: k iracionální nenávisti se přidává touha po majetku těch druhých. Tiso též říkal (opět viz film [5]): "Bůh chraň, aby Němci prohráli tuto válku. Všichni Židé by se vrátili zpět. Celá tato válka je sociální válkou proti židovskému majetku".

    Majetek Židů byl zabírán a prodáván za pakatel -- tak slovenský aparát zatahoval další lidi do svého zločinu. Velkou lží bylo, že tento majetek je zabavený legálně, právoplatně.

  • d) V této atmosféře, v jaké Židé žili (ztratili práci, studium i "přátele" jiné národnosti, stali se nežádoucí), se začaly šířit zvěsti o pracovních táborech "na východě", kde budou Židé moci pracovat, bydlet a "najít nový život" (vybudovat si vlastní sídliště). Německo se nabídlo, že tam Židy "odsune". Samozřejmě byly vzneseny domněnky, že Židé budou v pracovních táborech zlikvidováni, ale nikdo nevěděl pravdu.

  • e) Další lží byl slib Německa, že pokud za každého Žida Slovensko zaplatí 500 říšských marek, tak jim ho přesídlí a částku použijí na stravu a bydlení. To neučinili, protože většinu slovenských Židů deportovaných v roce 1942 fyzicky zlikvidovali.

  • f) Největší lží bylo několik hodin po příjezdu transportu Židů do koncentračního tábora -- lidé byli zesláblí několikadenním transportem, často dehydratovaní a otupělí, a v tomto stavu nebyli dostatečně bdělí ke skutečnosti, že během dvou hodin budou mrtví:

    Matoucím krokem tohoto klamu bylo celkem vstřícné chování vojáků SS na rampě, na kterou přijel vlak -- proběhla selekce těch nejzdravějších, schopných pracovat, a ostatním (ženám, dětem, nemocným či starším ... těchto lidí byla většina) bylo řečeno, aby prošli dezinfekcí. Měli nechat své kufry na rampě -- nevěděli, že už je nikdy neuvidí. Komora "dezinfekce", do které vstoupily, byla postavena tak, aby budila zdání sprchy -- a též každému byl dán do ruky ručník a kousek mýdla, aby bylo oklamání důkladné (viz [8], Zpráva Vrby a Wetzlera).

    Po uzavření komory byl stropními otvory nasypán dovnitř prášek Cyklón B, který se zanedlouho, podnícen teplým vzduchem v místnosti, kde bylo namačkáno plno lidí, změnil na plyn a všichni v místnosti se jím do několika minut udusili.

  • g) Velkou lží byla propaganda v tisku. Franz Fiala, šéfredaktor bratrislavského deníku vydávaného ve Slovenčine, dokonce navštívil Osvětim, aby podal reportáž z tábora (viz Odhalování šoa, konference v Žilině 26.8.2015, příspěvěk Michala Schwartze). Ovšem celá reportáž byla cenzurovaná a schválená Německem. Píše se v ní mimo jiné o životě Židů na východě, že "se nikdy neměli tak dobře jako teď".

    Novinářský příspěvek vyzdvihuje hygienu tábora Osvětim, ale už mlčí o tom, že vězňové mohli jít na záchod za nelidských podmínek jen minutu ráno a minutu večer a zbytek dne jim to bylo znemožněno. Mluví se v něm o zdravotnické starostlivosti, ale mlčí se o tom, že jít do nemocnice znamenalo z 75 procent blízkou smrt, protože léků moc nebylo, pacienti byli většinou bezohledně likvidováni fenolovou injekci do srdce nebo posláni jako neperspektivní do plynových komor. Mluví se o stravovacích dávkách, ale mlčí se o tom, že tyto dávky byly pro většinu prací žalostně malé a lidé při těžké fyzické práci trpěli hladem a byli brzy fyzicky zubožení a zlikvidovaní.

    Ještě větší a obludnou lží byla situace českých židů z Terezína v Osvětimi v roce 1943: těmto bylo v táboře prokazována téměř půl roku výjimečná péče, mohli zůstat společně celé rodiny i s dětmi, a po půl roce byli požádáni, aby napsali svým známým o podmínkách v táboře a se žádostí o zaslání malého balíčku na přilepšenou. Týden po napsání svých dopisů byla celá skupina včetně žen a dětí zabita v plynových komorách -- celé půlroční milé zacházení bylo jen dalším projektem lži, jehož cílem bylo "informovat" svět o celkem vstřícních podmínkách v táboře a připravit půdu pro příjezd dalších transportů Židů.

    Jak říká Rudolf Vrba v dokumentu [4], součástí této lži byl už samotný transport -- Židé měli šanci na přežití jen do té doby, než nastoupili do vlaku, později už ne. Kdyby lidé věděli, co se v koncentračních táborech děje, nikdy by do toho vagónu, který je tam má odvést nenastoupili, a museli by je zabít přímo na nádraží. Lidé na všech nádražích by viděli všechny tyto vraždy, a možná by si řekli, že pokud někdo zabíjí v takovém měřítku Židy, možná bude zítra zabíjet i je samotné. Ale všechny tyto vraždy zůstaly lidem ukryty, odehrávaly se za pečlivě střeženým ostnatým drátem Osvětimi. To vedlo Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera k útěku -- aby nejen zachránili sebe, ale též podali svědectví o každodením vraždění tisíců lidí v Osvětimi a přinesli je veřejnosti.

  • h) Další lež, kterou si vedoucí na Slovensku řekli, bylo: "Nemůžeme s tím nic dělat, Židy do táborů posílat musíme". To není pravda, že to tak muselo dopadnout. Slovensko poslalo na smrt svých 6O tisíc Židů už v roce 1942, kdy Maďarsko řeklo, že své Židy nevydá, a po dva roky, až do dubna 1944, se mu nic nestalo. Velkou tragédií a evropskou výjimkou je, že Slovensko poslalo své Židy do táborů samo a dobrovolně. Samozřejmě můžeme mluvit o servilním strachu Slováků z Německa (viz [5], str.17), ale též o tom, že nejen Němci, ale i Slováci byli oklamaní lží nacionalismu.

  • i) Pokusy odboje o zvrat spočívaly na víře, že se jim podaří podplatit německé úředníky, kteří transporty ze Slovenska (nebo později z Maďarska) organizovali. Ale tato jednání byla lživá -- zlou šelmu nelze podplatit; jen shrábla peníze, ale zabíjela dál. Slováci a Maďarští Židé svým jednáním s Němci o možném podplacení jako prostředku k zastavení transportů jen ztráceli čas. Věřili Němcům, kteří hodnověrní nebyli. Šelmu, která chce zabíjet, nelze mírovým jednáním podplatit či přesvědčit o pravdě -- na to už je příliš opilá a šílená, pevně rozhodnutá.

  • j) To, že se vlastně nic nestalo, netvrdí jen někteří lidé dnes po 70 letech, kteří tak hloupě řeší svou nevědomost -- chtěli to tvrdit i Němci těsně po válce. Proto s blížící se porážkou i zametali stopy. Desítky tisíc zabitých lidí z dob prvních let tábora, kdy ješte nebyla postavena v Osvětimi krematoria, bylo vykopáno z hromadných hrobů v zemi a spáleno. Před příchodem fronty v lednu 1945 byly krematoria a plynové komory v táboře zničeny. Poslední lží bylo smazat stopy každodenního vraždění tisíců lidí.

    Poslední lež měla být horší než ty předchozí -- Němci se snažili říct: tady v Osvětimi se vlastně nic nestalo. Evidenční knihy vězňů byly spáleny, ale i kdyby se zachovaly, jednalo by se jen o zlomek lidí, protože většina jich byla zavražděna hned po příjezdu bez vězeňského čísla. PROTO byla velmi důležitá zpráva Vrby a Wetzlera, sepsaná v dubnu 1944, tutlaná a šokující po dva následující měsíce, veřejně rozšířená v západním světě (Švýcarsko, Británie) koncem června 1944. Tato 32-stránková zpráva o podrobném chodu koncentračního tábora Auschwitz 1 = Osvětim 1 = [ošvienčim 1] a Auschwitz 2 Birkenau = Osvětim 2 Březinka, sepsaná v době, kdy byly tábor 1 a tábor 2 ještě ve svém "plném provozu", je svědectvím o tom, co Winston Churchill označil za největší podvod světových dějin (ze všech koncentračních táborů 2.světové války bylo v Osvětimi zabito nejvíce lidí, asi 1,3 miliónu lidí, z toho 1,1 miliónu Židů). Vrba a Wetzler byli v osvětimských táborech dva roky, a proto mohli podat osobní svědectví z první ruky o rozsahu a druhu zločinů, které se tam děly. Toto svědectví je varováním o lži, která oklamala nejen jednotlivce, ale celé národy (znění zprávy ve slovenčině a angličtině online viz [8], v češtině je mi známa pouze tištěná verze v knize [6]). Je považováno za jeden ze základních dokumentů 20.století.

Literatura a zdroje:

  1. VrbaWetzler.eu. Stránka věnovaná pochodu Vrba Wetzler Memoriál z Osvětimi do Žiliny po stopách Rudolfa Vrby a Alfreda Wetzlera, kteří v dubnu 1944 utekli z koncentračního tábora Osvětim-Birkenau (= Osvětim - Březinka) a podali svědectví o vyhlazovacích praktikách v tomto táboře.
  2. David Hejret: VRBA WETZLER MEMORIAL 2015. Video dokumentující ročník 2015 pochodu a pozývající na ročník 2016. Např. Youtube, 2,5 minut.
  3. Michal Katuška: Vrba Wetzler Memorial. Dokument 2014 televize RTVS o nultém ročníku memoriálu, cca 15 minut, např Youtube.
  4. Rudolf Vrba - útěk z Osvětimi. Dokument ČT z cyklu Neznámí hrdinové. Např. Youtube, 26 minut.
  5. Fedor Gál: Short ... Long ... Journey. DVD dokument cca 83 minut s doprovodnou knihou 40 stran. Film je prakticky celý ve slovenčině, pouze s titulky (např. anglickými pro anglickou verzi). Praha 2009. Film viz ceskatelevize.cz.
  6. Rudolf Vrba: Utekl jsem z Osvětimi. Nakl. Sefer, Praha 2007, dotisk druhého vydání 2014. Kniha napsaná Rudolfem Vrbou naplněná vzpomínkami na život v koncentračním táboře a útěk z něho. Cca 330 stran. V dodatcích knihy je zveřejněná zpráva 32 stran, kterou Vrba a Wetzler vytvořili v Žilině po svém útěku a rozšířili do světa jako svědectví o skutečné povaze koncentračního tábora Osvětim (tábor 1 a tábor 2).
  7. Alfred Wetzler: Čo Dante nevidel. MilaniuM 2009. Wetzlerův pohled na Osvětim a útěk z ní, součástí knihy je zpráva Vrby a Wetzlera ve slovenčině, cca 330 stran.
  8. Svědectví (zpráva) Vrby a Wetzlera online: Vo slovenčine, v angličtině.
  9. Smutné fotky o holokaustu, svědčí o špatném lidském srdci.
  10. Radostné fotky o holokaustu, svědčí o naději a záchraně.


Diskuse:


Vladimír Holčík, přidáno 04.09.2015, 16:48:41

Nazdar Břeťo,
Ty si si dal plno práce a navyše aj s prekladom do AJ, Francúzi by povedali chapeau!
Myslím, že z úteku VW by malo byť o.i. jedno poučenie: PROTIVIŤ SA ZLU! Nezostávať k udalostiam na ktoré mám dosah, pasívnym, členom t.zv. mlčiacej väčšiny. (Ghándy tvrdil opak, isto mal na to dôvody a tiež dosiahol svoje). Otázka ale znie, kto určí, čo je zlo a čo dobro. Myslím si však, že to dokážu bežní ľudia v našich zemepisných šírkach rozlíšiť.
Vlado Holčík

Břeťa, přidáno 05.09.2015, 13:10:01

Vlado, souhlasím, určitě se zlu protivit!
Zaujalo mne, že oni se tomu zlu v táboře už nijak účinně postavit nemohli. Šelmy jsou někdy hodně silné, až nezničitelné. Jejich táborový odboj bylo asi to nejlepší, co mohli dělat: pomalu se organizovat, aby jich bylo víc a víc. Dílčí smrt esesáka by jen Němce rozzuřila a vedla ke smrti dalších desítek vězňů. Tuto šelmu přemohla jen organizovanost několika armád, na východní i západní frontě. To, co VW udělali, bylo pravděpodobně nejlepší, co mohli udělat: odhalit zrůdnost šelmy, podat svědectví o jejích skutečných praktikách.

Další věc je, co se dalo dělat na Slovensku v letech 1940-41, aby se genocidě Židů a Rómů zabránilo, ale to je mnohem těžší otázka. To si asi nedovedu představit. Hádal bych, že Slováci byli v podstatě rádi, že je na Židy a Rómy vytvářen tlak, ale moc si nedovedli představit, kam až to povede a že si podřezávají i větev pod sebou. Možná organizovat Slováky, kteří věděli, že nacionalismus je naprostá blbost. Ale při volném pohybu lidí bylo mnohem těžší zaručit, že zůstanou loajální, na rozdíl od tábora, kde byl nepřítel naprosto jasný už od druhého dne pobytu.

Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: