o autorech stránek
articles in English
rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy

Matouš
Marek
Efezským
Zjevení

české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro Bibli
základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse
Augustin o Janovi

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika
Starší články:

2021
2020
2019

nejnovější příspěvky
do diskuse:


Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone

Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci.

Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji

Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :)

Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo

Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA

Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o

Břeťa 2020-11-27 14:37:22 Pascal: Myšlenky: Při přechodu na nov




Augustinův výklad oddílu Jan 1,15-18 (cca 414 n.l.)


Břeťa Fajmon, 19.2.2022, pracovní překlad z latiny, s přihlédnutím k anglickému překladu Johna Gibba 1888, doplněný krátkým komentářem

15 Jan o něm vydává svědectví a volá: to byl ten, o němž jsem vám řekl, že po mně má přijít -- povstal přede mnou, protože byl dříve než já, 16 a z jeho plnosti jsme my všichni přijali i milost vedle milosti, 17 protože zákon byl dán skrze Mojžíše, ale milost a pravda nastala skrze Ježíše Krista. 18 Boha nikdo nikdy nespatřil -- jednorozený Syn, který je na hrudi Otce, (o něm) sám vypověděl (Jan 1,15-18).

Augustinův výklad daného oddílku Jan 1,15-18 v pdf souboru:

Výklad 003 (Jan 1,15-18)

A) Augustinovo použití dalších biblických veršů:

Jak je Augustinovým stylem, jeho hodinový výklad (10 stran) je "prodchnutý" mimo oddíl Jan 1,15-18 ještě asi třiceti dalšími biblickými verši nebo odkazy na ně, promluva "vyrůstá" z biblického jazyka. Rád bych upozornil na pět oddílů či skupin oddílů, které se mi zdají klíčové (v překladu ČEP):
  • Jan 8,58 (Ježíš jim odpověděl: ... Dříve než se narodil Abraham, já jsem): Augustin se vrací k tématům započatým v prvních dvou výkladech. Bude mluvit o Ježíši Kristu trpícím (pokořeném), a přitom chce své posluchače upozornit na Ježíšovu preexistenci, slávu -- že Ježíš je to Slovo, které bylo u Boha na počátku a později se stalo tělem.

  • Galatským 4,4-5 (Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, 5aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.): V této části výkladu Augustin bude mluvit o tom, že lidé byli a jsou podrobeni zákonu, jsou pod zákonem -- tento pohled si bere právě z listu Galatským.

  • Římanům 4,5; 5,20-21 (Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost. ... K tomu navíc přistoupil zákon, aby se provinění rozmohlo. A kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost, 21aby tak jako vládl hřích a přinášel smrt, vládla ospravedlněním milost a přinášela věčný život skrze Ježíše Krista, našeho Pána.): V tomto výkladu bude Augustin dávat do kontrastu zákon, který vede k hříchu, a Boží milost, která přináší věčný život. Bude mluvit o víře, skrze niž Boží milost přijímáme.

  • Exodus 33,11-20 (Mojžíš vlastně nespatřil Boží tvář, i když je o něm napsáno, že mluvil s Bohem tváří v tvář), 1. list Korintským 1,23-24 (Ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství, ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost): Augustin bude srovnávat Mojžíše, který viděl Boha zezadu, s Ježíšem, který je na hrudi Boha Otce. Také mluví o poznání a moudrosti, která vidí i za viditelné věci.

  • Jan 17,3 (A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. ), Žalm 27,4 (O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu. ): Augustin vysvětluje, že věčný život není určen jen délkou, i když i ta hraje roli, ale hlavně blízkostí s Bohem, vztahem s ním.

B) Augustinovo použití obrazů, symbolů a ilustrací:

  • pokora-poníženost: Ježíš umírá na kříži, vidíme jeho poníženost. On chce, abychom ho takto poznali, protože v jeho poníženosti je pro nás něco důležitého.

  • slovo - život - světlo: Augustin připomíná svým posluchačům závěr svého druhého výkladu: jsme schopni v Ježíšově poníženosti a pokořenosti vidět i jeho slávu? Nezapomínejme, že on je životem před životem, nestvořeným, skrze něhož bylo vše stvořeno, Slovem, které dává život.

  • podrobenost zákonu, otroctví: Tím, že lidé zákon (Bohem nám předaný) nenaplnili, jsou jím svíráni, označováni za viníky. Buďme i my pokorní a vyznejme, že potřebujeme uzdravení z tohoto stavu.

  • doktor posílající služebníka: Není snadné vidět v Ježíši umírajícím na kříži doktora, který nás přišel uzdravit z naší viny. Zákon je jako ten služebník, kterého doktor poslal -- svázal nás do viny, podobně jako služebník by raněného obvázal, ale neuzdravil.

  • milost bez zásluh: Bůh nás přijímá ne na základě zásluh, ale na základě svého odpuštění skrze smrt Ježíše Krista. Apoštol Pavel očekává věčný život, ale jen proto, že se opírá o víru, a ta se opírá o slovo Boha a jeho slib, že nám odpustí. Dostáváme milost za milostí -- věčný život je díky odpuštění, ale obojí je z milosti.

  • věci viditelné a neviditelné: Vidíme pohledného muže, ale dovídáme se, že je zloděj; vidíme starce, ale dovídáme se, že je spravedlivý -- naše rozhodnutí, za kým z nich dvou půjdeme, nezáleží jen na věcech viditelných na první pohled. Podobně vidíme Ježíše Krista pokořeného a trpícího -- vidíme v něm Boha, Boží moudrost a moc? Vidíme zákony, napsané od Boha: dokážeme vidět dál než za jejich text? Dokážeme vnímat, že Bůh je ta odměna a být s ním je to nejcennější, po čem toužit? Věčný život neznamená jen časovou délku, ale také a hlavně: žít v Boží blízkosti.

C) Augustinův výklad oddílu Jan 1,15-18:

Augustin se ve svém třetím výkladu dotýká čtvrté a páté kapitoly listu Římanům, při jejichž výkladu se vyvinulo učení o dědičném hříchu. Ve své extrémní podobě toto učení říká, že každé narozené dítě si zaslouží smrt díky pádu Adamovu popsaném v Genesis 3. Toto extrémní učení bychom měli vyvážit dvěma myšlenkami: a) Adam s Evou skutečně způsobili nevratnou věc v životě budoucích lidí: protože všichni lidé zhřešili a byli vyhnaní od Hospodinova stromu života, přivodili svým způsobem smrt všem budoucím lidem. b) Smrt byla i v Genesis 3 za přestoupení Božího řádu, a nejinak je to i v našem životě -- kdyby dítě nepřestoupilo Boží řád, tak bude buď po své smrti vzkříšeno, jako byl vzkříšen Ježíš Kristus a už neumírá, nebo bude přeneseno beze smrti k Bohu (tato druhá Myšlenka viz Kalvínův komentář ke Genesis 3) a smrt vůbec neprožije. c) Pomocný je zde výklad Paula Ricoeura v jeho knize Život, pravda, symbol (Oikúmené, 1993, str. 131-147; ne citace, ale parafráze myšlenek): "Nemůžeme brát vážně, že dědičný hřích je nemoc předaná narozením: spíše je hřích jakousi temnou duchovní vládou, která nás nutí dělat věci, které jsou ke škodě druhým a Boha zraňují." Tedy teoreticky je možné vzepřít se hříchu, ale protože nikomu z nás se to nedařilo neustále, nikdo z nás si tento život beze smrti na základě svých činů u Boha nevysloužil. Potřebujeme jeho odpuštění, jeho milost.
  • 15 Jan o něm vydává svědectví a volá: to byl ten, o němž jsem vám řekl, že po mně má přijít -- povstal přede mnou, protože byl dříve než já. Augustin po krátké rekapitulaci předchozích veršů (Ježíš byl opovrhovaný a přibitý na kříž, to ovšem není celý obraz -- Ježíš je to věčné Slovo, skrze které byl stvořen celý svět; on je ten život a světlo, které dává život; mnozí jej nepoznali, ale někteří spatřili tuto jeho slávu a narodili se k novému životu s Bohem) pokračuje: Jan poznal, že zde přichází někdo větší, kdo třebaže se narodil až po něm, zde byl už před ním -- Ježíš Kristus má podstatu Boha.

  • 16 a z jeho plnosti jsme my všichni přijali i milost vedle milosti. Augustin nyní mluví o milosti bez zásluh, kterou Bůh dává jako odpuštění hříchů nás lidí (Římanům 4,5; 5,20-21), kteréžto učení tak zasvítí cca o 1100 let později na Martina Lutera v dobách reformace: dostali jsme dar víry, a po daru víry dostaneme věčný život -- ovšem ne za zásluhy, ale jako další dar po tom prvním daru (od Boha tedy dostáváme milost za milostí).

  • 17 protože zákon byl dán skrze Mojžíše, Ale co dokáže samotný zákon? Akorát nám ukáže, že na něj nestačíme. Možná zkrotí naši pýchu, protož víme, že zákon neplníme.

  • ale milost a pravda nastala skrze Ježíše Krista. Když se narodil Adam, vedlo to k odsouzení všech lidí. Ale kdo se narodil z Krista tím narozením, o kterém mluví Jan, ten bude nutně oživen a bude žít. Zákon tedy jen připravoval cestu Ježíši, který měl přijít s milostí a pravdou. Ježíš vytrpěl za tebe, čeho ty se bojíš!

  • 18 Boha nikdo nikdy nespatřil -- jednorozený Syn, který je na hrudi Otce, (o něm) sám vypověděl. Jak dobře vidíme. Vidíme na Kristu Boha? Vidíme očima nebo srdcem? Někteří, co viděli Krista očima, ho ukřižovali. Očima nevidíme moudrost a moc Boží, ale srdcem vidíme Boha. Tou třetí milostí, kterou chce Augustin zmínit po víře a věčném životě, je poznání Boha. Co je to, po čem skutečně toužíš? Vidíš jen viditelné věci? To jsi pod zákonem -- hledej Boha, znát ho je ta největší odměna.

D) Můj výklad Jan 1,15-18:

  • 15 Jan o něm vydává svědectví a volá: to byl ten, o němž jsem vám řekl, že po mně má přijít -- povstal přede mnou, protože byl dříve než já. Jan nyní se chystá říci jméno člověka, kterým se stal Bůh. Proto může říci, že ten, kdo přichází, je větší než on, i když se svým pozemským rodičům narodil později.

  • 16 a z jeho plnosti jsme my všichni přijali i milost vedle milosti. Přišel někdo s plností, aby dával dary.

  • 17 protože zákon byl dán skrze Mojžíše, ale milost a pravda nastala skrze Ježíše Krista. Přišel někdo víc než Mojžíš, který oznámil lidem, co si Bůh přeje -- přišel Ježíš Kristus, skrze kterého přišla milost daru nového života. Ježíš Kristus je ten věrný a stálý, o kterého se lze opřít.

  • 18 Boha nikdo nikdy nespatřil -- jednorozený Syn, který je na hrudi Otce, (o něm) sám vypověděl. I samotný Mojžíš viděl Boha jen zezadu, viděl Boží plášť (Exodus 33,11-20) -- ale Ježíš byl u Boha, od kterého vyšel, a nyní je opět na hrudi Boha Otce. Tento jedinečný Boží Syn nám dal poznat, jaký je Bůh -- jaký je jeho Otec. On je tím "pravým světlem" (ad verš 9), ve kterém vidíme z Boha to nejdůležitější.


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: