Zjevení Janovo:

úvodem

01 02 03 04
05 06 07 08
09 10 11 12
13 14 15 16
17 18 19 20
21 22

vznik knihy
obsah
poselství
promluvy
literatura

Ross Taylor 2010, komentář ke knize Zjevení v pdf souboru: Poznámky


Zjevení Janovo 14


biblický text zveřejněn v překladu ČSP

1A uviděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na svých čelech napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce. 2A uslyšel jsem hlas z nebe jako zvuk mnohých vod a jako zvuk velikého hromu. A hlas, který jsem uslyšel, byl jako hlas harfeníků, hrajících na své harfy. 3Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi živými bytostmi a před staršími. Nikdo se nemohl naučit té písni než těch sto čtyřicet čtyři tisíce vykoupených ze země. 4To jsou ti, kteří se neposkvrnili se ženami, jsou to panici. To jsou ti, kteří následují Beránka, kamkoli jde. Ti byli vykoupeni z lidí jako prvotiny Bohu a Beránkovi. 5V jejich ústech nebyla nalezena lež; jsou bez úhony.

6Tu jsem uviděl jiného anděla, majícího věčné evangelium, jak letí prostředkem nebe, aby je zvěstoval těm, kteří přebývají na zemi, každému národu, kmenu, jazyku a lidu. 7Volal mocným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu slávu, neboť přišla hodina jeho soudu; pokloňte se tomu, který učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“

8A jiný, druhý anděl ho následoval a volal: „Padl, padl veliký Babylon, který napájel všechny národy vášnivým vínem svého smilstva.“

9A jiný, třetí anděl je následoval a volal mocným hlasem: „Kdo se klaní šelmě a jejímu obrazu a přijímá cejch na čelo či na ruku, 10bude také pít z vína Božího rozhorlení, které je nalito neředěné v číši jeho hněvu; a bude mučen v ohni a síře před svatými anděly a před Beránkem. 11Dým jejich muk vystupuje na věky věků a dnem i nocí nemají odpočinutí ti, kdo se klanějí šelmě a jejímu obrazu, a ti, kdo přijímají cejch jejího jména.“

12Zde je vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru. 13Tu jsem uslyšel hlas z nebe, který říkal: „Napiš: Blahoslavení mrtví, kteří od této chvíle umírají v Pánu!“ „Ano,“ praví Duch, „ať odpočinou od svých prací, neboť jejich skutky jdou s nimi.“

14A uviděl jsem, hle, bílý oblak a na oblaku sedí někdo podobný Synu člověka, na hlavě má zlatou korunu a v ruce ostrý srp. 15A další anděl vyšel ze svatyně a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: „Pošli svůj srp a začni žeň, protože přišla hodina žně a dozrála úroda země.“

16A ten, který seděl na oblaku, hodil svůj srp na zem a země byla požata.

17A další anděl vyšel ze svatyně, která je v nebi, a také on měl ostrý srp. 18A jiný anděl vyšel z oltáře a ten měl moc nad ohněm. Mocným hlasem zvolal na toho, který měl ostrý srp: „Pošli svůj ostrý srp a skliď hrozny z vinné révy země, neboť její plody dozrály.“

19Tu hodil ten anděl svůj srp na zem a sklidil vinnou révu země a hrozny uvrhl do velikého lisu Božího hněvu. 20A ten lis byl stlačen venku za městem a vytekla z něj krev až po uzdy koní na vzdálenost tisíce šesti set stadií.



Všechny biblické citace jsou převzaty
z Českého studijního překladu, © 2009, Nadační fond překladu Bible. Překlad je zveřejněn bez poznámkového aparátu -- ten lze najít například v Studijní online Bibli.

Komentářové poznámky


Břeťa Fajmon, 10.4.2017; připraveno zejména na základě materiálu [2], str.239-248.

Zj 14,1-5 (Beránek a 144 tisíc na hoře Sijón: Prolínání obrazů v Janově vidění se stupňuje, a s tím roste i obtížnost výkladu. Kde se například nachází Beránek a 144 tisíc jeho věrných -- na hoře Sijón v Jeruzalémě (viz verš 1), nebo v nebi, vykoupeni ze země, zpívají novou píseň (viz verš 3)? Jan občas jiné věci viděl a jiné slyšel, ale stále se jednalo o stejný obraz, který jsme museli složit dohromady (Zj 5,5-6; 7,4.9) -- tj. hora Sijón je zde symbolem nebe. Vzhledem k tomu, že čísla 12 tisíc a 144 se objevují jak v kap.7, tak v kap.21, nejsoudržnější výklad by měl uzavřít, že se jedná stále o stejnou skupinu 144 tisíc, nikoli dvě různé skupiny, jednu na zemi a druhou v nebi. Pointou zde totiž je, že Beránek si svůj lid v dobách satanského pronásledování (kapitol 12 a 13) uchránil, neztratil se mu ani jeden z těch 144 tisíc označených pečetí v kap. 7 -- tedy primární pohled zde sahá až do nebe, kde veškerý vykoupený lid zpívá novou píseň.

A nejen místo, ale i čas je obtížné určit -- ve shrnující kapitole 13 (verše 16-17), kde se popisuje boj satanských bytostí proti Božímu lidu, jsou všichni, kdo uctívají šelmu, označeni cejchem šelmy. V Kontrastu s tím ve 14,1 jsou všichni, kdo následují Beránka, označeni jménem Beránka a jménem jeho Otce. Vzhledem k tomu, že následuje Boží soud ve 14,6-20, mohlo by se jednat o okamžik druhého příchodu, kdy Kristus se vrací pro veškerý svůj lid, ale současně Jan ve stejném okamžiku vidí veškerý Boží lid už v nebi. Tj. minimálně lze uzavřít, že Sijón je zde pravděpodobně obrazem nebe v bliže neurčeném časovém okamžiku. Další detaily, které ukazují (možná ještě lépe než Zjevení 7), že 144 tisíc popisuje veškerý Boží lid všech dob (některé myšlenky vzaty z anglického audia [28], viz přednáška k dané kapitole):
  • verš 3: jsou vykoupeni ze země ... to ukazuje na vykoupené ze všech národů, jazyků a ras (podobně jako ve Zj 5,9);

  • verš 3: zpívali novou píseň ... tuto píseň se mohli naučit jen a právě všichni vykoupení a nikdo jiný;

  • verš 3: 144 tisíc vykoupených ... jedná se o symbolické číslo, 12 znamená lid Staré smlouvy, 12 lid Nové smlouvy a 10 je číslo úplnosti umocněné na třetí = naprostá úplnost;

  • verš 4: neposkvrnili se se ženami ... nejedná se o sexuální abstinenci, ale o obraz duchovní věrnosti Bohu a Kristu; tito lidé se nenechali svést smilnicí Babylon, která je v kap. 17 a 18 vykreslena jako obraz nevěřícího světa vzdorujícího Bohu a sloužícího modlám;

  • verš 4: byli vykoupeni z lidí jako prvotiny ... prvotina byla nejlepší, vybranou částí úrody, která byla obětovaná Bohu -- a např. v Římanům 12,1-2 jsou všichni vykoupení vyzváni, aby byli obětí Bohu, tj. prvotina je symbolem toho, že všichni vykoupení patří Bohu;

  • verš 5: v jejich ústech nebyla nalezena lež ... nejedná se jen o pravdomluvnost, ale i o to, že se tito lidé nenechají oklamat od Satana (12,9) a jeho poskoků (13,14), ale sami se drží pravdy Božího slova, a nejenže je říkají, ale i žijí (jako kontrast k těm ze Zj 22,15).

  • verš 5: jsou bez úhony ... nechali se Kristem očistit od hříchu (viz také Efezským 5,25-27).
Zj 14,6-13 (tři andělé): Tři andělé oznamují přicházející Boží soud. První anděl (verše 6-7) nese výzvu zprávy o Kristu, který zemřel za naše hříchy -- pokud chceme změnit svůj život a vrátit se k Bohu, máme k němu přistoupit v modlitbě a projednat to s ním. Druhý anděl (verš 8) oznamuje soud nad Babylonem jako symbolem světa, který se odmítá podřídit Bohu (tento Babylon i soud nad ním bude podrobněji popsán v kapitolách 17 a 18 Janova Zjevení). Třetí anděl (verše 9-11) ohlašuje soud nad všemi, kdo se klanějí šelmě a jejímu obrazu a mají na čele její cejch -- tento soud je vykreslen velmi silnými slovy: "dým jejich muk vystupuje na věky věků", "dnem i nocí nemají odpočinutí", což ukazuje na nepřetržitý nekončící soud.

Don Carson (audio [26] nebo [28] ke kapitole 14) upozorňuje na mylnou představu, že Bůh Bible je krutý ve Staré smlouvě, ale mírný jako beránek v Nové smlouvě. Opak je pravdou, protože ta nejpříkřejší slova, která v Bibli jsou, lze číst v Nové smlouvě, a to většinou ze rtů Ježíše Krista, nebo v knize Zjevení, kterážto má z novosmluvních knih nejsilnější pověření a autorství od Ježíše Krista. Možná nejlépe (viz Don Carson) situaci progresivního poznání skrze čtení Bible vystihuje věta, že stejně jako Boží láska se v Nové smlouvě zesiluje a přechází na mnohem vyšší rovinu v porovnání se Starou smlouvou, i Boží spravedlnost a nenávist vůči hříchu se v Nové smlouvě ještě zesilují a je zde odkryta realita věčného trestu.

A tak kapitoly 13 a 14 vykreslují konflikt mezi šelmami a Bohem: šelmy zabíjejí ty, kdo se jim neklanějí a nemají jejich cejch (Zj 13,13-15), a ve Zj 14,9-11 všichni, kdo se klaněli šelmě a mají její cejch, jsou mučeni na věky. Verše 12-13 volají po moudrosti u všech, kdo tuto kapitolu čtou. Určitě byla napsána hlavně proto, aby varovala všechny čtenáře. Její poselství je podobné jako Ježíšova slova z Matouše 10,28: "Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, kdo může duši i tělo zahubit ..."

Zj 14,14-20 (sklizeň země): Někteří vidí ve Zj 14,14-16 sklizeň spravedlivých lidí, ovšem vlastně zde není řečeno, k jakému cíli je sklizeň určena. Podle D.Carsona ([26] nebo [28], přednáška ke kapitole 14) je zde důraz na nevyhnutelnost a blízkost soudu, podle R.Taylora ([2], k verši 14,14) je zde dokončena myšlenka z verše 13 a spravedliví jsou požati, aby byli s Bohem (tak spojuje "uslyšel jsem" z verše 13 a "uviděl jsem" ve verši 14, podobně jako ve 14,1-5).

Zj 14,17-20 nevyhnutelně mluví o soudu nad lidstvem; velký obraz trestu popisuje velikost Hospodinovy spravedlnosti a jeho sílu při boji s hříchem, který by nikdo z nás neměl brát na lehkou váhu. Krev tekla do vzdálenosti 1600 stadií ... pravděpodobně symbolicky poskládané číslo 4 x 4 x 10 x 10, kde čtyřka je symbolem všech světových stran (= celého světa), desítka vyjadřuje úplnost soudu.

Zajímavý kontrast ve slovech "venku za městem" ve verši 20: Kristus byl ukřižován venku za městem; na druhé straně soud nad lidmi se odehrává venku za Novým Jeruzalémem, do kterého vstoupí jen ti, jejichž jméno je zapsáno v Beránkově knize života (Zj 21,27).

následující: Zjevení Janovo 15


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: