Julie Krbušková: Evangelium podle Matouše
Matouš:

úvodem

Matouš 1--2
Matouš 3--4
Matouš 5--7
Matouš 8--9
Matouš 10
Matouš 11--12
Matouš 13
Matouš 14--17
Matouš 18
Matouš 19--23
Matouš 24--25
Matouš 26--28

vznik a autorství
stručně obsah
poselství
promluvy
přehled literatury



Matouš 10


10
1Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. 2Jména těch dvanácti jsou: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův, jeho bratr Jan, 3Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš, 4Šimon Kananejský a Iškariotský Jidáš, který ho pak zradil.

5Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: "Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte; 6jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského. 7Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské. 8Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte. 9Neberte od nikoho zlato, stříbro ani měďáky do opasku; 10neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani hůl, neboť `hoden je dělník své mzdy´. 11Když přijdete do některého města nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u něho zůstaňte, dokud nebudete odcházet.

12Když vstoupíte do domu, řekněte: `Pokoj vám.´ 13A budou-li toho hodni, ať na ně přijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, ať se váš pokoj vrátí k vám. 14A když vás někdo nepřijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjděte ven z toho domu nebo města a setřeste prach svých nohou. 15Amen, pravím vám, lehčeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu, než tomu městu.

16Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.

17Mějte se na pozoru před lidmi; neboť vás budou vydávat soudům, ve svých synagógách vás budou bičovat, 18budou vás vodit před vládce a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim i národům. 19A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. 20Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce.

21Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. 22Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. 23Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka.

24Žák není nad učitele ani sluha nad svého pána. 25Stačí, aby žák byl jako jeho učitel a sluha jako jeho pán. Když hospodáře nazvali Belzebulem, čím spíše jeho čeleď!

26Nebojte se jich tedy; neboť není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. 27Co vám říkám ve tmě, povězte na světle; a co slyšíte v soukromí, hlásejte se střech. 28A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. 29Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce. 30U vás pak jsou spočteny i všechny vlasy na hlavě. 31Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců.

32Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; 33kdo mně však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi.

34Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. 35Neboť jsem přišel postavit syna proti otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; 36a `nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina´.

37Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. 38Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. 39Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.

40Kdo vás přijímá, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal. 41Kdo přijme proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka; kdo přijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého. 42A kdo by napojil třebas jen číší studené vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu."

Český Ekumenický překlad, zveřejněno se souhlasem České Biblické Společnosti.

Komentářové poznámky


Břeťa Fajmon, 10.11.2009

Matouš 10: Mt 10,1-4: počet učedníků je symbolem pro jejich úkol ([1], str. 199: 12 byla často symbolem dvanácti kmenů Izraele; nyní církev budující na základě dvanácti apoštolů představuje skutečné dědice Hospodinových slibů). Craig Keener ([1], str. 198) také velmi dobře shrnuje pět velkých proslovů Ježíše v Matoušově evangeliu, a tak v jedné větě vlastně i obsah celého evangelia: "Matouš vysvětluje charakter království (kapitoly 5-7), vztahy v království (kap. 18), přítomnost (kap. 13) a budoucnost (kap. 24-25) království -- a to vše říká učedníkům, od kterých čeká, že budou dále šířit zprávu o království (právě kap. 10)".

Mt 10,5-25: v tomto druhém velkém proslovu Matoušova evangelia Ježíš vysílá své učedníky šířit autoritu království v Izraeli (verše 5-6 ... zatím se omezuje na Izrael), ale také je (a možná i další generace učedníků) připravuje na jejich celoživotní úkol misie o království (např. verš 18 mluví už nejen o Izraeli, ale o mnoha národech), který se stane aktuálním po jeho smrti a vzkříšení a je naplno vysloven v Mt 28,18-20.

Ve verši Mt 10,8 mne zaujala větička "zadarmo jste dostali, zadarmo dejte". Možná se zde jedná o nedoceněný klíč misie: pokud jsme sami přijali zprávu o království jako vzácný dar, kterého si vysoce ceníme, tak podobně se můžeme ptát, co dělat, aby další kolem nás viděli evangelium jako vzácný dar, který se jim nabízí.

Učedníci mají obcházet města i vesnice v Izraeli a zůstat vždy u toho, kdo je toho "hoden" -- to je ten ([8], str. 391), kdo pozitivně reagoval na evangelium a uznal učedníky jako posly od Boha. Kdo jejich zprávu o pokoji nepřijme, před tím mají setřást prach ze svých nohou. To je vůči židům kapitální gesto, protože to byli naopak židé, kdo setřásali prach z nohou při opouštění pohanského území, aby neměli nic společného s pohany, kteří odmítají Boha (viz [6]: podobná praxe setřásání prachu prováděná vůči židům tak naznačovala vážnost poselství o Ježíši -- nyní samotní židé podléhají soudu).

Ježíš ve své promluvě na několika místech naznačuje, že učedníci nebudou mít svou misii jednoduchou. Je to vidět i např. ve verši 16: posílám vás jako ovce mezi vlky (jak zaznělo na pražské Křesťanské konferenci 2006, nejedná se o situaci několika vlků ve stádu ovcí, ale několika ovcí ve stádu vlků -- a ovce uprostřed stáda vlků prostě nemají šanci :-)). Mají být tedy bezelstní (viz [10]: jako u dětí -- kéž je váš záměr zřejmý všem) a obezřetní ([8] je opět silná ve svém vyváženém pohledu -- str. 392: bez nevinnosti by se moudrost (= obezřetnost) stala prohnaností (zbožnost a misie by se stala prostředkem ke vlastnímu obohacení v tomto světě), bez obezřetnosti by se nevinnost stala naivitou (skutečná misie nemůže být oddělena od moudrosti, jak prozíravě žít v tomto světě)).

Ježíš pokračuje slovy o opozici nejen na veřejnosti, ale i uvnitř rodin učedníků. Tato slova vrcholí větou ve verši 22: "Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno". Následuje verš 23, jehož výklad není jednoduchý. Don Carson ([6]) je pro umístění "příchodu Syna člověka" do let 65-70 n.l. s následujícími argumenty: stejně jako "příchod království" je použit v Matoušově evangeliu v několika fázích a významech (Mt 12,28 ... království už přišlo; Mt 6,10 ... království teprve přijde), podobně má několik fází a významů i "příchod Syna člověka" -- stejně jako v Mt 16,28, i význam Mt 10,23 mluví spíše pro brzké naplnění v první generaci učedníků. Naznačuje to jednak zaměření pouze na Izrael, druhak naléhavost patrná ve verši 23 (když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného). V tomto smyslu by "příchod Syna člověka" znamenal jeho příchod se soudem: židovská válka, zničení Jeruzaléma, zničení chrámu -- soud v letech 65-70 prvního století za to, že národ Izrael odmítl Mesiáše. Pánové Allison a Davies ([10], str. 190) jsou spíše pro výklad "příchodu Syna člověka" v budoucnosti se soudem a ve slávě. V tomto smyslu by zaměření tohoto verše na Izrael znamenalo výzvu v dobách, kdy vzkvétala misie k pohanům (= ostatním národům, nežidům), a ujištění, že i křesťanská misie v Izraeli bude po všechna století hrát svou roli. Tón naléhavosti ve verši 23 by pak šlo chápat jako obecné vyjádření toho, že času i pro Izrael je málo, ale služby je mnoho (a jako určitý vhled říkající, že křesťané v Izraeli budou při své službě vždy pronásledovaní). Čtenář ať sám rozhodne, který z těchto dvou nejčastějších výkladů je více podpořen. Osobně souhlasím s Carsonovým výkladem verše Mt 16,28, ale ve verši Mt 10,23 se přikláním více k chápání příchodu Syna člověka v budoucnosti. Zatímco výklad z knihy [10] má slabší parketu ve vysvětlení naléhavosti verše, výklad [6] se potýká s tím, že "být hotovi se všemi izraelskými městy" nemuselo ještě nastat.

Mt 10,26-31: V této velice náročné kapitole nyní přichází na řadu povzbuzení pro všechny, kdo poslechli Ježíšovu výzvu k misii. Klíčovým slovem tohoto oddílku je "nebojte se" (verše 26,28,31). Pozornost je zaměřena na "poslední dny" (viz [10], str.203: nejen, že čas vše ukáže, ale Bůh se postará o to, aby zvítězila pravda), ale také na vztah budoucnosti s přítomností ([10], str. 207: verše 26-28 mohou vzbuzovat pocit, že Boží vůle se bude dít jen v budoucnosti; vyvážením jsou verše 29-31, že nic v přítomnosti se neděje bez vědomí Boha).

Mt 10,32-42: Poznámka k verši 38: "vzít svůj kříž" neznamená ([6], str. 257) vyrovnat se s nějakou zvláštní nebo těžkou věcí ve svém životě, ale v bolestech zemřít sám sobě (také viz Mt 16,24). Někteří lidé z veršů 34-37 usuzují, že Ježíš měl docela nízký pohled na rodinu. To je ale jednostranný názor vytržený ze souvislostí, protože je to také Ježíš, který řekl v Mt 5,27-32 asi nejradikálnější slova o předmanželské a manželské věrnosti, která kdy byla vyslovena. Větu "kdo miluje otce nebo matku více nežli mne, není mne hoden" musíme chápat ne ve snížení významu rodiny, ale ve vyvýšení významu života pro Království. Ježíš je důležitější než naše nejbližší vztahy. Právě následování Boha dává našim rodinám a našim vztahům náplň a smysl.

Verš Mt 10,39 je vhodným vyvrcholením celé promluvy k učedníkům, protože hodnotí život člověka vydaný službě Ježíši. Tento verš byl pro učedníky dost důležitý, protože hodně z nich pak v životě při následování Ježíše zakusilo výsměch, pronásledování, a někteří i násilnou smrt. A možná že je důležitý i pro nás dnes.

následující: Matouš 11-12


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: