Julie Krbušková: Evangelium podle Matouše
Matouš:

úvodem

Matouš 1--2
Matouš 3--4
Matouš 5--7
Matouš 8--9
Matouš 10
Matouš 11--12
Matouš 13
Matouš 14--17
Matouš 18
Matouš 19--23
Matouš 24--25
Matouš 26--28

vznik a autorství
stručně obsah
poselství
přehled literatury



Matouš 08–09


8
1Když sestoupil z hory, šly za ním velké zástupy. 2Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: "Pane, chceš-li, můžeš mě očistit." 3On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist." A hned byl očištěn od svého malomocenství. 4Tu mu Ježíš pravil: "Ne abys o tom někomu říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal - jim na svědectví."

5Tu když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho: 6"Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí." 7Řekl mu: "Já přijdu a uzdravím ho." 8Setník však odpověděl: "Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven. 9Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému `jdi´, pak jde; jinému `pojď sem´, pak přijde; a svému otroku `udělej to´, pak to udělá." 10Když to Ježíš uslyšel, podivil se, a řekl těm, kdo ho následovali: "Amen, amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho. 11Pravím vám, že mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském; 12ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů." 13Potom řekl Ježíš setníkovi: "Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň." A v tu chvíli se sluha uzdravil.

14Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce. 15Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.

16Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil, 17aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: `On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.´

18Když Ježíš viděl kolem sebe zástup, rozkázal odjet na druhý břeh.

19Jeden zákoník přišel a řekl mu: "Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš." 20Ale Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil."

21Jiný z učedníků mu řekl: "Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat svého otce." 22Ale Ježíš mu řekl: "Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé."

23Vstoupil na loď a učedníci ho následovali. 24V tom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal. 25I přistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!" 26Řekl jim: "Proč jste tak ustrašeni, malověrní?" Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. 27Lidé užasli a říkali: "Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?"

28Když přijel na druhý břeh moře do gadarenské krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů; byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit. 29A dali se do křiku: "Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit dříve, než nastal čas?" 30Opodál se páslo veliké stádo vepřů. 31A zlí duchové ho prosili: "Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!" 32On jim řekl: "Jděte!" Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách. 33Pasáci utekli, přišli do města a vyprávěli všechno, i o těch posedlých. 34A celé město vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatřili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin.

9
1Ježíš vstoupil na loď a přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. 2A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy." 3Ale někteří ze zákoníků si řekli: "Ten člověk se rouhá!" 4Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: "Proč o tom smýšlíte tak zle? 5Je snadnější říci `odpouštějí se ti hříchy´, nebo říci `vstaň a choď´? 6Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - tu řekne ochrnutému: "Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!" 7On vstal a odešel domů. 8Když to viděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.

9Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním. 10Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. 11Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?" 12On to uslyšel a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 13Jděte a učte se, co to je: `Milosrdenství chci, a ne oběť´. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."

14Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se ho: "Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?" 15Ježíš jim řekl: "Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit. 16Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší. 17A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí."

18Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: "Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!" 19Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky.

20A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se jeho šatu. 21Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!" 22Ježíš se obrátil a spatřiv ji, řekl: "Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila." A od té hodiny byla ta žena zdráva.

23Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup, 24řekl: "Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí." Oni se mu posmívali. 25A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala. 26Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině.

27Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: "Smiluj se nad námi, Synu Davidův!" 28A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: "Věříte, že to mohu učinit?" Odpověděli mu: "Ano, Pane." 29Tu se dotkl jejich očí a řekl: "Podle vaší víry se vám staň." 30A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: "Ne, aby se to někdo dověděl!" 31Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině.

32Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem. 33A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: "Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno." 34Ale farizeové říkali: "Ve jménu knížete démonů vyhání démony."

35Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. 36Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. 37Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň je velká, dělníků málo." 38Proste proto Pána žně ať vyšle dělníky na svou žeň!"

Český Ekumenický překlad, zveřejněno se souhlasem České Biblické Společnosti.

Komentářové poznámky


Břeťa Fajmon, 10.11.2009

Matouš 8: V Mt 8,1-17 (viz [8]) Matouš poukazuje na Ježíšovu službu lidem na okraji židovské společnosti: malomocným (verše 1-4), pohanům (verše 5-13) a ženám (verše 14-15). Láme tak bariéru náboženské nečistoty, bariéru etnické příslušnosti a bariéru mezi pohlavími. Je zde potvrzeno, že všichni mohou reagovat na jeho pozvání do nebeského království. Ježíšův soucit je pro všechny.

Mt 8,1-4: Malomocný měl úžasný postoj. Říká: "Chceš-li, můžeš mne očistit". Nejedná se o nedostatek víry (viz [1]), ale naopak o vyjádření naprosté závislosti na Ježíši: "Ježíši, já bych rád byl uzdraven a ty máš tu moc; ale já nemám právo o to uzdravení prosit". Ježíš v tomto příběhu opět přesahuje zákon (viz [6] ve spojitosti s Mt 5), protože se dotkl nábožensky nečistého, aniž by byl znečištěn -- naopak se dotkl nečistého a uzdravil jej od nečistoty. Miloslav Hájek ([20]) dodává, že malomocnému nešlo jen o uzdravení, ale o očištění (nečistota může být spojena s vyloučením ze společenství Božího lidu, a tedy potažmo z Boží přítomnosti, od Boží tváře).

Mt 8,5-13: Nejlépe si představíme, o co šlo, když si uvědomíme, že ten sluha byl pravděpodobně nejbližším člověkem toho setníka (viz [1], římští vojáci neměli dovoleno mít rodinu během své dvacetileté služby; tím spíše v případě vojenského důstojníka). Setník na jedné straně také uznává svou nehodnost, na druhé ovšem prokazuje svou víru, když říká, že jeho prosba je pro Ježíše maličkostí (opět viz [1]). Ježíšova slova a skutky jsou neoddělitelně svázány (viz [10], str. 35): zázraky činí svým slovem (viz Mt 8,3 nebo Mt 8,13) a uprostřed svých zázraků vyučuje (viz např. Mt 8,11-12).

Mt 8,14-17: Matouš upozorňuje na Ježíše (viz [10]) jako na "služebníka Hospodinova" ze starozákonní knihy Izajáš (viz verše 16-17). Tak spojuje Ježíšovy zázraky s milosrdenstvím, službou a soucitem, který se setkává s lidmi v jejich utrpení.

Mt 8,18-22: Účastník první slovní výměny je ochoten následovat Ježíše hned, ale Ježíš mu říká, že následovat jej není jednoduché. Druhý učedník právě není ochoten následovat hned. Možná že Ježíši nejde o to (viz [6]), aby se tento člověk neúčastnil pohřbu svého otce, stejně jako v Mt 5,27-30 mu nejde o likvidaci jednotlivých údů těla. V Mt 5,27-30 chce zdůraznit, že čistota srdce je důležitější než potěšení sexu (a tedy usilovat o čistotu srdce musí člověk za každou cenu), kdežto v Mt 8,22 chce zdůraznit důležitost svého volání do království -- volání k věčnému životu (Boží království je silnější než smrt).

Mt 8,23-27: První přímé setkání Ježíše se satanem vedlo k Ježíšovu vítězství nad pokušením. Nyní (viz [8], str. 350) v oddílu Mt 8,23--9,8 Ježíš útočí na tři satanovy pevnosti: na oblast přírody, když přemáhá bouři (8,23-27), na sféru duchovního světa, když uzdravuje lidi posedlé démony (8,28-34), a na sféru nemoci a hříchu, když uzdravuje ochrnutého (9,1-8).

Mt 8,28-34: Zatímco Marek vypravuje o vyhnání démonů ve dvaceti verších (Mk 5,1-20 ... rozdílnost mezi dvěma posedlými a jedním posedlým nemusí být rozpor; Matouš mohl mít nezávislou informaci o druhém posedlém), Matouš stejnou událost "kondenzuje" do sedmi veršů. Přitom (viz [10], str. 78) zvyšuje řecký záznam strohost a dramatičnost přidáním trojího kai idou (= a hle) v průběhu (překlad tuto dramatičnost trochu vymazává). A zatímco Marek zaznamenává konverzaci Ježíše s démony, Matouš ve své verzi zaznamenává jediné Ježíšovo slovo: "Jděte" (a tak podtrhuje důraz na autoritu Ježíše).

Matouš 9: Mt 9,1-8: Všechny nemoci v kapitole 8 mohly vést k fyzické smrti. Ježíš (viz [1]) začíná upozorňovat na "nemoc hříchu", která způsobuje jinou než pouze fyzickou smrt. Ježíšovo upozornění na odpuštění hříchu nechce v žádném případě zlehčit potíže ve fyzické oblasti, ale ukazuje na vážnější problém hříchu.

Mt 9,9-13: Když Ježíš prokázal svou autoritu odpouštět hříchy, nyní (viz [6]) povolává někoho, kdo sám je hříšník a žije s dalšími hříšníky. Svou citací Ozeáše 6,6 ve verši 13 nechce říci, že farizeové jej nepotřebují (viz [6]: Ježíš poukazuje na své mesiášské poslání a na spravedlnost větší než je ta farizejská: ztraceným hříšníkům nabízí milost, a pokud farizeové sami sebe nevidí jako hříšné, tak sami sebe z Božího království vylučují).

Mt 9,14-17: Ježíšova rétorická otázka ve verši 15 má jasnou odpověď: na svatbě hosté netruchlí. Proto i toto podobenství o svatbě ukazuje na totožnost Ježíše (viz [10]: pokud je s učedníky Mesiáš, tak se nemohou postit -- království Boží nyní přišlo, je čas oslav). Další možná myšlenka je o vhodnosti oslav (viz [1]: když se hříšníci obracejí k Bohu, je vhodná oslava, a nikoli půst).

Mt 9,18-26: K tomuto oddílku není silnější myšlenky než té od Ronnieho Stevense: Ježíš se na cestě k uzdravení dcery představeného (verš 18) "zdržuje" (toto zdržování opět není vidět v Matoušově evangeliu, který hodně zkracuje dějové části, ale např. v Markově evangeliu 5, verše 21-43), protože i on má "dceru" (viz verš 22) -- ženu, která je zoufalá ve své nemoci, která ji vylučuje z blízkých vztahů, a zřejmě i od pravidelného příjmu. Má soucit se ženou, která prokazuje "skandální víru" (viz [1]: žena se chce učitele dotknout, i když ví, že tento dotyk jej učiní nečistým podle zákona zapsaného v biblické knize Leviticus 15,25-27). A Michael Wilkins k tomu dodává ([8], str. 371): setník v Mt 8,5-13 věřil, že Ježíš má moc uzdravit na dálku, kdežto tato žena věřila, že jakýkoli kontakt s Ježíšem přinese uzdravení, dokonce i takový, o kterém Ježíš nebude vědět (samozřejmě že k tomu nedocházelo automaticky, vždyť zástupy se často na Ježíše tlačily -- spíše Bůh projevil soucit s vírou ženy, která se ani necítila hodna Ježíše oslovit).

Mt 9,27-31: Uzdravení slepých (viz [8], str. 372) potvrzuje podle Izajáše 35,5-6 totožnost Mesiáše (Ježíš v Mt 11,2-6 v podstatě rekapitulací svých skutků tento oddíl z Izajáše cituje).

Mt 9,32-34: Verš 33 je vhodným zakončením kapitol 8 a 9 (viz [10], str. 138: příchod Ježíše je takový, že nemá předchůdce, který by byl jemu roven). V opozici farizeů je zajímavý moment (viz [10], str. 141): ani nepřátelští farizeové nepopírají, že uvedené zázraky Ježíš vykonal. Otázkou není, ZDA se tyto zázraky staly, ale PROČ se staly, interpretace = výklad těchto zázraků. Farizeové nenapadají samotné zázraky, ale napadají, že tyto zázraky ukazují na Ježíše, který tak má prostor sdělit něco víc než zázraky -- zvláštní poselství od Boha o království. Vší silou se snaží odvést pozornost lidí od Ježíše, který je zázraky potvrzován jako Hospodinův posel.

Mt 9,35-38: Tato slova upozorňují na soucit Ježíše, a možná také na jeho službu pastýře, které se má chopit Hospodinův Mesiáš (viz Matouš 2,6). Jsou vhodným úvodem k desáté kapitole, kde Ježíš vyzývá ke službě kázání a uzdravování své učedníky.

následující: Matouš 10


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: