Julie Krbušková: Evangelium podle Matouše
Matouš:

úvodem

Matouš 1--2
Matouš 3--4
Matouš 5--7
Matouš 8--9
Matouš 10
Matouš 11--12
Matouš 13
Matouš 14--17
Matouš 18
Matouš 19--23
Matouš 24--25
Matouš 26--28

vznik a autorství
stručně obsah
poselství
přehled literatury



Autor a vznik Evangelia podle Matouše


Břeťa Fajmon, 10.11.2009

(zdroje pro tuto část -- viz zejména [6] a [9]) Matoušovo evangelium je jedním ze tří tzv. synoptických evangelií, která se svým obsahem z velké části překrývají (syn opsesthai = "vidět s", "vidět společně, podobně"). Pak se v Bibli vyskytuje ještě čtvrté evangelium, evangelium podle Jana, které se od prvních tří liší většinou svého obsahu.

Synoptická otázka tedy znamená, že si chceme o autorství evangelií udělat jasno a ptáme se, zda od sebe jednotliví autoři opisovali. Situace není tak jednoduchá, jak bychom si mohli myslet, protože pravděpodobně existovalo více verzí a záznamů evangelia (= radostné zprávy). Přesto lze pečlivým rozborem textů dospět k následujícím postřehům:

  • a) Evangelium podle Marka je asi nejstarším ze všech čtyř biblických evangelií -- z šestnácti kapitol "Marka" se většina materiálu (asi 15 kapitol) vyskytuje jak v "Matouši", tak v "Lukáši". Proto se "Marek" považuje za jeden z pramenů "Matouše" i "Lukáše".

  • b) V "Matouši" i "Lukáši" se vyskytuje celá řada stejných informací (zejména výroků Ježíše), které v "Markovi" nejsou. Jako pracovní hypotéza je rozšířeno označení "zdroj Q" (quelle = pramen), ze kterého vycházel Matouš i Lukáš (pokus o vystižení zde). Jedná se o hypotézu, protože žádný takový písemný pramen dosud nebyl nalezen -- ovšem téměř 250 naprosto totožných veršů téměř vylučuje pouze ústní zdroj.

  • c) Kromě toho jsou jak v "Matouši", tak v "Lukáši" některé věci, které jsou jedinečné. To lze vysvětlit tak, že Matouš byl očitý svědek mnoha událostí a Lukáš měl pravděpodobně k dispozici nějaké další zdroje, ze kterých čerpal (ať už zdroje písemné, nebo výpovědi očitých svědků).

  • d) Věc není stoprocentně jistá, ale jako nejrozumnější popis vztahu mezi synoptickými evangelii se jeví, že Matouš i Lukáš při psaní svého záznamu evangelia čerpali z Marka a ještě ze zdroje označovaného jako Q. Varianta, že např. Lukáš měl k dispozici "Marka" i "Matouše", je odmítána proto, že jednak Matouš i Lukáš volí jiné pořadí vsunutí prvků zdroje Q do materiálu čerpaného od Marka (to lze možná vysvětlit tím, že zájmem např. Matouše nebylo psát věci přísně chronologicky, ale tematicky -- přesto ovšem toto jiné pořadí je argumentem jisté váhy), druhak Lukáš ignoruje mnohé Matoušovy příspěvky a rozšíření "Marka" i zdroje Q (blíže viz [9] -- zdá se rozumnější uzavřít, že Lukáš neměl k dispozici celého "Matouše", ale jen zdroj Q). Oba uvedené argumenty také podporují opačnou domněnku, že totiž pravděpodobně Matouš neměl k dispozici text Lukáše, ale jen "Marka" a Q.

    Co se týká autorství a doby sepsání evangelia, je nepravděpodobné (viz [1]), že by v prvotní církvi v takové šíři koloval spis od anonymního autora. Církevní tradice za autora označuje Ježíšova učedníka Matouše.

    Ježíšovo proroctví o zničení Jeruzaléma (Mt 24,1-28) se někdy používá jako důkaz, že evangelium bylo sepsáno až po roce 70 n.l. (v letech 67-70 ke zničení chrámu a Jeruzaléma totiž skutečně došlo). Tato logika dokazování ovšem platí jen tehdy, když popřeme Ježíšovu schopnost předpovídat budoucnost (viz [8]). Ireneus (jeden z prvních komentátorů evangelií) naznačuje v roce 175 n.l., že Matouš psal své evangelium v době, kdy Petr a Pavel byli ještě naživu (tj. před rokem 62 n.l., kdy byl popraven Petr). Rozumným odhadem dokončení evangelia podle Matouše jsou 60.léta prvního století.

    Církevní otec Papias asi v roce 135 n.l. napsal (viz [6]): "Matouš sestavil (synetaxeto) výroky (ta logia) v hebrejském stylu (hebraidi dialekto) a každý je překládal (hermeneusen) jak mohl". Tato věta je sice hezká, ale nejasná. Budiž k ní řečeno několik věcí:

  • 11) Pokud by ta logia znamenalo něco jiného než celé evangelium, např. jen sbírku výroků a učení Ježíše, lze ta logia označit jako pramen Q (a myslet si, že na základě Q a Markova evangelia bylo pak sestaveno ještě s využitím dalších věcí evangelium podle Matouše). Zde nutno říci, že celé evangelium podle Matouše obsahuje několik delších a hodně kratších proslovů Ježíše, takže je docela rozumné označit za "sbírku proslovů" celé evangelium, a nikoli jen pramen Q (obzvlášť když pramen Q nebyl dosud potvrzen). Kromě toho Papias při jiném použití pod termínem ta logia má na mysli slova i skutky Ježíše.

  • 22) Papias uvedenou větu říká v souvislosti s Markovým evangeliem, když říká, že Marek "předal dál" (hermeneusen), co slyšel od apoštola Petra. Odtud se zdá logické, že v dalších slovech zmiňuje dalšího apoštola Matouše, čili ta logia by mohla označovat celé evangelium podle Matouše, které pak bylo "předáváno dál", jak kdo mohl.

  • 33) Slovo hermeneusen nemusí znamenat "překládal", ale "předával dál". Proto není jisté, zda Matouš napsal ta logia v hebrejštině. Je dost dobře možné, že hebraidi dialekto znamená prostě "ve stylu běžném v hebrejských spisech". Každopádně z rozboru textu (viz [9]) je jasně vidět, že autorem evangelia byl žid, ať už je psal v hebrejštině nebo přímo v řečtině.
    následující: Matouš - obsah


    Diskuse:


    Vstup do diskuse:

    Jméno:   

    Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

    Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

    (Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

    Váš vzkaz: