|
|
Autor a vznik Evangelia podle Matouše
Břeťa Fajmon, 10.11.2009
(zdroje pro tuto část -- viz zejména [6] a [9]) Matoušovo evangelium je jedním ze tří tzv. synoptických evangelií, která se svým obsahem z velké části překrývají (syn opsesthai = "vidět s", "vidět společně, podobně"). Pak se v Bibli vyskytuje ještě čtvrté evangelium, evangelium podle Jana, které se od prvních tří liší většinou svého obsahu.
Synoptická otázka tedy znamená, že si chceme o autorství evangelií udělat jasno a ptáme se, zda od sebe jednotliví autoři opisovali. Situace není tak jednoduchá, jak bychom si mohli myslet, protože pravděpodobně existovalo více verzí a záznamů evangelia (= radostné zprávy). Přesto lze pečlivým rozborem textů dospět k následujícím postřehům:
a) Evangelium podle Marka je asi nejstarším ze všech čtyř biblických evangelií -- z šestnácti kapitol "Marka" se většina materiálu (asi 15 kapitol) vyskytuje jak v "Matouši", tak v "Lukáši". Proto se "Marek" považuje za jeden z pramenů "Matouše" i "Lukáše".
b) V "Matouši" i "Lukáši" se vyskytuje celá řada stejných informací (zejména výroků Ježíše), které v "Markovi" nejsou. Jako pracovní hypotéza je rozšířeno označení "zdroj Q" (quelle = pramen), ze kterého vycházel Matouš i Lukáš (pokus o vystižení zde). Jedná se o hypotézu, protože žádný takový písemný pramen dosud nebyl nalezen -- ovšem téměř 250 naprosto totožných veršů téměř vylučuje pouze ústní zdroj.
c) Kromě toho jsou jak v "Matouši", tak v "Lukáši" některé věci, které jsou jedinečné. To lze vysvětlit tak, že Matouš byl očitý svědek mnoha událostí a Lukáš měl pravděpodobně k dispozici nějaké další zdroje, ze kterých čerpal (ať už zdroje písemné, nebo výpovědi očitých svědků).
d) Věc není stoprocentně jistá, ale jako nejrozumnější popis vztahu mezi synoptickými evangelii se jeví, že Matouš i Lukáš při psaní svého záznamu evangelia čerpali z Marka a ještě ze zdroje označovaného jako Q. Varianta, že např. Lukáš měl k dispozici "Marka" i "Matouše", je odmítána proto, že jednak Matouš i Lukáš volí jiné pořadí vsunutí prvků zdroje Q do materiálu čerpaného od Marka (to lze možná vysvětlit tím, že zájmem např. Matouše nebylo psát věci přísně chronologicky, ale tematicky -- přesto ovšem toto jiné pořadí je argumentem jisté váhy), druhak Lukáš ignoruje mnohé Matoušovy příspěvky a rozšíření "Marka" i zdroje Q (blíže viz [9] -- zdá se rozumnější uzavřít, že Lukáš neměl k dispozici celého "Matouše", ale jen zdroj Q). Oba uvedené argumenty také podporují opačnou domněnku, že totiž pravděpodobně Matouš neměl k dispozici text Lukáše, ale jen "Marka" a Q.
Co se týká autorství a doby sepsání evangelia, je nepravděpodobné (viz [1]), že by v prvotní církvi v takové šíři koloval spis od anonymního autora. Církevní tradice za autora označuje Ježíšova učedníka Matouše.
Ježíšovo proroctví o zničení Jeruzaléma (Mt 24,1-28) se někdy používá jako důkaz, že evangelium bylo sepsáno až po roce 70 n.l. (v letech 67-70 ke zničení chrámu a Jeruzaléma totiž skutečně došlo). Tato logika dokazování ovšem platí jen tehdy, když popřeme Ježíšovu schopnost předpovídat budoucnost (viz [8]). Ireneus (jeden z prvních komentátorů evangelií) naznačuje v roce 175 n.l., že Matouš psal své evangelium v době, kdy Petr a Pavel byli ještě naživu (tj. před rokem 62 n.l., kdy byl popraven Petr). Rozumným odhadem dokončení evangelia podle Matouše jsou 60.léta prvního století.
Církevní otec Papias asi v roce 135 n.l. napsal (viz [6]): "Matouš sestavil (synetaxeto) výroky (ta logia) v hebrejském stylu (hebraidi dialekto) a každý je překládal (hermeneusen) jak mohl". Tato věta je sice hezká, ale nejasná. Budiž k ní řečeno několik věcí:
11) Pokud by ta logia znamenalo něco jiného než celé evangelium, např. jen sbírku výroků a učení Ježíše, lze ta logia označit jako pramen Q (a myslet si, že na základě Q a Markova evangelia bylo pak sestaveno ještě s využitím dalších věcí evangelium podle Matouše). Zde nutno říci, že celé evangelium podle Matouše obsahuje několik delších a hodně kratších proslovů Ježíše, takže je docela rozumné označit za "sbírku proslovů" celé evangelium, a nikoli jen pramen Q (obzvlášť když pramen Q nebyl dosud potvrzen). Kromě toho Papias při jiném použití pod termínem ta logia má na mysli slova i skutky Ježíše.
22) Papias uvedenou větu říká v souvislosti s Markovým evangeliem, když říká, že Marek "předal dál" (hermeneusen), co slyšel od apoštola Petra. Odtud se zdá logické, že v dalších slovech zmiňuje dalšího apoštola Matouše, čili ta logia by mohla označovat celé evangelium podle Matouše, které pak bylo "předáváno dál", jak kdo mohl.
33) Slovo hermeneusen nemusí znamenat "překládal", ale "předával dál". Proto není jisté, zda Matouš napsal ta logia v hebrejštině. Je dost dobře možné, že hebraidi dialekto znamená prostě "ve stylu běžném v hebrejských spisech". Každopádně z rozboru textu (viz [9]) je jasně vidět, že autorem evangelia byl žid, ať už je psal v hebrejštině nebo přímo v řečtině.
následující: Matouš - obsah
Diskuse:
Vstup do diskuse:
|
|
|
