Julie Krbušková: Evangelium podle Matouše
Matouš:

úvodem

Matouš 1--2
Matouš 3--4
Matouš 5--7
Matouš 8--9
Matouš 10
Matouš 11--12
Matouš 13
Matouš 14--17
Matouš 18
Matouš 19--23
Matouš 24--25
Matouš 26--28

vznik a autorství
stručně obsah
poselství
promluvy
přehled literatury



Promluvy z Evangelia podle Matouše


Břeťa Fajmon, 7.10.2018, doplněno 27.7.2019

Matoušův spisek začíná tím, že se věnuje potvrzení spojení Ježíše Krista s královským rodokmenem (Mt 1,1-17), protože Mesiáš měl přijít z této linie králů. Pokračuje zápisem o nadpřirozeném početí Ježíše Krista z Boha (Mt 1,18-25), svědectví, které dodali Marie s Josefem o tom, že Ježíš je Syn Boží. Matouš potom zmiňuje další proroctví spojená s Mesiášem, která se vyplnila v životě Ježíše Krista: že se narodí v Betlémě (Mt 2,1-12), že bude utíkat do Egypta a z Egypta jej Bůh povolá (Mt 2,13-15), že se objeví v době, kdy Ráchel bude pomyslně znovu plakat nad syny Izraele (Mt 2,16-18), a že to bude pohrdaný muž žijící v oblasti, odkud Mesiáše nikdo nečeká (Mt 2,19-23).

Začíná svou službu Jan Křtitel, který vyzývá lidi k celoživotnímu návratu k životu s Bohem, jehož vnějším znamením je křest (Mt 3,1-12). Přichází i Ježíš, aby se dal pokřtít -- ne snad že by musel činit pokání, on jediný byl bez hříchu, ale spíše aby vyjádřil své vydání Bohu, ve kterém bude žít jako Hospodinův služebník a bude Bohu věrný (Mt 3,13-17). Ježíš je Duchem svatým veden na poušť a pokoušen Satanem, a uprostřed pokušení vyjadřuje, jaký bude charakter jeho služby (Mt 4,1-11): bude králem v Božím království ne proto, aby upřednostňoval sám sebe, ne aby sebe vyvyšoval nebo se chlubil, ne aby něco sám získal nebo si užil, nýbrž aby sloužil Bohu, vzdával úctu Bohu a šířil království Hospodinovy kvality.

Poté, co odolal Satanovým svodům, Ježíš začíná svou službu: pokračuje v pozývání do Božího království, jako to dělal Jan Křtitel (Mt 4,12-17), povolává své první učedníky, které vyzývá, aby mu v hlásání království pomohli (Mt 4,18-22), a uzdravuje mnohé lidi, a tím ukazuje, že není jen mluvka, ale nese Boží moc (Mt 4,23-25).

Ježíš vyhlašuje učedníkům svůj program a směr pro Boží království (Mt 5,3-10): Možná se někomu série předchozích osmi vět zdá jako "příliš drsný volební program". Někteří proto raději volá sérii antiblahoslavenství -- byla jich vyslovena řada, podívejme se např. na tu z úst Tomáše Bíska (Bratrstvo 4/1969):

Naplňuje se čas a je třeba, abychom přednesli svou vlastní velice radostnou zvěst:
  1. Blahoslavení bohatí duchem, sebejistí a duchaplní. Oni tvoří pozemská království a velmoci.
  2. Blahoslavení samolibí a spokojení. Nepotřebují potěšení a nikoho svým nářkem a zoufáním neotravují.
  3. Blahoslavení hluční a robustní. Oni ovládají zemi.
  4. Blahoslavení, kteří jsou si jisti svou vlastní spravedlností, protože nejsou tak nesmyslně naivní, aby očekávali, že svět dojde skutečné spravedlnosti a pokoje.
  5. Blahoslavení, kteří nepoznali strach ze svého vlastního nitra a svědomí, protože oni jsou skutečnými bohy sobě i druhým.
  6. Blahoslavení, kteří tvrdě a nesmlouvavě prosazují své pořádky, své pojetí spravedlnosti. To jsou praví synové světa, mnozí se jim klanějí a budou klanět.
  7. Držte se vší mocí toho, co je po právu vaše, a nedopusťte, aby zazněl jakýkoliv hlas, který by stál proti vám.
  8. Toto je náš skutečný svět. Hledat něco víc, nad to, mimo, je směšné, hloupé, nereálné, nebezpečné a hodné zlikvidování.
Série antiblahoslavenství je humorná, ale dobře vystihuje, že existují jen právě uvedené dvě alternativy postoje k životu. Vraťme se ještě k sérii skutečných blahoslavenství z Mt 5,3-10, která zazněla z úst Ježíše, a dovolte mi položit otázku, zda v této sekvenci osmi výzev je nějaký postup -- lze na ně nahlížet jako na osm kroků, které máme znovu a znovu v daném pořadí dělat?

To, co nyní napíšu, bude možná v některých ohledech zjednodušující, ale po osmi článcích podrobnějších výkladů těchto osmi vět se pokusím nalézt v sérii osmi "blaze" jistou posloupnost osmi kroků (s vědomím, že tato posloupnost není vyčerpávajícím výkladem uvedených osmi vět). První čtyři věty ukazují na vztah člověka převážně k sobě samému a k Bohu, další čtyři na jeho vztahy k druhým lidem.
  • ad a) Blaze chudým v Duchu, neboť jejich je království nebeské:
    uznej, že před Bohem nejsi bohatý -- nemáš mu co nabídnout.
  • ad b) Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni:
    naopak -- ve tvém srdci i okolo tebe je řada věcí špatných.
  • ad c) Blaze tichým, neboť oni obdrží zemi za dědictví:
    přestaň prosazovat sám sebe a být svým vlastním bohem.
  • ad d) Blaze těm, kdo hladoví a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni:
    pros Boha, aby ti odpustil špatnosti tvého srdce a změnil svět uvnitř tebe i kolem tebe, aby se mohly odehrávat věci dobré a krásné.
  • ad e) Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství:
    přijímej druhé a odpusť jim, jako i tobě odpustil Bůh.
  • ad f) Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uvidí Boha:
    buď vůči Bohu i druhým přímý a usiluj o to nejlepší pro ně.
  • ad g) Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími:
    usiluj o smíření lidí s Bohem i o smíření mezilidská. Neboj se projít konfliktem, když je to v tom nejlepším zájmu druhého člověka.
  • ad h) Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské:
    nenech se zastrašit či odradit druhými ze směru, kterým jdeš, pokud jdeš za Ježíšem.
následující: Matouš - literatura


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: