Julie Krbušková: Evangelium podle Matouše
Matouš:

úvodem

Matouš 1--2
Matouš 3--4
Matouš 5--7
Matouš 8--9
Matouš 10
Matouš 11--12
Matouš 13
Matouš 14--17
Matouš 18
Matouš 19--23
Matouš 24--25
Matouš 26--28

vznik a autorství
stručně obsah
poselství
promluvy
přehled literatury



Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uvidí Boha


Břeťa Fajmon, 25.5.2019

Jedná se o šesté blahoslavenství, kterými Ježíš Kristus charakterizoval Boží království. Blahoslavenství (Mt 5,1-10) odkrývají styl života těch, kteří vcházejí do Božího království a které Bůh přijímá. Boží království je darem, požehnáním, ale i závazkem, abychom ve svém životě respektovali Krále.

Je vůbec možné mít čisté srdce?

O předchozích blahoslavenstvích jsme se mohli bavit, jak jsme chtěli, ale před tímto blahoslavenstvím kapitulují téměř všichni: to není možné. A tomu, kdo by něco takového nechtěl přiznat, můžeme odcitovat (1.list Janův 1,8): "Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není".

Má tedy smysl o čistém srdci vůbec mluvit?

Má. Především Bůh i Ježíš mají čisté srdce. Proto je Boží království lákavé -- je to vztah k Bohu, který má čisté srdce.
  • (list Jakubův 1,12) Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
(v Genesis 3 se dovídáme, že Bůh zná dobré i zlé -- ale on to zlé zná tak, jako zná lékař nemoc, proti které bojuje; člověk na rozdíl od Boha poznal nemoc špatnosti tak, že jí sám byl napaden (tato myšlenka viz D.Carson: The God Who Is There, výklad kapitoly Genesis 3))
  • (Matouš 4,1-4) Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby." On však odpověděl: "Je psáno: `Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´"
Ježíš může být namrzelý na Boha, že jej Duchem vede někam do pouště, kde není jídlo. Popíchnutý pokušitelem si může říct: "Musím si přece nějak obstarat jídlo, bez jídla nemohu být". Místo toho si je vědom setkání s pokušitelem, který se snaží nabourat jeho důvěru Otci. Ví, že Otec se postaral o Izrael a seslal jim manu, když museli delší dobu přebývat v poušti -- a tak nereptá. Nechce si sám shánět jídlo, zaměřuje se jen na zápas s pokušitelem, ke kterému ho Duch přivedl. Ukazuje tak, že bude král, který před svým komfortem a potřebami upředostní to, kam ho vede Bůh.

Je nějak možné vystihnout čistotu srdce, když se díváme na Ježíše nebo sledujeme zápas ve svém srdci?

Ježíš neměl srdce roztěkané mnoha věcmi, ale byl cele vydaný Otci (věděl, že jeho rolí je dělat ty věci, ke kterým ho Otec volá). Z toho pramenila a) vnitřní morální čistota jeho srdce, nejen skutky navenek; b) přímé jednání s druhými, bez podvodu a klamu, postranních motivů (usiloval o to nejlepší pro druhé, ale nebál se je konfrontovat; na druhé straně nad nimi nelámal hůl a přinášel jim odpuštění, dával jim útěchu a pomoc).

Podobný zápas o přímost a čistotu možná prožíval i Martin Luther, pokud tomu dobře rozumím. Viděl, že i v těch jeho nejdobrosrdečnějších skutcích je stín jeho plánů a věcí, které chce získat pro sebe.

Ano, to byl jeho zápas, který vedl k jeho krizi. Ale pak objevil Boží milost -- přijal, že Ježíš zemřel za jeho hříchy, a v tom činu že je obsaženo odpuštění, které mu nabízí Bůh.

Můžeme něco dělat my pro čistotu svého srdce?

Ano, tím prvním krokem by mohlo být setkání s někým čistým, tj. s Bohem -- skrze setkání křesťanů nebo čtení Bible. Setkat se s Božím slovem, které nám nastaví zrcadlo našeho vlastního srdce.
  • (Židům 4,12) Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.
Když znovu další den podřídíme své srdce Bohu, jsme zaměřeni na něj -- o sobě smýšlíme střízlivě (potřebujeme znovu a znovu jeho odpuštění, učíme se žít podle jeho ukazatelů), vnímáme, kde je naše role; o druhých smýšlíme s otázkou, co je pro ně nejlepší. Když vidíme ve správném zorném úhlu Boha, sebe i druhé, můžeme spočinout v tom správném vztahu k sobě, Bohu i druhým, radovat se a mít čisté srdce. Za chvíli, o jednu kapitolu dál, řekne Ježíš v Matoušově evangeliu:
  • (Matouš 6,19-21) Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.

Máme žít plně v tomto světě -- proč se pořád zaměřovat na Boha, který je v nebi?

Zaměřujeme se na toho, koho máme rádi, a nikdo nám to nemusí nařizovat. Vidět Boha je tou největší radostí. Když se můžeme dívat na tvář někoho, koho máme rádi, je to pro nás často to největší. Nejinak je tomu právě s Bohem. Když ke konci Bible čteme popis nebe, je tam důraz na tom, že uvidíme Boha:
  • (Zjevení 22,3-4) A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit, budou hledět na jeho tvář
"Vedlejším produktem" vidění Boha v našem životě je to, že děláme věci, které jsou lepším odrazem jeho charakteru. To se těžko učíme jinde než od něj:
  • (Koloským 3,9-10) svlecte se sebe starého člověka i s jeho skutky a oblecte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele.
Velmi zajímavé jsou souvislosti, kdy Ježíš tuto větu -- blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uvidí Boha -- vlastně říká. On, Boží Syn, který se narodil z panny, nemá pozemského otce, ale toho nebeského, je sám Bůh. Bůh stojí teď před nimi; poznají to lidé, když se dívají na Ježíše? Věřím, že ti, kdo mají čisté srdce -- nebo ho aspoň čisté upřímně mít chtějí a prosí Boha, aby jejich srdce očistil -- ANO.

Shrnující otázky:

a) Patří mé srdce cele Bohu, nebo prožívám spíš strach a roztěkanost mnoha věcmi? (Otázka podle biblického překladu s poznámkami Slovo na cestu -- poznámky k Mt 5,8)

b) Jednám vůči lidem přímo? Matouš 7,12: Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi.

c) Mám na sebe střízlivý pohled? 1.list Janův 1,6-9: Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu.  Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

d) Mám střízlivý pohled na svůj vztah k Bohu a Ježíši? Tento vztah je dobré vidět jako vztah lásky: Ti, kteří následují Beránka, kamkoli jde, to dělají proto, že chtějí být s ním.



Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: