Česká Jeruzalémská Bible

ČJB versus ČEP či B21

• Systém poznámek ČJB předstihl ČEP: překlad ČJB byl činěn s cílem zpřístupnit českému čtenáři výkladové a literární poznámky Jeruzalémské Bible, a to se podařilo. K překladu ČEP sice začal vycházet Český ekumenický komentář, ale jednotlivé biblické knihy budou v něm souhrnně pokryty až v příštích desetiletích, tj. zatím existují pouze poznámky k ČJB.
  
  Navíc další výhodou poznámek ČJB umístěných současně s textem Bible je přehlednost o tom, kterého místa se která poznámka týká, provázanost odkazů, apod. Též v závěru knihy je zveřejněn seznam klíčových vysvětlujících poznámek, který slouží jako malý slovníček teologických a jiných pojmů.


• ČJB je docela melodický překlad: ČJB si klade podobné cíle jako B21 (tj. srozumitelnost myšlenek) a někdy lze tuto shodu koncepce vidět i na termínech užitých v překladu:
  
  
  • např. Gn 1,14: Bůh stvořil (ČEP: světla; B21 i ČJB: svítilny), aby oddělovaly noc a den.
  • Ester 1,11: ČEP: byla totiž půvabného vzhledu; ČJB: byla totiž velmi krásná; B21: A že to byla krasavice! ... ČJB zde není tak volná a expresívní jako B21, ale je volnější než ČEP.
  
  Na jiných místech se ČEP, ČJB a B21 též různě shodují či odlišují, co se týká melodičnosti. Některé formulace se mi líbí v ČJB více než v B21:
  
  
  • Židům 2,16 říká o Ježíši Kristu (B21): Neujímá se přece andělů, ale Abrahamova semene se ujímá ... líbí se mi více ČJB: vždyť on se určitě neujímá andělů, ale ujímá se Abrahámova potomstva.
  • Matouš 10,11 (B21): Když přijdete do města nebo vesnice, najděte tam hodného člověka a zůstaňte u něj, dokud neodejdete. ... výstižnější je podle mne ČJB: vyptejte se na někoho, kdo se těší vážnosti, a přebývejte u něho , dokud neodejdete.
  
  Rád bych zmínil v této souvislosti užití jména Jahve místo tradičního Hospodin -- ČJB se držel jména Jahve ve shodě s francouzskou koncepcí a vůbec mi nevadí, že toto jméno používá (i když čtení Bible není nikdy magií v tom smyslu, že Bůh nás slyší, když vyslovíme jeho jméno správně přeložené, jak by tomu chtěli věřit Svědkové Jehovovi, oceňuji snahu překladatelů JB převést hebrejské jhvh do češtiny co nejvěrněji). To, co mi trochu vadí, je melodičnost či familiárnost skloňování jména Jahve: Jahve, Jahva, Jahvovi, Jahva, o Jahvovi, přivlastnění Jahvův -- i když je toto skloňování naprosto legitimní (v češtině žádné skloňování jména Jahve není a vlastně se muselo nějaké vymyslet), nezdá se mi moc melodické. Mám na mysli přílišnou familiárnost (Jura, Jurovi, Jurův) a uvítal bych raději skloňování typu (René, Reného, Renému, o Reném, Reného), tedy konkrétně "Jahve, Jahveho, Jahvemu, o Jahvem" a přivlastnění "Jahveho":
  
  
  • Zatímco Žalm 1,1-2 zní v ČJB: Šťastný muž, jenž ... má zalíbení v Jahvově zákoně ...; uvítal bych spíše melodičtěji či vznešeněji "Šťastný muž, jenž ... má zalíbení v Jahveho zákoně".
  • Žalm 2,2 (ČJB): ... knížata kují pikle proti Jahvovi a proti jeho Mesiáši; uvítal bych spíše "knížata kují pikle proti Jahvemu a proti jeho Mesiáši."
  
  Tedy jméno "Jahve" ano, ale líbilo by se mi jinak skloňované: zachované "e" ve výslovnosti ve všech pádech. Ale třeba si zvyknu.


• ČJB, ČEP a B21 jsou různě přesné na různých místech: Uvedené tři překlady se snaží hledat kompromis mezi přesností a srozumitelností, a tak v žádném případě nedosahují přesnosti ČSP, který si klade jen jeden cíl, a to být co nejvíce doslovně přesný. Ale pokud bych měl srovnat jen přesnost překladů ČJB, ČEP, B21, uvedu několik příkladů:
  
  
  • (1 Kor 10,13, ČEP) Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
  • (1 Kor 10,13, ČJB) Nepřišlo na vás žádné pokušení, které by překračovalo lidskou míru. Bůh je věrný; nedopustí, abyste byli pokoušeni nad své síly; s pokušením vám však dá i prostředek, jak z něho vyváznout, a sílu snášet je.
  • (1 Kor 10,13, B21) Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.
  
  Obraty "nad lidské síly" u ČEP nebo "nad své síly" u ČJB jsou méně šťastné. B21 volí "nad své možnosti" a lépe vystihuje, že nehledáme pomoc ve své síle, ale u Boha.
  
  
  • (Žd 12,15, ČEP) Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost ....
  • (Žd 12,15, ČJB) Dbejte o to, aby nikdo nebyl zbaven Boží milosti ....
  • (Žd 12,15, B21) Dávejte pozor, aby se někdo nepřipravil o Boží milost ....
  
  Zde se mi nejvíce líbí překlad ČEP, protože slovo "nepromešká Boží milost" nejlépe vystihuje teologické napětí v listu Židům -- výrazy "nebyl zbaven" či "nepřipravil se o" evokují spíše, že člověk Boží milost už jednou vlastnil. Souvisí to s tím teologickým pohledem, že ten, kdo Boží milost už jednou získal, nemůže ji nikdy ztratit (jak říká Ronnie Stevens, jedna vteřina té správné víry zaručuje, že strávíme s Bohem celou věčnost).

ČJB versus ČSP

• Poznámkový aparát: ČJB i ČSP jsou vydávány zejména s poznámkovým aparátem, který je obsáhlejší u ČJB asi o 400 stran (po vypuštění deuterokanonických knih z tohoto srovnání, které v překladu ČSP nejsou uvedeny), z toho asi 200 stran tvoří obecné úvody k jednotlivým knihám (které v ČSP vůbec nejsou), o 200 stran více je poznámek ČJB. Ze srovnání poznámkového aparátu ČJB a ČSP vyplývá několik věcí:
  
  a) Poznámky ČJB nemají takovou úctu k historii jako poznámky ČSP. Je vidět, že poznámky ČJB jsou o 40 let starší, a tedy pochází z doby, která byla krajně skeptická k historické věrohodnosti Bible. I když Jeruzalémská škola byla též zřízena s úmyslem pěstovat vědecký pohled na Bibli, skepse k některým věcem je v poznámkách patrná. Proto je historická kvalita poznámek srovnatelná s kvalitou poznámek ČEP a výkladové poznámky ČSP oba předchozí překlady z tohoto hlediska jasně předstihují. Příkladem je teorie dokumentů E, J, D, P. Přestože se jedná pouze o teorii, je celý text Pentateuchu přesně rozdělen na tyto údajné prameny, i když toto dělení představuje pouze názor jedné skupiny biblistů (Gordon Wenham: Genesis (1987 , 1994) podává jiné dělení, vřele doporučuji přečíst jeho knihy). Tato skutečnost mne nejprve mrzela, ale pak jsem si uvědomil, že aspoň čeští čtenáři mohou prozkoumat, jak je ta teorie dokumentů vlastně tvrdohlavá, když si dovoluje rozlišovat různé prameny jen na základě různého oslovení Boha nebo na základě střídání rodokmenů a vyprávění. Podle mne by mohlo střídání děje a rodokmenů v knize Genesis být literárním záměrem jednoho autora, a nikoli sestavením textů dvou různých autorů z různých dob.
  
  Nebo další příklad: Exodus 2,10, egyptská princezna nazývá dítě "Móše" (vytahující), neboť "jsem jej vytáhla" (mešítíhú) z vody. Autoři francouzské JB si mohli poznámku "Jenže faraonova dcera hebrejsky neuměla" odpustit: i když "Móše" znamená v egyptštině "syn", jsou si skutečně jisti, že princezna nikdy nepochopila narážku na hebrejský význam jména (při kontaktech s Mojžíšovou hebrejskou matkou měla k tomu příležitost; je též možné, že jménem Moše jej nazvala jeho skutečná matka, a faraonova dcera toto jméno pak přijala též, protože mělo vhodný egyptský význam)? I ČSP uvádí nějaký výklad, ale je ve svém tvrzení skromnější a uvozuje jej slovem "pravděpodobně", což je v této situaci více než vhodné.
  
  b) Poznámky ČJB mluví ještě více než ČSP o rozdílu mezi původním hebrejským textem Staré smlouvy a novější Septuagintou (= překladem Staré smlouvy do řečtiny). Tyto poznámky mohou být obohacením pro ty, co se chtějí zabývat vlivem septuaginty na překlady Bible (nastíněno v knize Jana Hellera Hlubinné vrty (2007), českému čtenáři snad též bude dostupný slovenský překlad Bible, který nově vzniká od slovenských autorů a kde je u staré smlouvy paralelně uveden překlad původního Mazoretského textu a překlad Septuaginty (ukázka zde) -- ale v poznámkách ČJB už hotovo pro celou Bibli - i když selektivně a v menším měřítku, než slovenský překlad v uvedeném odkazu).
  
  c) Přesto jsou některé literární poznámky obohacením -- např. v listu Efezským a i v mnoha dalších biblických knihách poznámky ČJB usilují o vytvoření osnovy listu (poznámky ČJB konkrétně k listu Efezským se snaží podat jakýsi přehled požehnání, které křesťané získávají od Boha vírou v Krista), což není v poznámkách ČSP až tak patrno, toto autoři ČSP spíše ponechali na další komentářovou literaturu.


• Přesnost překladu: Autoři ČJB si nevytyčili jako primární cíl přesnost jednotlivých slov, ale srozumitelnost jednotlivých vět. Proto je někdy překlad konkrétních slov volnější než ČSP. Na mnoha místech je ovšem ČJB velmi přesným doplněním či alternativou překladu ČSP. Překlad ČSP je ovšem ve své doslovné přesnosti vyváženějším. Několik příkladů:
  
  
  • Žalm 1,1 (ČSP): Blahoslavený je muž, který nežije podle rady ničemů ...
  • Žalm 1,1 (ČJB): Šťastný muž, jenž nedbá rady bezbožníků ...
  
  ČSP je jednoznačně přesnější než ČJB ve slovech "blahoslavený" (ČJB: "šťastný" je novější verze, ze které zmizelo původní "blaho, blaženost") a "ničema" (ČJB: "bezbožník" není přesný překlad, protože v hebrejském originálním slovu je obsaženo rozbíjení a ničení (Božího řádu));
  
  
  • Žalm 2,5 (ČSP): Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je vyděsí.
  • Žalm 2,5 (ČJB): Rozhněvaný k nim pak promlouvá, ve svém rozlícení je děsí.
  
  ČJB zde uvádí velmi zajímavou variantu překladu, kterou neobsahuje žádný dostupný překlad Bible do češtiny: zcela legitimně překládá imperfekta přítomným, a nikoli budoucím časem; nedokonavostí překládaných sloves je přesnější než ČSP (nebo minimálně oprávněnou variantou k překladu ČSP).
  
  
  • Žalm 5,4 (ČSP): Hospodine, ráno uslyšíš můj hlas. Ráno ti připravím oběť a budu očekávat.
  • Žalm 5,4 (ČJB): Jahve! Zrána slyšíš můj hlas; zrána pro tebe konám přípravy a zůstávám ve střehu.
  
  Překlad "ráno ti připravím oběť" je obtížný, protože v hebrejském originále je řečeno "ráno ti připravím", ale není uveden předmět; to různé překlady řeší různě: oběť (ČSP, ČEP ... motivováno připravením dříví pro zápalnou oběť např. v Gn 22,9 či Lev 1,7), žádost či své prosby (BK, B21, SNC ... motivováno vyložením slov např. v Iz 44,7), nebo poctivě přizná, že předmět není uveden (ČJB: ráno pro tebe konám přípravy) -- v tomto ohledu je ČJB nejpřesnější.
  
  
  • Efezským 1,17 (ČSP): aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal Ducha moudrosti a zjevení v pravém poznání jeho samého
  • Efezským 1,17 (ČJB): Kéž vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dá ducha moudrosti a zjevení, díky němuž byste ho opravdu poznali!
  
  ČSP se nenechá zlákat k volné formulaci věty, třebaže "v pravém poznání jeho samého" není zrovna čtivé navázání, je to přesně obsah originálu, a tak přesnější než "díky němuž byste ho opravdu poznali".
  
  
  • Efezským 2,14 (ČSP): Neboť on je náš pokoj; on oboje učinil jedním a zbořil rozdělující hradbu, ve svém těle zrušil nepřátelství ...
  • Efezským 2,14 (ČJB): Vždyť právě on je naším pokojem, on, který z dvojího lidu udělal jeden jediný tím, že zbořil přehradu, jež je oddělovala, zrušil ve svém těle nenávist ...
  
  ČJB nahrazuje doslovné "oboje" (ČSP) výrazem "z dvojího lidu" pro lepší srozumitelnost, místo "hradbu" (ČSP) uvádí méně obvyklou "přehradu" (= hrazení, dělící příčku), místo "nepřátelství" (ČSP) uvádí jako alternativu původ nepřátelství, a to je "nenávist".

Závěrem