o autorech stránek
articles in English
rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy
Izajáš

Matouš
Marek
1. list Korintským
Efezským
Zjevení

Bible v mobilu
české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro Bibli
základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible poznámky k Bibli
různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse
Augustin o Janovi

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika
Starší články:

2023
2022
2021

nejnovější příspěvky
do diskuse:


Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w

Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone

Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci.

Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji

Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :)

Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo

Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA

Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o




P02: agnosticismus, skepticismus, věřismus


Břetislav Fajmon 8.6.2024

Toto je druhý článek v sérii Poznámky k Bibli, a druhý článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 7-10 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie jsou testové otázky -- v levém sloupci nejprve zodpovězte otázky (se zakrytým pravým sloupcem), u každé je právě jedna z variant správná (teprve pak se podívejte do pravé části na zhodnocení odpovědí): Pokud jsou odpovědi nejasné, nevadí, otázky jsou jen pozváním ke studiu daných pojmů, v následujících článcích snad budou vyjasněny.

otázky na téma: agnosticismus, skepticismus, věřismuszhodnocení odpovědí
3) Agnostik by nepřijal, že Ježíš Kristus je Bůh, protože
  • 3a) věří, že nemůže poznat, že je to pravda;

  • 3b) věří, že nemůže dokázat, že je to pravda;

  • 3c) věří, že nemůže ověřit pozorováním, že to je pravda.
  • ad 3a) ano, agnostici věří, že nic nelze poznat;

  • ad 3b) ne, o důkazu by mluvil racionalista (postoj (g) níže), nikoli agnostik;

  • ad 3c) ne, o nemožnosti ověřit pozorováním by mluvil fakticista (postoj (e) níže), nikoli agnostik;
4) Vyberte zhodnocení tohoto výroku: Všichni musíme něčemu věřit -- proto zkus věřit Bibli.
  • 4a) Výrok je dobrou výzvou, protože vždy musíme něčemu začít věřit.

  • 4b) Výrok není dobrou výzvou, protože správně máme začít věřit Ježíši Kristu, ne Bibli.

  • 4c) Výrok není dobrou výzvou, protože pak by muslimové stejně dobře mohli vyzývat, abychom věřili Koránu.
  • ad 4a) ne; nelze jen slepě začít věřit (věřismus), nejdříve musíme prokázat, že předmět víry je nepopiratelný (viz postoj (h) níže);

  • ad 4b) ne; nelze jen slepě začít věřit (věřismus), i kdybychom věřili té nejlepší osobě nebo věci; nejdříve musíme prokázat, že předmět víry (Ježíš Kristus i Bible) je nepopiratelný (viz postoj (h) níže);

  • ad 4c) ano; výrok není dobrou výzvou, protože pak by stejně dobře muslimové mohli vyzývat, abychom slepě věřili Koránu, nebo mormoni, abychom slepě věřili knize Mormon.

Podle přístupu ke hledání pravdy můžeme společně s Davidem Dewittem rozeznat osm způsobů, jak lidé ověřují, když někdo tvrdí, že něco je (absolutní) pravda. Nebude se jednat o světové názory, ale spíše jen o způsoby, jak zjišťujeme, zda nějaký světový názor je pravdivý. Říkejme těmto způsobům poznání třeba postoje. V tomto článku se krátce zamyslíme nad prvními třemi -- agnosticismem, skepticismem, věřismem.

Postoj a) Agnosticismus: pravdu nelze poznat

Tento postoj bývá často zaměňován s ateismem, ale pozor, jedná se o jiné kategorie: ateismus je světonázor (níže viz článek P06), kdežto agnosticismus je postoj, jak nějaký světonázor zhodnotit. Slovo a-gnosis znamená "ne-poznání", tj. agnostikové tvrdí, že svět kolem nás se tak mění, že pravdu o světě jako celku a pravdu o Bohu nelze poznat.

Agnosticismus je ovšem postoj, který vyvrací sám sebe: jestliže pravdu o Bohu nelze poznat, jak jsme mohli poznat pravdu, že o Bohu nic nelze poznat? Agnostikovi bychom mohli říci: Proč se držíte agnosticismu? Poznal jste, že je pravdivý? ALE to je v rozporu s vaším postojem, že nic o Bohu nelze poznat. Podvádíte, když jste získal něco, co tvrdíte, že získat nelze.

Agnostici mají pravdu v tom, že naše poznání je jen syntézou (spojením pohledů) proměňujícího se světa, který pozorujeme -- ale ikdyž tato syntéza vjemů vidí jen část pravdy o Bohu, ale to neznamená, že nelze o něm poznat žádnou pravdu.

Na druhé straně, agnosticismus je možná dobrý začátek. Přiznat si, že o Bohu nemáme jasno, je prvním krokem ke hledání odpovědí. A někteří agnostici i možná připouští existenci Boha, ale nejsou si jisti, jak by se o tom mohli přesvědčit.

Postoj b) Skepticismus: o pravdě vždy musíme pochybovat

Tento postoj je blízko agnosticismu, jestliže tvrdí, že vždy se musíme zdržet úsudku. Jako důvod uvádějí skeptikové například to, že poznání přichází skrze smyslové vjemy a naši mysl, ale mysl se učí na základě zvyklostí, tj. její závěry vždy musíme zpochybnit.

Podobně jako agnosticismus, i skepticismus je ve svém silné formě mylný, protože vyvrací sám sebe. Silnému skeptikovi lze říci: Když máme o všem pochybovat, jak je možné, že jste nepochyboval o výroku, že máme o všem pochybovat, a bez výhrad jste ho přijal? Tedy silný skeptik by měl začít být skeptický i vůči svému skepticismu. vždy se zdržet úsudku znamená, že se máme zdržet úsudku i ohledně výroku, že se vždy máme zdržet úsudku, ale přitom už jsme učinili úsudek -- silný skepticismus je nemožný.

Na druhé straně, slabá forma skepticismu je asi užitečná -- ubráníme se tak například věřismu (viz postoj (c) níže), který přijímá náhledy, aniž by jejich hodnověrnost prozkoumal. Paní Erika Vonková ve svém kursu Úvod do filosofie (Moodle MU Brno, kapitola 1) mluví o skepsi jako o zdravém postoji, kterým by měl projít každý náš předpoklad a tvrzení. Dodává ovšem: "U skepse však rozumný člověk nezůstává -- po skeptické zkoušce by to, co skepsí projde jako nezpochybnitelné, mělo být konstruktivně rozvinuto". A to je přesně cesta, kterou naše argumentace směřuje: o postoji (h) nezpochybnitelnosti či nepopiratelnosti budeme mluvit v některém následujícím článku.

Postoj c) Věřismus: pravdě musíme věřit

Tento postoj odkládá rozumový úsudek o pravdě a činí skok víry. Víra přichází shora: "Někteří pochybují, že Bible je pravdivá, já jsem se rozhodl jí věřit, a co ty? Věř, jen věř, nic není nemožné pro toho, kdo věří."

Předchozí a podobné výroky možná mají v určitých souvislostech své místo, ale ne jako jediný základ světonázoru. Je asi normální věřit, "protože věří můj nejlepší kamarád" nebo "protože věří moji rodiče" -- v určité fázi našeho života toto ovšem nestačí a potřebujeme dát nejen druhým, ale především sami sobě důvody pro svou víru. Říkat "věřím, protože věřím", nám jednou přestane stačit. Abychom mohli důvěřovat druhým nebo Bohu, potřebujeme vždy dát své víře obsah: "Věřím, že ..." -- začínám důvěřovat nikoli slepě, ale proto, že jsem nějaké věci prozkoumal a shledal je pravdivými.

Tedy pravda určuje naši víru. Kdyby tomu bylo naopak, prohlašovalo by se za pravdivé to, čemu lidi věří, tj. pravda by byla určovaná podle víry ... pak by ovšem nebyl rozdíl mezi smyslem a nesmyslem (protože řada lidí věří nesmyslům), mezi zdravím a šílenstvím (protože řada lidí věří šíleným věcem).

Jedna věc souvisí se čtením Bible a asi by bylo dobré na ni upozornit: David Dewitt mluví o Karlu Barthovi jako o tom, kdo ač významný teolog, praktikoval skok víry v určitém smyslu při křesťanském výkladu Bible, když mluvil o tom, že naše porozumění Bibli je prací Ducha svatého. Anthony Thiselton si u Bartha všímá důrazu (Thiselton 1980, Two Horizons, str. 88-90) na to, že porozumění mezi Bohem a člověkem v Bibli jako slovu od Boha může být realizováno jen za působení Ducha svatého. Tento důraz je správný a musí zaznít i v tomto článečku, ale Barth podle Thiseltona i druhých zachází příliš daleko, když říká, že Boží slovo může zastavit a osvítit člověka jako pravda a realita jen tehdy, jestliže jedná proti jeho přirozené schopnosti porozumět.

Z Barthova výroku se zdá, jako by nás vyzýval, abychom při čtení Bible odložili svůj rozum; Barth by snad tuto výzvu určitě odvolal, že to neměl na mysli obecně, ale jen v určitých konkrétních souvislostech. Thiselton, aby vyjasnil situaci, cituje Wolfharta Pannenberga: Apoštol Pavel určitě při svém šíření a podpoře křesťanské víry ve svých promluvách spojoval práci argumentů i práci Ducha -- jeho promluvy se spoléhaly na Ducha, ale určitě nebyly bez obsahu. Pavel důvěřoval Duchu, ale to mu nebránilo přemýšlet a argumentovat. Chápeme tedy, že Duch pracuje skrze tyto věci, nikoli nezávisle na nich.

Aspoň tolik tedy o Barthově myšlence a jejím vyjasnění -- snad by mělo být srozumitelné, že Pán Bůh chce, abychom při čtení Bible zvažovali její myšlenky a argumenty. Víra (a práce Božího Ducha) netvoří další cestu poznání nezávislou na našem porozumění.

zpět na sérii: Poznámky k Bibli


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: