Julie Krbušková: Exodus
Exodus:

úvodem

01 02 03 04
05 06 07 08
09 10 11 12
13 14 15 16
17 18 19 20
21 22 23 24
25 26 27 28
29 30 31 32
33 34 35 36
37 38 39 40

vznik knihy
stručně obsah
poselství
promluvy
přehled literatury

Souhrnně v pdf souboru:

Poznámky


Exodus 14


1Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2"Řekni lidu Izraele, ať se obrátí a utáboří u Pí-chírótu, mezi Migdólem a mořem naproti Baal-sefónu. 3Farao si řekne, že bloudíte v zemi a svírá vás poušť. 4Zatvrdím jeho srdce a bude vás pronásledovat -- ale oslavím se na něm a na jeho armádě, aby Egypťané poznali, že já jsem Hospodin."

Lid Izraele poslechl Hospodina. 5Panovníkovi Egypta bylo oznámeno, že Izrael uprchl. Farao i jeho služebníci obrátili své srdce proti nim: "Co jsme to udělali, že jsme je propustili z našich služeb?" 6Farao zapřáhl za vůz a vzal s sebou svůj lid, 7šest set nejlepších vozů i všechny ostatní egyptské vozy s jejich veliteli. 8Hospodin zatvrdil srdce faraona a panovník Egypta začal pronásledovat lid Izraele, který vítězně odcházel. 9Farao se všemi svými vozi, koňmi, jezdci a s celou svou armádou dostihli lid Izraele tábořící u moře u Pí-chírótu, naproti Baal-sefónu.

10Když se farao přiblížil a lid Izraele spatřil, jak egypťané jedou za nimi, dostali velký strach a volali k Hospodinu. 11Řekli Mojžíšovi: "Což nebylo v Egyptě dost hrobů, žes nás vyvedl zemřít až na poušť? Proč jsi nás vyváděl z Egypta? 12Už v Egyptě jsme ti říkali, abys šel pryč, že chceme sloužit Egyptu -- je pro nás lepší sloužit Egyptu než zemřít na poušti."

13Mojžíš řekl lidu: "Nebojte se -- stůjte pevně a sledujte Hospodinovu záchranu, ke které vás dnes přivede. To, co se dnes stane Egypťanům, už nikdy znovu neuvidíte. 14Hospodin bude bojovat za vás, tak ztichněte."

15Hospodin řekl Mojžíšovi: "Co mne voláte? Řekni lidu Izraele, aby vyrazili. 16Ty zvedni svou hůl a vztáhni ruku nad mořem a rozděl je, aby lid Izraele prošel přes pevnou zem prostředkem moře. 17Já zatvrdím srdce egypťanů, kteří potáhnou za nimi, a oslavím se na faraonovi i na celé jeho armádě, vozech a jezdcích. 18Tehdy Egypt pozná, že já jsem Hospodin."

19Posel Boží, který šel před táborem Izraele, se přesunul, aby šel za nimi, a též oblakový sloup se postavil za ně 20mezi tábor Izraele a tábor egypťanů, aby vytvořil tmu pro egypťany a dával světlo lidu Izraele v tu noc, takže se jedni k druhým během noci nepřiblížili. 21Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal po celou noc moře silným východním větrem a proměnil je v pevninu, kolem které se vody otevřely. 22Lid Izraele vešel na pevnou zem mezi vodami, ze kterých se utvořily stěny nalevo i napravo. 23Egypťané je pronásledovali a všichni faraonovi koně i jezdci na vozech vjeli na pevninu uprostřed vodních stěn. 24Při ranní hlídce pohlédl Hospodin na tábor egypťanů ze sloupu ohně a kouře a způsobil v něm rozruch 25tím, že kola vozů vytrhl z náprav, takže je vezli jen s obtížemi. Egypťané si řekli: "Utečme raději před Izraelem, protože Hospodin bojuje za ně proti nám."

26Tehdy řekl Hospodin Mojžíšovi: "Vztáhni ruku nad moře, a vody se vrátí zpět na egypťany s jejich vozy i jezdci." 27Možíš vztáhl za rozbřesku ruku nad moře a vody se vrátily zpět na své místo. Egypťané utíkali, ale Hospodin je smetl do moře. 28Vody se zavřely nad vozy s jezdci i nad celou faraonovou armádou, která vešla doprostřed moře -- nezůstal z nich nikdo naživu. 29Ale lid Izraele přešel po pevné zemi mezi vodami, které měli jako stěny nalevo i napravo. 30V ten den Hospodin zachránil Izrael před mocí Egypta. Izrael viděl mrtvé egypťany na břehu moře 31a poznal velkou moc, kterou Hospodin prokázal na Egyptu. Synové Izraele měli bázeň před Hospodinem a složili svou důvěru na něj i na jeho služebníka Mojžíše.



Můj vlastní pracovní překlad. © Břetislav Fajmon 2014 (můžete volně šířit s uvedením odkazu na tuto www stránku).

Komentářové poznámky


Břeťa Fajmon, 26.11.2014

Několik slov ohledně geografie cesty Exodu: základní interpretační dělení je určeno dvěma otázkami, které spolu souvisí: a) kde se nachází místo u Pí-chírótu naproti Baal-sefónu, o kterém mluví Ex 14,2; b) kde se nachází hora Choréb = Sinaj, Boží hora, ke které slíbil Hospodin v Ex 3,1-12, že přivede Izrael.

ad a) Je Rákosové moře, které lid Izraele přešel za pomoci Hospodinova zázraku, dnešním Suezským zálivem nebo Akabským zálivem Rudého moře? Většina tradičních interpretací umisťuje přechod Izraele přes moře a zkázu faraonova vojska do Suezského zálivu (nebyly zde nalezeny žádné důkazy v usazeninách, ale po třech a půl tisíci let by to bylo pochopitelné). Dokument [23] nabízí některé důkazy pro umístění těchto událostí do Akabského zálivu -- je zde jedno sugestivní místo, ke kterému existuje jediná přístupová cesta horským kaňonem k moři, na jehož dně byly nalezeny korálové útvary tvarem připomínající kola a rozbité vozy (výzkum probíhal v letech 1997-2000).

ad b) Podle Bible se Mojžíšovi ukázal Hospodin v hořícím keři u hory Sinaj = Choréb (viz Exodus 3,1-12) a slíbil mu, že poté, co vyvede Izrael z Egypta, budou Bohu sloužit na dané hoře. Kde se ovšem v tom okamžiku nacházel Mojžíš -- byl v Arábii, tradičním území obývaném Midjánci, nebo na Sinajském poloostrově? Dokument [23] navrhuje jednu konkrétní polohu hory Sinaj v Arábii, tradiční výklady, např. prezentované Kennethem Kitchenem ([25]), nabízí několik hor na Sinajském poloostrově.

Spojíme-li interpretaci otázek a)+b) dohromady, přechod skrze Akabský záliv by dával smysl, protože možnost polohy hory Sinaj na území východně od zálivu lze brát v úvahu. Tomu by odpovídaly některé archeologické nálezy prezentované v dokumentu [23] (v angličtině též podstatnou část dokumentu naleznete na Youtube ... video 01). Na druhé straně je docela možné, že kočovní Midjánci, ke kterým se přidal Mojžíš, se nacházeli v dolní části Sinajského poloostrova -- to by znamenalo, že není nutné hledat důkazy pro výskyt hory Sinaj mimo Sinajský poloostrov. Časové hledisko nám příliš nenapovídá o výskytu hory Sínaj, protože umístění v jižní části Sinajského poloostrova nebo v Arábii za Akadským zálivem odpovídá údaji o čtyř týdnech cesty (Ex 16,1) v obou případech. Další detaily v těchto dvou otázkách musíme nechat na budoucích archeologických nálezech a jejich interpretaci. Přechod přes Rákosové moře a následná zastávka opět u Rákosového moře (Numeri 33,11) téměř vylučuje kombinaci přechodu Suezského zálivu a horu Sinaj v Arábii, na druhé straně nezvratný průkaz přechodu Akabského zálivu by potvrdil interpretaci hory Sinaj v Arábii a vyvrátil polohu Sinaj na Sinajském poloostrově. Video 01 (stopáž cca 22:00 a dále) prezentuje důvody, které se pro horu Sínaj v Arábii zdají atraktivní:
  • Historik Filo mluvil o hoře Sinaj na jih od Palestiny; též apoštol Pavel v Novém Zákoně (Galatským 4,25) mluví o hoře Sinaj v Arábii, a to obecně v 1.století znamenalo dnešní Saudskou Arábii. Josefus (stopáž 27:00) umisťuje horu Sinaj blízko města Midján.
  • Švédská archeoložka Viveka Pontén v roce 1997 mluví o hoře Jebel Al Loz v dnešní Arábii jako příhodné hoře, protože vrch hory je černý -- to odpovídá Deuteronomiu 9,18, kde je řečeno, že Bůh sestoupil na horu v ohni.
  • Na úpatí hory jsou zbytky velkých kamenů svědčící o oltáři, a též i malby na těchto kamenech. Jedna z maleb je malba býka v egyptském stylu zobrazování těchto býků. Blízko je velká planina, kde by mohlo přebývat i několik desítek tisíc lidí. Území je ohrazeno a nikdo zatím nezískal právo na archeologický výzkum.
Též jsou sugestivní i zmínky o přechodu moře v Aqabském zálivu (video 01, od stopáže cca 35:00), atraktivní jsou tyto důvody:
  • Moře v zálivu je dostatečně hluboké, i několik desítek metrů; zatímco by přechod na tomto místě byl opravdu zázrakem (o čemž svědčí Bible, že vody na obou stranách cesty byly stěnami), spolehlivě by se v něm utopila i velká armáda. Přístupová cesta existuje jen jediná -- Izrael z tohoto místa skutečně nemohl utéci před egyptskou armádou, ale též egyptská armáda by nemohla vodu nijak obejít na druhou stranu.
  • Na dně možné cesty meřem je písek, který by dovolil přechod i velké skupině lidí.
  • Na dně možné cesty jsou korály obrostlé kolem struktur vyrobených člověkem, jako jsou kola (jejich disky, paprsky kol), osy kol, kola nasazená na osu v úhlu 90 stupňů, apod. Tyto útvary jsou po celé délce 10 km dlouhé cesty mořem, což odpovídá svědectví Bible, že Izraelci viděli mrtvé Egypťany i na svém břehu poté, co přešli. V těchto korálových útvarech byl detekován kov, což odpovídá kolům s kovovými středy, do kterých byly zasazovány jednotlivé paprsky kol.
  • Bylo nalezeno i stříbrné kolo v hloubce asi 60 m pod hladinou, které odpovídá kolům egyptských vozů 18. dynastie vládců (1580-1320 př.n.l.).
Video 02 uvádí, že možná měl Josef v Egyptě jméno Imhotep, a byl to ten, kdo za vládce Džosera ve staré říši byl stavitelem pyramid. To se mi zdá velká troufalost tvrdit, protože Imhotep žil 2650 př.n.l., tj. cca o tisíc let dříve než Josef -- tento údaj snižuje hodnověrnost videa 02. Nicméně to dobře ilustruje praxi egyptských faraonů, že schopní lidé dostali pozici první po panovníkovi, podobně jako o tisíc let později Josef. Ve videu 02 jsou též dobře znázorněna sila na úschovu zrní v Egyptě, která mohla být podobná těm, co použil Josef kolem roku 1700 př.n.l. Od stopáže 6:01 je ve videu 02 uvedena hypotéza, že egyptské jméno Mojžíše mohlo být Tutmose II., a z podobizen je to potvrzeno charakteristickým židovským ostrým nosem tohoto panovníka Egypta -- zatímco na takový dohad má každý právo a je to možné datování Mojžíšova života, každý očekává další důkazy tohoto tvrzení, nejen to, že profil sochy má ostrý nos; video 02 jsem uvedl zejména z důvodu prezentace těch detailů alternativní cesty exodu, které nejsou prezentovány ve videu 01: i) mapa alternativní cesty exodu, která zobrazuje Etham v blízkosti Aqabského zálivu a vysvětlení, co to byl Migdól v Exodu 14,2, (stopáž 11:30-14:00), ii) existence hebrejského památného sloupu na obou stranách zálivu (od stopáže 15:40); iii) fakt, že na dně Aqabského zálivu byly též nalezeny koňské podkovy a lidské kosti, včetně lidských kostí obrostlých korály (stopáž 21:42-22:22) -- ALE zbytek dokumentu se mi nelíbí, protože je zavádějící a neprezentuje další věci dostatečně podrobně;

Při výkladu Ex 14,2 je důležité též sloveso "obrátili se" v Ex 14,2 -- obrátili se a šli kam? Při interpretaci Rákosové moře = Suezský záliv "obrátili se" znamená začali se vracet na území Egypta a byli utábořeni na západ od Suezského zálivu v okamžiku, kdy je dohnalo egyptské vojsko. Při interpretaci Rákosové moře = Akabský záliv by "obrátili se" v Ex 14,2 znamenalo "obrátili se z tradiční cesty do Midjánu, která obchází Akadský záliv, do hornaté pouště na západním břehu Akadského zálivu, ze které neexistuje žádná cesta ven".

Diskuse o obou otázkách bude asi pokračovat, protože najít většinu zeměpisných míst po třech a půl tisících letech je téměř nemožné. K nejasnosti přispívá též strohost biblického záznamu. Vyrazili z Ra`msés do Sukkót (Ex 12,37); nešli nejkratší cestou (Ex 13,17); šli pouští k Rákosovému moři (Ex 13,18) -- znamená to, že před přechodem Rákosového moře už přešli Sinajskou poušť? Utábořili se u Étam na okraji pouště (Ex 13,20) -- jako Étam je označována poušť na části Sinajského poloostrova (přešli už poušť Étam, nebo je teprve přechod čeká? Video 02 (viz minutu 11:08) zpracovávající zprávy archeologů už umisťuje Etham za poušť do blízkosti Akabského zálivu); obrátili se (Ex 14,2) ... Rákosové moře blíž Egyptu se zdá být lépe mapovatelné faraonem a jeho lidmi; na druhé straně je celkem možné, že i kdyby už byl Izrael v hloubi sinajského poloostrova, i tak farao poslal zvědy, aby sledovali jejich pohyb. (článek Vznik a historicita knihy Exodus zasazuje celou diskusi do širšího rámce)

V každém případě můžeme říci, že způsob, jakým Bůh vedl lid Izraele, se zdál faraonovi zvláštní (Ex 14,3) -- jejich "obracení" se mu zdálo blouděním a možná uspíšilo jeho rozhodnutí, že Izrael je v pasti a bude možné jej vojensky snadno zlikvidovat či diplomaticky přinutit, aby se vrátili do otroctví Egypta. Srovnání armády Izraele (Ex 12,37 -- šest set malých jednotek schopných boje) s faraonovou armádou (Ex 14,6-9 -- šest set vybraných, nejkvalitnějších vozů, dále koně, jezdci a pěší armáda) jednoznačně naznačuje drtivou převahu Egypta -- převahu ve výzbroji (šest set vozů proti šesti stům malých pěších jednotek), převahu v počtu bojovníků ([23]: historik Philo odhadoval armádu Egypta na 250 tisíc mužů) lze odhadnout na desetinásobnou, ale možná že tato převaha byla ještě větší, co se týká bojovníků Izraele schopných boje. Pro většinu z lidu Izraele se nabízel jediný závěr: když se dívají na to, co mají před očima (velikost egyptské armády a svou pozici, kdy nemohou nikam utéci -- před sebou moře, za sebou egyptskou armádu), nabízí se jim jen jeden závěr, a sice že je čeká jednoznačná porážka a fiasko celé jejich výpravy. Vychází najevo jejich pochybnosti o celé akci, které byly v jejich srdci už v Egyptě.

Proč je faraonovi v Ex 14,5 řečeno, že lid Izraele uprchl -- copak on to neví (viz [1], str. 271)? Ale ví, jenže možná počítal s tím, že poté, co se Izrael vzdálí tři dny cesty a obětuje Hospodinu, vrátí se zase zpět. Jenže Bůh ani Mojžíš nikdy neřekli, že se plánují vrátit zpět (např. Ex 5,1-3) -- nyní chce Izrael sloužit Hospodinu i dál a půjdou tam, kam je Hospodin povede.

Ex 14,13-31: Nyní Bůh jednoznačně potvrdil to, co řekl už Jákobovi v Genesis 32,29, že totiž jis-rá-:él = zápasí Bůh -- Bůh sám nyní bude zápasit za Jákobovy potomky, které hebrejský doslovný text velmi expresívně nazývá v průběhu celého Starého Zákona "synové Izraele". Bůh bojuje za Izrael v situaci, kdy z jejich lidského pohledu už neexistuje řešení, ocitli se v pasti, v situaci, ze které není úniku. Srdce lidu Izraele není v této chvíli moc šťastné, protože vidí jen dvě alternativy -- otroctví Egypta, nebo smrt na poušti; zapomněli, že při hodu pesachu (Exodus 12) Bůh jednoznačně potvrdil, že je dovede až do slíbené nové země, kterou se jim chystá dát. Jejich vnitřní zrak víry má krátký horizont. Na rozdíl od knihy Daniel, kdy jistí lidé, co uctívají Hospodina, když jim je vyhrožováno, že pokud neodvolají, budou hozeni do rozpálené pece, reagují takto (Daniel 3,17-18 v překladu B21): "Jestli nás Bůh, kterého ctíme, bude chtít zachránit, zachrání nás z rozpálené ohnivé pece i ze tvé moci, králi. A i kdyby ne, vezmi na vědomí, králi, že tvé bohy ctít nebudeme a zlaté soše, kterou jsi vztyčil, se nepokloníme." Nyní národ Izraele na začátku své historie se chce raději vrátit do Egypta, než by pořád následoval "neuvěřitelné" Hospodinovo vedení -- události exodu nejsou těžko přijatelné jen pro nás dnes; ony byly těžko přijatelné i pro samotné lidi, kteří se ho zúčastnili.

Bůh ovšem bojuje za Izrael, i když oni ztrácí víru a nevidí východisko. Bitva Hospodina s Egyptem uzavírá celý kruh -- kdysi v Ex 1 házeli Izraelské děti do vody, aby je zabíjeli; nyní jsou vhozeni do vody vojáci Egypta a nacházejí v ní smrt. Ve stejné souvislosti pokračuje i motiv bázně a strachu z Exodu 2: Izrael se bojí Egyptského vojska (Ex 14,10); egypťané uprostřed moře vidí, že Hospodin bojuje za Izrael (Ex 14,25), a poté, co Hospodin poráží přesilu Egyptské armády, se Izrael začíná bát Hospodina (Ex 14,31), jehož moc je větší než moc Egypta. Bázeň Izraele nachází ten správný rozměr: souvisí s poslušností (též Ex 9,20-21); egyptské rány měly prokázat Hospodinovu moc a vzbudit bázeň v srdci faraona a jeho dvora (Ex 9,30); nicméně Bůh vzbudil svou záchranou bázeň v lidu Izraele, který v něj sloužil svou důvěru.

Souvislost s Novým zákonem: Provedení vodou je též hlavním předobrazem budoucího křesťanského křtu. K té klíčové události historie, vysvobození z moci ďábla a hříchu, totiž už v historii došlo v životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Pro každého, kdo tomu věří, je křest vhodným vyjádřením a oslavou víry -- stejně jako Izrael byl vyveden z Egypta, aby sloužil Bohu, člověk dnes je provedený křtem, aby vyjádřil svou odpověď na Hospodinovo pozvání jej následovat a žít s ním.

Musíme mít neustále na mysli, jaká je povaha svobody. Izrael byl vysvobozen z bezpráví do života ve spravedlnosti. Podobně i dnes nás Bůh vysvobozuje z hříchu do spravedlnosti, z bezvládí či krutovlády k té správné vládě. Bůh svými činy Izraeli otevřel oči -- kromě varianty otroctví Egypta a varianty zahynutí v boji s těžkostmi je zve ke třetí variantě: aby se nechali vést jím každý den až do cíle (slíbené země), dovolili mu být jim Otcem (Ozeáš 11,1 v překladu B21: Když byl Izrael ještě dítětem, zamiloval jsem si jej; tehdy jsem povolal svého syna z Egypta), učili se od něj spravedlnosti a věřili, že on bude bojovat za ně. Kdysi byl Mojžíš prostředníkem mezi lidem Izraele a Hospodinem -- nyní je Ježíš Kristus v podobné roli mezi lidmi a Bohem Otcem (např. Efezským 1,5: Bůh nás s láskou přijal skrze Ježíše Krista k sobě za své syny a dcery).

následující: Exodus 15


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: