¹Mojžíš pásl ovce svého tchána Jitra, Midjánského kněze, a zahnal stádo za poušť, až přišel k Chorébu, Boží hoře. ²A ukázal se mu posel Hospodinův v plameni ohně uprostřed keře. Mojžíš viděl, že keř hoří, ale není stráven ohněm. ³Řekl si tedy: 'Odbočím a podívám se na ten velký úkaz, proč keř neshoří.'

⁴Když Hospodin viděl, že Mojžíš odbočil, aby si prohlédl keř, zavolal na něj zprostřed keře: 'Mojžíši, Mojžíši!'

'Zde jsem.'

⁵'Nepřibližuj se sem. Sundej si boty ze svých nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je svatou půdou. ⁶Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův.'

Mojžíš si zakryl tvář, protože se bál k Bohu pohlédnout. ⁷Hospodin řekl: 'Skutečně jsem spatřil utrpení svého lidu v Egyptě a uslyšel jejich křik, když je ponižují jejich drábové. Znám jejich bolesti ⁸a sestoupil jsem, abych je vysvobodil z moci Egypta a vyvedl je z té země do země dobré a prostorné -- do země oplývající mlékem a medem, na místo, kde nyní přebývají Kenaanci, Chetejci, Emorejci, Perizejci, Chivejci a Jebůsejci. ⁹Křik lidu Izraele vystoupil ke mně a viděl jsem útlak, kterým je Egypťané týrají. ¹⁰Proto tedy běž, posílám tě k faraonovi. Vyveď z Egypta můj lid, lid Izraele.'

¹¹Ale Mojžíš Bohu odpověděl: 'Kdo jsem já, abych mohl jít k faraonovi a vyvést z Egypta lid Izraele?'

¹²'Vždyť já budu s tebou. A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal: poté, co vyvedeš lid z Egypta, mi budete sloužit na této hoře.'

¹³Mojžíš se Boha zeptal: 'Až přijdu k lidu Izraele a řeknu jim ''Bůh vašich otců mne k vám poslal'', určitě se mne zeptají: ''Jak se ten Bůh jmenuje?'' Co bych jim měl odpovědět?'

¹⁴'JÁ JSEM TEN, KTERÝ JE. Řekneš potomkům Izraele: ''JÁ JSEM mne k vám poslal''. ¹⁵A ještě jim řekni: ''Poslal mne k vám Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův''. To je navždy mé jméno, kterým si mne bude připomínat generace za generací. ¹⁶Běž, shromáždi starší z lidu Izraele a oznam jim: ''Ukázal se mi Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, a řekl mi: Přišel jsem mezi vás a viděl jsem, jak s vámi v Egyptě jednají. ¹⁷Rozhodl jsem se, že vás vyvedu z utrpení Egypta do země Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, do země oplývající mlékem a medem''. ¹⁸Starší z lidu Izraele tě vyslechnou, půjdeš s nimi ke králi Egypta a oznámíte mu: ''Setkal se s námi Hospodin, Bůh Hebrejů. Proto tedy chceme jít na třídenní cestu do pouště a chceme tam přinést oběti Hospodinu, našemu Bohu''. ¹⁹Vím, že král Egypta vám nedovolí jít, dokud nebude silou přinucen. ²⁰Vztáhnu tedy svou ruku a budu bít Egypt neobyčejnými činy -- až potom vás pustí. ²¹A sjednám tomuto lidu přízeň u Egypťanů a až budete odcházet, nepůjdete s prázdnou. ²²Každá žena požádá svou sousedku či tu, která bude hostem v jejím domě, o zlaté a stříbrné předměty a o šaty. Dáte je svým synům a dcerám -- tak vypleníte Egypt.'

Komentářové poznámky