¹Hospodin řekl Mojžíšovi: "Jdi k faraonovi a pověz mu: 'Takto promluvil Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužili. ²Pokud je odmítáš propustit a stále je zadržuješ, ³hle, moje ruka sestoupí na tvoje stáda na polích -- koně, osly, velbloudy, dobytek i ovce zasáhne velmi těžký mor. ⁴Se stády Izraele budu však jednat jinak -- na rozdíl od stád Egypťanů nezemře nic z toho, co patří lidu Izraele.' ⁵A určil jsem též okamžik, kdy k tomu dojde: 'Zítra to vše vykonám v celé zemi.'"

⁶Následujícího dne Hospodin jednal přesně tak, jak řekl: Pomřela celá stáda Egypťanů, ale ze stád lidu Izraele nezemřel ani jeden kus. ⁷Farao poslal posly, kteří zjistili, že ze stád Izraele nic nezemřelo. Jeho srdce však zůstalo neoblomné a nepropustil lid Izraele.

⁸Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: "Vezměte si plné hrsti popela z pece a ať je Mojžíš rozpráší směrem k nebi před faraonovýma očima. ⁹Stane se z něj prach, jenž bude roznesen po celé egyptské zemi a způsobí vředy lidem i zvířatům, které budou pokryté hnisem." ¹⁰Vzali tedy popel z pece, přišli před faraona a Mojžíš popel rozprášil směrem k nebi -- a na lidech i u zvířat se objevily vředy pokryté hnisem. ¹¹Kouzelníci nebyli schopni stát před Mojžíšem kvůli vředům -- ty byly na nich i na všech Egypťanech. ¹²Ale Hospodin zatvrdil faraonovo srdce, který Mojžíše s Áronem nevyslyšel, jak Hospodin předpověděl.

¹³Hospodin řekl Mojžíšovi: "Brzy ráno vstaň, postav se před faraona a řekni mu: 'Takto promluvil Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužili. ¹⁴Proto nyní posílám všechny tyto pohromy na tvé srdce a proti tvým služebníkům a tvému lidu, abys poznal, že není nikdo jako já na celé zemi. ¹⁵Teď vztáhnu svou ruku, abych bil ranami tebe i tvůj lid, a budeš vyhlazen ze země. ¹⁶Dal jsem ti povstat, abych ti ukázal svou moc a rozhlásil své jméno po celé zemi. ¹⁷A ty se stále povyšuješ nad můj lid a nepropouštíš je. ¹⁸Hle, zítra sešlu velmi silné krupobití, jaké nikdy nebylo v Egyptě ode dne jeho založení až dodnes. ¹⁹Proto pošli pro svá stáda a odveď do bezpečí vše, co máš na poli. Na všechny lidi i zvířata, která zůstanou na poli a nebudou shromážděna do přístřešku, spadne krupobití a pomřou.'"

²⁰Ti faraonovi služebníci, kteří se báli Hospodinových slov, zahnali své otroky a stáda do přístřešků. ²¹Ale ti, co si nevzali Hospodinova slova k srdci, nechali své otroky a stáda na poli.

²²Hospodin řekl Mojžíšovi: "Vztáhni svou ruku k nebi, a nastane krupobití v celé egyptské zemi -- přijde na lidi, na zvířata i na všechny polní byliny v egyptské zemi." ²³Mojžíš vztáhl svou hůl k nebi a Hospodin seslal na Egypt hřímání a krupobití a na zem padaly blesky. ²⁴Krupobití a blesky, které řádily během něho, byly tak silné, že nikdy dříve nepřišlo něco podobného na egyptskou zemi od doby, co se z ní stal národ. ²⁵Krupobití udeřilo v celé zemi egyptské na vše, co bylo na polích, od lidí až po zvířata -- pobilo všechny polní byliny a polámalo všechny stromy na poli. ²⁶Nepřišlo jen na zemi Gošen, kde žil lid Izraele.

²⁷Farao si dal zavolat Mojžíše a Árona a řekl jim: "Nyní jsem zhřešil -- Hospodin je spravedlivý, ale já a můj lid jsme zlovolníci. ²⁸Proste Hospodina, aby ustalo to silné hřímání a krupobití -- pak vás opravdu propustím a nebudete už déle čekat."

²⁹"Jakmile vyjdu z města, pozvednu ruce k Hospodinu -- hřímání ustane a krupobití odejde, abys poznal, že země náleží Hospodinu. ³⁰Ale já vím, že ty ani tví služebníci ještě nebudete mít bázeň před Hospodinem Bohem." ³¹Len i ječmen byly potlučeny, neboť ječmenu dozrávaly klasy a len byl v květu. ³²Ale pšenice a špalda poničeny nebyly, protože dozrávaly až později. ³³Mojžíš odešel od faraona, vyšel z města, pozvedl ruce k Hospodinu -- a hřímání, déšť i krupobití ustalo. ³⁴Když farao viděl, že vše ustalo, zatvrdil své srdce a on i jeho služebníci pokračovali v hříchu -- ³⁵jeho srdce zůstalo neoblomné a nepropustil lid Izraele, jak Hospodin předpověděl skrze Mojžíše.

Komentářové poznámky