Mojžíš pásl ovce svého tchána Jitra, Midjánského kněze, a zahnal stádo za poušt, až přišel
k Chorébu, Boží hoře. A ukázal se mu posel Hospodinův v plameni ohně uprostřed keře. Mojžíš viděl, že keř hoří, ale není stráven ohněm.
Řekl si tedy: 'Odbočím a podívám se na ten velký úkaz, proč keř neshoří.'
Když Hospodin viděl, že Mojžíš odbočil, aby si prohlédl keř, zavolal na něj zprostřed keře: 'Mojžíši, Mojžíši!'
'Zde jsem.'
'Nepřibližuj se sem. Sundej si boty ze svých nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je svatou půdou. Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův.'
Mojžíš si zakryl tvář, protože se bál k Bohu pohlédnout. Hospodin řekl: 'Skutečně jsem spatřil utrpení svého lidu v Egyptě a uslyšel jejich křik,
když je ponižují jejich drábové. Znám jejich bolesti a sestoupil jsem, abych je vysvobodil z moci Egypta a vyvedl je z té země do země dobré a prostorné --
do země oplývající mlékem a medem, na místo, kde nyní přebývají Kenaanci, Chetejci, Emorejci, Perizejci, Chivejci a Jebúsejci. Křik lidu Izraele vystoupil ke mně a viděl jsem útlak,
kterým je Egypťané týrají. Proto tedy bež, posílám tě k faraonovi. Vyveď z Egypta můj lid, lid Izraele.'
Exodus 3,1-10 (volný překlad)
