|
Žalmy:
úvodem
vznik a autorství stručně obsah poselství přehled literatury Souhrnně v pdf souboru: Poznámky |
Žalm 7
1Žalozpěv Davidův, který zazpíval Hospodinu pro slova Benjamínce Kúše. Můj vlastní překlad. © Břetislav Fajmon 2011 (můžete volně šířit s uvedením odkazu na tuto www stránku). |
Komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 7.10.2011 Žalm 7 je po Žalmu 3 druhým žalmem, který je pevně přiřazen k jistému období Davidova života – toto přiřazení je zmíněno ve verši 1. Na rozdíl od Žalmu 3 však nikdo neví nic bližšího o Benjamíci Kúšovi, protože v Bibli o něm není zmínka. Nikdo neví o obsahu slov, která Kúš prohlásil. A tak jsme odkázáni na čtení žalmu samotného. Sice se nedozvíme, co řekl Benjamínec Kúš, ale je možné se docela dobře domnívat, o co šlo: pravděpodobně Kúš obvinil Davida z nějaké nespravedlnosti (verše 4-5), nebo Davida neprávem pronásledoval. Slova "spravedlnost", "soudit", "rozsudek" nebo jejich varianty se v žalmu objevují velmi často (minimálně desetkrát či jedenáctkrát). Žalm 7,2-3: David se obrací na Hospodina jako ten, kdo je mu oddán (k tobě jsem se přimknul, tobě sloužím, kvůli tobě žiju – též viz Ž 2,12 a Ž 5,12) a prosí, aby jej Hospodin zachránil před jeho pronásledovateli. Žalm 7,4-6: Jako důvod své prosby o pomoc uvádí to, že je pronásledován neprávem – velmi silně to vyjadřuje ve verši 6: nedozvíme se konkrétně, o jakou nespravedlnost se jedná, ale David říká něco jako: Bože, pokud jsou nepřátelé opravdu v právu, tak ať mne zabijí, ať mne skutečně zlikvidují. David nebyl naprosto dokonalý, ale věděl, že v té dané věci je v právu – že nehledá svůj zájem, ale zájem Boha, který stanovil pravidla lidského života (je v právu v té dané věci, která je předmětem sporu). Trojice vyjádření (mou duši, můj život, mou slávu) asi vyjadřuje totéž, a sice Davidův život. Žalm 7,7-10: David oslovuje Hospodina jako Soudce, který bude soudit všechny lidi, a tak prosí, aby se jej Bůh zastal v jeho konkrétní nespravedlnosti. David je si naprosto jist svou spravedlností a bezúhonností v dané věci (verš 9). Možná že nevíme, o co šlo, právě proto, abychom mohli k Bohu volat v jakékoli nespravedlnosti, která se děje nám. Pokud my sami jsme se přimkli k Ježíši Kristu jako Soudci všech lidí a nehledáme "svoje věci", ale s jistotou víme, že jednáme podle Jeho práva, můžeme mít stejnou odvahu ve svých prosbách, jako měl David. Žalm 7,11-14: Verš 11 začíná mluvit jazykem bitvy. Nemusíme si hned myslet, že se jedná o skutečnou bitvu, i když v Davidově životě by to nebylo nic divného – ale pozornost je zaměřena na to, že Bůh uplatňuje svou spravedlnost aktuálně, v průběhu celého dne. Neznamená to, že veškerá nespravedlnost bude hned odstraněna podle našich představ, ale určitě to znamená, že Bůh horlivě zkoumá srdce lidí a je připraven zasáhnout, když se lidé neodvrací od skutků, které mu působí bolest. Štít je velmi trefná ilustrace (verš 11) – ve všech aktuálních bojích, které prožíváme, pokud jsme se vydali Bohu a chceme žít ve skutcích, které on připravil (Efezským 2,10), nás chrání Bůh. On drží a nese náš štít a chrání nás před těmi útoky, které přicházejí. Ani náš dnešní den, ani celá historie se Bohu nevymyká z rukou. Verše 13-14 zaměřují pozornost na Boha jako bojovníka, který přichází do dne zlovolníků, aby bojoval proti nim, ve prospěch svých záměrů a svého lidu (= těch, co se k němu přimkli (verš 2)). Žalm 7,15-18: Závěrečné shrnutí žalmisty: zlovolník je stále v nějaké fázi své špatnosti a klamu (je možné, že se jedná o gradaci: počíná špatnost ve své mysli, pak se obírá svou špatností (je jí těhotný) a vykoná ji). Verš 16 je biblickým místem známého přísloví: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Násilí zlovolníka na Hospodinových řádech a na druhých lidech se v jistém smyslu vrací tomu, kdo toto násilí spáchal. David chválí Boha za uplatňování spravedlnosti proti těm, kdo jsou v neprávu. Jak vyvážit Davidovo žasnutí nad Hospodinovou spravedlností a soudem (verše 11-14) s tím, že vidíme, jak zlo kolem nás není potrestáno? Asi je nejvhodnější (znovu a znovu) si v této společnosti citovat verše z biblické knihy Kazatel 8,11-13 (v překladu ČEP: Poněvadž nad zločinem není hned vykonán rozsudek, tíhne srdce lidských synů k páchání zla. Přestože hříšník páchá zlo stokrát a lhůta se mu prodlužuje, já vím, že dobře bude těm, kdo se bojí Boha, těm, kdo se bojí jeho tváře. Avšak svévolníkovi se dobře nepovede, život se mu ani o den neprodlouží, bude jako stín, protože nemá bázeň před Boží tváří.). Bůh, i když vždy hned nepotrestá zlo, nějakým způsobem stále horlí pro spravedlnost a právo i nyní, i když to nedokážeme postihnout nebo bychom chtěli, aby zasáhl razantněji – a ve svůj čas dovede spravedlnost k plnosti. Pokud žijeme s Kristem, on nás chrání, je naším štítem ve všech oblastech našeho života a bojuje za nás, pokud jsme pronásledováni neprávem (podle [2], str.102: ve verších 13-14 vidíme, jak se Bůh připravuje k boji, ale je možné, že nebojuje okamžitě – až poté, co zlovolník stále setrvává ve svém útlaku (verš 15), Bůh rozsuzuje tím způsobem, že obrací zlovolníkovy záměry jistým způsobem proti němu samému (verše 16-17). I když naše modlitby k Bohu vysíláme uprostřed útisku a nevidíme okamžité rozuzlení, neměli bychom si myslet, že se nic neděje či nebude dít.). Když čtu tuto Davidovu modlitbu, tak mi přebíhá mráz po zádech: David si byl tak jist svým právem, že se zapřísahal svým vlastním životem (verše 4-6). Mám i já takovou jistotu, že žiju svůj život ve skutcích, ke kterým mne Bůh volá? Martin Luther byl prý nešťastný z toho, že v každém svém záměru vidí své vlastní sobectví a svou nedostatečnost právu, ke kterému jej volá Bůh. Možná tou nejlepší modlitbou pro mne je přiznat Bohu, že nehledám jeho právo, že v tolika záměrech sleduji jen své vlastní cíle. Pane Ježíši, dej mi prosím vidět jasněji tvé záměry, abych mohl žít veden Tebou, podle tvého práva, usilovat o Tvé věci, hledat Tvou slávu vším, co dělám. Já, Pane, k uskutečnění Tvých cílů nemám sílu – prosím drž mne a žij mnou, čekám na Tebe, na tvé vedení a zmocnění. Závěrem: snad je vhodné na závěr zdůraznit dvě důležité charakteristiky toho, jaký je Bůh: a) Bůh je soudce, který stanovil měřítka spravedlnosti a bude je od lidí vyžadovat (zkoumá jejich srdce a nitro ... verš 10); b) Bůh bojuje za ty, kteří chtějí žít spravedlivě a učit se této spravedlnosti od něj (verš 11 ... je jejich štít; verše 13-14 ... je ten, kdo má meč a luk). |
Diskuse:
Vstup do diskuse: