|
Žalmy:
úvodem
vznik a autorství stručně obsah poselství přehled literatury |
Žalm 5
1Pro předního zpěváka ke hře na flétnu. Žalm Davidův. Překlad ČEP, Česká biblická společnost. |
Komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 15.6.2010 Žalm 5 je žalozpěv, respektive prosba o pomoc a vysvobození (verš 3). V několika věcech se vrací k žalmu 1, kde byl "definován" spravedlivý jako ten, kdo jde po Hospodinově cestě (podle Hospodinových rad), a bezbožník jako ten, kdo po ní nejde. Obsahem žalmistovy prosby je nyní v žalmu 5 zhruba toto: "Hospodine, veď mne cestou své spravedlnosti a ochraň mně na ní!" (verš 9) Podobně jako v žalmu 1 se zde opakuje motiv cesty (verš 9: žalmista jde po cestě k životu, do radosti (taky verš 12)), a taky se zde opakuje ten motiv, že ti, co jsou zlí, co působí bolest Hospodinu, neobstojí (verš 6: "tobě nesmějí na oči potřeštěnci" je ve starším českém překladu [6] překládán jako "před tvýma očima neobstojí" ti, co se chlubí) -- tento motiv je rozvinut více: Bůh svévolníky nenávidí (verš 6), vrhá do záhuby lháře a lstivé má v ohavnosti (verš 7). Taky je zde v návaznosti na žalm 1 přidán nový rozměr (nebo možná rozvinutí), že totiž tito zlí jsou žalmistovi léčkou -- ať už tím, co říkají (verš 7: lživě mluví; verš 10: na jejich ústa není spolehnutí; na jazyku samé úlisnosti (= klam); nebezpečí je v tom, že spravedlivého svádí z cesty?), nebo tím, co dělají (verš 7: prolévají krev a jednají lstivě -- usilují žalmistovi o život?). Ti, co nejdou po Hospodinově cestě, jsou léčkou těm, co po ní jdou. Tento rozměr je dále v žalmech rozvíjen, např. v žalmu 10. Žalmista se skrývá v Hospodinu (tuto myšlenku jsem vzal např. z překladu [6], který ekumenický překlad z verše 12 "ať se zaradují všichni, kteří se k tobě utíkají" překládá "i zaradují se všichni, kdo se v tobě skrývají"). Je to motiv ze Ž 2,12 (podobný rozdíl mezi českým ekumenickým a doslovným hebrejským překladem), kde se lidé skrývají pod ochranu Bohem ustanoveného krále. Nyní v žalmu 5 se lidé skrývají v Bohu, pod ochranou Boha. Ve třináctém verši je tato myšlenka dotažena do konce: Hospodinova přízeň a požehnání je zároveň ochranným pancířem před nepřáteli. Gerald Wilson ([5]) upozorňuje na kontrast, který se ztrácí asi ve všech překladech hebrejštiny: zatímco verš 11 mluví o "hojných nevěrnostech" bezbožníků, verš 8 zmiňuje Hospodinovo "hojné milosrdenství", díky kterému může žalmista přicházet před Boží tvář a žít před Bohem. Craig Broyles ([7]) uvádí jako silný argument podobnost motivů Žalmu 5 se Ž 15 a Ž 24, což jsou žalmy mluvící o vstupu do chrámu, do Hospodinovy přítomnosti. Proto i Žalm 5 by se dal brát jako liturgický žalm při vstupu do chrámu (verš 8). Souhlasím s touto podobností, ale osobně si myslím, že stále zde zůstává kromě radosti z Boha (tříkrát zmíněno ve verši 12) i prosba o ochranu i vedení. Myslím si to ze dvou důvodů - jednak žalmista ve verši 3 prosí o pomoc (nikoli jen o milost být s Bohem), a druhak verš 9 podle mne nemluví o napřímení cesty ke chrámu, ale je to modlitba vyřčená v chrámu (v chrámu se lidi dovídali Boží zákon, Boží cestu spravedlnosti, dotazovali se na Jeho vůli, jak o tom koneckonců mluví i Ž 24,6). Respektive i pokud je daná modlitba vyslovená mimo chrám, mám za to, že verš 9 je skutečně prosbou o vedení životem obecně. Pak dává dobře smysl i navázání ve verši 10, kdy žalmista pokračuje, že spolehlivá slova se nedozví od bezbožníků. Peter Craigie ([2]) navrhuje, že zaměření na bezbožníky nemusí znamenat obecný ani konkrétní odkaz na druhé, ale je součástí žalmistova sebezkoumání při přicházení k Bohu. Osobně souhlasím minimálně v tom, že žalmista se nechce stát jedním z nich. Nejlepší bude zakončit větou Dana Drápala ([1]): Žalmista "nepotřebuje teologizovat, potřebuje vylít své srdce". Diskuse: Váš příspěvek do diskuse: |