Efezským 1

Efezským:

úvodem

Efezským 2
Efezským 3
Efezským 4
Efezským 5
Efezským 6

vznik a autorství
stručně obsah
poselství
přehled literatury

Podrobnější komentář k listu Efezským:

Poznámky

Efezským 1

¹Pavel, z Boží vůle apoštol Ježíše Krista, bratřím věrným v Kristu Ježíši: ²Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

³Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista,
který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů;
⁴v něm nás již před stvořením světa vyvolil,
abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.
⁵Ve své lásce nás předem určil,
abychom rozhodnutím jeho dobroty
byli skrze Ježíše Krista přijati za syny
⁶a chválili slávu jeho milosti,
kterou nám udělil ve svém Nejmilejším.
⁷V něm jsme vykoupeni jeho obětí
a naše hříchy jsou nám odpuštěny
pro přebohatou milost,
⁸kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti,
⁹když nám dal poznat tajemství svého záměru,
svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal,
¹⁰že podle svého plánu, až se naplní čas,
přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.
¹¹On je ten, v němž se nám od Boha,
jenž všechno působí rozhodnutím své vůle,
dostalo podílu na předem daném poslání,
¹²abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději,
stali se chválou jeho slávy.
¹³V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy,
evangelium o svém spasení, a uvěřili mu,
vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého
¹⁴jako závdavek našeho dědictví
na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.

¹⁵Proto i já, když jsem uslyšel o vaší víře v Pána Ježíše a lásce ke všem bratřím, ¹⁶nepřestávám za vás děkovat a stále na vás pamatuji ve svých modlitbách. ¹⁷Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali ¹⁸a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu ¹⁹a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme. ²⁰Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu:

Vzkřísil ho z mrtvých
a posadil po své pravici v nebesích,
²¹vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva,
nad všechna jména, která jsou vzývána,
jak v tomto věku, tak i v budoucím.
²²'Všechno podrobil pod jeho nohy'
a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve,
²³která je jeho tělem,
plností toho,
jenž přivádí k naplnění všechno, co jest.

Bible, Český ekumenický překlad (ČEP). Zveřejněno se svolením České biblické společnosti.

Komentářové poznámky

Břeťa Fajmon, 8.2.2010

Ef 1,1-2: Úvod dopisu, ve kterém je uveden autor, adresát a pozdrav adresátovi. Je zajímavé si všimnout, jak neoddelitelně apoštol Pavel mluví o Ježíši Kristu a o Bohu: Pavel byl poslán Ježíšem Kristem, ale také z Boží vůle (verš 1); adresáti dopisu jsou svatí (= ti, co se rozhodli důvěřovat Bohu a žít s ním ... ČEP překládá řecké svatým jako bratřím), ale také ti, co jsou věřící v Krista Ježíše; milost Pavel adresátům předává od Boha, ale také od Ježíše Krista (verš 2). Je vidět, že v Pavlově poselství jsou Bůh a Ježíš Kristus neoddělitelně svázáni.

Ef 1,3-6: Klíčovou věcí, za kterou je apoštol Pavel vděčný, je že Bůh nás přijal do své rodiny (verš 5: abychom byli skrze Ježíše Krista přijati za syny). Bůh Otec nás adoptoval za syny a dcery (apoštol Pavel píše věřícím, aby jim připomenul, co v Bohu mají). Možná je pomocnější ne dívat se tak, že v každém dalším verši se píše o něčem jiném, ale že všechny mluví o téže věci (na motivy [1]): Bůh nám v Kristu dává sám sebe, vztah se sebou samotným (verš 3); k tomuto pozvání do vztahu se rozhodl už před stvořením světa (verš 4); toto adoptování do jeho rodiny se stalo skrze Ježíše Krista (verš 5); svým přijetím nám dává milost a lásku (verš 6), což znamená, že nám odpustil hříchy (verš 7).

Ef 1,3-4: tato slova jsou tezí celého dopisu, zbytek dopisu je jen rozvíjejícím komentářem (viz [1], str.45). Zejména verš 4 spojuje nejzazší minulost s nejzazší budoucností: v minulosti se Bůh rozhodl, že prokáže lidem lásku, a v budoucnosti bude tato láska realizována v plnosti. Stejné slovní spojení z verše 4 – svatí a bez poskvrny – je řečeno v Ef 5,27 (ČEP překládá jednou "bez poskvrny", podruhé "bezúhonní", ale v řečtině se jedná o totéž slovo) o Ježíši Kristu, že promění církev, aby byla svatá a bezúhonná; proto je na místě se domnívat, že svatost a čistota nevznikne jen naším lidským snažením, ale že klíčový vliv v této věci má a bude mít Ježíš Kristus, jehož působením budeme proměněni.

"Předem určil" ve verši 5 neznamená, že Bůh některé předem vyvolil a jiné předem zavrhl, ale že svou milost nabízí každému v Ježíši Kristu (kterého k tomu určil) a přijme jako Otec každého, kdo k němu přijde.

Ef 1,7-14: V těchto slovech začíná zaznívat další motiv, který Pavel ve svém díkůvzdání zmiňuje – že ti, které Bůh přijal, jsou jeho dědictvím, vlastnictvím; sám Bůh je tedy zárukou toho, že jeho vlastnictví bude stále (věčně) v jeho blízkosti. Bůh své vlastnictví koupil, vykoupil (verš 7 ... u Boha nejsme přijati svým polepšením nebo zásluhami, ale díky odpuštění, které nastalo skrze smrt Ježíše Krista; také Matouš 20,28 ... smrt Ježíše Krista sloužila v duchovním smyslu jako výkupné). V okamžiku, kdy jsme uvěřili, že Hospodinovo odpuštění skrze smrt Ježíše Krista je dostačující na každý náš hřích (přítomný, minulý i budoucí), dostali jsme Ducha svatého (verše 13-14), který nás označil v duchovním smyslu slova pečetí, že jsme vlastnictvím Boha.

V tomto oddílu se v listu Efezským setkáváme s prvním napětím typu "už ano – ještě ne": Toto vykoupení už máme (verš 7 ... ČEP překládá "jsme vykoupeni", řecký text říká, že "máme vykoupení"), protože se odehrálo při smrti Ježíše Krista, ale ještě ve víře a s nadějí čekáme na konečný den vykoupení (verš 14; také Ef 4,30), kdy se i viditelně fyzicky setkáme s Bohem Otcem a s Ježíšem Kristem.

Verše 9-10 se vrací k tématu verše 4 a odkrývají tajemství – plán Boha do budoucnosti (podle [3]), kterým je v plnosti uskutečnit vztah lidí s Kristem u těch, kteří přijali jeho pozvání, a proměnit k tomuto cíli celý vesmír.

Ef 1,15-23: Pavel děkuje za víru lidí v Efezu a okolí (slovo "v Efezu" ve verši 1 pravděpodobně nebylo v řeckém originálním textu (a ČEP jej tedy v základním textu neuvádí), protože chybí v nejstarších dostupných rukopisech dopisu (podle [3]) - apoštol Pavel píše z vězení, a proto posílá Tychika (Ef 6,21-22), aby navštívil různá místa, kde Pavel dříve misijně působil, a povzbudil je mimo jiné i četbou tohoto dopisu; označení "Efezským" vzniklo mírně později patrně díky tomu, že v Efezu a okolí byla známost dopisu nejvíce rozšířena), a začíná za ně prosit, aby mohli více poznat Boha (verš 17), naději na život s ním, která je v jeho plánu, a to, jak moc Bohu na nich záleží (verš 18), a aby viděli Boží moc a pomoc ve svém současném životě (verš 19).

Boží moc a síla je tedy dalším velkým tématem dopisu Efezským: Pavel začíná zmínkou o Ježíši Kristu, kterého Boží moc vzkřísila z mrtvých do stavu, kdy už nemůže umřít a žije věčně (verš 20), pokračuje tvrzením, že Bůh dal Ježíši Kristu takovou moc a autoritu, že nikdo v současnosti ani budoucnosti nebude mít moc větší (verš 21) – a tento mocný Ježíš je určitým způsobem spojen se všemi křesťany, s církví, stejně jako hlava je spojena s tělem (verše 22-23). Celý dopis je v šesté kapitole zakončen velkou výzvou (Ef 6,10-18), aby křesťané skrze spojení s Kristem hledali v jeho nesmírné moci sílu pro svůj každodenní život.

Ve verši 23 jsou velká slova řečená o církvi (církev je tělem Krista ... viz Ef 2, poznámky k výrazu "v Kristu"; církev je plností Krista ... podle [3], str.151: setkáváme se s druhým napětím typu "už ano – ještě ne" ... protože Bůh dal Krista církvi (Ef 1,3), tak církev už je plností Krista + tato plnost ještě není plně uskutečněna, Bůh do této plnosti církev uvádí (Ef 3,19)).

následující: Efezským 2

Diskuse:

Jaroslav Kernal, přidáno 17.12.2011, 12:15:45

Dobrý den. Pěkný komentář. Opravdu jsem povzbuzen těmito stránkami.
Ale chtěl jsem se zeptat, co Vás vede k tvrzení, že předurčení ve v. 5 (o verši 11, kde je totéž slovo, se vůbec nezmiňujete, což je škoda) znamená \"nabídka\". To slovo přece znamená předem určit, předurčit (PROORIDZÓ = PRO - před + ORIDZÓ - vymezit, určit, ustanovit, definovat).
Je zde něco v kontextu, co Vás vede k názoru, že tento verš neznamená, co říká - tedy že Bůh před věky některé lidi určil ke spasení?
Děkuji za odpověď a přeji hodně Boží moudrosti a požehnání.
Mimochodem - pěkný výklad Efezským najdete v nahrávkách na stránkách www.reformace.cz

Břeťa, přidáno 17.12.2011, 18:15:57

Dobrý den, děkuji za odkaz. Ten komentářík je psán tak středně, určitě není natolik kvalitní, že by podle něj se dalo argumentovat v řečtině. Ale doplňme to téma nyní: existují dva pohledy na výklad tématu PŘEDURČENÍ:

verš 4: vyvolil nás v něm (= v Kristu) před založením světa
verš 5: předem nás určil k přijetí za syny skrze Ježíše Krista
verš 11: v něm(v Kristu) jsme též byli přijati za dědictví, předem k tomu určeni

a) Bůh Otec přesně VYVOLIL a URČIL, ustanovil Ježíše Krista, aby byla dána možnost každému, kdo naváže vztah se vzkříšeným Kristem, aby byl zachráněn.

b) sice se vše děje s Kristem a skrze Krista, ale Bůh už před založením světa vyvolil NÁS; předem určil NÁS k přijetí za syny; v Kristu jsme byli předem určeni k přijetí MY.

---
Z literatury, kterou jsem měl k dispozici, variantu a) zhruba popisuje Klyne Snodgrass ([1],str.49); respektive říká, že varianty a),b) lze smířit a vyložit tak, že list Efezským mluví o NÁS jako o celku - soustřeďuje se na celek těch, kdo jsou v Kristu - lidé se stávají vyvolenými v TOM VYVOLENÉM, v Ježíši Kristu. Jednotlivci nejsou nejprve vyvoleni, a pak vloženi do Krista -- jsou v Kristu, a proto jsou vyvoleni. Čili tím, kdo byl vyvolen a určen předem, je Kristus.

Variantu b) brání zase Peter O\'Brien ([3],str.99); uznává, že dopis mluví ke křesťanům jako k celku, ale dodává, že např. přijetí Ducha svatého (verše 13-14) se týká určitě jednotlivců, tj. nelze říci, že by se list zabýval jen církví jako celkem, nikoli jednotlivci. Vyvolení ve verši 4 určitě je k věčnému životu, tj. musí se jednat o vyvolení ke spasení. Dodává pak, že V KRISTU znamená objektivitu: že se nespoléháme jen na svůj pocit, že nás Bůh přijal, ale na Krista.
---
Tón mých poznámek je spíše ve znění varianty a), ale zaměřuje se též na OBJEKTIVNÍ dopad obou variant, respektive jejich společnou rovinu, že totiž na Kristu můžeme založit svou jistotu věčného života. Do plného zvažování varianty b) se mi nechtělo, protože to znamená nejen projít slova PROORIDZÓ a EKLEKTOMAI, ale též otázku vyvolení ve Staré Smlouvě, a souvisí s ní další otázky. Respektive, Bůh některé předem vyvolil na základě milosti, ale vyvolení předem u Boha je trochu náročný pojem, protože Bůh je též mimo čas, tj. ve svém vyvolení už znal veškerou budoucnost všech lidí, včetně jejich reakce na evangelium. Proto vyvolení u Boha má v sobě jiné rozměry, lidé chápou toto slovo jinak, než u Boha znamená. Chtěl jsem se celé diskusi vyhnout poukazem na společnou implikaci obou variant, respektive zamezit, aby nedošlo k nepochopení vzhledem k běžnému významu slova. Ale možná by si varianta b) zasloužila samostatný článek.

Jaroslav Kernal, přidáno 19.12.2011, 09:40:58

Děkuji za rychlou odpověď.
Komentářík je moc pěkný (byť středně psaný, jak říkáte :)).
Rozumím tomu, že otázka vyvolení je docela komplexní a na studium poměrně náročná. Jenom mě to zaujalo, tak jsem zareagoval.
Jinak bych Vám rád doporučil stránky www.preceptaustin.org (pokud je neznáte), kde autor \"sesbíral\" na internetu dostupné (a z velké části velmi kvalitní) komentáře k biblickým knihám (v angličtině) a shromáždil je na jedno místo.
Mezi mé dva oblíbené autory, kteří se mimo jiné věnují vyvolení patří Sam Storms (http://www.enjoyinggodministries.com/studies/divine-election/), který napsal celou sérii článků na toto téma a Bob Deffinbaugh (http://bible.org/seriespage/glory-god-divine-election).
Ještě jednou Vám chci vyjádřit svou vděčnost za moc pěkné stránky. Kéž Vám Pán žehná svou milostí a přítomností.

Vstup do diskuse: