• Blázen si říká v srdci "Není Bůh"; ale z těchto bláznů není nikdo, kdo dělá dobré -- všichni se zkazili a dělají špatné věci.


• Bůh pohlíží z nebe na syny člověka a říká si v srdci:
  • Je někdo, kdo rozumí a hledá mne?
  
  
  • Všichni se ode mne odvrátili a zkazili, není nikdo, kdo dělá dobré.
  
  
  • Nikdo z těch, co páchají zlo a utiskují můj lid, nerozumí Hospodinu a nevolá k němu.


• Žalmista z Božího lidu promlouvá:
  • Ti, co nevěří Bohu a utiskují jeho lid, se budou jednou třást strachem,
    • protože Bůh je v generaci spravedlivého;
  
  
  • Ti, co nevěří Bohu a utiskují jeho lid, pohrdají radou chudého-pokorného,
    • ale Hospodin je jeho útočiště.
  
  
  • Kdo dá ze Sijónu Izraeli záchranu?
  
  
  • Až Hospodin navrátí úděl svého lidu,
    • ať se zaraduje Jákob,
    • ať má radost Izrael.

Komentářové poznámky

• Hlavní téma 01: Blázen (nemoudrý člověk) nevěří Bohu a utiskuje Boží lid -- ale Bůh to vidí, jednou všechny rozsoudí a svůj lid zachrání a změní jejich úděl.


• Hlavní téma 02: Utištěný-chudý člověk naslouchá a slouží Bohu, ale blázni hanobí jeho rady -- přesto utištěný dál slouží Bohu a důvěřuje, že Bůh změní jeho úděl a dá mu radost (žije ve víře).


• Hlavní téma 03 a současně novozákonní souvislost: Někteří vykládají, že nikdo nedělá dobré, ani spravedliví, ani viníci. To je trochu povrchní pohled, protože nahrává výkladu: nezáleží na tom, jak žijeme, stejně jsme na tom všichni stejně -- v žalmech 1, 2 a 14 je totiž dosti silný kontrast mezi viníkem-zlovolníkem a spravedlivým; je možné, že na tom byli dříve všichni stejně, protože i spravedliví potřebovali Hospodinovo odpuštění a aby nyní dělali dobré věci, potřebují od Boha moudrost a sílu (Ježíš Kristus říká svým učedníkům: beze mne nemůžete činit nic), ale nyní (a v budoucnu) je už rozdíl mezi spravedlivým a zlovolníkem: zlovolníci utiskují spravedlivé; zlovolníci se budou třást strachem, spravedliví budou prožívat radost. Celý žalm 14 vyjadřuje velký kontrast mezi není žádný a je: Blázen si myslí, že NENÍ ŽÁDNÝ Bůh; Bůh vidí, že mezi viníky NENÍ ŽÁDNÝ, kdo by dělal dobré věci (na druhou stranu všichni viníci utiskují Boží lid) -- z těch, co se od Boha odvrátili, NENÍ ŽÁDNÝ, kdo rozumí Bohu a volá k Bohu; ale Bůh JE uprostřed spravedlivých a JE jejich útočištěm. Tedy shrnutí Žamu 14 jednou větou: Blázen si myslí, že není žádný Bůh, a utiskuje Boží lid -- ale Bůh je uprostřed svého lidu a je jim útočištěm a zachráncem.


• kontrast Žalmů 1 a 2 a Žalmu 14: V Žalmu 1-2 moudrý-prozíravý v poslušnosti Božímu slovu slouží Hospodinovu králi (a druhým lidem); v Žalmu 14 hloupý-blázen nevěří Bohu a jeho slovu a utiskuje Boží lid.


• kontrast Žalmu 1 a Žalmu 14: V Žalmu 1 moudrý-prozíravý je poslušný Božímu slovu (a nenaslouchá radám viníků) -- a vše, co podnikne, působí zdar. V Žalmu 14 nikdo, kdo nerozumí a nehledá Boha, nečiní dobré (a hanobí rady poníženého) -- všichni se odvrátili a zkazili, není, kdo by činil dobré, není ani jeden.


• tematická spojitost (a kontrast) Žalmu 2 a Žalmu 14: V Žalmu 2 jsou na dobré cestě ti, kteří důvěřují Hospodinovu Synu a Králi, tj. Hospodin a jeho král jsou jejich útočištěm -- v Žalmu 14 je Hospodin útočištěm poníženého. V Žalmu 2 Hospodin ustanovil svého krále na Sijónu -- v Žalmu 14 utištění čekají pomoc ze Sijónu, tj. od Hospodina (a od jím zvoleného krále). V Žalmu 2 jsou soudcové a králové vyzváni, aby sloužili Hospodinu s bázní a veselili se s chvěním (tedy podstatou služby Bohu je i radost) -- v Žalmu 14 až Hospodin změní úděl svých služebníků, Boží lid se bude veselit (ale než to nastane, slouží Bohu a Božímu lidu v Boží bázni).


• Tematický posun mezi žalmy 1,2,14: Na dobré cestě je ten, kdo podle Božího slova (Žalm 1) slouží Hospodinu a jeho králi a Božímu lidu (Žalm 2); třebaže je utiskovaný zlovolníkem, bere Boha jako své útočiště a svého zachránce (Žalm 14).