Hlavní téma 01: Národy, králové a soudcové v zemi se spojují, aby se vzepřeli Bohu a přestali mu sloužit -- přesto se jim Bůh vysměje, protože svou moc svěřil králi, kterého si vybral on sám, a který si všechny ostatní podmaní a rozsoudí je.
Hlavní téma 02: Ti, co se rozhodli důvěřovat Hospodinu a jeho králi a ctít Hospodina i krále, se Hospodinovu králi podřizují a slouží mu -- ti jednají moudře (jsou na dobré cestě) a prožívají radost.
Hlavní téma 03: Poselství Žalmu 2 je jasné: svou neochotnou službu Bohu (a jím stanovenému králi a Božímu lidu) plnou vzpoury či smlouvání jsme vyzváni změnit na službu Bohu plnou radosti a bázně -- toto nenastane automaticky, ale je důsledkem výzvy Žalmu 1, a sice: prosme Boha o odpuštění viny; namísto službě sobě samému začněme sloužit Bohu; namísto reptání a posmívání to dělejme z vděčnosti (spojeno s Novým zákonem: s vděčností za poznání Boha a život v Hospodinově přítomnosti; za odpuštění našich vin skrze oběť Ježíše Krista; za zmocnění skrze Ducha svatého, skrze kterého můžeme nacházet sílu k životu). V Žalmu 2 je k tomu přidáno: bázeň před Bohem a radost jsou dvě strany jedné mince: sloužíme Hospodinu v bázni, že tak málo chceme celým srdcem dělat především dobré, v bázni, že Bůh určitě udělá to, co řekl -- ale s radostí, že jeho odpuštění a blízkost platí i pro nás.
(další novozákonní souvislost): Ježíši Kristu se můžeme podřídit jako Králi a tomu, kdo vede na cestě v nové Hospodinově smlouvě. On bude vládnout národům až do končin země (Žalm 2,8). Jemu je dána veškerá moc na nebi i na zemi (Matouš 28,18-20).
Mezi Žalmy 1 a 2 existuje řada spojitostí, ze kterých plyne, že Žalm 2 tematicky navazuje na Žalm 1 a oba žalmy spolu tvoří tematický celek:
V Žalmu 1 je na dobré cestě (je mu blaze) a je prozíravý ten, kdo žije podle Božího slova -- v Žalmu 2 je na dobré cestě (je mu blaze) a je prozíravý ten, kdo se podřizuje Hospodinem vyvolenému králi a věří mu. Dohromady podle Bruce Waltkeho (Psalms 1-41, komentář k Žalmu 2) spravedlivý je ten, kdo podle Božího slova (Žalm 1) slouží druhým (Žalm 2). Podobně bychom mohli na základě uvedených dvou žalmů říci, že viník (zlovolník, svévolník, ničema) je ten, kdo pohrdá Bohem a jeho slovem (Žalm 1) a odmítá sloužit Bohu a zájmům Božího lidu, naopak utiskuje Boží lid (Žalm 2).
V Žalmu 1 i Žalmu 2 má moudrý člověk proměněné srdce, protože v Žalmu 1 radostně čte Hospodinovo slovo a žije podle něho, v Žalmu 2 radostně slouží Hospodinovu králi. Na druhé straně, posměvači v Žalmu 1 nejsou ochotni se podřídit Hospodinovu slovu a národy a králové v Žalmu 2 se chtějí vzepřít tomu, aby sloužili Bohu.
Žalm 1 i Žalm 2 mluví o soudu: V Žalmu 1 vidíme, že zlovolníci-viníci neobstojí na soudu, kdežto spravedliví ano, v Žalmu 2 vidíme, že se lidem jednou Hospodin vysměje, že se nepodřizovali Bohu a jeho králi. S tím souvisí i kontrast mezi posměvači v Žalmu 1 (kteří se smějí Bohu a lidem, kteří poslouchají Boha) a Hospodinem v Žalmu 2, kde se Hospodin vysměje těm, kdo se jemu a jeho králi nepodřídili.
Další dílčí lexikální spojitosti-kontrasty mezi Žalmy 1 a 2:
V Žalmu 1 si moudrý člověk přeříkává (mumlá, tiše mluví ... jehge) Hospodinovo slovo, v Žalmu 2 si národy a králové přeříkávají (mumlají, tiše mluví ... jehgú), jak se Bohu vzepřít.
Oba žalmy jsou také spojeny slovem "cesta" a "zaniká-zahyne": V Žalmu 1 je spravedlivý na dobré cestě, kterou Hospodin zná a která nezaniká, kdežto cesta viníků (zlovolníků) zanikne; navíc v Žalmu 2 zahynou-zaniknou na cestě ti, kdo se nepodřídí Hospodinovu králi.
Žalmy 1-2 mají silnou tematickou spojitost se Žalmem 14:
(tematická spojitost a kontrast Žalmu 2 a Žalmu 14): V Žalmu 2 jsou na dobré cestě ti, kteří důvěřují Hospodinovu Synu a Králi, tj. Hospodin a jeho král jsou jejich útočištěm. V Žalmu 14 je Hospodin útočištěm poníženého. V Žalmu 2 Hospodin ustanovil svého krále na Sijónu -- v Žalmu 14 utištění čekají pomoc ze Sijónu, tj. od Hospodina (a od jím zvoleného krále). V Žalmu 2 jsou soudcové a králové vyzváni, aby sloužili Hospodinu s bázní a veselili se s chvěním (tedy podstatou služby Bohu je i radost) -- v Žalmu 14 až Hospodin změní úděl svých služebníků, Boží lid se bude veselit (ale než to nastane, slouží Bohu a Božímu lidu v Boží bázni). Žalm 2 je varováním, aby se národy země nevzpouzely proti Hospodinu -- Žalm 14 je ujištěním Božího lidu, že Hospodin je uprostřed svého lidu.
(kontrast Žalmů 1-2 a Žalmu 14): V Žalmu 1-2 moudrý-prozíravý v poslušnosti Božímu slovu slouží Hospodinovu králi (a druhým lidem); v Žalmu 14 hloupý-blázen nevěří Bohu a jeho slovu a utiskuje Boží lid.
Tematický posun mezi žalmy 1,2,14: Na dobré cestě je ten, kdo podle Božího slova (Žalm 1) slouží Hospodinu a jeho králi a Božímu lidu (Žalm 2); třebaže je utiskovaný zlovolníkem, bere Boha jako své útočiště a svého zachránce (Žalm 14).
Diskuse: (příspěvky zašlete emailem autorům stránek, ty důležité budou zveřejněny; emailová adresa zveřejněna nebude; příspěvek zakončete jménem, pod kterým v diskusi budete vystupovat)
