o autorech stránek
articles in English
rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy

Matouš
Efezským
Zjevení

české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro čtení Bible
základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika
Starší články:

2016
2015
2014

nejnovější příspěvky
do diskuse:


Břeťa 2017-06-12 16:20:15 Křest a Večeře Páně: Chápu důvody, proč

Petr 2017-06-09 14:00:01 Křest a Večeře Páně: Dle mého názoru kře

Vlasta 2017-05-31 11:23:10 Křest a Večeře Páně: Vážený bratře Fajmo

Libor Diviš 2017-04-25 15:23:57 Software pro čtení Bible: Naprogramoval jsem

Břeťa 2017-02-15 17:03:18 Břeťa - intro: Vracím se k výuce m

Břeťa 2016-12-19 11:04:23 Efezským 4: Dobrý den,
<

jonovo 2016-12-16 23:36:25 Efezským 4: Nevím nakolik je mo

Břeťa 2016-11-08 08:53:17 Existuje Bůh?: No, ale tímto útoke





Novější články – rok 2016


Kdo tedy může být zachráněn?


Břeťa Fajmon, 17.12.2015

Tento článek navazuje na předchozí zamyšlení nad Teologickým vztahem mezi Izraelem a křesťanskou církví a Pohled do listu Římanům 9 - - 11, ale původně byl napsán jako odstavec 2.3 v komentáři k listu Efezským, str. 45-49 (Proč zrovna křesťanství?). Na tomto místě uvádím jeho drobné přepracování vzhledem k tématu různých etnik a různých systémů víry, zejména tedy víry hebraismu, která je křesťanské víře nejblíže, ale též jakékoli jiné existující víry (hebrejská víra zde znamená židovskou víru, ale slovo Žid nechávám spíše vyhrazeno jako označení národa, ne nutně věřících lidí).

Pokračovat ve čtení článku Kdo tedy může být zachráněn?

Pohled do listu Římanům 9 - - 11


Břeťa Fajmon, 7.12.2015

Tento článek je druhým v sérii čtyř článků o vztahu mezi Starou a Novou smlouvou (zde první článek). Historie vztahu Židů a křesťanů je nepříliš pozitivní (viz např. časopis Slovo z Jeruzaléma, květen 2015, článek Jürgena Bühlera na stranách 32-33) -- ale to není novinkou, už při vzniku církve, a možná tehdy ještě ve větší míře se objevilo napětí mezi křesťanskou církví a stoupenci hebraismu. Proto právě kapitoly 9 až 11 listu Římanům byly napsány, aby vyjasnily vztah mezi křesťany a Židy a možná napomenuly obě strany tohoto napjatého vztahu. Podívejme se do daných kapitol, ne snad k celkovému studiu, ale minimálně s cílem ukázat na několik myšlenek textu. Jak bývá označován teologický vztah mezi křesťanskou církví a etnickým Izraelem?

Pokračovat ve čtení článku Pohled do listu Římanům 9 - - 11

Teologický vztah mezi etnickým Izraelem a křesťanskou církví


Břeťa Fajmon, 22.10.2015

Tento a další tři články se zabývají otázkou, jaký je vztah mezi Starou smlouvou (= Tenakem, hebrejskou částí Bible) a Novou smlouvou (= křesťanskou částí Bible), a tedy mezi křesťanstvím a hebraismem. I když vymezování hranic v těchto věcech může být do jisté míry citlivým tématem, je důležité tento vztah prozkoumat, protože křesťané si potřebují ujasnit postoj k Desateru přikázání (a k celé Staré smlouvě) v dnešní době, zatímco pro stoupence hebraismu může být zajímavé vidět, co nového přinášejí křesťanské spisy vzhledem k Tenaku. Pokud dané otázky nebudou zodpovězeny, minimálně budou v tomto a následujících třech článcích vzneseny.

Pokračovat ve čtení článku Teologický vztah mezi etnickým Izraelem a křesťanskou církví

Zjevení Janovo 1 – komentářové poznámky


Břeťa Fajmon, 9.10.2015; připraveno zejména na základě materiálu [2], str.78-93.

Tři důležitá slova první kapitoly:
  • dúlos = otrok: Celý list (či ve své době svitek) posílá Ježíš Kristus svým služebníkům (jiné překlady) či otrokům (překlad ČSP) -- to neznamená, že jsou nedůležití a nemají žádnou důstojnost a pro Ježíše Krista žádný význam. Právě naopak, jedná se o lidi, kteří se mu vydali bez výhrad a následují ho, a o takových lidech Ježíš řekl, že jsou jeho přáteli (Jan 15,14).
Pokračovat ve čtení článku Zjevení Janovo 1 – komentářové poznámky

Nad Biblí: Zjevení Janovo


Břeťa Fajmon, 1.10.2015

Rád bych na tomto místě prezentoval biblický text knihy Zjevení Janovo (v překladu ČSP = Český studijní překlad Bible, všechny biblické citace jsou převzaty z Českého studijního překladu, ©2009 Nadační fond překladu Bible, použito se svolením), komentář Rosse Taylora ke knize Zjevení v překladu [2] do češtiny (volně šiřitelný materiál od křesťanského autora k nevýdělečným účelům, překlad ještě není hotov, anglický originál [1] najdete zde, při překladu dalších kapitol do češtiny bude český soubor nahrazen novějším) a velmi stručné průvodní poznámky ke čtení knihy Zjevení závislé silně na materiálu Rosse Taylora.

Pokračovat ve čtení článku Nad Biblí: Zjevení Janovo

Zjevení Janovo – literatura


Břeťa Fajmon, 1.10.2015

Nejnáročnějšími otázkami při výkladu biblické knihy Zjevení Janovo jsou:

  • a) kdy dojde k návratu Ježíše Krista na tuto zem (zda před tisíciletou vládou popsanou ve Zj 20,1-10 ... premilenialismus; nebo po tisícileté vládě ... postmilenialismus; nebo zda celá tisíciletá vláda je symbolickým označením života těch, co uvěřili Ježíši Kristu, tj. symbolickým označením duchovního vzkříšení ... amilenialismus (amilenialismus a postmilenialismus jsou si vlastně hodně podobné, protože v pohledu postmilenialismu je na zemi tisíciletá vláda následovníků Krista, ale k příchodu Krista v plnosti dojde až po této tisícileté vládě));

  • b) do jaké míry jsou některé obrazy (např. čísla) v knize Zjevení symbolické nebo přesné; například: jak je vykládáno 144 tisíc označených (Zjevení 7,1-8); 2 svědkové (Zj 11); číslo šelmy (Zj 13); rozměry Nového Jeruzaléma (Zj 21,9-17).

  • Pokračovat ve čtení článku Zjevení Janovo – literatura

    Exodus 19 – komentářové poznámky


    Břeťa Fajmon, 14.9.2015

    Ex 19,1-3: Uzavírá se kruh, který započal v Exodu 3 -- Mojžíš nyní vystupuje na horu, kde se Bohem setkal v hořícím keři, a tak se splňuje, co řekl Hospodin v Ex 3,12, že na této hoře mu bude Izrael sloužit a prožije zde významné setkání s ním.

    Pokračovat ve čtení článku Exodus 19 – komentářové poznámky

    Svědectví o holokaustu: desatero lži


    Břeťa Fajmon, 3.9.2015

    Proč zde existuje antisemitismus? Na tuto otázku byly napsány knihy. Jako křesťan jsem se shodl s jedním kamarádem, že za tím stojí démonská síla, která se zlobí na to, že z židovského národa přišel Ježíš Kristus, nebo na to, že Židé jsou národ, který si vyvolil Bůh, aby lidstvu sdělil svoje zákony.

    Tato odpověď ovšem v případě holokaustu (holokaust = cílené vyvražďování celého národa) v průběhu 2.světové války nestačí, protože holokaust v té době znamenal cílené vyvražďování nejen Židů, ale též Rómů, Poláků a Rusů. Židům byl zabaven jejich majetek, ale Rómové majetek často neměli, a přesto byli zabíjeni ve velkém měřítku (viz [5], str.9). Ať už byly příčiny vyvražďování celých národnostních skupin v historii jakékoli, Fedor Gál ve filmu [5] shrnuje tyto důvody na jiné rovině: lidé a) přestali vidět lidi v jiných; b) a současně sami přestali být lidmi.

    Pokračovat ve čtení: Svědectví o holokaustu: desatero lži

    Pokus o vystižení poselství knihy Genesis


    Břeťa Fajmon, 3.8.2015

    Před šesti lety jsem na tomto místě napsal kratičký článek o poselství knihy Genesis, který jsem nyní podstatně doplnil, a to především na základě myšlenek uvedených v úvodu knihy [7] (strany xxv-liii úvodu).

    Nejdůležitějším začátkem u poselství knihy Genesis je dát je do vztahu s následujícími čtyřmi biblickými knihami Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium, se kterými tvoří kniha Genesis jeden celek zvaný Tóra. Zaměřit se jen na poselství knihy Genesis by nebylo vyvážené, protože následující čtyři knihy hlasují v poměru 4:1 pro jiný důraz -- jaký je tedy ten největší důraz Tóry? Tento: Prvními čtenáři knihy Genesis byli lidé vyvádění Bohem z Egyptského otroctví, Bohem, který se jim představil jako Hospodin, do země slíbené. Oni neznali Hospodina jako Boha historie, ale znali ho z osobní zkušenosti -- přišel a chce je zachránit z protiprávného a nelidského zotročování v Egyptě; předvádí v Egyptě velké zázraky, které nakonec přimějí faraona i jeho hodnostáře propustit národ nazvaný "synové Izraele" (či potomci Izraele). Vede je na horu Sínaj, kde jim dává Desatero přikázání jako základní vodítka pro život ve svobodě a život, ve kterém tento Hospodin, který s nimi má dobré záměry, bude jejich Bohem. Tím klíčovým, co první čtenáři knihy Genesis prožívali, bylo, že Bůh knihy Genesis nyní jedná v jejich životě -- vede je pouští, dává jim z nebe zázračný pokrm každé ráno, a též jim obstaral vodu v poušti v několika situacích, kdy už byli vyprahlí žízní. Když byli na své cestě napadeni Amálekovci, musí sami vyjít do boje, ale v tomto boji vyhrávají jen tehdy, když Mojžíš má nad hlavou zdviženou hůl, která je symbolem Hospodinovy přítomnosti a vedení na celé jejich cestě. Vědí, že jejich život i jejich vítězství jsou možná jen proto, že Bůh je s nimi.

    Pokračovat ve čtení článku Pokus o vystižení poselství knihy Genesis

    Možnost podpory těchto stránek


    Břeťa Fajmon, 7.6.2015
    • Pokud byste chtěli dostávat pravidelné informace o vývoji této stránky cca jedenkrát za 3-4 měsíce emailem, dejte mi vědět na email.

    • Pokud vidíte obsah těchto stránek jako smysluplný a chtěli byste podpořit jeho vytváření finančně, je možné zaslat dar na účet 670100 - 2206461506 / 6210. Stránkám věnuji cca 1-2 dny měsíčně času a snažím se cca o deset až dvanáct smysluplných článků za rok. I drobné dary by mi dovolily na část své pracovní doby (lektor a překladatel) nepřibírat další věci a věnovat se těmto stránkám. V současnosti (2015) mám na srdci následující dva projekty:

      • Dokončení překladu a komentářových myšlenek biblické knihy Exodus -- plánováno ještě cca na čtyři roky při současném tempu.

      • Překlad komentáře k biblické knize Zjevení od Rosse Taylora z češtiny do angličtiny a jeho zveřejnění volně na stránce rozhovor.cz -- jedná se o volný materiál na internetu, který bych rád pouze přeložil do češtiny a doplnil překladem ČSP knihy Zjevení, který jsem získal svolení použít. Při současném vytížení nemám tolik času na překlad dělaný zadarmo, ale rád bych daných cca 400 stran během tak tří čtyř let (též do 2019) dokončil, při větších časových možnostech možná rychleji.
    Pokračovat ve čtení článku Možnost podpory těchto stránek

    Exodus 18 – komentářové poznámky


    Břeťa Fajmon, 7.6.2015

    Ex 18,1-12: Právě skončil boj s Amálekem, ale Jetro má radost z toho základního jako jediného celku, ze kterého Hospodin svůj lid vysvobozuje -- z područí Egypta. Boj s Amálekem je jen jednou součástí téhož celku: Bůh se rozhodl ukázat na lidu Izraele svou moc a svůj charakter: nejen že je vyvedl ze služby jiným Bohům, ale též jim dává prostor a vodítka k novému životu.

    Dochází k naplnění (nebo aspoň k prvnímu zaznamenenému obětování v Izraeli po vyvedení z Egypta, po kterém se obětování stane pravidelnou součástí zbožnosti Izraele ... též viz [1], str.369) Hospodinovy výzvy, a též poslušné reakce lidu Izraele obětovat zvířecí oběti Hospodinu, jak to bylo zmíněno v Ex 3,18; 5,3; 8,22-24; 10,25-26. Z krátkého náznaku se zdá, že se jednalo o oběť za hřích, zmiňovanou v Leviticus 1 (zvaná též zápalná oběť či oběť pozdvihování -- jednalo se o to, že celá oběť se zapálila a byla určena jen Bohu), následovanou pokojnou obětí (nebo její obdobou zhruba srovnatelnou se zvířecími obětmi popsanými v Leviticus 3, která vyjadřovala vděčnost za smíření s Bohem a vztah pokoje mezi Bohem a lidmi a vděčnost za požehnání přicházející od Boha), kdy jen některé části obětovaného zvířete byly určeny přímo Hospodinu, jiné části snědli lidští účastníci obětního obřadu v Hospodinově přítomnosti při radostné hostině (lechem z verše Ex 18,12 se zpravidla překládá jako chléb, zde ovšem spojitost jídla s obětováním ukazuje na možnost překladu "pokrm", podobně jako v případě křepelek v Ex 16. Stručný popis obou typů obětí viz Allen Ross: Holiness to the Lord, Baker Academic 2002, úvod ke kapitolám Leviticus 1 a 3).

    Pokračovat ve čtení článku Exodus 18 – komentářové poznámky

    Exodus 17 – komentářové poznámky


    Břeťa Fajmon, 2.6.2015

    Ex 17,1-7: Další potřeba vody u lidu Izraele vyúsťuje opět v konflikt, který bude připomínán označením Massá (Pokoušení) a Merívá (Hádka = Svár). Dovede lid Izraele opět k napadání Mojžíše -- opět zapomínají, že celá skupina je vedena podle Hospodinových pokynů, tj. Bůh má zde nějaký záměr a chce je učit důvěře v to, že se o ně stará (má moc vyvést vodu i ze skály, tj. utišuje jejich žízeň i v situaci zdánlivě bezvýchodné).

    Pokračovat ve čtení článku Exodus 17 – komentářové poznámky

    Exodus 16 – komentářové poznámky


    Břeťa Fajmon, 15.4.2015

    Po událostech kapitol 14 a 15 můžeme říci, že lid Izraele konečně odešel z Egypta, a vědí též, že je Hospodin vede do země, kterou jim připravil k přebývání. Nevědí ovšem, co vše je na cestě čeká a jak dlouho ta cesta bude trvat. Jsou na cestě právě měsíc (Ex 16,1) a po nedostatku vody začínají prožívat další těžkosti -- nedostává se jim jídla. Až příliš brzo zapomněli na to, že Bůh je tím, kdo se chce o ně starat, a tak sdělování toho, co potřebují, probíhá formou stěžování si a reptání (Ex 16,2-3, reptání je tradiční slovo používané např. v překladu ČEP). Problémem je to, že se nejedná o obyčejné pochybnosti, ale o vzpouru nevíry (viz [1],str.330-331).

    V této kapitole lze dobře vidět, jak je Mojžíš v mnoha věcech prostředníkem mezi lidem Izraele a Hospodinem (též viz [1], komentář k Ex 14): svůj nedostatek chleba a masa vyjadřují reptáním proti Mojžíšovi. Na druhé straně, když jim Bůh dává manu a oni neposlechnou a nechají si část many do druhého dne, je to Mojžíš a ne Hospodin, kdo se rozhněvá (16,21). Tak Mojžíš (s Áronem) neustále představuje prostředníka mezi lidem a jejich Bohem. Když reptají proti Mojžíšovi, jako by reptali proti Bohu (Ex 16,7-8). Na druhé straně, když neposlechnou Boha, je to Mojžíš, který vyjádří své rozhořčení, nikoli Bůh. Šestý den (Ex 16,24) sbírají dvojnásobek many, jak jim přikázal Mojžíš, ale vlastně Mojžíš pouze tlumočí Hospodinův příkaz.

    Pokračovat ve čtení článku Exodus 16 – komentářové poznámky

    Exodus 15 – komentářové poznámky


    Břeťa Fajmon, 8.4.2015

    Ex 15,1-21: Lid Izraele zpívá píseň chvály Hospodinu za vítězství, které on vybojoval. Místo skepticismu a beznaděje nyní jsou naplněni bázní a hlubokou důvěrou. Bůh dostál svému slovu, že bude bojovat za ně. Až nyní jsou patrny zpětně Hospodinovy záměry -- to, co se zdálo jako bezvýchodná situace, se ukázalo jako lest válečníka, který chce svůj lid dovést k vítězství. Izrael nyní radostně zpívá, že Hospodin je jeho silou (verš 2). Lid Izraele získává důvěru -- takovou důvěru, že z tohoto mezního skutku záchrany usuzuje, že takto to bude vždycky (verše 6-7 ... ti, co vystupují proti těm, co patří jemu, jsou i Hospodinovi nepřátelé, které on svrhává a stravuje), respektive jejich víra nyní obsáhne i Hospodinův slib, že je uvede do země, kde budou moci žít (verše 13-18).

    Lid Izraele chválí Boha jako toho, kdo je pánem nad stvořením -- ten Bůh, který nyní zachránil Izrael, také kdysi stvořil nebe a zemi. Tyto náznaky lze vidět v některých slovech písně:

    Pokračovat ve čtení článku Exodus 15 – komentářové poznámky

    Studijní překlad Miloše Pavlíka


    Břeťa Fajmon, 23.3.2015

    Tento článek představuje Studijní překlad Miloše Pavlíka (SPMP) v sérii laických recenzí České překlady Bible, odbornější recenze viz Jiří Hedánek: představení SPMP.

    Znalci českých překladů Bible zřejmě zaznamenali existenci Pavlíkova překladu Nového zákona, který byl vydán knižně i na internetu v roce 1994 -- před několika měsíci, v listopadu 2014, vyšla nově v Pavlíkově překladu celá Bible, a to opět knižně i elektronicky, pod novým názvem Studijní překlad Miloše Pavlíka (SPMP).

    Na stránce překladu jej najdete ke stažení ve formátu pdf, tamtéž nebo ve většině knihkupectví prodávající Bible jej můžete získat knižně. Překlad je představen jako studijní a na první pohled zaujme velkým množstvím poznámek, které jsou uváděny nikoli pod čarou textu, ale souhrnně za každou biblickou knihou -- např. za 48 stranami textu knihy Genesis následuje cca 22 stran pouze poznámek. Dobré doplnění tohoto systému představuje programové prostředí obohu.cz/bible, kde při načtení kapitoly textu prohlížeč za každým veršem zobrazí i poznámky, které se daného verše týkají (tak opakování stejných poznámek znovu a znovu na každé stránce tištěného textu by bylo nereálné, ale prohlížeči, který zobrazuje jen jednu kapitolu, zobrazení stejných poznámek v další kapitole nevadí).

    Pokračovat ve čtení článku Studijní překlad Miloše Pavlíka

    Film – Ježíš (1979)


    Břeťa Fajmon, 2.2.2015

    Rád bych upozornil na film Ježíš z roku 1979 režiséra Johna Heymana, který byl zfilmován co nejvěrněji podle předlohy zapsané v jednom ze čtyř evangelií v Bibli -- Evangeliu podle Lukáše. Práva na film zakoupila křesťanská televize Noe (s českým dabingem), na Youtube se můžete podívat v angličtině s anglickými titulky -- anglická i česká verze se liší jen prvními a posledními cca třemi minutami, kdy je film jinak uveden a zakončen několika komentáři, jinak jsou naprosto stejné. Film byl kolem roku 2000 nabízen i domácnostem v česku s cílem zpřístupnit Bibli lidem a těm, kteří si jej objednali, byl doručován zdarma. Dnes stále je možné koupit i DVD za 60 kč.

    Hodnocení filmu na ČSFD je patričně kritické, ale cílem autorů bylo věrně podat poselství Lukášova evangelia, pečlivě se bránili přidávání jakýchkoli scén a epizod. Z toho důvodu může být projev v některých místech na dnešní poměry dosti statický -- to ovšem nesnižuje nijak kvalitu filmu, který se snaží představit biblické poselství vizuálně.

    Pokračovat ve čtení článku Film – Ježíš (1979)

    Vznik a historicita knihy Exodus


    Břeťa Fajmon, 3.1.2015

    Pět let po napsání článku o historické věrnosti knihy Genesis bych rád přidal pár myšlenek na téma historické věrnosti biblické knihy Exodus. Při přemýšlení nad zasazením událostí biblické knihy Exodus do rámce historie bych rád nyní směřoval ve třech oddílech víc a víc do minulosti podle osnovy Ke vzniku knihy Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium jen krátce: i když je nepíše Mojžíš v první osobě (ve tvaru "Bůh mi řekl"), ale jsou napsány ve třetí osobě (ve tvaru "Bůh řekl Mojžíšovi") z jejich povahy je zjevné, že řadu popisů a instrukcí od Boha sepsal Mojžíš v době čtyřicetiletého exodu pro pozdější použití a dokončil těsně před vstupem do země Kenaan (snad kromě poslední kapitoly knihy Deuteronomium, která byla doplněna po Mojžíšově smrti). Tj. doba vzniku těchto knih je pevně spojena s intervalem mezi vyjitím z Egypta a okamžikem vstupu lidu Izrael do země Kenaan.

    Pokračovat ve čtení článku: Vznik a historicita knihy Exodus

    Starší články – archív 2014