| o autorech stránek
rozhovor nad Biblí: Genesis Exodus Žalmy Matouš Efezským české překlady Bible komentáře k Bibli software pro čtení Bible základní otázky: Existuje Bůh? Proč křesťanství? poselství Bible různá témata: společnost film, televize souvislosti matematiky povídky recenze knih drobnosti teologická diskuse učit se, učit se: angličtina matematika + fyzika Starší články: 2011 2010 2009 nejnovější příspěvky do diskuse: the.fish 2012-01-22 13:15:34 Genesis 1-2: Vaše poslední věta Břeťa 2012-01-18 20:27:56 Genesis - chronologie: Ano, mám svobodu si Břeťa 2012-01-18 19:51:23 Genesis 1-2: Interpreti Bible ma the.fish 2012-01-17 20:30:12 Genesis 1-2: Jo, to je pravda, c the.fish 2012-01-17 20:22:36 Genesis - chronologie: Ve skutečnosti tady Břeťa 2012-01-15 09:33:48 Genesis 1-2: Máte pravdu, těch 2 the.fish 2012-01-11 14:56:13 Genesis 1-2: Tak ten článek je o Břeťa 2012-01-11 10:57:54 Genesis 1-2: Jste si jistý, že t |
Vánoční zamyšleníBřeťa Fajmon, 14.12.2011 Rád bych i na této stránce sdílel několik předvánočních myšlenek, které jsou téměř všechny založeny na obsáhlejším anglickém článku Richard Krejcir: What can we give God? Motiv dávání dárků se v Bibli objevuje ve druhé kapitole Evangelia podle Matouše, verše 1-12, kdy mudrci od východu přinesli dary právě narozenému židovskému králi (v překladu ČEP): Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." ... Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu. Mudrci od východu jaksi poznali, že se v Betlémě stala událost významu, který přesahuje židovský národ, a uctili sami Ježíše jako krále. Pokud vánoce jsou oslavou Ježíše Krista (anglické Christmas = Christ mass, mše Kristova, oslava Kristova), tak v sobě obsahují otázku: Kým je pro Tebe Ježíš Kristus? Pokračovat ve čtení: Vánoční zamyšlení Nadstavbové kursy matematiky na VŠ: skriptaBřeťa Fajmon, 6.12.2011 Pod nadstavbovými kursy matematiky na VŠ rozumím ty kursy, které se učí na VŠ většinou ve vyšším než prvním ročníku. Tyto kursy jsem většinou učil a rád bych zde zveřejnil některé své materiály, a některé doporučil. Pokračovat ve čtení článku Nadstavbové kursy matematiky na VŠ: skripta Učebnice pro matematiku na VŠBřeťa Fajmon, 30.11.2011 Poté, co jsem vlastně od výuky matematiky na VŠ odešel, bych rád ještě v tomto a příštím článku doporučil nějaké materiály, na které jsem v průběhu let narazil, a které by se mohly hodit vyučujícím nebo studentům matematiky. Nemohu ovšem ovlivnit, zda některé odkazované texty budou dále přístupné na internetu, vše záleží na dobré vůli jejich autorů. A) Vyrovnávací kurs pro první semestr na VŠTato gymnaziální učebnice zcela stačí pro první semestr na VŠ, který má vyrovnávací charakter (teda ne pokud si ji jen koupíte, ale pokud ji pořádně celou propočítáte). Většina škol zde ještě přidává téma "matice a systémy lineárních rovnic" které zase nikde pořádně zpracováno není, ale toto téma lze zase například doplnit ze stran 1-21 textu Matematika 1 - sbírka úloh (a někteří zkoušející trvají ještě na schopnosti studentů spočítat příklad na Taylorův polynom, který najdete na str. 175-177 tohoto textu).Pokračovat ve čtení článku Učebnice pro matematiku na VŠ Žalm 9 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 24.11.2011 Protože v první knize žalmů (= žalmy 1 až 41) mají všechny žalmy kromě prvních dvou nadpisy a protože v Septuagintě (řecký překlad Tenaku ze 3.stol. př.n.l.) jediné dva žalmy, které nemají nadpisy (Žalm 9 a Žalm 33), jsou uvedeny bez čísla jako součást žalmu vždy bezprostředně předcházejícího, žalmy 9,10 a žalmy 32,33 vytvářejí vždy jednu ucelenou skladbu. Nejpádnějším důvodem pro spojení Žalmů 9 a 10 v jednu skladbu je fakt, že se jedná o akrostickou skladbu -- ze 21+18 = 39 veršů je jeden nadpis a následujících 38 veršů je spojeno většinou v dvojverší do devatenácti slok, z nichž každá začíná následujícím písmem hebrejské abecedy (protože hebrejská abeceda má 22 písmen, tři písmena jsou z této akrostiky vynechána; a v Žalmu 10 se v akrostickém zahajování slok pokračuje přesně v tom místě abecedy, ve kterém bylo v žalmu 9 skončeno). Proto vše, co bude nyní řečeno k žalmu 9, bude ještě doplněno komentáři k žalmu 10. Oba žalmy vytvářejí ucelenou skladbu na téma: Bůh je spravedlivý soudce. Svým žánrem je Žalm 9 též prosbou o pomoc, jak je patrno z veršů 14 (smiluj se nade mnou), 20 (povstaň), 21 (zachvať je strachem). Pokračovat ve čtení článku Žalm 9 – komentářové poznámky Žalm 8 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 1.11.2011 Po pěti žalmech, ve kterých je obsaženo volání krále o pomoc (z různých důvodů) se v tematickém řazení knihy Žalmy dostáváme k oslavnému žalmu, ve kterém žalmista Bohu vzdává chválu. Žalmista často volal k Bohu o pomoc v žalmech 3 až 7, ale nyní, v Žalmu 8, ve svém srdci nachází jen chválu. Po motivu moudré cesty (žalm 1) a Hospodinova krále (žalmy 2 až 7) přichází nyní do popředí ještě starší motiv, proč Boha respektovat a ctít, a sice samotná skutečnost stvoření tohoto vesmíru -- Boha máme poslouchat nejen proto, že je to moudré a naše cesta nezanikne (Ž 1), nejen proto, že Bůh ustanovil svého krále nad naším životem (Ž 2, ale potažmo též žalmy 3-7), ale už při stvoření byla nám lidem dána zodpovědnost spravovat tuto zemi a svůj život podle Hospodinova řádu (= téma žalmu 8). Pokračovat ve čtení článku Žalm 8 – komentářové poznámky Hrdinové IIIBřeťa Fajmon, 25.10.2011 Minulý článeček o hrdinech byl z jistého pohledu neúplný, rád bych k němu ještě pár myšlenek dodal o tom, proč je Ježíš Kristus větším hrdinou, než kdokoli jiný. Naše srdce volají po hrdinech, a pokud hrdinské činy nikdo nedělá, musíme se stát hrdiny sami :- Ale existuje jeden, kdo je větším hrdinou než všichni ostatní a všechny jiné heroické činy blednou v jeho přítomnosti. Rád bych to ukázal na třech myšlenkách. Za prvé: nejprve k počítačové hře Heroes of Might and Magic (hrdinové moci a magie). Tato hra má dva rozměry, které jsou oba "ukradnuty" od Ježíše Krista: a) hra (verze III) se svými datadisky a scénárii slibuje NEKONEČNOU HRATELNOST (fráze vzatá z obalu instalačního CD), slibuje možnost hry a radosti napořád -- ale jedná se jen o klam. Hráči jsou klamaní si myslet, že jsou hrdiny, ale ve skutečnosti se jen vyhýbají životu ve skutečném světě, a místo toho žijí ve světě imaginárním. Na druhé straně, věřit Ježíši Kristu není útěkem od reality do imaginárního světa -- on chce být naším hrdinou a pomocí v každé oblasti našeho praktického života v tomto světě. b) slib věčné radosti, kterou lze prý ve hře najít, je padělek -- po několika letech si její hráči totiž už přestávají hru užívat, začínají se nudit a radost ze hry je menší a menší. S Ježíšem Kristem je tomu naopak: lidé, kteří jej neznají, jsou zděšeni z jeho prvních pokusů oslovit jejich srdce, ale později prožívají větší a větší radost z toho, že ho mohou znát a žít s ním. Pokračovat ve čtení: Hrdinové III Hrdinové IIBřeťa Fajmon, 18.10.2011 Tento článek, podobně jako ten předchozí, obsahuje pár myšlenek k tématu hrdiny či hrdinství. Ptám se sám sebe, proč stále ve svém životě potřebuji tolik hrdinů. Proč mám v srdci stále chuť hrát hru Heroes of Might and Magic (Hrdinové moci a magie)? Proč potřebuji organizovat tým, který se účastní šifrovací soutěže, kde v každé fázi máte vyluštit šifru, abyste věděli, kde se nachází další stanoviště? Proč se lidé účastní těchto klání? Je to jen pro zábavu, nebo je zde hlubší důvod? Proč lidé sní o tom, že budou mistry světa ve svém oboru, aby vešli do síně slávy? Fandím fotbalovému týmu Plzně, protože v minulých dvou letech hráli hezký fotbal. Proč jsem tím tak pohlcen? Proč je pro mne zajímavé či přitažlivé radovat se ve světle jejich vítězství? Pokračovat ve čtení: Hrdinové II HrdinovéBřeťa Fajmon, 14.10.2011 Tento článek nemá nic společného se stejnojmennou filmovou sérií, ale je jen souborem mých myšlenek o jakýchkoli dalších hrdinech, které jsem napsal v rámci procvičování třistaslovných esejí v angličtině, a přitom jsem měl pocit, že to i dává smysl, tak jsem přeložil do češtiny. Hrával jsem počítačovou hru, která se jmenuje Hrdinové (Heroes of Might and Magic version 3 = Hrdinové moci a magie). Jiné počítačové hry jsem moc v životě nehrál, ale tato jedna "na mne uplatnila svou magii" - byl jsem naprosto zaměstnán tím, že jsem se pokoušel najít dost surovin na mapě "mého světa", abych mohl stavět města a najímat jednotky vojáků a bojovníků, a pak objevovat nová území, a vyhrát nějakou tu bitvu, pokud to bylo potřeba. Dnes se sám sebe ptám: Proč jsem byl tak posedlý tou hrou? Byl jsem tak zasunut do toho imaginárního světa jen proto, abych utekl požadavkům svého skutečného světa, nebo lze najít i něco pozitivního na mém velkém úsilí dosáhnout "hrdinských činů" na počítači? Co to vše říká o mém srdci? Někdy mne bráchové nebo přátelé pozývají na šifrovací hry. Tyto hry sestávají z několika úrovní či stanovišť, a na každém stanovišti máte rozluštit zakódovanou zprávu, abyste věděli, kde se nachází následující stanoviště či co máte dělat v následující fázi. Cílem těchto her je projít celou trasu co možná nejrychleji. O tyto druhy her se dnes zajímají tisíce lidí v celé republice. Vejít do síně slávy těchto her, což znamená je vyhrát, nebo aspoň projít celou trasu, je otázkou prestiže pro mnohé. Co je tím, co pohání tolik lidí ke hledání zakódované zprávy v nic neříkajícím článku či úkolu? Proč lidé hladoví po této slávě? A po čem hladovíš ty? Pokračovat ve čtení: Hrdinové Žalm 7 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 7.10.2011 Žalm 7 je po Žalmu 3 druhým žalmem, který je pevně přiřazen k jistému období Davidova života – toto přiřazení je zmíněno ve verši 1. Na rozdíl od Žalmu 3 však nikdo neví nic bližšího o Benjamíci Kúšovi, protože v Bibli o něm není zmínka. Nikdo neví o obsahu slov, která Kúš prohlásil. A tak jsme odkázáni na čtení žalmu samotného. Sice se nedozvíme, co řekl Benjamínec Kúš, ale je možné se docela dobře domnívat, o co šlo: pravděpodobně Kúš obvinil Davida z nějaké nespravedlnosti (verše 4-5), nebo Davida neprávem pronásledoval. Slova "spravedlnost", "soudit", "rozsudek" nebo jejich varianty se v žalmu objevují velmi často (minimálně desetkrát či jedenáctkrát). Žalm 7,2-3: David se obrací na Hospodina jako ten, kdo je mu oddán (k tobě jsem se přimknul, tobě sloužím, kvůli tobě žiju – též viz Ž 2,12 a Ž 5,12) a prosí, aby jej Hospodin zachránil před jeho pronásledovateli. Žalm 7,4-6: Jako důvod své prosby o pomoc uvádí to, že je pronásledován neprávem – velmi silně to vyjadřuje ve verši 6: nedozvíme se konkrétně, o jakou nespravedlnost se jedná, ale David říká něco jako: Bože, pokud jsou nepřátelé opravdu v právu, tak ať mne zabijí, ať mne skutečně zlikvidují. David nebyl naprosto dokonalý, ale věděl, že v té dané věci je v právu – že nehledá svůj zájem, ale zájem Boha, který stanovil pravidla lidského života (je v právu v té dané věci, která je předmětem sporu). Trojice vyjádření (mou duši, můj život, mou slávu) asi vyjadřuje totéž, a sice Davidův život. Pokračovat ve čtení článku Žalm 7 – komentářové poznámky Dva pohledy na život kolem násBřeťa Fajmon, 14.9.2011 Rád bych v tomto článečku odkázal na dva plodné autory, kteří píší o životě, o věcech kolem sebe, o naší společnosti. Oba jsou křesťané, ale stejně jako říká Vladimír Justl o díle Bohuslava Reynka, jejich křesťanská víra u nich nepřerostla v ideologii -- svou víru sdělují skrze "obyčejnou lidskost", se kterou vnímají svět. Jsou to Hana Pinknerová a Vlastík Fürst. Pokračovat ve čtení: Dva pohledy na život kolem nás Žalm 6 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 23.8.2011 Po úvodních žalmech 1 (oslavuje Hospodinovo slovo jako zdroj života) a 2 (zmiňuje ustanovení Hospodinova krále, kterému se mají podřídit všechny národy) následuje pět proseb o pomoc z úst tohoto krále, žalmy 3 až 7. V pořadí čtvrtou prosbou o pomoc je žalm 6. Žalm 6 si skutečně zaslouží označení žalozpěv, protože žal tryská z jeho prvních dvou třetin. Na rozdíl od žalmu 4 (pokojně uléhám a spím i v nedostatku) a 3 (usnu a probudím se, i když jsem napaden nepřáteli) nyní žalmista nemůže spát každou noc (v hebrejském originálu: celou noc). Žalm 3 mluvil o utrpením intenzivním, žalm 4 o utrpení dlouhém -- žalm 6 nyní zaznívá z utrpení jak dlouhého (verš 4: jak dlouho?), tak intenzivního (verš 6 mluví o smrti). Jak se říká, nastala skutečná krize, kdy už nejde říct: pusťme to z hlavy. Nevíme přesně, o jaké utrpení se jedná, ale můžeme vidět jeho náznaky:
Pokračovat ve čtení článku Žalm 6 – komentářové poznámky Česká Jeruzalémská BibleBřeťa Fajmon, 15.7.2011 Tento článek představuje překlad Bible zvaný Česká Jeruzalémská Bible (ČJB nebo JB) v sérii laických recenzí České překlady Bible. Česká Jeruzalémská Bible (ČJB) je projektem, na které práce započaly kolem roku 1980, překlad byl poprvé souhrnně vydán v listopadu 2009. Zatím není přístupná elektronicky, ale dotazem ve vydavatelství Krystal OP mi bylo řečeno, že ČJB se připravuje pro prostředí Davar3 na přelomu roku 2011-2012 (prostředí Davar3 či Theophilos mají zakomponovánu jistou staší verzi textu, ve které zatím mnohé biblické knihy chybí), takže se můžeme těšit i na elektronickou verzi překladu! Knihu lze běžně dostat v knihkupectvích prodávajících Bible nebo objednat na internetu zde. V roce 1956, druhé revidované vydání 1973, vychází ve francouzštině překlad Bible týmu Jeruzalémské biblické školy s výkladovými historickými a literárními poznámkami. Překlad ČJB vznikal se záměrem zpřístupnit tyto biblické výkladové poznámky i českému čtenáři. Současně s překladem poznámek bylo tou nejlepší možností vytvořit i nový překlad Bible do češtiny, kterému by poznámky byly šity na míru. Překlad byl proveden na základě původních jazyků (řečtina, hebrejština), ale poté byl srovnáván s překladem a koncepcí výkladových poznámek francouzské Jeruzalémské Bible. Kromě 66 kanonických knih Bible obsahuje vždy též tzv. deuterokanonické knihy (Sírachovec, Knihy Makabejské, apod.). Mimo zkratky ČJB se někdy užívá pouze zkratka JB. Zkratka ČJB podle mne lépe vystihuje, že se jedná o český překlad Bible s poznámkami Jeruzalémské biblické školy. Pokračovat ve čtení: Česká Jeruzalémská Bible Srovnání šesti dostupných překladů Bible do češtinyBřeťa Fajmon, 3.7.2011 Tento článek doplňuje sérii České překlady Bible pokusem o podrobnější srovnání překladu z pohledu prvních pěti žalmů a z pohledu prvních dvou kapitol listu Efezským. V závěru článku bych se rád pokusil o stručné vystižení každého z překladů, pokud je něco takového vůbec možné. Pokračovat ve čtení: Srovnání šesti dostupných překladů Bible do češtiny Existuje Bůh? – ZávěremBřeťa Fajmon, 1.6.2011 Tento článek je závěrečnou, 9.částí v sérii článků "Existuje Bůh?". Nedávno jsem si přečetl knihu známého obhajitele ateismu Boží blud. Richard Dawkins začíná v úvodní kapitole slovy: přál bych si, abyste se všichni po přečtení této knihy stali ateisty. Musím říci, že v mém případě se přání Richarda Dawkinse nesplnilo – i když jsem jeho knihu prozkoumal, jeho argumenty mne nepřesvědčily. Čtení jeho knihy ovšem bylo pro mne užitečné v několika směrech:
Tohle jednání mi připadá zkratové. Je to jako říkat lidem: představte si, jaký by byl svět bez lidí – nebyla by zranění, která druzí lidi způsobují. Pokud například je deset procent lidí (slovy hráčů hry Dračí doupě) "zákonně zlých", tj. těch, co vždy sledují jen svůj zájem a nemají ohledy na druhé, znamená to, že se mám před lidmi zabarikádovat a vyhýbat se jakémukoli kontaktu s nimi? Určitě se jedná o přehnanou reakci, stejně jako je přehnané odmítat víru v cokoli jiného než sebe sama. Pokračovat ve čtení: Existuje Bůh? – Závěrem Problém zla (2)Břeťa Fajmon, 11.5.2011 Tento článek je 8.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 28, část 29, část 30, část 31, část 32. Základní reakce na otázku 'Proč existuje zlo?' byla představena v předchozí části: možná má Bůh dobré důvody, proč zlo dovolí, i když je všemocný, vševědoucí a dobrý. Tato odpověď ovšem mnoha lidem nestačí -- máme další pochybnosti, další otázky, které se kupí jedna na druhou a jako souhrn všech těchto otázek nás odvádějí od víry, že existuje dobrý Bůh. Dovolte mi nyní reprodukovat Jeremyho reakce na některé z takových otázek. Lidé strávili už tisíce let hledáním odpovědí na tyto otázky, takže uvedené odpovědi nebudou vyčerpávající, přesto mohou pomoci aspoň v několika věcech se orientovat. 1) Proč existuje zlo, které není přímým důsledkem lidských špatných voleb?Jednu z možných odpovědí navrhuje Alvin Plantinga: přirozené katastrofy (hurikány, tsnunami, zemětřesení, požáry pralesů, atd.) jsou dílem padlých andělů či démonů, tj. jiných bytostí než lidí. I když je to duchovní vysvětlení a někteří jsou vůči němu skeptičtí, nelze tuto možnost zcela vyloučit (a Bůh dovoluje těnto bytostem takto jednat z důvodů podobných těm v předchozí části - aby jim umožnil svobodnou volbu).Pokračovat ve čtení: Problém zla (2) Problém zla (1)Břeťa Fajmon, 5.5.2011 Tento článek je 7.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 26, část 27. Proč existuje zlo? To je častá otázka pro odpůrce teismu, ale i ti, co věří, že Bůh existuje, prožívají v této věci pochybnosti: Pokud Bůh existuje, proč dopouští zlo a utrpení a nezastaví je? Velmi dobrou reakcí na tuto otázku je prvních padesát stran knihy Kauza víra od Lee Strobela. Další dobrou reakcí je pečlivý pohled Jeremy Pierce, jehož myšlenky se zde pokusím reprodukovat. A) Problém zla z pohledu logikyTradiční argument problému zla zní takto: Bůh je všemocný, vševědoucí a dokonale dobrý. Protože neexistují žádné meze toho, co by všemocná a vševědoucí bytost dokázala vykonat, může tato bytost určitě zabránit zlu. A navíc, dokonale dobrá bytost by se snažila zabránit zlu, jak jen by to bylo možné. Tedy bytost, která má všechny tři uvedené vlastnosti, by určitě zabránila zlu. Ale zlo existuje, tedy Bůh není. Existence zla je v rozporu s existencí Boha.Pokračovat ve čtení: Problém zla (1) Seminář: Jak číst Bibli s užitkemBřeťa Fajmon, upraveno 4.11.2011 Dovolte mi říci pár slov na téma JAK ČÍST BIBLI S UŽITKEM. Budou to v podstatě dvě myšlenky, které doplňují jedna druhou a jsou obě stejně důležité. A) čtení hlavou aneb CO ČTUVelmi dobrým dokumentem, který ukazuje na naše těžkosti při porozumění Bibli, je dokument, který je online přístupný na internetu -- kurs omega: induktivní čtení Bible. Slovem "induktivní" v uvedeném textu se nemyslí, že se při čtení na povrchu našeho těla hromadí elektrický náboj, ale spíše logický přístup při čtení (od konkrétních příkladů postupujeme k obecnému závěru). Česky řečeno, ke čtení Bible nepřistupujeme už s hotovými závěry, ale činíme své závěry až na základě toho, co jsme přečetli. Hlavním literárním žánrem Bible je totiž svědectví: stejně jako rodiče svým malým dětem pečlivě vysvětlují, jak co funguje, tak pisatelé Bible chtějí pečlivě předat dalším generacím, jakým způsobem se setkali s Bohem a jaké poselství Bůh lidem sdělil.Autoři odkazovaného textu (viz strana s číslem 4) připomínají tři kroky čtení jakéhokoli textu, a tedy i textu Bible (podrobněji viz daný text, zde jen velmi stručně): 1) pozorování (co se tu píše): nejčastější chybou je ošidit vlastně tento první krok, tj. nevěnovat dost úsilí a přemýšlení tomu, co se vlastně v textu píše: odpovědi na otázky kdo, co dělá, kde, kdy, jak, proč (literární analýza textu); která slova autora jsou klíčová? která se vyskytují nejčastěji? Důležitá je ochota vidět v textu to, co tam skutečně je napsáno (viz str.10-14 odkazu). Pokračovat ve čtení: Seminář: Jak číst Bibli s užitkem Bůh existuje: důkaz skrze morální principyBřeťa Fajmon, 11.4.2011 Tento článek je 6.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 23, část 24, část 25. Rád bych sám občas měl nějaký kredit, ale musím přiznat, že na tomto článku nemám prakticky žádný podíl, jedná se v podstatě jen o překlad myšlenek Jeremyho Pierce do češtiny (spíše je mou chybou, pokud jsem něco přeložil nepřesně). A) Jak morálku vysvětluje naturalismusNaturalisté říkají, že přirozený svět je vše, co existuje. Jak ale vysvětlují morálku, když podle nich neexistuje Bůh, lidská duše, magické síly, andělé, démoni, ani žádný duchovní svět? V tomto oddíle budou prezentovány čtyři pohledy či odpovědi na otázku, kde se tu vzala lidská morálka, a v oddílech B,C ještě některé další.
Anketa o BibliBřeťa Fajmon, 29.3.2011 Rád bych na tomto místě umístil anketu "o Bibli". Můžete připojit svůj názor na uvedených devět otázek, nebo i jen na některé (uveďte prosím u každé odpovědi číslo otázky).
Bůh existuje: důkaz inteligentního plánuBřeťa Fajmon, 10.3.2011 Tento článek je 5.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 20, část 21, část 22. Základní myšlenka: jisté věci o přírodě nelze vysvětlit jinak, než že Stvořitel vytvořil vesmír k určitému účelu. S přírodou je to jako s nálezem náramkových hodinek na pláži -- zdá se obtížné uzavřít, že se tam objevily náhodou. Zdá se, že hodinky i příroda jsou sestaveny takovým způsobem, který ukazuje na inteligentního tvůrce. Tento argument existence návrháře či designéra je uváděn na různých rovinách (elegance fyzikálních zákonů ukazuje na existenci konstruktéra, který navrhl celý vesmír (např. Geisler, Turek - část 4 -- jemně vyladěný vesmír); nebo samotná složitost živé buňky naznačuje, že tato nemohla vzniknout sama od sebe z neživých chemických látek (např. Geisler, Turek - část 5 -- vznik života samotného); dále složitost života naznačuje, že různé živočišné či rostlinné druhy nemohly vzniknout náhodou (např. Geisler, Turek - část 6 -- vznik různých druhů života)). Nechám na čtenáři, aby si uvedené odkazy sám vychutnal, a zde bych jen rád dodal myšlenky Jeremyho Pierce o tom prvním tématu (které dovádí trochu dál než uvedené ppt soubory), a sice: elegance fyzikálních zákonů ukazuje na existenci konstruktéra: Pokračovat ve čtení: Bůh existuje: důkaz inteligentního plánu Bůh existuje: kosmologický důkazBřeťa Fajmon, 3.3.2011 Tento článek je 4.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 18 a část 19. Základní představení kosmologického argumentu je zde (powerpoint soubor), ale líbí se mi i argument Jeremyho Pierce, který je vysloven na vyšší úrovni a který bych rád nyní reprodukoval podle jeho článků: Pokračovat ve čtení: Bůh existuje: kosmologický důkaz J.A.Komenský: Listy do nebeBřeťa Fajmon, 20.2.2011 Toto dílko je jedním z nejdřívějších spisků Jana Amose Komenského – bylo vydáno v jeho sedmadvaceti letech. Jedná se o Komenského pohled na tehdejší sociální problémy mezi bohatými a chudými, které nejsou o mnoho jiné než ty dnešní. Komenský v letech 1611-1614 získal snad nejlepší možné evropské vzdělání své doby - studoval v Herbornu (Nassau) a Heidelbergu. Ovšem také poznal sociální úroveň Evropy své doby. Jeho radost v osobním životě (oženil se, narodil se mu syn, stal se knězem (= biskupem) církve Jednota bratrská ve Fulneku) neznamenala, že by se nezajímal o sociální a politické problémy své doby. Dílo "Listové do nebe" je napsáno formou pěti dopisů "mezi nebem a zemí": Pokračovat ve čtení: J.A.Komenský: Listy do nebe Nad Biblí: ExodusBřeťa Fajmon, 6.2.2011 Kniha Exodus, někdy zvaná též v češtině 2. kniha Mojžíšova, je druhou knihou v Bibli, v její první části zvané Starý Zákon (což je část Bible, kterou sdílí křesťanská i hebrejská víra). Jak říká biblista Jiří Beneš (Dvanáctka, Praha 2006, str. 13), možná by bylo důstojnější tuto část Bible neoznačovat jako Starý Zákon (neboť není ani starý (ve smyslu "zastaralý"), ani zákon (ve smyslu "zakazující něco konat")), ale spíše slovem Tenak (někdy též Tanach). Tenak je zkratkovité slovo: T = Tóra (Pět knih Mojžíšových), N = Neviím (Proroci), K = Ketúbím (Spisy). V každém případě kniha Exodus je po knize Genesis v pořadí druhou knihou části zvané Tóra (význam slova Tóra by se měl čtenáři ozřejmit právě při čtení knihy Exodus). Pokračovat ve čtení článku Nad Biblí: Exodus Exodus – literaturaBřeťa Fajmon, 6.2.2011 Jako doplněk čtení knihy Exodus doporučuji zejména knihu [2]. Pro konkrétní povzbuzení života víry je vhodnější (možná trochu jednodušší a kratší) kniha [1], která se v jedné třetině svého objemu zabývá právě tím, jak Exodus promlouvá k nám dnes (a docela dostatečným výchozím bodem v angličtině je pdf text ke stažení [20]). Český posluchač určitě využije audio ke stažení [19] a českého čtenáře by mohly obohatit knihy [5] a [13] (i když tyto nemluví podrobně o všech kapitolách knihy Exodus, mnohé o této biblické knize je v nich obsaženo). Z vědečtějších komentářů jsou k dispozici Brevard Childs ([3]), Cornelius Houtman ([14],[15],[16]) a William Propp ([17],[18]). Tyto komentáře každý uvádějí svůj vlastní překlad knihy Exodus z hebrejštiny (o C.Houtmanovi si nejsem jist, protože jeho knihy jsem neviděl, ale vzhledem k počtu svazků je to dost pravděpodobné), poznámky k hebrejskému textu a některé kritické připomínky a varianty výkladů. I když by mohly obsahovat některé zajímavé názory a postřehy, nejsou první volbou, kterou by si měl člověk pořídit. Pokračovat ve čtení článku Exodus – literatura Recenze filmu: Letopisy Narnie – Plavba Jitřního poutníkaMarcel Brus, 26.1.2011; Žánrové zařazení filmu: Dobrodružný / Rodinný / Fantasy (film pro mládež, ale nejen pro ni)  Na film "Letopisy Narnie - Plavba Jitřního poutníka" jsem se hodně těšil. Tedy nejprve jen trochu, ale jak se premiéra blížila, těšil jsem se stále víc.
Osud filmu byl od počátku velmi napjatý, protože po údajně "neúspěšném" Princi Kaspianovi (2008) odstoupilo studio "Walt Disney" ze spolupráce
na projektu (nového zfilmování všech sedmi dílů Letopisů) a mnozí předpovídali, že tím je s filmovou Narnií konec. Nakonec se ale do hry vložilo studio "20th Century Fox"
a práce na třetím pokračování se naplno rozběhly v roce 2009. Další zásadní změna, kromě vstupu nového filmového studia, se týkala režiséra – Andrew Adamsona nahradil briský režisér Michael Apted.
Velké změny samozřejmě vzbuzovaly otázku – podaří se natočit další kvalitní film přiměřeně věrný své knižní předloze a nebo třetí Narnie celou ságu definitivně pohřbí? Četl jsem optimistické prohlášní, že film bude mít určitě úspěch už jen proto, že "Plavba Jitřního poutníka" je údajně nejoblíbenější kniha z celé narnijské série. Děj knihy spočívá v tom, že princ Kaspian se po několikaletém úspěšném vládnutí, kdy porazí nejbližší nepřátele a země se těší klidnému období, rozhodne vypravit na dobrodružnou plavbu do oblasti Osamělých ostrovů (formálně patřících k Narnii). Jednak chce nalézt sedm telmarínských lordů, kteří tam před lety uprchli před pronásledováním ze strany Kaspianova strýce Miraze a jednak má ambice plout dál a prozkoumat ještě nikdy neprozkoumané oblasti - až na sám konec světa... Pokračovat ve čtení článku Recenze filmu: Letopisy Narnie – Plavba Jitřního poutníka Proč Bůh mlčí? (2)Břeťa Fajmon, 26.1.2011 Tento článek je 3.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, části 14, části 15, části 16, části 17. Nyní uvedu některé reakce na to, že důkazy pro existenci Boha se mnohým zdají smíšené a nejasné (= některá vysvětlení či postoje k tomu, proč Bůh mlčí), a jen několik vlastních komentujících myšlenek k tomuto přehledu získanému od Jeremy Pierce, aniž bych dal nějakou definitivní odpověď. A) Ockhamova břitvaAteisté či naturalisté používají ve vztahu k Bohu často tzv. Ockhamovu břitvu, tj. názor, že bychom měli přijmout tu nejjednodušší teorii, které nejlépe vysvětluje důkazy. Tedy pokud dvě podobné teorie vysvětlují tytéž důkazy, tak je přijatelnější spíše ta jednodušší z nich. Speciálně pokud naturalismus i teismus vysvětlují vznik tohoto světa a původ života, tak lepší je přijmout naturalismus, protože Bůh teismu je jen jakýmsi postradatelným přívěškem, který činí věci komplikovanějšími a složitějšími.Naturalisté vidí mnohé z ukazatelů pro teismus jen jako malé mezery v nesmírně složité teorii. To, co zatím nevíme, se za nějaký čas vysvětlí i bez Boha, říkají. A pokud naturalistická teorie je dostatečně úplná, tak lze použít Ockhamovu břitvu, a přijmout spíše naturalismus, který vysvětluje věci stejně dobře jako teismus, ale nepotřebuje ve svém vysvětlení Boha. Pokračovat ve čtení: Proč Bůh mlčí? (2) Proč Bůh mlčí? (1)Břeťa Fajmon, 19.1.2011 Tento článek je 2.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 13 (je v podstatě překladem či přehledem jeho myšlenek). Klasický argument proti existenci Boha v těchto souvislostech zní takto:
|