archív 2009 - rozhovor

učit se, učit se:

angličtina
matematika + fyzika

Starší články:

2011
2010
2009

nejnovější příspěvky
do diskuse:

the.fish 2012-01-22 13:15:34 Genesis 1-2: Vaše poslední věta

Břeťa 2012-01-18 20:27:56 Genesis - chronologie: Ano, mám svobodu si

Břeťa 2012-01-18 19:51:23 Genesis 1-2: Interpreti Bible ma

the.fish 2012-01-17 20:30:12 Genesis 1-2: Jo, to je pravda, c

the.fish 2012-01-17 20:22:36 Genesis - chronologie: Ve skutečnosti tady

Břeťa 2012-01-15 09:33:48 Genesis 1-2: Máte pravdu, těch 2

the.fish 2012-01-11 14:56:13 Genesis 1-2: Tak ten článek je o

Břeťa 2012-01-11 10:57:54 Genesis 1-2: Jste si jistý, že t

Novější články – rok 2010

Video ONLINE: Večer na téma Bible

Břeťa Fajmon, 14.12.2009

Před vánoci v prosinci 2008 běžel v České televizi dokument

večer na téma: Bible,

který byl později umístěn na Google k volnému prohlížení. Celý dokument trvá asi 2 hod. Jeho grafická forma není tak kvalitní, jako by bylo shlédnutí v televizi, ale vzhledem k obsahu doporučuji. Dokument se skládá ze dvou částí:

prvních 36 minut: představení českých překladů Bible, z nichž některé byly dokončeny v roce 2009. Provází Martin Dejdar.

Od 37. minuty začíná pořad, jehož cílem je seznámit s obsahem a poselstvím Bible. Je to unikátní dokument, nevím o žádném jiném videu, které by bylo v češtině a představovalo Bibli. Pořad trvá asi hodinu a půl.

Pokračovat ve čtení článku Video ONLINE: Večer na téma Bible

Recenze filmu: Kozí příběh – pověsti staré Prahy

Marcel Brus, zveřejněno 14.12.2009 (datum vytvoření příspěvku: 7.11.2008)

Po delší době jsem opět zavítal do kina, abych viděl mimořádný počin české kinematografie - první český (či dokonce středoevropský) 3D animovaný film. Jde o příběh vesnického chasníka Kuby jehož nerozlučnou společnicí je mluvící Koza. V dalším ději Kuba potká (jak jinak) krásnou Mácu. Paralelně se rozvíjí příběh chudého studenta Matěje, jenž se stane učedníkem mistra Hanuše stavějícího proslulý pražský Orloj. Musím říct, že asi tak v polovině filmu jsem docela ztrácel chuť vidět tu druhou (a nebyl jsem jediný, protože během druhé poloviny někteří lidé z kina odešli). Nicméně když už jsem si zaplatil, tak jsem to i dokoukal a postupně jsem zaznamenal i jistá pozitiva.

Pokračovat ve čtení článku Recenze filmu: Kozí příběh – pověsti staré Prahy

Vztah vědy a víry III

Břeťa Fajmon, 14.12.2009

Toto je 8. článek v sérii matematika v souvislostech. Následující myšlenky jsou od Jeremyho Pierce ze zdroje (1) a k jejich zvládnutí je potřeba pročíst pojmy z části 2, části 3. Jedná se o filosofii vědy a v jistém smyslu je to vyvrcholení myšlenek čerpaných ze zdroje (1).

Vědecký skepticismus Davida Humeho

David Hume přišel s následujícími pochybnostmi ohledně filosofie vědy: Gravitační zákon platil včera, ale jak si můžeme být jisti, že bude platit i zítra? I když jsem tisíckrát zažil, že když jsem zvedl knihu do vzduchu a upustil, tak mi spadla na zem, jak si mohu být jist tím, že se tak stane i zítra? Co když se za tři sekundy všechny zákony změní? Možná se zákony přírody zdají konstantní jen po tu krátkou dobu, co my lidé je vědecky zkoumáme, ale jak si můžeme být jisti, že se zítra nezmění? Pokud poznání znamená "vyloučit ostatní alternativy" (Descartesova definice (*)), zdá se, že pouhým věděckým zkoumáním nemůžeme poznat nic. Co nám dává důvod věřit, že věda nám dává lepší poznání než pupkopravectví (= předpovídání budoucích pravd o světě na základě soustředění na svůj pupek)?

Pokračovat ve čtení článku Vztah vědy a víry III

Recenze filmu: Letopisy Narnie – Princ Kaspian

Marcel Brus, zveřejněno 7.12.2009 (datum vytvoření příspěvku: 1.7.2008)

Už jste četli recenzi na film "Princ Kaspian", který se v kinech objevil 19.června 2008? A že ho tam pěkně setřeli, viďte? Je neuvěřitelné, jak se čeští kritici shodli, že Princ Kaspian je skutečně mizerný film. Nedávno jsem film v kině viděl a na vlastní oči jsem se přesvědčil, že v tomto případě se mizernými stali recenzenti. Jindy střízliví a kvalifikovaní lidé píšou občas až nehorázné bludy, jako kdyby ztratili zdravý rozum. Jak je to možné? V následujících odstavcích nabízím odpověď.

Dovolím si začít trochu zeširoka a popřemýšlet o Letopisech Narnie jako celku (koneckonců i první film "Lev, Čarodějnice a Skříň" byl v ČR přijat řekněme vlažně oproti ohlasu v USA a dalších zemích). Tedy - mám za to, že přijetí filmů o Narnii v ČR torpédují dvě hlavní příčiny. Jednak jde o to, že lidé se na filmy o Narnii dívají brýlemi očekávání odvozených z žánru fantasy (což je zejména standard nastolený Pánem Prstenů a sérií o Harry Potterovi) - a ona Narnie ve skutečnosti žádné fantasy v tomto slova smyslu není. Druhak, že Čechům prostě nejde pod nos křesťanské pozadí filmu. Pokud tedy chceme k "Narnijským filmům" přistoupit tak, aby nás měly vůbec šanci oslovit, musíme si zodpovědět základní otázku: Co ty Letopisy Narnie vlastně jsou?

Pokračovat ve čtení článku Recenze filmu: Letopisy Narnie – Princ Kaspian

Vztah vědy a víry II

Břeťa Fajmon, 7.12.2009

Toto je 7. článek v sérii matematika v souvislostech. Následující myšlenky jsou převážně od Nancy Pearcy z knihy (3).

Náš rozum není nestranný

V osmnáctém století tzv. století rozumu, se začalo šířit hnutí zvané Osvícenství (= enlightenment), které říkalo, že rozum je dost osvícený a že další osvícení člověk nepotřebuje – jinak řečeno, místo uctívání Boha začal být v Evropě uctíván Rozum, který prý uvažuje nezkresleně, nestranně, bez předsudků. Pohled na svět se začal vyjadřovat větou:

V duchovní oblasti mohou existovat různé pohledy, ale ve světské oblasti máme všichni přístup k neutrálnímu poznání, do kterého se náboženství nemá míchat. Toto tvrzení vlastně ovšem vede k pohledu, že člověk ke správnému životu duchovní oblast nepotřebuje, naopak duchovní oblast jej spíše mate, odvádí od pravdy.

To ale není pravda!! Naše mysl není neutrální – už na začátku svého poznávání máme ve své mysli různé duchovní motivace, které ovlivňují, co přijmeme jako pravdu a co ne. Naše mysl není duchovně (nábožensky) neutrální – pohled nikoho z nás není neutrální. Začínáme s konkrétními předpoklady, plány, zájmy, s konkrétní vírou. Vše má vliv na to, co budeme studovat, co očekáváme, že při svém stuidu objevíme, kde hledáme, jak interpretujeme výsledky. Nic takového jako nestranný a objektivní rozum neexistuje.

Pokračovat ve čtení článku Vztah vědy a víry II

Vztah vědy a víry

Břeťa Fajmon, 23.11.2009

Toto je 6. článek v sérii matematika v souvislostech. Následující myšlenky jsou převážně od Nancy Pearcy z knihy (4). Pár myšlenek o Albertu Einsteinovi je vzato z knihy (5).

Rád bych nyní obrátil nejdříve pozornost na to, že pro mnohé vědce, které považujeme za zakladatele moderní vědy, byla věda důsledkem jejich víry. Někteří ovšem (například Albert Einstein), i když mluvili o Bohu, ve skutečnosti nevěřili v jeho existenci.

Mikuláš Koperník (1473-1543)

Mikuláš Koperník přišel s heliocentrickou teorií – že Země i ostatní planety obíhají kolem Slunce. V té době nebylo dost empirických důkazů (= měření), aby bylo možno rozhodnout mezi geocentrickou a heliocentrickou soustavou. Ve skutečnosti existovaly dobré, logické argumenty proti myšlence pohybující se Země – dobré v tom smyslu, že odpovídaly tehdy dostupnému poznání.

Jediná Koperníkova odpověď na tyto námitky byla matematická – že ať se to jeví logické nebo ne, heliocentrická soustava je matematicky jednodušší; snižuje totiž počet epicyklů potřebný k objasnění pohybů nebeských těles z více než osmdesáti na třicet čtyři. Samotný fakt, že Koperníkova teorie tak zjevně protiřečila tomu, co "vidíme svýma vlastníma očima", podkopal důvěru v hmatatelná pozorování a "odkázal lidi na matematiku jako na jediné neotřesitelné poznání". Neboť "jestliže tady lidské oči lhaly, tak proč je naším očím možné důvěřovat i jinde"?

Pokračovat ve čtení článku Vztah vědy a víry

O křtu Duchem Svatým

Marcel Brus, 22.11.2009

Asi každý 'tradiční' křesťan, který se setkal s letničním důrazem na křest Duchem Svatým, prožil menší či větší otřes ve víře, který mohl vzbudit zásadní tázání typu: "Nejsem náhodou 'neplnohodnotný křesťan'?", "Přijal jsem skutečně Ducha Svatého?", "Musím prožít letniční Křest Duchem Svatým, abych mohl žít vítězný život v Kristu?" atd. Osobně jsem věnoval nemálo času a přemýšlení (a také rozhovorů s druhými lidmi), abych se v tomto nepochybně zásadním tématu zorientoval. Snažil jsem se být poctivý jak argumentům 'tradičních' evangelikálních křesťanů, tak k pohledům a autentickým zkušenostem letničních. Pokud vás tato otázka zajímá, zvu vás ke čtení a zamyšlení nad studií, kterou naleznete zde.

Pokračovat ve čtení článku O křtu Duchem Svatým

Komenského LABYRINT SVĚTA v současné češtině!!!

Břeťa Fajmon, 17.11.2009

Na stránce studnice.org se objevil ke stažení pdf soubor překladu knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce z češtiny roku 1623 do současné češtiny. Autorem překladu je Lukáš Makovička, korektury Lydie Makovičková, za pomoci slovníku a vysvětlivek na internetu. Skvělý počin překladu této povídky či románu o člověku, který se rozhodl prozkoumat labyrint tohoto světa a najít moudrost. Díky!! Toto skvělé dílko si zaslouží, aby bylo čteno, a poprat se se staročeštinou bylo už často, jak říká Lukáš, jen pro otrlé povahy.

Pokračovat ve čtení článku Komenského LABYRINT SVĚTA v současné češtině!!!

Promluvy k srdci ze stránky STUDNICE.ORG

Břeťa Fajmon, 16.11.2009

Doporučuji promluvy od srdce k srdci, od člověka k člověku ze stránky studnice.org, zejména na tomto místě chci doporučit kategorii kázání. Několik autorů se střídá v promluvách, které byly pravděpodobně vysloveny na setkání křesťanů. Mnohé z nich mne zaujaly a potěšily, a jak je i původní záměr názvu stránky, občerstvily.

Namátkou dvě konkrétní promluvy (v krátkých citacích jsem zvyraznil ty milé obraty, které mne potěšily a ukazují na "lidské" vyjadřování autora):

Pokračovat ve čtení článku Promluvy k srdci ze stránky STUDNICE.ORG

Články a blog Tomáše Sedláčka

Břeťa Fajmon, 15.11.2009

Rád bych doporučil osobní stránku a články ekonoma Tomáše Sedláčka, který pracuje jako ekonomický stratég ČSOB. Je to jeden z mála, který ve svých rozhovorech o ekonomice cituje Bibli a snaží se spojit ekonomiku s moudrostí, ke které vyzývá.

Osobní stránka Tomáše Sedláčka, zde najdete odkazy na všechny další stránky a rozhovory.

Dále vybírám namátkou:

Specielně odkaz na rozhovor s Tomášem Sedláčkem v pořadu Uvolněte se, prosím.

Další biftek už je moc – rozhovor o krizi z ledna 2009 pro Hospodářské noviny.

Pokračovat ve čtení článku Články a blog Tomáše Sedláčka

Nad Biblí: Evangelium podle Matouše

Břeťa Fajmon, 10.11.2009

Nabízím ke čtení starší verzi mých poznámek při čtení Evangelia podle Matouše, které jsem psal v letech 2007-2008. Je použit text biblické knihy Evangelium podle Matouše v Českém Ekumenickém Překladu (uveřejněno se svolením České Biblické Společnosti). Díky také Julii Krbuškové za úvodní obrázek.

Pokračovat ve čtení článku Nad Biblí: Evangelium podle Matouše

Dvoupatrový pohled na svět II

Břeťa Fajmon, 9.11.2009

Toto je 5. článek v sérii matematika v souvislostech. Následující myšlenky jsou převážně od Nancy Pearcy z knihy (3).

Dvoupatrový pohled na svět, který je spíše ke škodě než k užitku, není jen charakteristikou počátku našeho letopočtu, ale objevuje se na různých rovinách i v moderní době. Například Immanuel Kant navrhoval následující dělení pravdy na dvě oblasti:

SVOBODA
rozhodující se lidské já

----------------------------

PŘÍRODA
Newtonovský stroj

Pokračovat ve čtení článku Dvoupatrový pohled na svět II

Dvoupatrový pohled na svět

Břeťa Fajmon, 2.11.2009

Toto je 4. článek v sérii matematika v souvislostech. Následující myšlenky jsou převážně z knihy (3) od Nancy Pearcy, která navazuje na pohledy Francise Schaeffera (v češtině obsažené myslím v knize Ten, který je skutečností).

Studenti se mne občas ptají, jak mohu já jako učitel matematiky současně věřit v Boha, vždyť to nejde moc dohromady. Já si ale myslím, že to jde dohromady docela dobře. Ba co víc, právě naopak: je možné, že dnešní technické univerzity (a s nimi i dnešní obor matematiky) zde existují právě díky křesťanství.

Pokračovat ve čtení článku Dvoupatrový pohled na svět

Smysl života

autor: Christian Bensel (originální článek v angličtině), překlad a mírné úpravy: Marcel Brus, pár slov v tomto úvodníku: Břeťa Fajmon, 28.10.2009

Před nedávnem jsem našel na internetu úvahu Christiana Bensela o smyslu života. Zdála se mi natolik kvalitní, že jsem si říkal, že by mohla být i v češtině. Christian souhlasil s překladem i úpravami, a Marcel se nabídl, že text přeloží, aniž jsem ho o to předtím prosil (čímž mi udělal velkou radost).

Text příspěvku: SmyslZivota.doc.

Doporučuji text, protože mne oslovil osobně. Nejen že mne zaujal výklad kapitol Genesis 2 a Genesis 3 ve 3.části, ale zejména pokus o vyjasnění, co je to smysl života, v části 2.

Pokračovat ve čtení článku Smysl života

Slovo na cestu

Břeťa Fajmon, 28.10.2009

Tento článek představuje překlad Slovo na cestu v sérii České překlady Bible.

Slovo na cestu (na internetu jen zde, volba překladu SNC – jsou zde všechny biblické knihy kromě knih Leviticus, Numeri, Deuteronomium, Žalmy, Přísloví, Kazatel a Píseň písní) byl název překladu Nového Zákona, který vyšel poprvé v roce 1988 ve vydavatelství Luxpress. Dále v letech 1995-2004 vycházely sešity Průvodce životem, což byl vlastně revidovaný překlad Nového zákona, nově dodělávaný překlad Starého Zákona, a to vše doplněno výkladovými a studijními poznámkami přeloženými z anglické Life Application Bible for Students (překlad New Living Translation; autorská práva na český překlad SNC nyní vlastní Tyndale House Publishers, Wheaton, Illinois). Dnes je možné pořád ještě koupit komplet 28 sešitů ke všem 66 knihám Bible (pravděpodobně bude vytištěn komplet v jedné knize, ale možná si ještě pár roků počkáme). I když jsou sešity Průvodce životem doplněny výkladovými poznámkami pocházejícími z anglického zdroje, překlad Bible do češtiny byl pořízen z originálních jazyků (hebrejštiny a řečtiny).

Pokračovat ve čtení článku Slovo na cestu

Někteří nehledají odpovědi

Břeťa Fajmon, 12.10.2009

Toto je třetí článek v sérii matematika v souvislostech. Opět se silně opírá o materiál Jeremyho Pierce (odkaz v první části).

Někteří (nebo mnozí?) hlubší význam věcí nehledají, jak dokumentují následující dva pohledy na svět (jedná se o pokračování výčtu pohledů na svět započatých v předchozí části). Abyste správně rozuměli – nejde mi o hledání životních rozhodnutí, jako třeba volba životního partnera nebo hledání práce, ale spíše ještě jiné hledání. Mám na mysli něco jako smysl života, nějaký pevný bod, vůči kterému člověk vztahuje vše, co dělá. Jakési poznání nečeho pevného, stálého, co vždycky platí.

Pokračovat ve čtení článku Někteří nehledají odpovědi

Čím si můžeme být jisti?

Břeťa Fajmon, 5.10.2009

Toto je druhý článek v sérii matematika v souvislostech. V tomto článku se silně opírám o materiál Jeremyho Pierce (odkaz viz minulá část), pouze z knihy Nancy Peacey doplňuji fakta o Thomasi Reidovi.

Můžeme si být v životě vůbec něčím jisti? Pokud ano, tak čím? Tyto otázky formulovali lidé odjakživa, ale rád bych se zde zabýval třemi pokusy na uvedenou otázku odpovědět.

Pokračovat ve čtení článku Čím si můžeme být jisti?

Recenze knihy – Boris Pasternak: Doktor Živago

Břeťa Fajmon, 4.10.2009

Euromedia Group k.s. - Odeon, Praha 2003. Z ruského originálu vydaného nakl. Giangiacomo Feltrinelli v Miláně roku 1957 přeložil Jan Zábrana. Verše přeložili Jiří Kovtun a Jan Zábrana. Počet stran 544. Vydání druhé (první vydání v češtině 1990, ve slovenčině 1969 podle překladu Zory Jesenské).

Obecně o knize: Nezapomenutelná balada o lásce a o realitě života a smrti umocněné válkou. Boris Pasternak (1890-1960) napsal svůj román v letech 1945-55. Po rozpacích vydat román v Moskvě nabídl Pasternak román k tisku v Itálii, kde vyšel roku 1957. Zřejmě tento román přispěl k tomu, že hned roku 1958 Pasternak dostal Nobelovu cenu za literaturu -- pod politickým tlakem v Rusku však odmítl tuto cenu převzít (cenu převzal o třicet let později, roku 1988, jeho syn, téhož roku také román vyšel v Rusku poprvé). Kniha popisuje život doktora Jurije Živaga a jeho blízkých v letech 1901 až 1943. Autor se na pozadí života svých hrdinů snaží o vystížení své doby, zejména období 1915-1925. Román obsahuje i některé autobiografické prvky (začíná v roce 1901, kdy bylo Juriji Živagovi deset let, stejně jako Borisi Pasternakovi). Polovina událostí se odehrává v Moskvě, druhá polovina na různých místech Ruska. Podle románu byl také natočen film (v Americe vznikly dva filmy Doktor Živago, v letech 1965 a 2002; film z roku 1965 je nesrovnatelně lepší a pohybuje se kolem 100. místa v první pětistovce filmů hodnocených v české databázi filmů. Až někdy roku 2005 vznikl jakýsi televizní film ruské televize, který se natáčel přímo v Rusku.

Pokračovat ve čtení článku Recenze knihy – Boris Pasternak: Doktor Živago

Břeťa – intro

Břeťa Fajmon, 22.9.2009

Břeťa

Jmenuji se Břeťa Fajmon a pracuji jako odborný asistent na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) Vysokého učení technického (VUT) v Brně.

Pocházím z Velké nad Veličkou, nyní žiji v Brně. Vyrůstal jsem v evangelické církvi,ale někdy na vysoké škole jsem se musel rozhodnout, zda pustím Bibli a víru do svého života. Pomohli mi lidi z hnutí Studenti pro Krista (www.modrakulna.cz), kde jsem byl za svých studentských let aktivně zapojen. Za svůj dosavadní život se mi znovu a znovu potvrzuje, že křesťanství je ten nejvýstižnější pohled na svět a na skutečnost (a nejen pohled, ale hlavně způsob života).

Pokračovat ve čtení článku Břeťa – intro

Matematika v souvislostech: Úvod

Břeťa Fajmon, 21.9.2009

Toto je první článek v sérii matematika v souvislostech.

Rád bych začal myšlenkami, ke kterým mne přivedl současný prorektor VUT, pan profesor P. Jura, v jedné ze svých přednášek z vyčíslitelnosti: Představte si, že chceme přesně změřit obvod kruhového disku o průměru jednoho metru. Matematik přesně spočítá na základě integračního počtu, že obvod tohoto disku je roven přesně číslu „pí”. Ale co je to vlastně přesné číslo „pí”? Je to číslo s nekonečně dlouhým neperiodickým rozvojem. Pokud bychom chtěli toto číslo vyčíslit, natož skutečně prozkoumat a vychutnat si je, potřebovali bychom na to nekonečné možství času – až poté bychom měli jistotu, že číslo „pí” skutečně známe. Namítnete mi, že je to nesmysl, vyčíslovat „pí” na více než deset míst, a že většinou dokonce stačí i to 3,14 (nebo v nejhorším případě 3,14159265358979). Souhlasím s vámi, ale rád bych upozornil na otázku: kdy – nejen v matematice, ale obecně v životě – má člověk jistotu, že něco skutečně poznal? Na kolik míst potřebuji číslo „pí” vyčíslit, abych měl pravdu v tom, že se jedná skutečně o číslo „pí”?

Pokračovat ve čtení článku Matematika v souvislostech: Úvod

Matematika v souvislostech

Břeťa Fajmon, 20.9.2009

Tuto sérii plánuji vytvářet během podzimu 2009 jako nepovinný doplněk při výuce předmětů INM a BMA3 (Numerické metody a pravděpodobnost). Jedná se o věci, které souvisí s pohledem na matematiku a s otázkami, které si já osobně pokládám. Tato série spojuje dvě témata (nebo tři): za prvé je to matematika (logika, věda), za druhé je to víra (zejména křesťanský pohled na svět) — a tím třetím tématem by mohla být filosofie (filosofie jako pokus o logické vysvětlení podstaty světa a života). Rád bych v této sérii poukázal na skutečnost, že všechna tato témata spolu souvisí. Postupně budu doplňovat odkazy na články, až vzniknou.

Omlouvám se studentům, že je tímto odkazuji na stránku s názvem "Rozhovor nad Biblí" – nebojte se, Bible se tato diskuse nebude tolik dotýkat, snad jen v závěru. Omlouvám se svým přátelům, že je trápím trochou matematiky a filosofie – snad jí nebude příliš. Nechtělo se mi vést tuto diskusi na dvou místech současně; stejně bych rád, aby z tohoto průniku témat každý něco měl.

Pokračovat ve čtení článku Matematika v souvislostech

Info o měsíčníku Konzervativní listy

Břeťa Fajmon, 14.9.2009

Rád bych obrátil Vaši pozornost na časopis Konzervativní listy. Jeho šéfredaktorem je Dan Drápal, svého času předseda KDU-ČSL pro okrsek Praha 8, ale jak se později vyslovil, vzdal se angažovanosti ve vrcholné politice, aby se mohl věnovat více psaní a publicistice.

Cílem časopisu je obnovit význam slova "konzervativní", tj. budovat a chránit to dobré, mít delší dech než jedno volební období. Možná zveřejňovat nezávislé články, které se do běžného tisku už nedostanou. Líbí se mi, že nechtějí poskytovat černobílé vidění – že člověka (např. právě na politické scéně) nezařadí do škatulky "dobrý" nebo "špatný", ale upozorňují na jeho dobré činy i na věci, se kterými nesouhlasí nebo které je potřeba ještě uvést do lepších souvislostí.

Pokračovat ve čtení článku Info o měsíčníku Konzervativní listy

Poselství Bible

Marcel Brus, 12.9.2009

A) Stručné a grafikou oživené poselství Bible naleznete na webu modrakulna.cz.

B) V následujícím zcela negrafickém dílku nabízím vysvětlení jádra křesťanství zasazené do širšího kontextu: Křesťanský pohled na svět.

C) Tohoto předmětu se dotýká i téma Proč zrovna křesťanství, specielně kapitola 13. Zpráva, kterou Ježíš předal.

Pokračovat ve čtení článku Poselství Bible

Marcel – intro

Marcel Brus, 11.9.2009

AHOJ VŠICHNI!

Přátelé, je to neuvěřitelné, ale už i já jsem na Internetu:) Možná se tomu budete divit, ale docela dost jsem přemýšlel, proč vůbec nějakou webovou prezentaci dělat. "Dnes je přece na Internetu každý," můžete namítnout. Přesto se domnívám, že být tam protože jsou tam všichni není zrovna dostatečný důvod. Přemýšlel jsem, jestli je v mém životě něco, co má takovou hodnotu, že se o to chci podělit se všemi ostatními. A jednu cennou věc ke sdílení jsem našel. Myslím, že zvláště v dnešní době, charakteristické rozpadem hodnot a rezignací na nějaký hlubší smysl a cíl života, je dobré podělit se o výsledky svého hledání a objevování na životní cestě zvané křesťanství.

Už od mládí mám tendenci zapisovat si různé myšlenky a úvahy. Do mých 18ti let to ale nemělo nic společného s křesťanstvím, jelikož jsem vyrostl v prostředí ateismu a o křesťanství jsem nikdy nic smysluplného neslyšel. To se však dramaticky změnilo v roce 1990, kdy se zcela nečekaně stal křesťanem můj nebližší kamarád Petr (taky byl dřív ateista) a ten mi poprvé o křesťanství řekl srozumitelně. Nebylo to jen o rozumových argumentech, celý ten proces mé reakce na Petrovo křesťanské svědectví byl mnohem hlubší a komplikovanější, nicméně byly to i mnohé odpovědi na mé rozumové námitky, které mi pomohly asi za rok dospět k rozhodnutí, že chci přijmout Ježíše Krista do svého života. To se stalo v mých 19ti letech. Tím, že jsem se stal křesťanem, jsem získal pevný světonázorový základ. Na tom jsem mohl stát a radoval jsem se z poznání, že život smysl a cíl skutečně má! Člověk by si mohl myslet, že od té chvíle jsem už měl "ve všem jasno". Pravda je ale taková, že jsem se musel (a musím) v následujícím životě vyrovnávat s řadou dalších otázek. Navíc se, na základě nových zkušeností a poznatků, stále znovu vracím k "základům víry" a zpětně je konfrontuji. Některé věci jsem řešil natolik, že jsem o nich časem napsal komplexnější studie, které, mám za to, má smysl zveřejnit. Kéž osloví každého čtenáře!

Ještě než vám představím těch několik studií, řeknu vám něco o sobě, ať alespoň trochu víte, co jsem zač :)

Pokračovat ve čtení článku Marcel – intro

Srovnání hlavních světových náboženství

Marcel Brus, 10.9.2009

Před mnoha lety jsem se zabýval otázkou "Jsou všechna náboženství jen různé cesty k jednomu cíli?" Nově přepracovanou a doplněnou verzi této studie naleznete zde.

Pokračovat ve čtení článku Srovnání hlavních světových náboženství

Proč zrovna křesťanství?

Břeťa Fajmon, 9.9.2009

Pokud už někteří přijmou, že Bůh existuje, že "je něco nebo někdo nad námi", někdy pro ně není zrovna jasné, proč by zrovna křesťanství a Bible měly něco o tomto Bohu sdělovat - na toto téma mluví pokračující výpisky z knihy Nemám dost víry, abych byl ateistou (první kapitoly této knihy viz téma "Existuje Bůh?" -- prohlížeč souborů ppt ke stažení např. zde):

Pokračovat ve čtení článku Proč zrovna křesťanství?

Existuje Bůh? — Úvodem

Břeťa Fajmon, 8.9.2009

Tento článek je 1.částí série "Existuje Bůh?".

Rád bych zde obrátil pozornost čtenáře na výpisky z knihy N. Geislera a F. Tureka I Don't Have Enough Faith To Be an Atheist (Nemám dost víry, abych byl ateistou — uveřejněno se svolením Crossway Books - pouze k osobnímu využití, distribuce není povolena ... prohlížeč souborů ppt ke stažení např. zde), které otvírají některá základní témata v diskusi, zda existuje Bůh:

Pokračovat ve čtení článku Existuje Bůh? — Úvodem

Existuje Bůh?

Břeťa Fajmon, 7.9.2009

Cílem této série článků není uvést úplný důkaz, že existuje Bůh. Spíše bych chtěl prezentovat některé střípky, které jistým lidem pomohly vnímat Boha nebo byly součástí jejich cesty k Bohu (části 1,4,5,6). Na druhé straně bych rád mluvil o dvou nejčastějších otázkách, které lidé pokládají jako argument proti existenci Boha — proč Bůh mlčí (části 2,3) a proč Bůh dopouští zlo (části 7,8).

Úvodem
Proč Bůh mlčí? (I)
Proč Bůh mlčí? (II)
Bůh existuje: kosmologický důkaz
Bůh existuje: důkaz inteligentního plánu
Bůh existuje: morální důkaz
Problém zla (I)
Problém zla (II)

Pokračovat ve čtení článku Existuje Bůh?

O autorech těchto stránek

Břeťa Fajmon, 6.9.2009

Břeťa Fajmon (více o mně ZDE): Asi v roce 2004 nebo 2005 jsem se rozhodl vytvořit tuto stránku o Bibli pro lidi známé i neznámé, na které by Bible byla představena systematicky — to vedlo k mé strany k příspěvkům poznámky při čtení knihy Genesis (2005-2006) a "poznámky při čtení Evangelia podle Matouše" (2007-2008 odkaz ZDE), které jsou svým rozsahem spíše malými knihami než články. V roce 2010 plánuji vytvořit podobné poznámky ke čtení biblického listu Efezským.

Marcel Brus: Někdy v roce 2007 jsem přizval Marcela Bruse, který též velmi rád píše a vyjadřuje své myšlenky psaným textem, aby obohatil přispívání na této stránce. Spíše než k souvislému textu Bible jsou jeho příspěvky laděny tematicky, ale vždy nějak souvisí s křesťanským pohledem na svět. Něco více o jeho prvních klíčových příspěvcích se dočtete ZDE.

Pokračovat ve čtení článku O autorech těchto stránek

Povídka: Slabost času

Autor: Marcel Brus; závěrem doplnil: Petr Kolenčík; zveřejněno na této stránce 1.9.2009

Povídka "Slabost času" formou dobrodružného příběhu ukazuje věci, které jsou zřejmé, ale my je mnohdy nechceme vidět.

Pokračovat ve čtení článku Povídka: Slabost času

Povídka: Restaurace

Dan Vybíral, zveřejněno na této stránce 31.8.2009 se souhlasem autora

Do restaurace vešel muž ve středních letech, významně si prohlédl stoly kolem a posadil se k oknu. Na židli vedle sebe položil černou tašku a rozepl si knoflík u saka.
„Dobry den, pane."
„Dobry, doneste mi prosím, jídelní lístek."¨
„Pán je u nás poprvé?"
„Co je vám do toho, přineste mi ten jídelní lístek. ... a pivo."

Pokračovat ve čtení článku Povídka: Restaurace

Nad Biblí: Genesis

Břeťa Fajmon, 30.8.2009

Článek tohoto typu je jádrem mých příspěvků, kvůli němuž jsem se vůbec rozhodl tuto stránku dělat (snaha pomocných poznámek k souvislému biblickému textu), protože věcí podobného ražení v češtině moc není. Sestává z poznámek k biblické knize Genesis vytvořených v letech 2005-2006.

Pokračovat ve čtení článku Nad Biblí: Genesis

Český ekumenický překlad

Břeťa Fajmon, 22.8.2009

Tento článek představuje Český Ekumenický Překlad v sérii České překlady Bible.

Český Ekumenický Překlad (online např. zde ... poprvé vyšel roku 1979 u příležitosti čtyřstého výročí prvního vydání Kralické Bible, revize 1985, další úpravy 2001) distribuovaný Českou biblickou Společností je dnes nejrozšířenějším českým překladem Bible, protože byl více než dvacet let jediným překladem napsaným v současné češtině.

Pokračovat ve čtení článku Český Ekumenický Překlad

Bible Kralická

Břeťa Fajmon, 18.8.2009

Tento článek představuje Bibli Kralickou v sérii České překlady Bible.

V roce 1977 jsem se naučil číst a dostal jsem od rodičů jediný překlad celé Bible v češtině, který tehdy byl široce přístupný: tzv. Bibli Kralickou z roku 1613 (online zde). Všichni lidé mladší než já už dnes možná nedokážou ocenit, že překlady Bible, které čtou, nejsou několik set let staré, ale existují v současné češtině...

Pokračovat ve čtení článku Bible Kralická

České překlady Bible

Břeťa Fajmon, 17.8.2009

O českých překladech Bible a specifičnosti překladatelské práce nad Biblí mluví přednáška Jiřího Hedánka, jednoho z překladatelů nových překladů Bible do češtiny. Následující seznam uvádí všechny české překlady celé Bible (= 39 knih Starého Zákona a 27 knih Nového Zákona) dostupné dnes na internetu nebo v knižní podobě ke koupi, chronologicky podle jejich dokončení...

Pokračovat ve čtení článku České překlady Bible