o autorech stránek
articles in English
rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy

Matouš
Efezským
Zjevení

české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro čtení Bible
základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika
Starší články:

2016
2015
2014

nejnovější příspěvky
do diskuse:


Břeťa 2017-08-30 11:25:23 Zjevení 16: Přes léto jsem měl

Petr 2017-08-11 10:50:47 Zjevení 16: Moc děkuji za Váš č

Břeťa 2017-08-01 14:06:32 Předurčení nebo volba?: Lukáš Makovička nab

Břeťa 2017-06-12 16:20:15 Křest a Večeře Páně: Chápu důvody, proč

Petr 2017-06-09 14:00:01 Křest a Večeře Páně: Dle mého názoru kře

Vlasta 2017-05-31 11:23:10 Křest a Večeře Páně: Vážený bratře Fajmo

Libor Diviš 2017-04-25 15:23:57 Software pro čtení Bible: Naprogramoval jsem

Břeťa 2017-02-15 17:03:18 Břeťa - intro: Vracím se k výuce m




Vztah vědy a víry III


Břeťa Fajmon, 14.12.2009

Toto je 8. článek v sérii matematika v souvislostech. Následující myšlenky jsou od Jeremyho Pierce ze zdroje (1) a k jejich zvládnutí je potřeba pročíst pojmy z části 2, části 3. Jedná se o filosofii vědy a v jistém smyslu je to vyvrcholení myšlenek čerpaných ze zdroje (1).

Vědecký skepticismus Davida Humeho

David Hume přišel s následujícími pochybnostmi ohledně filosofie vědy: Gravitační zákon platil včera, ale jak si můžeme být jisti, že bude platit i zítra? I když jsem tisíckrát zažil, že když jsem zvedl knihu do vzduchu a upustil, tak mi spadla na zem, jak si mohu být jist tím, že se tak stane i zítra? Co když se za tři sekundy všechny zákony změní? Možná se zákony přírody zdají konstantní jen po tu krátkou dobu, co my lidé je vědecky zkoumáme, ale jak si můžeme být jisti, že se zítra nezmění? Pokud poznání znamená "vyloučit ostatní alternativy" (Descartesova definice (*)), zdá se, že pouhým věděckým zkoumáním nemůžeme poznat nic. Co nám dává důvod věřit, že věda nám dává lepší poznání než pupkopravectví (= předpovídání budoucích pravd o světě na základě soustředění na svůj pupek)?

Dvě slabé reakce na Humeho otázku

a) Reakce "funguje to": "Věda bude dávat lepší výsledky v budoucnosti než pupkopravectví, protože tomu tak bylo dříve". OVŠEM: sice víme, že věda byla v minulosti spolehlivější než pupkopravectví, ale to nám nedává oprávnění věřit, že tomu tak bude i v budoucnosti. To by bylo jednání v kruhu – abychom dokázali závěr, že věda bude spolehlivější i v budoucnosti, tak v průběhu svého důkazu se o tento závěr opíráme, jako by byl už platný. Toto zdůvodňování v kruhu nemůže ve filosofii obstát.

b) "Pravděpodobnostní" reakce: "sice zákony přírody neznáme, ale na základě důkazů a pozorování jsou tyto zákony do jisté míry pravděpodobné; i když nám věda nedává znalost skutečných zákonitostí, dává nám aspoň jakési pravděpodobné zákonitosti". OVŠEM: Tato reakce se zdá rozumná jen do chvíle, kdy si položíme otázku, co to znamená "pravděpodobný". Například při hodu dvěma kostkami je málo pravděpodobné, že padnou dvě šestky. Ale to tvrdíme na základě pozorování z minulosti -- co nás opravňuje tvrdit, že tomu tak bude i budoucnosti? Jinými slovy, ve slovíčku "pravděpodobný" se skrývá právě ten předpoklad o budoucnosti, který se snažíme dokázat -- opět uvažujeme v kruhu. Z toho, že některý jev byl pravděpodobný v minulosti, neplyne, že bude stejně pravděpodobný i v budoucnosti.

Tři slibnější reakce na Humeho otázku

aa) Reakce pragmatismu (Humeho vlastní řešení jeho otázky): Nevíme nic jistého o zákonitostech vědy v budoucnosti, ale musíme předstírat, že to víme -- nemáme na výběr, prostě tak fungujeme, že si vytváříme zvyky a obyčeje, a pak na tyto obyčeje spoléháme (v podstatě vynucený pragmatismus). Jsme vedeni k víře, že vědecké poznatky budou platit i v budoucnosti, a věříme jim na základě své potřeby vlastnit jednoduchá vysvětlení, která činí náš život snesitelným. OVŠEM PŘESTO: Tímto je vysvětleno filosofií pragmatismu, proč věříme výsledkům vědy pro svou budoucnost -- ovšem proč bychom jim měli věřit, vysvětleno není.

Ostatní odnože pragmatismu v tomto vysvětlení fungují podobně: např. možná bychom měli věřit vědeckým zákonitostem z morálních důvodů, protože je to v našem nejlepším zájmu. Ale opět: bylo to v našem nejlepším zájmu v minulosti; abychom mohli tvrdit, že to bude v našem nejlepším zájmu i v budoucnosti, museli bychom vědět, že budoucnost se bude odehrávat podle stejných pravidel jako minulost, což nemáme zaručeno.

bb) Reakce idealismu (a priori): Představitelem vyvozování "a priori" je René Descartes (idealismus), který se snažil říct něco o světě, aniž by vycházel z nějakých měření či pozorování (ještě předem = a priori). Příkladem poznání "a priori" je například matematické poznání (např. 2+2=4, nebo "každý trojúhelník má tři strany").

Myšlení "a priori" reaguje na Humeho otázku tzv. principem dostatečného důvodu: "Existuje vysvětlení (= důvod) všeho, co se děje." Věda tento princip používá neustále (někdy je znám spíše jako pravidlo příčiny: každá událost či jev musí mít nějakou příčinu). PDD (= princip dostatečného důvodu) říká, že ne vždy budeme schopni najít vysvětlení, ale to vysvětlení určitě existuje, jinak by se daný jev nestal. Tento princip se zdá tak zřejmý, že Immanuel Kant jej označil za princip "a priori" (= princip, jehož platnost můžeme ověřit jen tím, že o něm přemýšlíme).

PDD tedy říká: to, co se děje (a bude dít v budoucnosti), je způsobeno jistými zákony (částečná odpověď: existují jisté zákonitosti, které působí všechny věci, a tedy i věci budoucí). OVŠEM PŘESTO: Nejsme si jisti, co se bude v budoucnu dít, protože nemáme jistotu, že ty zákonitosti se v budoucnu nezmění (stále není zodpovězena Humeho základní otázka, jak můžeme vědět, že budoucnost se bude chovat stejně jako minulost).

cc) Odpověď spolehlivismu: Spolehlivismus se svou definicí poznání (***) posunuje dál odpověď z místa, kde ji zanechal PDD: Pokud metody, kterými poznáváme, nemusíme stoprocentně prokázat, ale jsou jen spolehlivé ve většině případů, tak lze závěr, ke kterému dospěla reakce bb), vzít a dotáhnout do konce: "má smysl zabývat se vědou, protože vědecké metody jsou právě těmi metodami, které sice v budoucnu nebudou fungovat vždy, ale zprostředkují nám poznání ve většině případů" (potřebovali bychom potvrzení jisté zákonitosti v minulosti, v současnosti a v budoucnosti - vědecké metody nám mohou potvrdit platnost v minulosti (nedávné) a v současnosti; potvrzení z budoucnosti bychom potřebovali taky, ale i tak vědecké metody splňují východiska spolehlivismu: dávají nám potvrzení zákonitosti nikoli ve všech případech, ale ve většině případů; pokud jsou východiska spolehlivismu platná, tak to stačí, abychom tvrdili, že jistou zákonitost známe). I když nevíme, zda se v budoucnu dostaneme do dosud vědecky nepopsaných situací nebo zda se i popsané zákonitosti v budoucnu nezmění, pak když známe zákonitosti platící v současnosti či dříve, třebaže je známe jen přibližně, jsou tyto vědecké znalosti platným poznáním o věcech, o kterých platí zákony, které vědci sestavili. To vše za předpokladu, že platí PDD, že příroda se chová spolehlivě a že i v budoucnu budou běh věcí určovat jisté zákonitosti.

Tak spolehlivismus vymezuje vědě velmi platné, ale přece jen skromnější místo v porovnání s tím, jak se ve dvacátém století věda většinou prezentovala: Věda nám dává platné poznání, i když musíme uznat, že její metody neplatí možná ve všech situacích -- pouze v situacích, se kterými jsme se dosud setkali. Možná se některé dnes platné zákonitosti v budoucnu změní -- ale věda nám i tak poskytuje metody, kterými své budoucí poznání budeme moci získat a ověřit, byť třeba v situacích, kdy budou platit jiné zákonitosti.

Přístup spolehlivismu nám tedy dovoluje přeformulovat definici vědy: věda = hledání spolehlivých metod, které nám zprostředkují poznání.

zpět na sérii: Matematika v souvislostech


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: