Chronologie a historicita knihy GenesisBřeťa Fajmon, 30.8.2009 V dnešní době existují dva velké tábory i mezi znalci Bible -- tzv. liberalisté nebo minimalisté, kteří říkají, že minimum událostí v Bibli se událo v historii, a konzervativní větev neboli tzv. maximalisté, kteří říkají, že všechno v Bibli se odehrálo v historii, tak jak je to zde zapsáno. Aby člověk mohl některé z těchto argumentů prozkoumat, musí mít vynikající znalosti archeologie. Ale i tábor archeologů je rozdělen na uvedené dvě skupiny, takže celá diskuse není zdaleka jednoznačná. Představitelem minimalistů je kniha [24], představitelem maximalistů kniha [25]. Do češtiny byla zatím přeložena jen kniha [24], a to až v roce 2007 -- z tábora konzervativních čtenářů Bible zatím kniha [25] přeložena nebyla, což ukazuje na nevyvážený vztah mnohých teologů v České Republice k této otázce. Já osobně se zde vyjadřuji z pozice maximalistů, protože jak říká K.Kitchen, autor knihy [25], neexistují vážné překážky věřit tomu, že události Bible se odehrály v historii v tom znění, jak je čteme v Bibli. Pro vážné zájemce o chronologii doporučuji knihu [25] k přečtení, protože mnohé argumenty v těchto krátkých poznámkách nemohu tlumočit. [update 2011: tento článek o chronologii Bible je založen převážně na knize [25], která exodu lidu Izrael z Egypta kniha přisuzuje asi rok 1250 př.n.l.; existují i jiné rekonstrukce data exodu, např. 1450 př.n.l., které nejsou v knize [25] ani v tomto článku zmiňovány -- budu se jim věnovat v článku Vznik a historicita knihy Exodus] Chronologie kapitol Gn 12 -- Gn 50: Jednou z klíčových chronologických otázek je datování události vyjití Izraele z Egypta. Tradičně se toto datování vymezuje do 13.století před letopočtem, do let 1260-1220 př.n.l. Archeolog Kitchen (viz [25]) v podstatě souhlasí s tímto pohledem a považuje jej vzhledem k historickým a archeologickým nálezům za nejvíce vyvážený. K této události vyjití došlo ovšem až ve druhé knize Mojžíšově (kniha Exodus). S knihou Genesis je tento exodus (= latinsky "vyjití") spojen pomocí veršů Gn 46,26 a Ex 12,40 (k události exodu došlo tedy poté, co rodina Jákobova strávila 430 let v Egyptě). Dalším chronologický údajem v Bibli je údaj z První knihy královské (1 Kr 6,1), kde je řečeno, že mezi vyjítím z Egypta a počátkem stavby chrámu v Izraeli (což je datum pevně historicky ukotvené rokem 965 př.n.l.) uplynulo 480 let -- tím pádem vychází datum exodu asi na rok 1445 př.n.l. Archeolog Kitchen ([25], str.202-203) zde upozorňuje, že není třeba se tímto údajem tolik znepokojovat -- i když nevíme přesný výklad tohoto verše, blízká analýza období od smrti Jozueho do roku 965 př.n.l. uvádí součet období jednotlivých postav nikoli 480 let, ale asi 592 let. Znamená to, že ať už číslovku 480 vykládáme jakkoli (násobek čtyřiceti může znamenat např. násobek počtu generací -- viz níže u věku patriarchů), určitě nejsou jednotlivá časová období postav doby soudců na sobě nezávislá, ale překrývají se. Tak ani číslovka 480 nemusí být pro určení celkové délky intervalu časově jednoznačná. Další časový údaj v Bibli je v knize Soudců 11,26: zde je řečeno, že Izrael už bydlí v kenaanské zemi tři sta let. Kenneth Kitchen varuje, že se jedná o slova z úst Jiftácha, která nemusíme patrně brát jako stoprocentně přesný chronologický údaj (řečena asi v roce 1070 př.n.l. by znamenala exodus v letech 1410-1370 př.n.l., což je datum ,které archeolog Kitchen pro Exodus spíše vylučuje). Další důležitou chronologickou otázkou v knize Genesis jsou údaje o věku lidí před potopou (Gn 5 ... nejstarší Metuzalém dosáhl 969 let), krátce po potopě a i údaje o věku patriarchů Abrahama, Izáka a Jákoba. Kenneth Kitchen (viz [25], str.445-446) uvádí srovnání s ostatními prameny starověku -- že bylo v té době běžné rodokmeny významných lidí zejména před potopou, ale i po potopě prodlužovat (uváděný rekord věku sumerského krále v době před potopou je 43 tisíc let), aby tím naznačili dlouhé období, které předcházelo potopě od vzniku světa; jeden z možných výkladů vysokého věku v některých těchto rodokmenech je tedy to, že uvedený věk je násobkem skutečného věku těch lidí, např. pětinásobek věku lidí před potopou, dvojnásobek věku lidí po potopě; vliv kultury na toto umělé navyšování věku v té době je tedy možný; v každém případě nevíme přesne vysvětlení skutečného důvodu vyššího věku, než je běžný dnes, a to věku lidí nejen v Genesis 1-11, ale i věku Abrahama (175 let ... Gn 25,7), Izáka (180 let ... Gn 35,28), Jákoba (147 let ... Gn 47,28), Josefa (110 let ... Gn 50,26), a vlastně i věku Izraelského vůdce Mojžíše (120 let ... Deuteronomium 34,7). Pokud z jakéhokoli duvodu je problémem chápat uvedená čísla jako naprosto přesná, jedno z možných vysvětlení věku v knihách Mojžíšových (viz [3] při vysvětlení datování exodu z Egypta) je považovat 40 let za jednotku délky jedné generace (tj. okamžiku, kdy se člověku narodí jeho vlastní děti), což je přibližně dejme tomu 25 let. Při této jednotce délky generace by věk Mojžíše byl tři generace, tedy 75 let, věk Josefa přibližně taky, věk Jákoba méně než 100 let, věk Izáka a Abrahama něco mírně přes sto let. To je jedno z možných vysvetlení věku těchto praotců Izraele, pokud vycházíme z toho, že věk lidí v té době mohl být stejný jako v době naší. Na základě zakotvení Ex 12,40 do nejvíce archeologicky pravděpodobného roku 1260 př.n.l. + pokud připustíme výše zvažovanou skeptickou hypotézu, že věk patriarchů v Bibli je podroben nějakému jinému než přímočarému časovému klíči, je chronologie v Genesis 12 -- 50 přibližně:
I když bych připustil selektivnost v Gn 10 (asi 1000-3000 let "přidal" a spojil např. rok 3500 př.n.l. nebo 5500 př.n.l. s událostí potopy) a selektivnost v Gn 5 (nutné to není, ale pokud bych měl tvrdit selektivnost, tak "přidám" přibližně stejně, tj. asi 1000-3000 let), stále bych chtěl říct, že Bible je pro mne pořád hlavní autoritou v datování vzniku vesmíru, který by se tímto přístupem umístil do roku 10000-6000 př.n.l. Tyto údaje mi sedí s archeologickými údaji o prvním lidském městském osídlení kolem roku 8000 př.n.l. v okolí Jericha (viz [26]), protože nevěřím v postupný vývoj člověka, ani v to, že první fáze člověka byla sběrač a lovec, ale věřím, že první lidé byli rozumově stejní jako dnes a zrovna zakládali civilizace. Proti těmto věcem stojí jediná věc, a sice údaje z geologického a jiného datování starých věcí -- věřím, že při vzniku vesmíru platily takové parametry, které jsou v rozporu s předpoklady všech užívaných datovacích metod (mou víru podporuje také jakákoliv kniha RNDr. Vladimíra Krále z Akademie Věd České Republiky, která o těchto datovacích metodách mluví -- Vladimír Král upozorňuje, že datovací metody nejsou tak spolehlivé, jak se zdají). A to už jsem spojitě přešel od otázek chronologie k otázkám historické pravosti knihy Genesis. Zatím lze říct k diskusi archeologů, že protože archeologické interpretace lze chápat jak ve významu potvrzujícím historickou přesnost Bible, tak ve významu popírajícím většinu událostí, o kterých se v Bibli mluví, záleží stále v dnešní době na tom, kterému z těchto dvou táborů budeme věřit. Několik myšlenek jako příklad diskuse mezi knihami [24] a [25] (knihu [24] nemám v češtině, ale v anglickém originálu, takže nevím, zda souhlasí číslování stran):
následující: Genesis - obsah Diskuse: Zdeněk, přidáno 2011-06-02 16:52:10 Vážený pane Fajmone, váš článek mě moc zaujal. Sám se roky zabývám Biblickou chronologií. Rád bych se s vámi skontaktoval. Napište mi svůj email. Ostatní si můžeme napsat potom. Děkuji a jsem s pozdravem. Zdeněk Soviš z Brna. the.fish, přidáno 17.01.2012, 20:22:36 Ve skutečnosti tady přinášíte spoustu velmi bizarních vysvětlení, a to jen pro některé ze slabších argumentů, která přináší autor knihy Objevování Bible. Když letos v létě potápěči nafilmovali jak skvělý premiér Putin našel na dně Černého moře staré amfory, my prosťáčci, co se spokojíme s jednoduchými vysvětleními bychom předpokládali, že se prostě vysypaly z lodi, která je převážela, ale Vy byste nám k tomu jistě dokázal vymyslet něco mnohem zajímavějšího, jako třeba historku o dvou miliónech lidí, kteří se prošli po mořském dně a dokazuje to kolo od vozu, které se tam našlo. Inu, představivosti se meze nekladou. Břeťa, přidáno 18.01.2012, 20:27:56 Ano, mám svobodu si myslet, že Bible je pravdivá, mám na to právo :- Spousta lidí tuto svobodu nemá :- Nejedná se pouze o představivost, autor knihy [25] velmi dobře mluví ve prospěch Bible, a silně argumentuje o tom, že kniha Objevování Bible [24] interpretuje archeologii tendenčně. Škoda, že [25] není v češtině, byl by to vyvažující hlas v celé diskusi o vzniku biblických knih, a velmi by mne zajímalo, na kterou stranu ohledně století vzniku Pentateuchu by se přiklonila většina těch, co by přečetli obě knihy. Kniha [24] se jmenuje v originálu Bible Unearthed = Bible odkryta. Víte, jak je v knize [25] nazvána kapitolka hodnotící knihu [24]? Bible Unearthed - or merely bowdlerized? (Bible odkryta - nebo spíše vykuchána?) Ať si lidé obě knihy přečtou a rozhodnou se, kterému z obou archeologů budou věřit. Vstup do diskuse: |