Chronologie a historicita knihy Genesis

• Genesis 1--11 ... období od počátku vesmíru do roku cca 2000 př.n.l.
• Genesis 12--50 ... období cca 2000-1700 př.n.l. v rodině Abrahama a jeho potomků

Ad Genesis 1--11

1. Steven Weinberg: První tři minuty (1977, česky antikvariát nebo knihovny), novější Tváří v tvář 2004 ... nositel Nobelovy ceny za fyziku vysvětluje dnes nejrozšířenější Teorii velkého třesku (aspoň tedy v té první knize).
   
   Srovnání s Gn 1--11: Genesis nemluví o vzniku hmoty, pokud uvážíme, že první věta (Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi) je nadpisem celé kapitoly, tak Genesis začíná slovy: Na počátku byla země beztvará a pustá ... Na druhé straně, Genesis se na své první stránce dostává mnohem dál -- ke vzniku ekosystému na zemi, vzniku vegetace, zvířat a člověka. Chce hlavně zdůraznit, že Bůh je autorem věcí neživých i býtostí živých a má s tímto vesmírem plán. A navíc to poselství uvedené v předchozí větě může pochopit každý ve všech dobách, počínaje 13.stol. př.n.l., nikoli několik odborníků dnes, kteří se dokážou prokousat dvěstě stránkovou Weinbergovou knihou.


2. Knihy Marka Orko Váchy, například knihy Tančící skály nebo Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis, 2014 (recenze nebo ukázka) ... Marek Vácha dobře vystihuje vztah vědy a víry v diskusi nad knihou Genesis jako kněz i vědec v jedné osobě, a též cituje další autory. Zdůrazňuje, že a) věda objevující krásu struktury a procesů v tomto světě může být inspirací pro naši víru; b) Genesis 1-2 nikdy nebylo zamýšleno jako vědecký popis chronologického vzniku vesmíru a vzniku života, ale jako poetická báseň, která si neklade za cíl popisovat jakékoli teorie o vzniku vesmíru a života, a tak je nemůže potvrzovat ani vyvracet -- nezabývá se totiž tím, aby splňovala kritéria vědecké terminologie a metodologie; c) na druhé straně, jakákoli vědecká teorie, která poukazuje na nepravdivost Gn 1-2, je též odsouzena k nezdaru ze stejného principu -- nemůže potvrzovat či vyvracet pravdivost Gn 1-2, nezabývá se totiž tím, aby splňovala kritéria metodologie poetické a krásné literatury (a tak ať už se teorie o vniku vesmíru či života např. v následujících pěti stech letech budou měnit jakkoliv, teologické poselství Bible bude stále stejné).
   
   Moje reakce: Markovu knihu jsem nečetl a tipuji, že bude perfektní a je základním výchozím bodem pro českého čtenáře (pro čtoucí v angličtině by mohla být aktuální ještě kniha Miller, Soden: In the beginning ... we misunderstood, Kregel publications 2012, česká recenze viz stránka Pavla Škody). Jen bych rád možná dodal jeden postřeh, který lze vidět ze článků a knih filosofa Jana Horníka (např. zde něco málo najdete): i když věda i výklad Bible mají různé metodologie, stejně se v našem životě musíme snažit o syntézu = spojení pohledů vědy i teologie pro náš život (koneckonců žijeme každý z nás jeden život, a ne dva nebo čtyři nebo pět); proto se ani vědci neubráni touze psát o teologii, ani teologové a vykladači Bible touze psát něco o vědě. V našem životě se věda i teologie střetávají, a kdo nám pomůže vytvořit si celkový obraz? Potřebujeme kritéria celkové syntézy, které snad poskytuje filosofie (a příbuzný obor logika vyjadřování a vyvozování argumentů) -- poctivě zodpovědět otázky a) Jakými kritérii posoudit správnost interpretace vědeckých měření a faktů? b) Jakými kritérii posoudit, o jaký žánr jednotlivých biblických knih se jedná a do jaké míry odpovídají informace v nich skutečnosti historicky i fakticky? Musíme si přiznat, že věda (= měření a experimenty), teologie (= zjevení přijaté od Boha, které dostali jistí lidé za úkol předat), logika (= interpretace vědy i teologie), filosofie (ucelený systém a pohled na život) i sociální svět (= naše současné mezilidské vztahy v rodině a společnosti) jsou ve smyslu definic uvedených v závorkách rovnocenné a potřebujeme moudrost pro jejich souhru v našem životě. Marek Vácha tuto souhru zvládl, dokážeme ji i my ostatní?


3. Doporučuji přečíst některou z knih Mythology of Modern Dating Methods (1999), Studies in Flood Geology (2000), Thousands not Billions o detailech radiometrického datování, problematice datování geologických vrstev, apod. Já sám se na některou z těchto knih v budoucnu chystám, protože metodologie těchto metod se mi zdá nejasná. V češtině na problém datovacích metod upozorňuje například Prof. RNDr. Vladimír Král, DrSc., který ve své knize Život - náhoda nebo záměr?: vzorek horniny ze sopky starý 200 let byl oceněn datovacími metodami na stáří 22 tisíc let, což je chyba dvou řádů (metody určily stáří více než stokrát větší). Tento případ samotný nestačí k víře, že země je podstatně mladší, ale přinejmenším mne činí skeptickým například vůči vývojovým předchůdcům člověka -- pokud místo dva milióny let staré lebky je její skutečný věk 20 tisíc, nebo možná jen 10 tisíc let, tak nějaké úvahy o posloupnosti vývojových stupňů člověka nemají smysl, a je stejně dobré, nebo možná ještě lepší, uvažovat náhlý zásah Boha do druhu opice (pokud je potřeba držet se evolučního pohledu na svět) -- tak náhlý, že vzniká kvalitativně jiný druh na nové rovině, který dostává do správy svět a od začátku je před Bohem morálně zodpovědný. A od této "chybky v datovacích metodách" existuje pak například už jen krok k tomu "přeřadit" pět set miliónů let starou kambrijskou explozi na stáří 50 tisíc let (při větších číslech mohou přece chyby být větší, tak proč ne třeba chyba ve čtyřech řádech, a nikoli jen dvou řádech) a přiřadit k tomuto datu událost potopy, při které pomřela veškerá suchozemská zvířata kromě těch, co byla v Noeho arše.

• Stvoření světa Bohem v období od počátku vesmíru a hmoty, až do okamžiku, kdy byl stvořen člověk jako morálně dospělý a odpovědný Bohu (Genesis 1-2) ... zpravidla popisováno vědou v jiné časové posloupnosti, ale to nebere váhu biblické zvěsti, která se zabývá hlavně výslednou strukturou než chronologickými údaji
• Pád člověka do hříchu a následné objevení bolesti -- vznikají první lidské civilizace, počátky umění a řemesel, ale současně se šíří na zemi násilí (Genesis 3-5) ... jakkoli je obtížné najít umístění zahrady Eden v dřívějším světě, odpovídá to zhruba situaci, kdy lidé se začali šířit někde z oblasti dnešního Turecka různými směry, prvnímu městskému osídlení známému v Jerichu (cca 9 000 př.n.l. ([26],str.77)), pak v Džarmu v Mezopotámii (cca 7 000 př.n.l., [26], str.77); klíčové je zasadit události potopy do této historie -- je možné, že k potopě došlo dříve než 9 000 př.n.l. (na druhé straně, Bible zaznamenává, že před potopou už došlo ke vzniku řemeslnictví obrábějícího měď a železo, tak nelze potopu posouvat nezdravě mnoho do minulosti)
• Potopa světa = katastrofa, ve které umírají všichni lidi až na osm lidí, kteří našli záchranu v arše (Genesis 6-9) ... někteří vědci zpochybňují, že k zatopení celé zeměkoule mohlo dojít -- nicméně se mohlo jednat o lokální potopu, která pouze zatopila tehdejší celý obývaný svět; zpráva o zániku lidí ve velké katastrofě je součástí všech velkých kultur od Egypta po Čínu.
• Vznik národů z Noeho potomků (Genesis 10-11) ... dochází k prvnímu stěhování rodových skupin, jsou zakládána další města, Bible cituje Bábel, Uruk, Akkad, Kalne v Babylónii, a pak se civilizce šíří na sever do Mezopotámie, vznikají města Ašúr, Ninive a další (odpovídá rozmachu civilizace v dané oblasti).

• Námitka 1: Stvoření světa a života v Genesis 1-2 je v rozporu se skutečností.
  
  Odpověď 1: (v duchu knihy [1], výkladu ke kapitolám Gn 1 a Gn 2) Genesis 1 je básnická a teologická skladba, která si neklade za cíl být nutně vědeckým popisem toho, jak vznikla země a život. Gn 1,1 je nadpisem kapitoly, a tak Bible začíná slovy "země byla beztvará a pustá" (Gn 1,2), tj. nezajímá ji např., jak je vesmír a země starý -- všímá si spíše, že Bůh přetvořil zemi od beztvarosti k obsahu, zajímá ji Bůh jako dokončovatel, nikoli jako zahajitel: někdo by mohl k Bibli chtít přiřadit jako první část knihu První tři minuty (o prvních třech minutách vesmíru), ale Genesis 1-2 se místo toho zajímá o popis toho, že Bůh připravil zemi k obývání pro člověka a svěřil mu správcovství nad zemí v okamžiku, kdy člověk byl plně morálně schopný a zodpovědný. Někdo by možná řekl, že jednotlivé "dny" v Gn 1 byly delšími obdobími. Je ovšem možné, že jednotlivé dny neodráží ani přesné pořadí, v jakém byly různé kategorie vytvořeny, ale spíše strukturu a funkci: první tři dny totiž vykreslují dotvoření země, nebe, pevniny, moře, a až další tři dny mluví o tom, jak Bůh ustanovil obyvatele, vládce a správce těchto jednotlivých prostor -- měsíc a hvězdy jako vládce nebe, ptáky jako vládce prostoru pod klenbou, ryby jako vládce moří, člověka jako vládce pevniny. Bůh dokončil a dotvořil celý proces, nebe i země jsou připraveny na jeho plán. A v neposlední řadě, popis stvoření je v šesti dnech, aby byl Bůh vzorem pro člověka, který je povolán pracovat šest dnů v týdnu. To je poselstvím Genesis 1. Dnešní doba je posedlá chronologií a délkou, ale trochu jí uniká, že Bůh stvořil vesmír a úkolem lidí je být obrazem Boha (Genesis 1,26) -- a tak jsou paradoxně dnešní moderní vědecké teorie vzniku vesmíru též v rozporu se skutečností, protože nesdělují to nejdůležitější, co se lidského života týká (a to by mohla být výtka teologie vůči moderní vědě).


• Námitka 2: Potopa světa v Genesis 6--8 neodpovídá skutečnosti. Zaznívají hlasy (např. viz [1], komentář ke Genesis 6--8), že potopa světa je jistě vyloučena v posledních dvaceti tisíci letech naší historie a vědecké výpočty vylučují možnost celosvětové potopy, která by přikryla celý svět do výšky 8 000 metrů nad mořem.
  
  Odpověď 2: naše diskuse v této otázce se nemusí jen zabývat výpočty toho, kam až vysoko mohla či nemohla vystoupat voda po čtyřicetidenním dešti na celém světě -- bez ohledu na to, kam až vysoko ta voda vystoupala, chtěl bych říci, že Bůh i tak měl moc vyvolat katastrofu, ve které zahynuli všichni lidi kromě těch osmi uvedených v Genesis 6--8. I kdyby archeologie nenašla dostatečně silnou vrstvu bahna a věda spočítala, že je nemožná potopa celosvětových parametrů, nevyloučí to možnost zániku lidské civilizace, která tehdy žila pouze v části jednoho kontinentu, až na osm lidí, při velké katastrofě, ať už k tomu došlo 3 500 př.n.l., 5 500 př.n.l., 7 500 př.n.l. nebo někdy jindy.
  
  Pokud bychom s potopou světa spojili velkou vrstvu bahna objevenou archeologem Woolleym v Mezopotámii z doby kolem roku 3500 př.n.l. (viz [18]) nebo velkou katastrofu v oblasti středozemního moře kolem roku 5500 př.n.l., která vedla k náhlému zdvižení hladiny asi o šedesát metrů (viz [3]), datování "nesedí" s čísly v Bibli, podle kterých by k potopě mělo dojít kolem roku 2500 př.n.l. a ke stvoření vesmíru asi v roce 4000 př.n.l. Archeologické a biblické datování je možné zesynchronizovat, pokud připustíme, že rodokmeny v Gn 5 a Gn 11 jsou "selektivní", tj. některé generace jsou z nich vypuštěny (tuto selektivnost je možné připustit tím, že frázi např. "ve věku 90 let zplodil Enóš Kénana" z Gn 5,9 přeložíme ve smyslu "ve věku 90 let se stal Enóš předkem Kénana" -- toto "rozvolnění" pojmu "otec" na pojem "předek" se v rodokmenech Starého Zákona i v jiných rodokmenech z té doby vyskytuje, když ne ve smyslu gramatickém, tak ve smyslu užití. Tuto selektivnost lze vysvětlit jednak důvodem snazšího zapamatování, druhak důvodem toho, že např. počet deseti generací v rodokmenu symbolizoval završení a úplnost (viz poznámky ke Genesis 10).


• Námitka 3: Vznik života a člověka zapsaný v Bibli neodpovídá skutečnosti.
  
  Odpověď 3: Ať už člověk vznikl náhlým stvořením (mluvíme pouze o tzv. mikroevoluci: jednotlivé druhy původně stvořil Bůh a ony se vyvíjí jen v mezích svého druhu), nebo náhlým zásahem Boha v procesu evoluce (teistická makroevoluce = vývoj z jediné buňky řízený Bohem), historie ani věda nemůže popřít, že u zrodu člověka jako rozumného a morálně zodpovědného druhu stál Bůh. To, co tvrdí Bible, není popřením evoluce (samotná Genesis 1,24 mluví o tom, že Bůh nestvořil zvířata přímo, ale řekl zemi, aby vydala různé druhy, a to mohlo být procesem evoluce) -- ovšem Bible dává evoluci jiný rámec, mluví o výlučné roli člověka stvořeného k obrazu Boha.
  
  Kdybych se měl pokusit o syntézu vědy i teologie, budu asi postupovat podobně jako autor Genesis 1--11, který nepopřel tehdejší (= 15.-13.stol. př.n.l.) filosofické klima, jako např. stvoření světa a člověka, myšlenky o moudrosti lidí a bohů, událost potopy, vznik národů, apod., ale vzal je jako základ svých myšlenek o historii, Bohu a pohledu na svět. Rád bych proto vzal jako základ knihu [26], která prezentuje pohled na historii běžnému člověku v Česku v roce 1999 (vědci by řekli, že to je málo vědecká kniha, ale o to mi jde, srovnat knihu určenou běžnému člověku s Biblí, která též je určena běžnému člověku) -- syntézou této knihy a Bible (respektive Genesis 1--11) dospívám k následujícím věcem: Nechci popřít evoluční teorii vzniku života, která je dnes většinovým názorem, i když se stále jedná jen o teorii -- ale nechci též popřít svědectví Genesis 1--11, že vznik člověka je jasně ohraničený: nevyvíjela se morální pravidla lidí, ale jasně je hned na začátku určil Bůh -- člověk jako živočišný druh vznikl radikálním zásahem Boha a dostal od Boha radikální poslání spravovat zemi a starat se o ni (to bylo hned od začátku plánem Boha pro člověka). Díky nejasnostem v datovacích metodách (viz literatura v bodě 3.výše) a tomu, že Bůh jednoznačně dotvořil živočišný druh člověka nadpřirozeným zásahem, nemá smysl hledat vývojové stupně mezi opicí a člověkem, protože žádné nejsou: polovina z těchto domnělých stupňů (pravděpodobně od počátku po druh Homo habilis) jsou nižší živočichové, a druhá polovina z těchto domnělých stupňů (pravděpodobně od druhu Homo erectus dodnes) jsou plnokrevní lidé. Syntézou obou zdrojů (kniha [26] a Genesis 1--11) lze dospět k charakteristice rozdílů mezi ostatními živočichy a člověkem:
  
  
  • Ostatní živočichové:
    • lovci a sběrači (není nutně lidská charakteristika);
    • použití kamene jako jednoduchého nástroje (není nutně lidská charakteristika);
    • život v jeskyni (není nutně lidská charakteristika);
  
  
  • Člověk:
    • myšlení, jazyk a řeč (nejen vztahování k současnosti, ale i k minulosti a budoucnosti) ... viz [26], str.24 u neandrtálce + Genesis 1-2;
    • vztahování vůči Bohu, pohřeb svých blízkých (typické pouze pro lidi) ... viz [26], str.22 (neandrtálci), v Genesis 1-11 je též jasně řečeno, že člověk dokázal vnímat Boha, že Bůh s člověkem mluvil a člověk mu jasně rozumněl; první lidé se dokázali vztahovat vůči Bohu možná lépe než my dnes;
    • pastevectví, zemědělství, obdělávání půdy (Genesis 2 ... už zahradu Eden měl člověk obdělávat a střežit; Gn 4 ... Ábel byl pastevcem, Kain zemědělcem; první obiloviny jsou nalezeny v jižním Turecku 12,5 až 10 tisíc let př.n.l. ([26], str.50))
    • stavba příbytků, rozvoj řemeslnictví (obrábění mědi a železa)... už v Genesis 4,21 je to dosvědčeno o lidech před potopou
    • emoce a city, rozvoj umění (hra na citaru a flétnu ... Genesis 4,21), obrazy a umělecké projevy (v jeskyních -- viz [26], kapitola "Pozor na čmáranice" -- dále na keramice, apod.)
    • schopnost morálně volit a rozhodovat se ... Genesis 1--4 mluví o tom, že člověk měl svobodu jíst všechno ovoce, ale nemohl jíst ze stromu poznání dobrého a zlého, aby nezemřel (a tak v této věci leží svoboda i etika současně: člověk má velkou svobodu se rozhodovat, ale jedno z těchto rozhodnutí není etické).
  
  Z uvedeného rozboru je vidět můj nesouhlas s větou, že přerod v člověka se odehrával pozvolna a takřka nepostřehnutelně (např. [26],str.20) -- tato myšlenka je totiž v rozporu se svědectvím Bible, a navíc nutně nevyplývá ze zpráv o nálezech "mezičlánků" mezi člověkem a předchozím vývojovým stupněm. Člověk není podle svědectví Bible zrozen v mlze mnoha set tisíců let, ale náhle se stává morálním činitelem, který je schopen rozumět řeči a dorozumívat se, myslet, cítit, morálně se rozhodovat a být Bohu zodpovědný za úkoly, které mu Bůh svěřil ve stvořeném světě, pást zvířata, obdělávat půdu, pohřbívat své blízké, vyrábět nástroje a příbytky. Veškeré znaky svědčící jednoznačně o činnosti člověka pocházejí z dosti nedávné doby, což svědčí o dosti nedávném náhlém vzniku lidského druhu například zhruba kolem roku 15 000 př.n.l. v procesu Bohem řízené evoluce.

Ad Genesis 12--50

• 1940-1840 př.n.l. ... život Abrahama
• 1880-1780 př.n.l. ... život Izáka
• 1800-1720 př.n.l. ... život Jákoba
• 1740-1670 př.n.l. ... život Josefa
• 1690-1260 př.n.l. ... 430 let, které uplynuly mezi Gn 46,26 a Ex 12,40
• 1260-1220 př.n.l. ... doba 40 let mezi vyjítím z Egypta a obsazením Kenaanu

• Námitka 4: Velbloudi v Gn 37,25 jsou anachronismem (= neodpovídají historickému období, ke kterému se zmínka vztahuje) Kniha [24] v anglickém vydání, str.37, mluví o tom, že velbloudi byli zkroceni jako zvířata k nošení nákladů až kolem roku 1100 př.n.l. a široce rozšířeni až po roce 1000 př.n.l.; obchod s Arábií vzkvétal až v 8. až 7.stol. př.n.l.; až v 7.století př.n.l. je na obchodních cestách známo větší množství velbloudích kostí.
  
  Tato námitka, i když nepodložená, je hodně populární. V poslední době se například objevil na českém internetu článek s názvem "Bible lže -- Abraham neměl velbloudy" v souvislosti s nálezem velbloudích kostí v údolí Vádí al-Araba.
  
  Odpověď 4: Kniha [25], str.338, uvádí, že z Egypta (Fayum) je známa lebka velblouda z let asi 2000-1400 př.n.l.; z Egypta (Byblos) je známá figurína klečícího velblouda, kterému na zádech byl za pomoci čepu původně umístěn náklad, ale tento náklad se při figuríně nedochoval (pouze čep je zřetelný) z doby cca 1850 př.n.l; Z Kanánu je známa čelist velblouda nalezená v hrobě asi z let 1900-1550 př.n.l.; ze severní Sýrie je známé válcové pečetidlo s božstvem vyobrazeným na velbloudu z doby cca 1800 př.n.l. Zatímco tyto věci neukazují na široký výskyt velbloudů, znamenají minimálně, že argument velbloudů by neměl být považován za klíčový nebo určující pro vznik knihy Genesis v 7.stol. př.n.l., který je v táboře autorů knihy [24] vehementně propagován.
  
  Obsahem internetového článku o velbloudech je informace, že bylo nalezeno místo s hojným výskytem velbloudích pozůstatků z 9.stol. př.n.l.. I průměrně logickému člověku by to mělo říci, že o počtu velbloudů v 19.stol. př.n.l. tím není dokázáno vůbec nic -- nelze proto z toho logicky vyvodit, že Abraham žádné velbloudy neměl (viz též článek v angličtině).


• Námitka 5: Zmínka o Pelištejcích v Gn 26,1 je anachronismem. Pelištejci se objevili ([24], str.37) v Kenaanu až kolem roku 1200 př.n.l., jejich města se rozvíjela až v 11. a 10. stol. př.n.l. a později. Zmiňovat setkání Izáka s Pelištejci kolem roku 1800 př.n.l. je proto anachronismem. Město Gerar bylo kdysi jen malinkou vesničkou, silnou pevností se stalo až v 8. a 7.století př.n.l.
  
  Odpověď 5: ([25], str. 340) je docela dobře možné, že označení Pelištejci je určeno pro národy pocházející z Kréty nebo z Kypru (= Kaftor, také viz Amos 9,7), dříve než označovalo egejské národy v té části jihozápadního Kenaanu. Jedná se prostě o další nekenaanský element v zemi, se kterým se setkal Abraham a Izák. Když bylo Gerar tak velkou pevností, tak proč se prostě nevypořádalo s nechtěným hebrejským pastevcem? Proč nejsou zmíněna větší Pelištejská města z podější doby? Asi proto, že se jedná o mnohem dřívější události z dob, kdy žádná města kromě Gerar v té oblasti neexistovala.


• Námitka 6: Zmínky o Aramejcích v Gn 31,18 jsou anachronismem: [24], str. 39: Aramejci se objevují jako etnická skupina v textech na blízkém východě až od roku 1100 př.n.l. Stali se dominantním faktorem až v 9.stol. př.n.l. a hraniční kámen mezi Jákobem a Aramejcem Lábanem (Gn 31,51-54) odráží situaci z 9. a 8. stol. př.l. To ukazuje na mnohem pozdější vznik celého příběhu o Jákobovi.
  
  Odpověď 6: Zeměpisné označení "roviny aramské" mohlo být do Bible dodáno později -- nikdo nepopírá, že některé zeměpisné názvy v Bibli mohly být v průběhu let korigovány a opraveny; hranice mezi Aramem a Izraelem v 8.století př.l. mohla klidně vést stejným územím, kde Jákob a Lában o tisíc let dříve postavili posvátný sloup (Gn 31).


• Námitka 7: Zmínky o Edómu v Gn 36 jsou anachronismem: Kniha [24], str. 40, mluví o tom, že rozmach Edómu nastal až v 8.stol. př.l., takže zmínky o králích před rokem 1000 př.n.l. jsou zase vykonstruované a prozrazují, že kniha Genesis opět odráží spíše situaci 7.stol. př.n.l. (čili byla asi napsána a vymyšlena až v 7.stol.př.n.l.)
  
  Odpověď 7: kniha [25], str. 196, říká, že celý argument o neexistenci Edómu ve druhém tisíciletí př.n.l. je založen na falešné představě, že národ nemůže mít krále, pokud bydlí ve stanech. Např. seznam asyrských králů začíná sedmnácti králi, kteří žili ve stanech v první (= starší) polovině druhého tisíciletí př.l. Byli to stepní šejkové v oblasti Ašúru, budoucího hlavního města Asýrie. Nezůstaly po nich vykopávky měst, ale to neznamená, že jejich království neexistovala. Další příklad: první a druhá dynastie vládců Egypta byla součástí zemědělsko-pastevecké komunity, bez velkých městských celků a bez kamenné architektury. Přesto nikdo nepochybuje, že egypská monarchie existovala. Další zmínka -- [25], str.473: země Kúš, známá z Abakuk 3,7 jako další stanová velmoc, má své krále a velitele, jeden z nich se objevuje v příběhu Sinuhetově v době asi 1900 př.n.l.; Seir (= oblast Edómu) se objevuje v topografických seznamech v Egyptě z roku 1370 př.n.l., pak opět u Ramesese II (1280 př.n.l.), další zmínku je z doby faraona Merenptaha, dále následuje Rameses III (1170 př.l.), který se zmiňuje, že vypálil Seir, jejich stany a přinesl kořist do Egypta -- vše to ukazuje na souvislé obývání Edómu, který je v té oblasti nezanedbatelnou veličinou; názor, že Edóm existuje v rozmachu až v prvním tisíciletí př.l., je tím vyvrácen a je rozumné jej opustit. Tyto končiny byly tak významné, že egyptští králové proti nim vedli války.

následující: Genesis - obsah