o autorech stránek
articles in English
rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy

Matouš
Efezským
Zjevení

české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro čtení Bible
základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika
Starší články:

2016
2015
2014

nejnovější příspěvky
do diskuse:


Břeťa 2017-08-30 11:25:23 Zjevení 16: Přes léto jsem měl

Petr 2017-08-11 10:50:47 Zjevení 16: Moc děkuji za Váš č

Břeťa 2017-08-01 14:06:32 Předurčení nebo volba?: Lukáš Makovička nab

Břeťa 2017-06-12 16:20:15 Křest a Večeře Páně: Chápu důvody, proč

Petr 2017-06-09 14:00:01 Křest a Večeře Páně: Dle mého názoru kře

Vlasta 2017-05-31 11:23:10 Křest a Večeře Páně: Vážený bratře Fajmo

Libor Diviš 2017-04-25 15:23:57 Software pro čtení Bible: Naprogramoval jsem

Břeťa 2017-02-15 17:03:18 Břeťa - intro: Vracím se k výuce m




Problém zla (2)


Břeťa Fajmon, 11.5.2011

Tento článek je 8.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 28, část 29, část 30, část 31, část 32.

Základní reakce na otázku 'Proč existuje zlo?' byla představena v předchozí části: možná má Bůh dobré důvody, proč zlo dovolí, i když je všemocný, vševědoucí a dobrý. Tato odpověď ovšem mnoha lidem nestačí -- máme další pochybnosti, další otázky, které se kupí jedna na druhou a jako souhrn všech těchto otázek nás odvádějí od víry, že existuje dobrý Bůh. Dovolte mi nyní reprodukovat Jeremyho reakce na některé z takových otázek. Lidé strávili už tisíce let hledáním odpovědí na tyto otázky, takže uvedené odpovědi nebudou vyčerpávající, přesto mohou pomoci aspoň v několika věcech se orientovat.

1) Proč existuje zlo, které není přímým důsledkem lidských špatných voleb?

Jednu z možných odpovědí navrhuje Alvin Plantinga: přirozené katastrofy (hurikány, tsnunami, zemětřesení, požáry pralesů, atd.) jsou dílem padlých andělů či démonů, tj. jiných bytostí než lidí. I když je to duchovní vysvětlení a někteří jsou vůči němu skeptičtí, nelze tuto možnost zcela vyloučit (a Bůh dovoluje těnto bytostem takto jednat z důvodů podobných těm v předchozí části - aby jim umožnil svobodnou volbu).

Většina lidí ovšem věří, že uvedené katastrofy jsou důsledkem přirozených (či přírodních) procesů - otázka tedy pro ně zní: proč Bůh nezabrání těmto procesům, aby vedly k tak ničivým katastrofám? Odpověď teistů v této věci je: Bůh nezasahuje do přírodních či fyzikálních zákonů proto, aby umožnil předvídatelnost našich činů. Pokud víme, že jisté činy povedou k jistým důsledkům, tak máme právě svobodu rozhodovat se a jednat. Pevné fyzikální zákonitosti právě umožňují svobodné jednání (např. když natáhnu ruku s dárkem s cílem potěšit druhého, mohu počítat s tím, že dárek nevzlétne do vzduchu a neučiní mému příteli škodu v bytě), i když také na druhé straně vedou k přírodním katastrofám. Čili přírodní či fyzikální procesy jsou také klíčové pro umožnění svobodné volby lidem.

2) Bůh možná dopouští, aby lidé dělali špatné volby, ale proč nezabrání některým (nebo všem) špatným důsledkům této volby? Pak by umožňoval svobodnou volbu, a přitom by na světě nebylo tolik bolesti

Kdyby Bůh hned vzal zpět důsledky našich špatných voleb, co by udělal s naší pamětí -- vymazal by nám naši špatnou volbu z hlavy? Špatné volby ovlivňují nejvíce naše srdce a naši mysl, a brát tyto důsledky z naší mysli by činilo z Boha lháře, protože bychom fakticky žádnou svobodu neměli.

Za druhé, člověk si svými špatnými volbami nevolí jen konkrétní okamžik, ale též důsledky, které při této volbě očekává - zbavit člověka těchto důsledků by vlastně znamenalo zbavit jej svobodné volby.

A za třetí, odstranění důsledků lidských činů by znamenalo, že lidé by podobné volby činili zase. Není nejlepší strategií, jak naučit člověka dobrým volbám, nechat jej nést důsledky jeho rozhodnutí? Tímto směrem jsou lidé vedeni k tomu, aby se sami rozhodli dělat dobré volby.

Na tomto místě je možná dobré zmínit rozměr věčnosti: pokud Bůh dopouští mnohé zlo, aby lidi naučil důsledky jejich voleb, tak jeho pozvání k životu ve světě, ve kterém není žádné zlo, najednou dostává smysl. Mnoho teistů věří, že zlo je pouze dočasné, a že Bůh vytvoří svět, ve kterém bude věčně přebývat jen dobro. Dobrá věčnost bez konce svědčí ve prospěch Boha, který zlo na nějaký čas s určitým záměrem dopouští.

3) I když Bůh nenapraví důsledky špatných voleb, nemůže aspoň zařídit, aby důsledky tohoto zla neprožívali nevinní lidé?

Zde sedí podobné argumenty jako v předchozí odpovědi - vymazat důsledky u neviných lidí by znamenalo, že nikdo by se o zlu nedověděl, jen ten, kdo ho spáchal. To by znamenalo, že nikdo by nevěděl o negativních činech těch druhých, pokud by si nezasloužil negativní důsledky. Z následujících důvodů nelze očekávat, že by takový svět dobrý Bůh stvořil:

Za prvé při ukrývání důsledků lidských činů by vlastně Bůh před lidmi ukrýval pravdu -- lze spíše očekávat, že Bůh bude dělat opak. Za druhé, pokud chci někomu uškodit a Bůh by tomu chtěl vždy zabránit, tak vlastně brání mé svobodné vůli. Neuškodil bych také skutečně danému člověku, ale jakési fikci - daný člověk by nebyl postihnut. Pokud bych uškodil neexistující fikci, nejednalo by se o mou skutečnou volbu. Za třetí, neexistovaly by skutečné vztahy, protože ty jsou výsledkem naší interakce s okolním světem. To by byl vážný problém -- hodně lidí věří tomu, že skutečné vztahy jsou hlavním cílem, pro který nás Bůh stvořil.

4) I kdyby Bůh nevrátil zpět důsledky našich voleb či neochránil nevinné před volbami druhých, proč to vše musí dojít tak daleko? Proč musí být zlo tak široce zastoupené? Copak Bůh nechce aspoň trochu zlu zabránit?

Ještě také nebyl zmíněn názor, že nikdo z nás není plně nevinný, takže každý z nás dělá špatné věci. Proto si prostě zasloužíme nést důsledky zla, protože jsme je všichni způsobili (někteří těmto špatným volbám říkají hřích). Mnozí se dnes snaží vyhnout takovému uvažování, ale pravdou je, že jsme každý odmítli dokonalý standard chování, a tak v důsledku tohoto odmítnutí přichází zlo a zasloužíme si je všichni (i když někdy jsme nevinní vzhledem k volbě, kterou učinil někdo druhý, nejsme nevinní v absolutním slova smyslu).

Tento pohled také počítá s tím, že špatné volby jsou 'v nás hluboce zakořeněné' a že možná si sami nedokážeme pomoci a potřebujeme, aby nám pomohl Bůh. Například křesťanství vykresluje, jak smrt Ježíše Krista slouží jako výkupné z našeho zajetí zlem v našem srdci do stavu obnoveného blízkého spojení s Bohem, které Bůh původně zamýšlel. V tomto pojetí Bůh je představen jako ten, kdo je znepokojen naším stavem a touží po tom, aby se lidé vrátili k tomu životu, který byl v jeho původním plánu. Bůh má také plán, jak k tomuto obnovení může dojít, a tento plán vyžaduje, aby se jisté věci odehrály jistým způsobem. Někteří mají vyšší pohled na člověka, nemyslí si, že by člověk byl nějak morálně skrznaskrz zkažený, ale stejně by též souhlasili s tím, že Bohu leží na srdci situace nás lidí a že chce obnovit vztahy mezi lidmi navzájem a vztah lidí k němu samotnému. Hebrejská představa šalomu je něco více než pokoj -- znamená to obnovení celosti a hojnosti charakteru. Aby v našich vztazích vládl šalom, je potřeba nějaký druh smíření, sjednocení.

Peter van Inwagen zmiňuje, že možná tento záměr Boha vrátit důsledky lidského pádu zabere ještě dost času. Možná lidem ještě potrvá se přesvědčit, jak je zlo špatné a že se s ním nemají spojovat. Vyvíjíme si návyky, které není snadné překonat, a vytváříme takové zle struktury ve společnosti, před kterými není snadné být uchráněn. Možná teprve musí být vytvořeny pojmy a věci musí být nazvány pravými jmény, abychom mohli uslyšet tento záměr Boha, a je možné, že dokud nebude dost lidí k tomuto záměru přidáno, tak se neuskuteční (možná, že Bůh potřebuje dosti velkou skupinu lidí oddanou jeho plánu, aby se věci mohly pohnout do další fáze -- někteří dokonce říkají, že aby mohlo být dosaženo konečného obnovení všeho, musí se k Bohu obrátit všichni lidé). Možná že budeme muset ještě vidět velké důsledky zlého, abychom pochopili, že takový svět nechceme. Možná že budeme muset zažít mnoho opakovaných pokusů o změnu z naší strany, abychom pochopili, že sami si nestačíme, a obrátili se k Bohu o pomoc.

5) Kolik zla je už příliš mnoho zla?

Pokud bychom připustili, že potřebujeme zažít či vidět jisté množství zla, abychom si uvědomili, že je zlé, a vzdali se ho, jaké množství zla by nám mělo stačit (kolik přírodních katastrof musíme aspoň nepřímo zažít, abychom si uvědomili, že jsme tady na zemi jen na pár týdnů?)? Nemohl Bůh dosáhnout stejného cíle, aniž by jisté zlé věci byly rozšířeny v takové míře? Muselo při židovském holokaustu zemřít a trpět tolik lidí -- nemohlo jich být míň? Nemohli jsme se ze světové války naučit stéjné věci, když by byla zabita jen polovina lidí? Nemohlo tsunami v Asii dosáhnout svého dobrého, ať to dobré bylo cokoli, aniž by tolik lidí zemřelo?

Kde je ta hranice: kolik dobra je hodně dobra, a kolik zla je už hodně zla? Jak souvisí vytrhnutí jednoho vlasu s plešatostí? Určitě ten, kdo má ještě pár vlasů, není plešatý, ale moc mu těch pár vlasů nepomůže, protože je téměř plešatý (stejně se fakticky nevyhne ortelu či dopadu plešatosti). Podobně i smrt jednoho konkrétního člověka nehraje roli v morální pozici (oprávněnosti či neoprávněnosti) holokaustu nebo přírodní katastrofy a záchrana tohoto konkrétního člověka před smrtí nepomůže změnit morální status holokaustu nebo dané katastrofy. Říkat, že Bůh dopustil příliš mnoho mrtvých, nemá odkud brát váhu -- možná že určité množství zla je už skutečně příliš a Bůh mu musí bránit, ale to neznamená, že by měl zabránit zlu vždy tolik, jak jen může. Neexistuje žádná taková hranice -- lekce zla je vždy zlá v každém případě.

6) I když na některé předchozí otázky bylo možné dát nějaké vysvětlení, není i tak množství zla důkazem, že Bůh neexistuje? Existují nějaká vysvětlení, proč Bůh dopouští zlo takové hloubky v takové šíři po takovou dobu, ale jsou tím vším odstraněny důkazy, které veškerý součet zlého nashromáždil proti Bohu?

William Rowe uvádí příběh jelena, který sám trpí a zemře při požáru pralesa, aniž se to někdo dozví. Tato věc nikomu nemůže dát poučnou lekci - nepomůže ani jelenovi, ani komukoli jinému, je naprosto bezvýznamná. Má Bůh nějaký důvod pro takové utrpení?

Jeremy Pierce zde reaguje argumentem Grega Ganssleho, Daniel Howard-Snydera a dalších, který lze označit jako jistý druh agnosticismu. Ale nejedná se o agnosticismus v otázce existence Boha (tento druh agnosticismu lze totiž vystopovat i v biblické knize Job, a tam nešlo vůbec o spor v tom, zda Bůh existuje), ale agnosticismus ohledně naší schopnosti poznat, jaké má Bůh důvody, když dovoluje zlo. Zde je daný argument:

Když máme pocit, že existuje příliš mnoho zla či zlo příliš velké intenzity, a přitom nemáme vysvětlení, proč toto zlo Bůh dovolí, co to znamená? Znamená to, že sami neznáme důvod, proč Bůh dovoluje toto konkrétní zlo. Ale znamená to, že tento důvod neexistuje? To záleží na tom, zda jsme takovým druhem bytostí, které jsou schopny tento důvod, pokud existuje, pochopit. Některé věci prostě nevidíme. Když je s námi v místnosti slon, toho si ještě všimneme, ale když je ve stejné místnosti i nějaká blecha, té si všimne málokdo. Který z těchto příkladů je blíže našemu chápání důvodů, proč Bůh dovoluje zlo? William Rowe si myslí, že lidé jsou určitě schopni všechny tyto důvody pochopit -- koneckonců může něco ujít filosofům, kteří diskutují už tisíce let? Zastánci důvodového agnosticismu si myslí opak: my lidé nerozumíme mnoha věcem. My jsme tento vesmír nestvořili -- víme celkem málo o tom, jak dát dohromady vesmír, kde fungují jisté zákony, a jak předpovědět, co se z toho všeho v důsledku vyvine. Mohou tedy existovat oblasti dobra, které můžeme stěží jako lidé pochopit. Ve vesmíru mohou existovat důsledky dobrého či špatného, o kterých nejsme schopní cokoli říct. Díky našemu lidskému omezení bychom tedy spíše neměli očekávat, že nám budou jasné důvody, proč Bůh dopouští zlé věci.

Na tomto místě nás tedy nechává diskuse současné filosofie: někteří si myslí, že lidé mají schopnost vidět důvody zla, pokud nějaké důvody jsou, a tak vidí silný důkaz proti existenci Boha. Jiní říkají, že bychom neměli být tak sebejistí v tom, že vidíme (či jsme schopni rozeznat) všechny takové důvody, a tak bychom neměli vyloučit možnost, že tyto důvody existují (čili nakupení důkazů zla by nemělo být rozhodujícím činitelem v otázce, zda existuje Bůh).

zpět na sérii: Existuje Bůh?


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: