Důkaz inteligentního plánu

učit se, učit se:

angličtina
matematika + fyzika

Starší články:

2011
2010
2009

nejnovější příspěvky
do diskuse:

Mia Miľková 2012-05-02 19:42:13 Recenze - Gulbranssen: norská trilogie: Nedovolím si hodnot

Břeťa 2012-04-19 17:14:36 Srovnání světových náboženství: To opravdu nevím, k

Veronika 2012-04-19 15:52:40 Srovnání světových náboženství: Dobrý den, potřebov

Břeťa 2012-04-10 19:09:33 Genesis 1-2: Nemyslím, že Váš ko

Břeťa 2012-03-24 14:43:47 Problém zla - část 1: Ano, to je určitě t

the.fish 2012-03-24 08:23:55 Problém zla - část 1: Tak na tohle nelze

Břeťa 2012-03-17 17:59:18 Problém zla - část 1: Asi bych zde použil

Lukáš 2012-03-17 00:50:40 Problém zla - část 1: Zajímalo by mě proč

Bůh existuje: důkaz inteligentního plánu

Břeťa Fajmon, 10.3.2011

Tento článek je 5.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 20, část 21, část 22.

Základní myšlenka: jisté věci o přírodě nelze vysvětlit jinak, než že Stvořitel vytvořil vesmír k určitému účelu. S přírodou je to jako s nálezem náramkových hodinek na pláži -- zdá se obtížné uzavřít, že se tam objevily náhodou. Zdá se, že hodinky i příroda jsou sestaveny takovým způsobem, který ukazuje na inteligentního tvůrce.

Tento argument existence návrháře či designéra je uváděn na různých rovinách (elegance fyzikálních zákonů ukazuje na existenci konstruktéra, který navrhl celý vesmír (např. Geisler, Turek - část 4 -- jemně vyladěný vesmír); nebo samotná složitost živé buňky naznačuje, že tato nemohla vzniknout sama od sebe z neživých chemických látek (např. Geisler, Turek - část 5 -- vznik života samotného); dále složitost života naznačuje, že různé živočišné či rostlinné druhy nemohly vzniknout náhodou (např. Geisler, Turek - část 6 -- vznik různých druhů života)). Nechám na čtenáři, aby si uvedené odkazy sám vychutnal, a zde bych jen rád dodal myšlenky Jeremyho Pierce o tom prvním tématu (které dovádí trochu dál než uvedené ppt soubory), a sice: elegance fyzikálních zákonů ukazuje na existenci konstruktéra:

Na několika příkladech odtud (doporučuji přečíst - s důrazem na parametry, které se týkají celého vesmíru, nikoli jen planety Země) je vidět, že kdyby některé fyzikální konstanty či veličiny jen mírně změnily svou hodnotu, život zde na Zemi by nebyl možný. Zdá se být příliš velkou shodou okolností, že všechny tyto konstanty jsou sladěny právě tím způsobem, že byl umožněn vznik života. To vedlo některé k závěru, že tento vesmír byl navržen minimálně k tomu, aby umožnil vznik života (inteligentní plán -- existence inteligence, která tento plán sestavila). Jiní argumentují, že třeba existuje nekonečně mnoho vesmírů nebo existovalo velmi mnoho pokusů, aby tento vesmír vznikl, a právě jeden z těch pokusů se podařil (tedy nekonečně či mnoha vesmíry nebo nekonečně či mnoha pokusy se vysvětluje, proč zrovna ten náš vesmír má seřízeny ty všechny konstanty fyzikální, které umožňují vznik života biologického).

Kdybych losoval jednu slámku ze sta, která je kratší a jejíž vytažení by mi zachránilo život, a přece bych si tuto kratší slámku napoprvé vylosoval, je odtud rozumné uzavřít, že zde hrálo roli ještě něco jiného než náhoda. Ale pokud by experiment "losování jediné správné slámky ze sta" byl opakován mnohokrát, na několika desítkách či stovkách lidí, tak je přirozené věřit, že někdo by se zachránil, protože "na někoho to prostě musí padnout". Ale v našich lidských důkazech nemáme informace o nějakých dalších vesmírech. Existuje jen jeden vesmír, který "napoprvé vylosoval tu správnou slámku" -- je tedy rozumné uzavřít, že zde je ve hře ještě něco dalšího než náhoda. Na druhé straně, naturalisté tomuto závěru vzdorují a říkají, že my jsme prostě ve vesmíru, kde se to vyladění fyzikálních konstant podařilo, nic víc v tom není a není důvod zde hledat něco víc. Možná, že existuje více vesmírů s různě vyladěnými konstantami, a ten náš zrovna umožnil vznik života, toť vše (jiná varianta: jakou povahu má život a existence člověka? co když to bylo naopak, že povaha života je taková, že se vyvinul v takové formě, jakou fyzikální konstanty v tomto vesmíru dovolovaly? Touto námitkou se nyní nechci zabývat, nechávám na čtenáři, aby ji zvážil; ale zdá se mi, že je to jen jiná varianta reakce mnoha vesmíry či pokusy; jen místo mnoha vesmírů se reaguje mnoha systémy života; zdá se to rozumná reakce, třeba od botanika či biologa, ale opět je zde stejný fakt, že my žádný jiný život a ekosystém neznáme než ten náš, na planetě Zemi -- jak víme, že by jiné ekosystémy mohly vzniknout?).

Máme zde tedy dvě teorie vysvětlující, proč je náš vesmír jemně vyladěn: a) tento vesmír má kostruktéra; b) tento vesmír je jen jedním z pokusů o život, existuje mnoho vesmírů, a zrovna v tom našem je život (či existovalo mnoho pokusů, jak ten náš vesmír pro život vyladit), takže to není otázka konstruktéra, ale možnosti a pravděpodobnosti, společně s dostatečným množstvím času. Kterou z těchto teorií bychom měli preferovat? Která je rozumnější -- teismus, nebo milióny vesmírů či pokusů vytvořit vesmír s podmínkami pro život? Teorie b) se zdá jednodušší, protože nevyžaduje existenci konstruktéra, a pokud vysvětluje naše pozorování stejně dobře jako a), měli bychom ji přijmout na základě Ockhamovy břitvy. Ovšem je pravdou, že i b) vyžaduje některé další věci, které většinou naturalisté nezastávají -- co je podstatou toho mechanizmu, který generuje různé vesmíry nebo různé pokusy vytvořit vesmír? (a proč by to tento mechanismus dělal?) Věřit v existenci takového mechanismu znamená přijmout mnohem víc, než lze vyčíst ze současné fyziky. Zdá se, že teorie a) i b) jdou mnohem dál, než je ochotna jít většina současných naturalistů.

Poslední myšlenka o volbě mezi a) a b): představte si, že stojíte před dobře trénovanou popravčí četou, která umí střílet. Skutečně na vás vystřílejí svou sadu ostrých nábojů. Pokud jste po tomto nástřelu stále naživu, měli byste být překvapeni. Pokud byste zjistili, že existovaly milióny popravčích čet, a jen vy sám(sama) jste přežil(a), už to zase tak velké překvapení není. Ale pokud nevíte o žádných dalších popravčích četách, dává vám vaše přežití popravy důvod si myslet, že nějaké další popravčí čety existují? Není rozumnější si myslet, že někdo dal do zbraní slepé náboje, či řekl střelcům, ať se schválně netrefí? Podobně teorie mnoha světů (či pokusů) by vysvětlovala, proč existuje vesmír, který dovoluje vznik života, ale dává nám tato teorie důvod, abychom jí věřili? Uzavřít, že existují další popravčí čety, se zdá být špatným závěrem. A proč by mělo být lepší uzavřít, že existují další vesmíry, nebo že náš vesmír měl více pokusů vzniku? Je možné, že tato analogie dalších popravčích čet a dalších vesmírů je v nějakém klíčovém aspektu nevhodná, ale o žádném takovém nevhodném klíčovém aspektu nevím.

Jak uzavřít tyto úvahy? Není naše přemýšlení o konstruktérovi tohoto vesmíru jen projekcí, která chceme, aby platila, a proto k ní směřujeme? To by bylo jako se smyslem života -- není smysl života jen naším přáním, a proto k němu směřujeme, i když ve skutečnosti život smysl nemá? Musíme si každý z nás vybrat -- buď jsou naše hodnoty (touhy po smyslu, po existenci účelu) jen naší vlastní projekcí, nebo máme jistou intuitivní schopnost rozeznat pravost těchto věcí, a v tom případě bychom měli očekávat, že naše intuice najít smysl života nás povede správným směrem.

zpět na sérii: Existuje Bůh?

Diskuse:

Vstup do diskuse: