o autorech stránek
rozhovor nad Biblí:
Genesis
Exodus
Žalmy
Matouš
Efezským
české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro čtení Bible
základní otázky:
Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:
společnost
film, televize
souvislosti matematiky
povídky
recenze knih
drobnosti
teologická diskuse
učit se, učit se:
angličtina
matematika + fyzika
Starší články:
2011
2010
2009
nejnovější
příspěvky
do diskuse:
Mia Miľková 2012-05-02 19:42:13 Recenze - Gulbranssen: norská trilogie: Nedovolím si hodnot
Břeťa 2012-04-19 17:14:36 Srovnání světových náboženství: To opravdu nevím, k
Veronika 2012-04-19 15:52:40 Srovnání světových náboženství: Dobrý den, potřebov
Břeťa 2012-04-10 19:09:33 Genesis 1-2: Nemyslím, že Váš ko
Břeťa 2012-03-24 14:43:47 Problém zla - část 1: Ano, to je určitě t
the.fish 2012-03-24 08:23:55 Problém zla - část 1: Tak na tohle nelze
Břeťa 2012-03-17 17:59:18 Problém zla - část 1: Asi bych zde použil
Lukáš 2012-03-17 00:50:40 Problém zla - část 1: Zajímalo by mě proč
|
Bůh existuje: kosmologický důkaz
Břeťa Fajmon, 3.3.2011
Tento článek je 4.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 18
a část 19. Základní představení kosmologického argumentu je zde (powerpoint soubor), ale líbí se mi i argument Jeremyho Pierce, který je vysloven na vyšší úrovni a který bych rád nyní reprodukoval podle jeho článků:
Celý argument spočívá na principu dostatečného důvodu (PDD; v doporučeném základním textu je nazván jako princip kauzality, nebo též premisa A: vše, co má začátek, mělo nějakou příčinu). Lze jej volně formulovat slovy "každý fakt nebo každá skutečnost vyžaduje vysvětlení". Předpokládejme nejprve, že tento argument platí (v závěru se dostaneme k diskusi o této věci)
– pak lze provést následující úvahu:
Vzhledem k PDD existují dva druhy věcí či skutečností: ty, co jsou závislé (= existuje nějaký důvod, který je způsobil), a ty co existují samy o sobě. Závislé věci velmi často potkáváme ve své normální zkušenosti, a možná ještě častěji: skály, stromy, lidi, hvězdy, elektrony, atd. Aby nějaká věc nebo skutečnost byla existující sama o sobě, tak musí sama o sobě podat vysvětlení či důvod, proč existuje. Za dobrého kandidáta na bytost existující samu o sobě je tradičně teology uváděn Bůh.
Je důležité si všimnout, že nemohou existovat pouze závislé věci, i kdybychom se po závislých věcech a důvodech vraceli nekonečně daleko do minulosti. Pojďme na to sporem: připusťme, že by existoval nekonečný řetěz závislých věcí či skutečností jdoucích do minulosti, a každá z těchto skutečností by byla vysvětlena těmi předchozími závislými skutečnostmi tak, že by nemusela existovat žádná prvotní závislá skutečnost. Stejně i v takové situaci je možné si položit otázku (Akvinský, Leibniz, Samuel Clarke): Jaké je vysvětlení existence celého tohoto řetězce závislých skutečností?
Jinými slovy, i kdyby existoval řetězec závislých věcí či skutečností jdoucí bez počátku do minulosti, stejně by existence tohoto řetězce znamenala, že musí existovat nějaké nezávislé vysvětlení, proč vůbec existují nějaké závislé skutečnosti a věci (existence tohoto nekonečného řetězce závislých věcí sama sebe nevysvětluje). Nelze totiž vysvětlit, proč existují závislé věci, když prostě jen přidáme další závislou věc. Celý argument ještě jednou (za předpokladu PDD):
- Existují věci buď závislé, nebo nezávislé.
- Vše, co existuje, nemůže být pouze závislé.
- Proto musí existovat nějaká nezávislá skutečnost.
Některé námitky
a) Lze namítnout, že možná můžeme říci, že tou nezávislou skutečností nemusí hned být Bůh, ale pouze vesmír. Pak vlastně celý argument nevede k existenci Boha, jen potvrzuje existenci nezávislého vesmíru. To by znamenalo, že vesmír nemůže neexistovat, tj. že je nesprávné říkat, že vesmír by existovat nemusel. Je to zvlášní závěr, ale jedná se o důslednou implikaci názorů mnohých lidí, i když oni by se této implikaci snažili vyhnout.
Ale rád bych též tuto námitku zpochybnil úplně: opravdu existence vesmíru vysvětluje, proč vůbec nějaké závislé věci existují? Existovat sám o sobě jen proto, že všechny vaše součásti jsou vysvětleny, ještě nevysvětluje, proč tyto součásti existují. Existence Boha všechny tyto skutečnosti vysvětluje úplněji. Existence je podstatou Boha -- Bůh je tou skutečností, která MUSÍ existovat. Bůh je též nazýván jako Stvořitel -- můžeme v tomtéž smyslu považovat i vesmír za stvořitele? Vesmír jako celek není takovým vysvětlením, jakým je Bůh. Ještě jinak: teismus vysvětluje, proč Bůh existuje sám o sobě, ale neznám žádné vysvětlení, proč by sám o sobě měl existovat vesmír. Toto není naprostým vyvrácením celé námitky, ale je to dobrým důvodem, proč dát přednost vysvětlení teismu.
b) Druhá námitka (William Rowe) útočí přímo na PDD, na kterém celý argument stojí: proč by měly existovat jen skutečnosti závislé a nezávislé – možná existují i skutečnosti třetího typu, a sice ty, které žádné vysvětlení nemají -- prostě jistá fakta bez vysvětlení (filosofové by je možná nazvali surová fakta či brutální fakta). Pokud platí PDD, tak žádná brutální fakta neexistují -- vše musí mít nějaké vysvětlení. Rowe říká, že možná existuje jedna brutální skutečnost, a sice existence závislých skutečností (u které neexistuje žádné vysvětlení). Možná připouští, že PDD platí u jednotlivých skutečností, kterými se zabývá věda, ale nikoli o celku všech skutečností, nad kterým se zamýšlíme nyní.
Základní reakcí na kritiku PDD je to, že PDD předpokládáme pořád, na každém kroku. Je to způsob našeho vnímání skutečnosti, tj. zdá se intuitivně pravdivý. Není tedy vhodnější věřit tomu, co intuitivně potvrzujeme, a dát na opačný názor jen tehdy, až pro to budou pádné důvody? Myslím, že nemáme žádný dobrý důvod o PDD pochybovat. Někteří říkají, že nemáme dostatek důkazů, ale nedostatek důkazů neznamená, že není důvod PDD věřit. Zejména a hlavně, pokud fungujeme tím způsobem, že si žádáme vysvětlení věcí a skutečností, a důvod, proč tak fungujeme, je ten, že věci a skutečnosti mají svá vysvětlení, není PDD něco víc než dobrou vírou? Není dokonce oprávněnou vírou, až bych dokonce řekl poznáním či znalostí (něco více o poznání, aniž jsme schopni stoprocentně věci prokázat, viz též předchozí úvahy Jeremy Pierce ve článku Čím si můžeme být jisti?)?
William Rowe poukazuje na to, že zastánci PDD předpokládají platnost toho, co se snaží dokázat. Ale to není pravda – PDD je základem většiny vědeckých metod, a cílem vědy není nějaký předem určený fakt, který by se snažila dokázat. Také lze kontrovat opačným tvrzením: bez důkazu opustit princip, který se zdá být intuitivně pravdivý, jen proto, abychom se vyhnuli závěru, že existuje Bůh, znamená předpokládat nepravdivost toho, důkazu čeho se snažíme vyhnout. Pokud popřeme PDD jen proto, že nevěříme v Boha, neděláme minimálně stejně velký zkrat? Tak Rowe vlastně dělá tutéž věc, ze které obviňuje teisty.
Jaký je tedy nejrozumnější závěr těchto úvah? Že existuje jistá skutečnost, která existuje sama o sobě. No, to zrovna není mnoho -- jsme ještě daleko od toho, jaká ta nezávislá skutečnost vlastně je. Jedná se tedy jen o jeden dílek do skládačky puzzle, ale takové filosofie i logika vlastně jsou – ke složení celého obrazu potřebujeme i další věci.
Diskuse:
Petr Loukota, přidáno 2011-03-04 11:43:52
Bůh neexistuje
Břeťa, přidáno 2011-03-04 15:52:18
To je málo - přidejte nějaký argument, nějakou myšlenku. Nějaký pocit. Nestačí jen hlasovat - to stejně nepomůže :-
Petr Loukota, přidáno 2011-03-16 15:23:18
Dokažte opak, ale prosil bych přímým důkazem :-P
Břeťa, přidáno 2011-03-17 06:50:39
Nedokážu, z důvodů, které jsou uvedeny ve 2. článku této série. Vy jste ho nečet - teď to vyšlo najevo! http://www.rozhovor.cz/existuje/0259proc-buh-mlci.php
Vstup do diskuse:
|