o autorech stránek
articles in English
rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy

Matouš
Efezským
Zjevení

české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro čtení Bible
základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika
Starší články:

2016
2015
2014

nejnovější příspěvky
do diskuse:


Břeťa 2017-06-12 16:20:15 Křest a Večeře Páně: Chápu důvody, proč

Petr 2017-06-09 14:00:01 Křest a Večeře Páně: Dle mého názoru kře

Vlasta 2017-05-31 11:23:10 Křest a Večeře Páně: Vážený bratře Fajmo

Libor Diviš 2017-04-25 15:23:57 Software pro čtení Bible: Naprogramoval jsem

Břeťa 2017-02-15 17:03:18 Břeťa - intro: Vracím se k výuce m

Břeťa 2016-12-19 11:04:23 Efezským 4: Dobrý den,
<

jonovo 2016-12-16 23:36:25 Efezským 4: Nevím nakolik je mo

Břeťa 2016-11-08 08:53:17 Existuje Bůh?: No, ale tímto útoke




Proč Bůh mlčí? (2)


Břeťa Fajmon, 26.1.2011

Tento článek je 3.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 14, část 15, část 16, část 17.

Nyní uvedu některé reakce na to, že důkazy pro existenci Boha se mnohým zdají smíšené a nejasné (= některá vysvětlení či postoje k tomu, proč Bůh mlčí), a jen několik vlastních komentujících myšlenek k tomuto přehledu získanému od Jeremy Pierce, aniž bych dal nějakou definitivní odpověď.

A) Ockhamova břitva

Ateisté či naturalisté používají ve vztahu k Bohu často tzv. Ockhamovu břitvu, tj. názor, že bychom měli přijmout tu nejjednodušší teorii, které nejlépe vysvětluje důkazy. Tedy pokud dvě podobné teorie vysvětlují tytéž důkazy, tak je přijatelnější spíše ta jednodušší z nich. Speciálně pokud naturalismus i teismus vysvětlují vznik tohoto světa a původ života, tak lepší je přijmout naturalismus, protože Bůh teismu je jen jakýmsi postradatelným přívěškem, který činí věci komplikovanějšími a složitějšími.

Naturalisté vidí mnohé z ukazatelů pro teismus jen jako malé mezery v nesmírně složité teorii. To, co zatím nevíme, se za nějaký čas vysvětlí i bez Boha, říkají. A pokud naturalistická teorie je dostatečně úplná, tak lze použít Ockhamovu břitvu, a přijmout spíše naturalismus, který vysvětluje věci stejně dobře jako teismus, ale nepotřebuje ve svém vysvětlení Boha.

Na druhé straně, teisté zase trvají na tom, že nevysvětleny nejsou jen malé mezery, ale docela podstatné věci. Někdo by tedy mohl použít Ockhamovu břitvu právě naopak: mohl by říct, že jednodušším pohledem na svět a na život je teismus. C.S.Lewis po smrti své manželky napsal (volně vzpomínám na knihu Svědectví o zármutku), že se mu Bůh zdá krutý, ale kdyby Bůh neexistoval, nedávalo by mu smysl už vůbec nic. Osobně si myslím, že Bůh není "zanedbatelným prvkem", bez kterého se v životě pohodlně obejdeme. Myslím si, že obejít se bez Boha lze přirovnat k tomu, že se chce člověk v životě soustředit pouze na práci a obejít se bez vztahů s druhými lidmi (nebo chce pouze být s lidmi a chce se obejít bez práce) – zkrátka že vyloučením Boha vyháníme ze svého života něco podstatného, klíčového.

B) Pragmatismus o víře v Boha

Pragmatismus se nestará, zda jsou nějaké důkazy, že Bůh existuje. Říká, že je O.K. věřit slepě, pokud to člověku pomůže, pokud z toho plynou nějaké výhody či jen ze setrvačnosti (možná si nemůžeme pomoct a potřebujeme věřit, i když to nedokážeme nijak obhájit - něco více o pragmatismu viz zde).

To je možná povrchní názor, ale pokud je pravdivý, tak dobře likviduje závěr (3. bod) argumentu představeného v článku Proč Bůh mlčí (1): pokud je fajn věřit něčemu slepě, tak je fajn věřit dál, i když jsou nalezeny argumenty proti tomu. Samozřejmě tento názor by žádného teistu neuspokojil jako konečná odpověď, ale pokud je správný, tak minimálně zbavuje teismus obvinění z nerozumnosti. Pokud je fajn, že každý si věří, čemu chce, pak je nerozumné říkat, že teismus je nerozumný.

C) Pascalova sázka

Pascalův pragmatismus jde trochu dál. Zatímco klasický pragmatik říká, že není nerozumné věřit v Boha, Pascal prohlašuje, že existují rozumné dlvody věřit. Jeho argument zní takto: Bůh buď přijme ty, co mu věří, do nebe a ostatní pošle do pekla, nebo ne. Pokud Bohu nevěříš, tak buď se nic neděje (pokud tučně označený výrok neplatí), nebo ztrácíš nekonečně mnoho. Pokud Bohu věříš, tak buď se nic neděje (pokud tučně označený výrok neplatí), nebo získáš nekonečně mnoho. A proto je rozumnější věřit, protože buď se nic neděje, nebo se mnohé zlepší.

Někteří by po přečtení článečku Proč Bůh mlčí (1) možná opáčili, že to jen drahý Blaise Pascal straší peklem, a nedává dobrou motivaci pro víru. Nato Pascal byl připraven říct, že dává určitý stimul, který když člověk dále zkoumá, uvidí Boha jednat a jeho motivace se změní, takže začne věřit Bohu z lásky, nikoli ze strachu.

D) Dar víry apriori

John Hawthorne říká, že možná my lidé máme apriori (= předem) jistou schopnost věřit, že Bůh existuje, stejně jako máme schopnost poznat, že 5+6=11 nebo že existujeme (jakousi schopnost zakódovanou v nás, která není získávána zvenčí skrze naše smyslové vnímání a poznávání). Možná že tento "dar víry" mají jen někteří, nebo jej mají všichni, ale někteří mu vzdorují. Pokud je tento pohled pravdivý, jednalo by se o jakousi schopnost poznat, že existuje Bůh, kterou člověk nemůže předat druhému člověku. Někteří mohou vědět, že Bůh existuje, pokud jim Bůh dal schopnost jej poznat. Ti, kteří tuto schopnost nemají (nebo ji nepoužívají), by tudíž neměli tvrdit, že víra v existenci Boha nemá žádný základ. Opět je tímto bodem klasický argument proti existenci Boha z článku (1) vyvrácen další alternativou – díky této možnosti (D) nemůžeme tvrdit, že věřit v existenci Boha bez důkazů je nerozumné.

E) Spolehlivismus o Bohu

Alvin Plantinga dává podobný argument jako v bodě (D), ovšem jde trochu dále: sice nemůžeme dokázat, že naše metoda poznání Boha je stoprocentně jistá, ale můžeme své poznání druhému člověku zprostředkovat. Tento postoj pramení z pozice spolehlivismu (více o tomto pohledu na poznání zde): pokud nemusíme dokazovat, že naše smysly jsou pravdivou metodou poznání, ale jen jimi vnímat a poznávat skutečnost, tak možná podobně nemusíme dokazovat, že pravdivou cestou poznání Boha je modlitba, čtení Bible, jistý životní styl či zapojení do nějaké skupiny věřících, ale k poznání Boha dospějeme prostě tak, že po takové cestě půjdeme. Pokud tyto metody jsou spolehlivé a víra vzniká skrze skutečné spojení s Bohem, tak ateisti či agnostici, co tyto metody nezkusili, by neměli alternativu existence Boha vyvracet. Co když Bůh nám chce dát úplnou jistotu až poté, co jsme ho opravdově hledali celým srdcem? Pokud se ateisti či agnostici tímto směrem nevydali, tak vlastně neprozkoumali všechny důkazy, které teismus nabízí!

Jsou lidé, kteří zkusili "cestu víry", a pak ji zase opustili s tím, že na ní nic moc není. Ale možná nehledali dost upřímně, či snad nehledali toho pravého Boha – to je také možnost, kterou nelze vyloučit. Vážnější námitkou je vymývání mozků – co když člověk skrze zkoušení cesty víry v jisté komunitě k něčemu dospěje, i když tato skupina se v podstatě mýlí? To je vážná námitka – každé takové poznávání by mělo mít v sobě zdravou míru skepticismu, aby se této situaci člověk mohl vyhnout. Možná že by tou zdravou cestou mohlo být zapojení se do jisté skupiny POUZE s cílem zjistit, zda existuje vyšší bytost, ať už je jakákoli – otevírá tento postoj člověka automaticky k vymytí mozku, či jen jej prostě otvírá k tomu, aby viděl věci z jiného pohledu? Podobně i teista musí být otevřen pohledu na život z jiné perspektivy, a tak se i on může ubránit vymytí mozku opačným směrem :- Jeremy Pierce nabízí na toto téma (v angličtině) ještě další článek a diskusi. Obě strany se mohou něco naučit, když si budou navzájem naslouchat.

F) Rozdíly našich hodnotových měřítek

Naturalisté i teisté trvají na tom, že ta druhá skupina se vyhýbá tomu vidět samozřejmé. Proč je diskuse tak vyhrocena? Možná každá strana má trochu pravdy, ale je zde ještě jeden faktor: Teisté a naturalisté se liší ve svých měřítcích hodnot, a kladou tedy odpor důkazům přicházejícím "z druhé strany". Např. teisté nacházejí duchovní věci a vztah s Bohem více naplňujícím a hodnotným než cokoli jiného, ale naturalista těmto věcem nevěří. Naše naturalistická kultura si váží samostatnosti (je dobré být soběstačným a činit správné životní volby), kdežto mnozí teisté vidí hodnotu v tom, že jsou závislí na Bohu a poslouchají jej, což někdy znamená opustit své vlastní volby. Hodně naturalistů zdůrazňuje lidské dobro a dívají se do budoucnosti s nadějí, kdežto mnozí teisté vidí, že je třeba překonat velké nedokonalosti, což není možné naším vlastním úsilím. To, co je zde ve hře, nejsou jen důkazy. Jde o to, že my lidé shledáváme jistý pohled na realitu uvěřitelnější díky svému vlastnímu systému hodnot. Je to nerozumné? Ne, ale tím obtížnější je poctivě zvážit důkazy.

G) Odpověď pro pokročilé :-

Proč Bůh mlčí? To, že Bůh mlčí, říká Paul Stevens (kniha The Disciplines of the Hungry Heart), znamená, že Bůh chce, abychom mluvili my – chce nám naslouchat, tomu, co máme na srdci a jací přesně jsme, nemusíme před ním nic skrývat. Je nám hodně blízko. Stojí o to, abychom ho oslovili.

zpět na sérii: Existuje Bůh?


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: