Čtení Bible s užitkem

rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy
Izajáš

Matouš
Marek
1. list Korintským
Efezským
Zjevení

Bible v mobilu
české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro Bibli

základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible

různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse
Augustin o Janovi

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika

Starší články:

2023
2022
2021

nejnovější příspěvky
do diskuse:

Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w

Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone

Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci.

Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji

Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :)

Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo

Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA

Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o

Jak číst Bibli s užitkem

Břeťa Fajmon, upraveno 4.10.2011

Dovolte mi říci pár slov na téma JAK ČÍST BIBLI S UŽITKEM. Budou to v podstatě dvě myšlenky, které doplňují jedna druhou a jsou obě stejně důležité.

A) čtení hlavou aneb CO ČTU

Velmi dobrým dokumentem, který ukazuje na naše těžkosti při porozumění Bibli, je dokument, který je online přístupný na internetu -- kurs omega: induktivní čtení Bible. Slovem "induktivní" v uvedeném textu se nemyslí, že se při čtení na povrchu našeho těla hromadí elektrický náboj, ale spíše logický přístup při čtení (od konkrétních příkladů postupujeme k obecnému závěru). Česky řečeno, ke čtení Bible nepřistupujeme už s hotovými závěry, ale činíme své závěry až na základě toho, co jsme přečetli. Hlavním literárním žánrem Bible je totiž svědectví: stejně jako rodiče svým malým dětem pečlivě vysvětlují, jak co funguje, tak pisatelé Bible chtějí pečlivě předat dalším generacím, jakým způsobem se setkali s Bohem a jaké poselství Bůh lidem sdělil.

Autoři odkazovaného textu (viz strana s číslem 4) připomínají tři kroky čtení jakéhokoli textu, a tedy i textu Bible (podrobněji viz daný text, zde jen velmi stručně):

1) pozorování (co se tu píše): nejčastější chybou je ošidit vlastně tento první krok, tj. nevěnovat dost úsilí a přemýšlení tomu, co se vlastně v textu píše: odpovědi na otázky kdo, co dělá, kde, kdy, jak, proč (literární analýza textu); která slova autora jsou klíčová? která se vyskytují nejčastěji? Důležitá je ochota vidět v textu to, co tam skutečně je napsáno (viz str.10-14 odkazu).

2) výklad (co to znamená): v tomto druhém bodě je nejdůležitější přemýšlet o tom, co z daného historického svědectví Bible se týká tehdejší doby (s jakým záměrem autor daný oddíl napsal), a co je nadčasové a platí i v dnešní době (jádro viz str.24-26 daného textu); co opravdu říká daný text? (nejde o to prosadit svůj názor, ale zjistit, co chtěl textem říct jeho autor); součástí tohoto porozumění je i naše modlitba: Bože, pokud chceš k nám lidem mluvit skrze Bibli, pomoz mi porozumět, co jsi chtěl sdělit skrze tento text; nehledáme skryté významy, cílem je najít význam, který daný text jasně komunikuje.

3) využití (jak to souvisí se mnou - cizím a nepříjemným slovem APLIKACE): zde je nejdůležitější asi naše ochota slyšet hlas Boha skrze daný text Bible pro náš život (příklad využití na 1. kapitole knihy Jeremjáš viz strany 36-40 daného textu) -- nejedná se slyšení jakéhokoliv hlasu nebo myšlenek, který se nám mihne hlavou, ale právě o "hlas daného textu" (tj. body 1 a 2: co přesně autor textu psal, a s jakým to psal cílem). Příklad otázek: jaká situace v mém životě je analogická situaci v textu? S čím souhlasím (ztotožňuji se)? S čím nesouhlasím nebo co je pro mne nové - jak to skloubit s mým životem?

B) čtení srdcem aneb JAK TO SOUVISÍ SE MNOU

Tento druhý bod zde je dodán hlavně proto, aby podtrhl důležitost modlitby při čtení Bible, či důležitost našeho naslouchání Bohu. Často jsou v našem srdci překážky, které nám brání slyšet Boží hlas - naše uspěchanost, naše malá víra, že by přímo k nám mohl Bůh mluvit, ať už skrze Bibli nebo skrze cokoli, co prožíváme. Náš strach, že Bůh k nám promluví něco, co pro nás bude těžké přijmout. Co si Bůh vlastně o nás myslí? Je tady, aby nám bral veškerou radost, nebo je to Bůh, kterému záleží právě na mně -- právě na Tobě?

Někdy (často, vždy) musíme začít svůj vztah k Bohu ne skrze Bibli, ale skrze své srdce. V našem srdci se stále něco děje. Možná je prvním kromem přiznat si, co se tam děje. A pak musíme se chopit odvahy a oslovit Boha právě v situaci, ve které jsme: prožíváme mrtvost a vyprahlost (můžeme Bohu říct: Bože, ty jsi stvořil tento svět - dej prosím život i do mého srdce a života); prožíváme radost a nezávislost (můžeme být také před Bohem upřímní a říct mu: Bože, já si vlastně myslím, že Tě nepotřebuji, ve svém životě chci věřit hlavně sobě; máš nějaké slovo, nějaké poselství i pro takového člověka, jako jsem já?); prožíváme dlouhodobou depresi a smutek, neradostný čas (můžeme se k Bohu modlit třeba slova žalmu 6, prosit jej o dobré věci pro svůj život); myslíme si, že už je pozdě (můžeme i tak říct Bohu to, v jakém jsme stavu -- Bože, zkazil jsem si život; možná bych něco i rád udělal v životě jinak, ale už je pozdě; nebo je pro mne nějaká naděje? máš ty pro mne nějakou naději?)

Bible nám dává zvláštní svědectví o tom, kdo je to Bůh a jak jedná -- že Bůh se odměňuje všem, kdo ho hledají. Nejen tomu, kdo jej hledá a je dobrý, ale i tomu, kdo jej hledá a je špatný. Roy Hession v knize Dobrá zpráva pro špatné lidi říká (str. 43), že vůči Bohu nejsou podezřívaví jen ti, co jej neznají, ale i všichni ti, co Boha znají. Každý člověk, i ti nejlepší, mají ve svém srdci občas pocit, že Bůh je proti nim. Martin Luther, velký kazatel a teolog, byl zděšen nikoli z konkrétního hříchu, ale z toho, že ve svém srdci (když je ochoten si to přiznat) vlastně nenávidí Boha -- a co na to říká Bůh, který stejně vidí naše srdce a ví, co je v něm? Bůh přišel osobně na tuto zem jako Ježíš Kristus -- když odložíme všechny teologické spory o tom, jak to přesně formulovat a jak k tomu v detailech došlo, zůstane z toho jen jedno: nejsme to my, kdo hledáme Boha, ale je to Bůh, který hledá nás, přichází k nám i do našeho hříchu, do naší soběstačnosti a nezávislosti, do našeho zoufalství a beznaděje, do naší radosti a přehlížení druhých, do našeho neustálého strachu.

Důležitější než čtení Bible je přijít k Bohu se svým srdcem, ať už je v něm cokoli -- nebo ještě lépe, ztišit se ve svém srdci a čekat, až Bůh přijde do něj sám a bude mluvit či jednat tak, jak on uzná za vhodné. Tímto způsobem dovolíme Bohu, aby v nás jednal a mluvil k nám tak, jaký on skutečně je. To je postoj člověka, u kterého čtení Bible může padnout na úrodnou půdu.

Diskuse:

Vstup do diskuse: