| o autorech stránek
rozhovor nad Biblí: Genesis Exodus Žalmy Matouš Efezským české překlady Bible komentáře k Bibli software pro čtení Bible základní otázky: Existuje Bůh? Proč křesťanství? poselství Bible různá témata: společnost film, televize souvislosti matematiky povídky recenze knih drobnosti teologická diskuse učit se, učit se: angličtina matematika + fyzika Starší články: 2011 2010 2009 nejnovější příspěvky do diskuse: Mia Miľková 2012-05-02 19:42:13 Recenze - Gulbranssen: norská trilogie: Nedovolím si hodnot Břeťa 2012-04-19 17:14:36 Srovnání světových náboženství: To opravdu nevím, k Veronika 2012-04-19 15:52:40 Srovnání světových náboženství: Dobrý den, potřebov Břeťa 2012-04-10 19:09:33 Genesis 1-2: Nemyslím, že Váš ko Břeťa 2012-03-24 14:43:47 Problém zla - část 1: Ano, to je určitě t the.fish 2012-03-24 08:23:55 Problém zla - část 1: Tak na tohle nelze Břeťa 2012-03-17 17:59:18 Problém zla - část 1: Asi bych zde použil Lukáš 2012-03-17 00:50:40 Problém zla - část 1: Zajímalo by mě proč |
Letní kurs novozákonní řečtiny v BrněBřeťa Fajmon, 1.5.2012 Vím, že biblickou řečtinu je možné studovat na některých teologických školách či organizacích (INRI road, ETS, apod.) či na většině filosofických fakult, ale rád bych nabídl nezávislou výuku týdenního intenzívního kursu v Brně v době od neděle 19. do pátku 24.srpna 2012. Bližší informace:
Cena kursu je 1500 kč. V ceně je zahrnuto kromě výuky:
Žalm 10 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 19.4.2012 Jak už bylo řečeno u Žalmu 9, tak ten spolu se Žalmem 10 tvoří jednu ucelenou akrostickou skladbu. Proto i žalm 10 lze jednoznačně označit za prosbu o pomoc, konkrétně za to, aby Hospodin uplatňoval své právo a spravedlnost ve světě, kde zlovolník tak moc útočí na utištěného (verš 12: povstaň tedy, Hospodine; verš 15: rozdrť paži zlovolníka a zlého). Ale z důvodů naznačených též v poznámkách k Žalmu 9 se Žalm 10 vyskytuje na konci čtyřžalmové skladby 7,8,9,10 -- tuto skladbu lze podle hlavního tématu nazvat Bůh je Soudce. Zatímco uvnitř každého žalmu se lze zaměřit na další drobná podtémata, je zajímavé pokusit se vyložit tok textu ve vztahu ke všem čtyřem žalmům:
Recenze filmu – Lev, čarodějnice a skříňBřeťa Fajmon, 6.4.2012; v Česku do kin 2006, na DVD 2007 - 137 minut  Po uvedení série tří filmů o Pánu Prstenů je film Lev, čarodějnice a skříň jen slabým odvarem,
co se týká hrůzostrašných scén ve filmu. To je ovšem v souladu s původní knihou C.S.Lewise, i s plánem filmařů - film je určen
dětem asi o 8 let mladším než jsou diváci "prstenových" filmů. Ve filmu sice vystupují různé obludy, ale vždy jen v krátké sekvenci,
a jsou prostřídávány spíše mluvícími zvířaty, takže jejich výzor skutečně nevyděsí. Nejvíc mne vyděsil jednooký kyklop,
a to ne ve filmu, ale na fotce - tak paradoxně největšího zděšení lze dosáhnout zastavením DVD. Jinými slovy, Lev, čarodějnice a skříň
si klade za cíl zaujmout něčím jiným, než hrůzostrašnými efekty.
Druhá myšlenka srovnání s "prstenovými" filmy, když už jsem s tím začal: zatímco Pán Prstenů je alegorie, k jehož výkladu je možné používat různé klíče, Letopisy Narnie jsou jasným obrazem křesťanského poselství, které nelze při chápání a interpretaci filmu vymazat. To vyděsilo mnohé diváky - sice až se setrvačností, tj. až u druhého a třetího celovečerního filmu, které nebyly tak finančně úspěšné jako "čarodějnice" možná právě z toho důvodu, že "je to zase ta propagace křesťanství" - ale nicméně, vyděsilo. Paradoxně nejvíce křesťanský je ALE první natočený film v celé sérii - právě Lev, čarodějnice a skříň. Nejvíce křesťanský v tom smyslu, že se v něm odehraje celý "velikonoční příběh", celá podstata Nového zákona, křesťanské části Bible. Pokud se divák nebude apriorně (= předem) děsit, ale povznese se nad zděšení, bude možná schopný ocenit právě hloubku té podstaty. Pokud se C.S. Lewis ve své knize snažil vylíčit křesťanství desetiletým dětem, mohl by je snad podle filmu pochopit každý starší deseti let: Pokračovat ve čtení článku Recenze filmu – Lev, čarodějnice a skříň Letopisy Narnie - recenze filmůBřeťa Fajmon, 6.4.2012 Tato stránka je odkazovou stránkou na recenze k jednotlivým celovečerním filmům ze série Letopisy Narnie, které byly natočeny podle sedmidílné knihy C.S.Lewise. Jednotlivé díly i filmy jsou v následujícím seznamu uvedeny v takovém pořadí, jak se události chronologicky odehrály v Narnii - tj. takové pořadí, ve kterém byste příběhy četli, kdybyste si koupili všech sedm dílů v jednom svazku. V závorce u jednotlivých filmů je uveden rok, kdy byl film uveden v kinech v Česku:
Exodus 6 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 23.3.2012 Ex 6,1-12: Situace se přiostřuje -- lid Izraele už je skleslý do té míry, že slovům Mojžíše přestává věřit. Mojžíš je tímto skepticismem nakažen, ztrácí též tu správnou perspektivu, že totiž je to Hospodin, kdo bude jednat. Slova 'Nedal jsem se jim poznat jménem Hospodin' jsou vykládána přiznivci teorie dokumentů E,D,P,J jako potvrzení toho, že existuje pozdější zdroj J (Jahve = Hospodin), který byl do knih Pentateuchu doplněn až později, popřípadě jako doklad o tom, že Ex 3,14-15 a Ex 6,3 pocházejí z různých zdrojů (dokumentů). Nemyslím si, že uvedená věta znamená, že by Abraham, Izák či Jákob a lidé v jejich okolí jméno Jahve neznali (a že by bylo dodatečně doplněno do knihy Genesis) -- spíše to znamená, že Hospodin splní Izraeli smlouvu, kterou Abrahámovi v Genesis 15 pouze slíbil. Verši 3-5 Bůh potvrzuje, že pamatuje na smlouvu, kterou kdysi vyslovil před Abrahamem. Věta 'Já jsem Hospodin' nezjevuje nové jméno, ale navazuje na Genesis 15,7: já nyní splním, co jsem kdysi řekl -- že vás vyvedu z Egyptské roboty a přivedu vás do slíbené země Kenaan. Mé jméno nyní bude potvrzeno, když dodržím své slovo. Mojžíšův povzdech 'jsem člověk neobřezaných rtů' je obratem, který navazuje na znalost významu obřízky (viz Exodus 4,20-26 a myšlenky k těmto veršům): obřízkou lid Izraele ztvrdil, že přijímají Hospodina jako svého Boha, že chtějí být součástí plánu, ke kterému je Hospodin zve -- a jsou tedy připraveni jej následovat, usilovat o vztah s Hospodinem a pohotovi jednat podle jeho pokynů. 'Neobřezané rty' v tomto smyslu asi užívají daný význam přeneseně -- nechtějí říci, že Mojžíš není pohotový jednat podle toho, jak jej Hospodin vede, ale spíše používají známý smysl pojmy obřízky k vyjádření myšlenky 'mé rty nejsou pohotové k řeči, neposlouchají mne, nejsem v tomto smyslu obratný či schopný'. Pokračovat ve čtení článku Exodus 6 – komentářové poznámky Exodus 5 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 9.3.2012 Ex 5,1-9: Mojžíš a Áron oslovují faraona a sdělují mu svou prosbu. Farao, určitě premiant kursu asertivity, si sebejistě vede svou -- lid Izraele odmítá propustit, vidí jen svůj zájem, že totiž se jedná o početný lid, který udělá svůj kus práce (verše 2 a 4). To by bylo v pořádku, nebýt dvou věcí: že lid Izraele je vykořisťován neoprávněně a že Hospodin je miluje žárlivou láskou -- chce prozkoušet jejich vztah k sobě ohněm, chce být jejich Bohem (verš 3). Hospodin není Bohem, kterého by farao mohl vypustit ze svých úvah -- je Bohem, který stvořil nebe a zemi. Farao dělá totéž, co radí dnešní doba lidem, kteří začínají Boha vnímat -- přidá jim jen víc práce, ať nemají na Boha čas (verše 6-9). Je možné, že příkrost verše 3 je určena především Izraeli, který nedávno potvrdil svůj vztah vůči Hospodinu a souhlasil s tím, aby Hospodin byl jejich Bohem -- a tak byl nyní žárlivou láskou volán k odpovědnosti. Ovšem je možné, že se jedná o první výtku a hrozbu určenou faraonovi (viz [1], komentář k danému verši: pokud nepůjdeme, raní nás (= vlastně hlavně Egypt) Hospodin morem či mečem). Jak je vidět, farao nepřímou narážku na přicházející rány související s jeho neústupností nepochopil (mor dobytka ... rána číslo 5; pobytí prvorozených mečem ... rána číslo 10). Pokračovat ve čtení článku Exodus 5 – komentářové poznámky Exodus 4 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 29.2.2012 Ex 4,1-9: Mojžíšův rozhovor s Bohem skončil: Mojžíš přijal, že Bůh si chce pro vyvedení Izraele z tyranského Egypta použít právě jeho. Hospodin reagoval na všechny Mojžíšovy otázky a pochybnosti. Po reakci na Mojžíšovo 'Kdo jsem já?' (Ex 3,11-12) a 'Co jim mám říct?' (3,13-22) následuje Mojžíšovo 'A co když mi neuvěří?' (4,1-9) a Hospodin dává Mojžíšovi tři znamení, která mají lid Izraele přesvědčit a Mojžíše potvrdit, autorizovat. Hebrejova otázka z Ex 2,14 (Kdo tě nad námi ustanovil za velitele a soudce?) je zodpovězena -- a navíc Mojžíš dostává znamení, která mají jeho zmocnění potvrdit. Tam, kde Mojžíš bil egypťana (Ex 2,11-12), nyní bude Egypt bít Bůh (Ex 3,20). Ex 4,10-17: Mojžíšova čtvrtá námitka: 'Mám pomalý jazyk, nedokážu mluvit, pošli raději někoho jiného'. Tato námitka má dvě fáze, nejprve Bůh říká Mojžíšovi, že on sám bude s ním a bude mu dávat pokyny, co má mluvit, a po Mojžíšově nekonstruktivní poznámce 'Pošli prosím někoho jiného' mu dává i lidskou podporu, jeho vlastního bratra Árona. Pokračovat ve čtení článku Exodus 4 – komentářové poznámky Exodus 3 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 12.2.2012 Ex 3,1-12: Bůh se s Mojžíšem setkává po čtyřiceti letech jeho pobytu na poušti a začíná jej vyzbrojovat a ujišťovat pro jeho úkol vyvedení národa Izrael z Egypta do Kenaanu. Zmiňuje, že se jedná o vyvedení z utrpení a bolesti (verše 7-8). To, že keř hořel a neshořel, je možná symbolickým vyjádřením Hospodinových kvalit -- on je Bůh, který je zdrojem, z něho všechno pochází, ale přitom je zdrojem věčným, sám sebe nevyčerpá. Stvořil tento vesmír, ale sám není součástí stvoření -- je věčný, vždy existující Bůh. On je Bůh, který dává sílu, a přitom zdroj této síly je nevyčerpatelný. Bůh na rozdíl od nás lidí nepotřebuje po šestnácti hodinách aktivity osm hodin spánku na odpočinek. Viz Izajáš 40,27-29 (podle ČEP): 'Proč říkáš, Jákobe, proč, Izraeli, mluvíš takto: ''Má cesta je Hospodinu skryta, můj Bůh přehlíží mé právo?'' Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Bůh nyní musí dát dostatek odvahy Mojžíšovi, aby Mojžíš, jehož zkušeností je (Ex 2,11-15), že sám nemá moc jednat s Egyptem a s faraonem, poslechl a šel do Egypta. Na Mojžíšovu správnou námitku 'kdo jsem já' reaguje 'já budu s tebou'. Je zajímavé, že Mojžíš Hospodinu musí uvěřit, protože jediné znamení, které Bůh slibuje Mojžíšovi dát, je znamení ZPĚTNÉ -- 'poté, co vyvedeš lid z Egypta, mi budete sloužit na této hoře' (za tuto zmínku vděčím Carlu Armerdingovi, jehož nahrávky přednášek z knihy Exodus jsou už více než patnáct let staré a nevím, zda ještě někde existují). Mojžíš viděl zázrak hořícího keře -- ale bude tento 'Bůh hořícího keře' dostatečně silný, aby obhájil právo Izraele? Bůh dává Mojžíšovi své slovo -- zaručuje se sám sebou, že on, 'soudce ve škeré země' (Gn 18,25), splní, pro co se rozhodl, a nikdo mu nezabrání. Ale určitě toto znamení mu (a Jozuovi a všem ostatním) mohlo být posilou do druhé etapy Mojžíšovy mise -- do uvedení Izraele do slíbené země. Pokračovat ve čtení článku Exodus 3 – komentářové poznámky Exodus 2 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 24.1.2012 Ex 2,1-10: Není známo, jak dlouho trval útlak lidu Izrael. Genesis 15,13 naznačuje, že tento útlak mohl trvat i větší část doby, kterou pobýval lid v Egyptě. V každém případě dále kniha Exodus mapuje narození Mojžíše a jeho záchranu před smrtí (ten, kdo později se stane nástrojem záchrany, nyní sám potřeboval být zachráněn). Není zde řečeno moc, události jsou stručně vykresleny. Jen použití slova "tévá" pro ošatku by mělo ve čtenáři rezonovat -- toto slovo je v Bibli použito na jediném dalším místě, a sice o arše, ve které Bůh zachránil Noeho před potopou. Tak i když v těchto deseti verších není zmíněn Bůh, je skryt v pozadí událostí -- stejně jako kdysi dal milost Noemu a zachránil jej před potopou (Genesis 6--9), i nyní Bůh chrání Mojžíše, který se má stát jeho nástrojem. Jak rozumět verši Ex 2,2, společně ještě ve vztahu s blízkou citací v dopise Židům (Žd 11,23), že Mojžíšovi rodiče si dítě ponechali, protože viděli, že je "krásné" (podle ČSP) či "vyvolené" (podle ČEP)? Znamená to snad, že když dítě se nezdálo rodičům krásné či vyvolené, tak s lehčím srdcem mohli poslechnout faraonovo nařízení o zabíjení chlapců? Co si máme odnést z Ex 2,2; Žd 11,23? Mám za to, že ta myšlenka v dané větě je tak trochu skrytá -- vyvolený a krásný je totiž u Boha každý člověk. V tom smyslu, že každý člověk už při svém narození je povolán k jistému záměru -- k životu s Bohem a k určitým úkolům, které jsou pro něj jedinečné (Peter Enns, viz [1], komentář k danému verši, to potvrzuje slovy: 'kterým rodičům by se jejich dítě nezdálo krásné?') O to smutnější je fakt, že my lidé dnes některým dětem nedovolíme ani se narodit, natož abychom jim pomohli Hospodinovy záměry pro jejich život uskutečnit. Pokračovat ve čtení článku Exodus 2 – komentářové poznámky Exodus 1 – komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 8.1.2012 Ex 1,1-7: Děj knihy Exodus pokračuje, přesně tam, kde kniha Genesis celý popis událostí zanechala -- smrtí Josefa, Jákobova syna. Jákob, kterému Hospodin změnil jméno na Izrael (= zápasí Bůh, bojuje Bůh), zanechal své potomky v Egyptě, když jej Hospodin ujistil, že se o ně postará. A skutečně můžeme z verše Ex 1,7 vycítit, že ze 75 lidí (Jákob + Josef + Josefova žena a dvě děti + popisovaných sedmdesát lidí) vzešel zatím v Egyptě početný lid. Celý verš Ex 1,7 je ozvěnou Hospodinových slov požehnání z Genesis 1,28: 'Ploďte se, množte se a naplňte zemi'. Slovy Žalmu 3,9: `Na tvém lidu spočívá tvoje požehnání`. Hospodin přijal syny Izraele za lid, kterému slíbil, že bude žehnat. Ex 1,7 je tohoto požehnání záznamem -- vidíme, že z Jákoba vzniká celý národ, který bude též všude nazýván Izrael. Klíčovým tématem první kapitoly je: rozmnožil, znásobil, velmi mnoho – tyto výrazy jsou v různých obměnách a opakováních v kapitole obsaženy asi třináctkrát. Je zde důraz na znásobení Hospodinova požehnání navzdory útlaku vedenému proti Izraeli. Čtenář záznamu o požehnání vyjádřeného velkým počtem potomků má zde vyrozumět, že Hospodin byl věrný svému slibu, který řekl praotcům tohoto národa Abrahamovi (Gn 12,2; 15,5; 17,6-8; 22,17-18), Izákovi a Jákobovi -- rozmnožení jejich potomků bylo jedním z proudů tohoto slíbeného požehnání. Dalším z proudů byla země, kterou Bůh slíbil jim dát (zejména Genesis 15), třetím proudem bylo, že Hospodin bude bojovat za lid Izrael (viz např. už citované místo Gn 22,17-18), čtvrtým proudem bylo, že Hospodin bude vyučovat lid spravedlnosti (nepřímo v Gn 18,18-19; přímo v Gn 18,25 -- Hospodin je soudcem veškeré země) Tyto čtyři linie požehnání lze vyčíst v životě jak praotců Izraele, tak v životě vznikajícího národa Izrael jako celku. Pokračovat ve čtení článku Exodus 1 – komentářové poznámky
|