o autorech stránek
rozhovor nad Biblí:
Genesis
Exodus
Žalmy
Matouš
Efezským
české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro čtení Bible
základní otázky:
Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:
společnost
film, televize
souvislosti matematiky
povídky
recenze knih
drobnosti
teologická diskuse
učit se, učit se:
angličtina
matematika + fyzika
Starší články:
2011
2010
2009
nejnovější
příspěvky
do diskuse:
the.fish 2012-01-22 13:15:34 Genesis 1-2: Vaše poslední věta
Břeťa 2012-01-18 20:27:56 Genesis - chronologie: Ano, mám svobodu si
Břeťa 2012-01-18 19:51:23 Genesis 1-2: Interpreti Bible ma
the.fish 2012-01-17 20:30:12 Genesis 1-2: Jo, to je pravda, c
the.fish 2012-01-17 20:22:36 Genesis - chronologie: Ve skutečnosti tady
Břeťa 2012-01-15 09:33:48 Genesis 1-2: Máte pravdu, těch 2
the.fish 2012-01-11 14:56:13 Genesis 1-2: Tak ten článek je o
Břeťa 2012-01-11 10:57:54 Genesis 1-2: Jste si jistý, že t
|
Břeťa Fajmon, 24.1.2012
Ex 2,1-10: Není známo, jak dlouho trval útlak lidu Izrael. Genesis 15,13 naznačuje, že tento útlak mohl trvat i větší část doby, kterou pobýval lid v Egyptě. V každém případě dále kniha Exodus mapuje narození
Mojžíše a jeho záchranu před smrtí (ten, kdo později se stane nástrojem záchrany, nyní sám potřeboval být zachráněn). Není zde řečeno moc, události jsou stručně vykresleny. Jen použití slova "tévá" pro ošatku by mělo
ve čtenáři rezonovat -- toto slovo je v Bibli použito na jediném dalším místě, a sice o arše, ve které Bůh zachránil Noeho před potopou. Tak i když v těchto deseti verších není zmíněn Bůh, je skryt v pozadí událostí -- stejně
jako kdysi dal milost Noemu a zachránil jej před potopou (Genesis 6--9), i nyní Bůh chrání Mojžíše, který se má stát jeho nástrojem.
Jak rozumět verši Ex 2,2, společně ještě ve vztahu s blízkou citací v dopise Židům (Žd 11,23), že Mojžíšovi rodiče si dítě ponechali, protože viděli, že je "krásné" (podle ČSP) či "vyvolené" (podle ČEP)?
Znamená to snad, že když dítě se nezdálo rodičům krásné či vyvolené, tak s lehčím srdcem mohli poslechnout faraonovo nařízení o zabíjení chlapců? Co si máme odnést z Ex 2,2; Žd 11,23?
Mám za to, že ta myšlenka v dané větě je tak trochu skrytá -- vyvolený a krásný je totiž u Boha každý člověk. V tom smyslu, že každý člověk už při svém narození je povolán k jistému záměru -- k životu s Bohem a
k určitým úkolům, které jsou pro něj jedinečné (Peter Enns, viz [1], komentář k danému verši, to potvrzuje slovy: 'kterým rodičům by se jejich dítě nezdálo krásné?') O to smutnější je fakt, že my lidé dnes některým dětem
nedovolíme ani se narodit, natož abychom jim pomohli Hospodinovy záměry pro jejich život uskutečnit.
Pokračovat ve čtení článku Exodus 2 – komentářové poznámky
Břeťa Fajmon, 8.1.2012
Ex 1,1-7: Děj knihy Exodus pokračuje, přesně tam, kde kniha Genesis celý popis událostí zanechala -- smrtí Josefa, Jákobova syna.
Jákob, kterému Hospodin změnil jméno na Izrael (= zápasí Bůh, bojuje Bůh), zanechal své potomky v Egyptě, když jej Hospodin ujistil, že se o ně postará.
A skutečně můžeme z verše Ex 1,7 vycítit, že ze 75 lidí (Jákob + Josef + Josefova žena a dvě děti + popisovaných sedmdesát lidí) vzešel zatím v Egyptě početný lid.
Celý verš Ex 1,7 je ozvěnou Hospodinových slov požehnání z Genesis 1,28: 'Ploďte se, množte se a naplňte zemi'. Slovy Žalmu 3,9: `Na tvém lidu spočívá tvoje požehnání`.
Hospodin přijal syny Izraele za lid, kterému slíbil, že bude žehnat. Ex 1,7 je tohoto požehnání záznamem -- vidíme, že z Jákoba vzniká celý národ, který bude též všude nazýván Izrael.
Klíčovým tématem první kapitoly je: rozmnožil, znásobil, velmi mnoho – tyto výrazy jsou v různých obměnách a opakováních v kapitole obsaženy asi třináctkrát.
Je zde důraz na znásobení Hospodinova požehnání navzdory útlaku vedenému proti Izraeli. Čtenář záznamu o požehnání vyjádřeného velkým počtem potomků má zde vyrozumět,
že Hospodin byl věrný svému slibu, který řekl praotcům tohoto národa Abrahamovi (Gn 12,2; 15,5; 17,6-8; 22,17-18), Izákovi a Jákobovi -- rozmnožení jejich potomků bylo jedním z proudů
tohoto slíbeného požehnání. Dalším z proudů byla země, kterou Bůh slíbil jim dát (zejména Genesis 15), třetím proudem bylo, že Hospodin bude bojovat za lid Izrael
(viz např. už citované místo Gn 22,17-18), čtvrtým proudem bylo, že Hospodin bude vyučovat lid spravedlnosti (nepřímo v Gn 18,18-19; přímo v Gn 18,25 -- Hospodin je soudcem veškeré země)
Tyto čtyři linie požehnání lze vyčíst v životě jak praotců Izraele, tak v životě vznikajícího národa Izrael jako celku.
Pokračovat ve čtení článku Exodus 1 – komentářové poznámky
|